Portál AbcLinuxu, 3. prosince 2025 20:34
read y
${pole[$y]}
ale v okamziku preklepu jsem na mrtvem bode.
check() {
what=$1
shift
for i in $@; do
[ "$what" = "$i" ] && return 0
done
return 1
}
while true; do
read x
check $x alpha beta gamma && break
done
echo $x
while true; do
read x
check $x alpha beta gamma && break
done
Je-li splněna podmínka true, provede se cyklus. Protože následně volám funkci, která vrací true, nebo false, cyklus bud probehne, nebo ne.
Volám funkci check a $x, kterou zadal uživatel odesílám jako první poziční parametr. alpha beta gamma odesílám jako další poziční parametry.
Takže takhle může přece odeslat přímo to pole a zpracuje se to stejně???
check $x ${pole[*]}
funkce check()
definuju promenou what=$1, což znamená, že ji přiřadím první poziční prametr, tedy naše $x, který zadal uživatel.
shift zajistí posun poz. par.
a následně v cyklu for přiřadím prom. i všechny poziční parametry pomocí $@.
[ "what" = "i" ] && return 0jestli se what = i, tedy jestli naše zadané $x se najde ve výpisu poz. par. ($@), pak funkce vrátí nepravdu a protože podmínka cyklu while nebyla splněna, cyklus neproběhne a script pokračuje dalším příkazem. Zde mám nejasnost s shift. Neměl by být umístěn později? Když posunu poz. param., tak $1 zmizí a na její místo se posune $2. To by přece znamenalo, že už potom nebude figurovat v $@ a tedy se nesplní podmínka [ "what" = "i" ] No ono to funguje, takže tohle nechápu. Mě připadá logické umístit shift na konec funkce.
check očekává jako 1. parametr to zadané x (jehlu) a na všech dalších pozicích seznam povolených hodnot (kupku sena). Když si do what přiřadím $1 a provedu shift, v seznamu parametrů mi zbudou jen ty povolené hodnoty. Pokud je při provádění cyklu splněna podmínka [ "$what" = "$i" ], znamená to, že jehla se v kupce sena našla a funkce tím pádem vrátí pravdu (nulová návratová hodnota znamená úspěch). Pokud cyklus proběhne do konce a jehla se nenajde, funkce vrátí 1, což značí neúspěch. check bych nazval funkcí s negativním očekáváním.
Cyklus while true sám o sobě nikdy neskončí – true bude pravda až do konce světa 
.
check $x alpha beta gamma && break znamená, že v případě úspěchu funkce check() se nekonečný cyklus přeruší a program pokračuje dál. break je jedna z možností, jak přerušit nekonečný cyklus. Jestli z nějakého jazyka znáš cyklus s logikou do – while, tak tohle je obezlička pro jazyky, které mají jen while – do:
while (true) {
delej_neco();
if (!podminka) {
break;
}
}
Volání pomocí check $x ${pole[*]} je samozřejmě v pořádku.
${pole[@]} místo ${pole[*]} popř. $@ místo $* kde to jen jde, poměrně často se vyskytne podmínka že hodnoty v poli mohou obsahovat mezery.
A="ls -a"
$A
A="ls -a"
"$A"
zahlásí chybu, že program "ls -a" neexistuje. Je ale výjimka: pokud do uvozovek dáte proměnnou $@ nebo ${xxx[@]}, expanze na pole se provede, ale ne podle IFS (mezery apod.), ale tak, aby byly zachovány původní parametry/prvky pole. Příklad (spusťte a sledujte chybové hlášky):
set ls "adresář neexistuje"
$*
"$*"
$@
"$@"
Závěr: když nechcete expanzi, používejte @ místo * a dávejte to do uvozovek.
in_array() {
local i
needle=$1
shift 1
for i in "$@"; do
[[ "$i" == "$needle" ]] && return 0
done
return 1
}
pole[0]=foo
pole[1]=bar
pole[2]="dve slova"
read slovo
in_array $slovo "${pole[@]}" && echo ok
in_array()
{
local i
needle=$1
shift 1
# array() undefined
[ -z "$1" ] && return 1
for i in $@
do
[ "$i" == "$needle" ] && return 0
done
return 1
}
pole[0]=foo
pole[1]=bar
pole[1]="dve slova"
read slovo
if in_array $slovo ${pole[@]}; then
echo ok
else
echo ko
fi
# array() undefined
[ -z "$1" ] && return 1
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.