Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 23:20
-vím kolik zobrazit maximálně řádků na obrazovce - vím od které položky začít pole vypisovat - vím která položka je označenaPokud navyšuji nebo naopak snižuji hodnotu v proměnné které určuje která položka bude při výpise aktivní, nedokážu ji udržet v tom maximálním počtu řádků. Příklad pokud je v poli třeba 20 položek a chci vypisovat naráz maximálně 5 položek, tak pokud bude označená položka 1 až 5, položku na výpise uvidím, pokud navýším hodnotu o jednu pozici nahoru, položka s ID 6 se již nevypíše. Poradí někdo? Děkuji
Řešení dotazu:
K původnímu tazateli: Polím v Bashi se nevyhýbej. Naopak, používej je všude, kde to jde.
Zoufalých polofunkčních skriptů, které místo polí používají rozbitá řešení založená na mezerách mezi slovy, už je na světě příliš.
A právě to je chyba. Začne o nich být řeč většinou až po pár hodinách debuggování skriptů, které se chtěly vyhnout polím, ale nevyšlo to.
Píšu, že se tazatel polím v Bashi nemá vyhýbat, a vysvětluji také proč. To je celé.
Zmínka o mezerách nebyla strawman (ba dokonce ani snaha přisuzovat někomu tvrzení, která neřekl), nýbrž prosté zdůvodnění, proč je dobré používat pole — lze se tak vyhnout obrovské spoustě notoricky otravných chyb. Protože takové chyby nacházím ve skriptech nepříjemně často, dovolil jsem si na důležitost polí upozornit.
A jakpak byl Bash navržený?
Podle téhle „logiky“ se v C++ nesmí používat šablony ani stringy, protože nic takového tam původně v 80. letech nebylo. V Javě se nesmí používat streaming api, ba dokonce ani generics, protože to tam taky původně nebylo. V Pythonu se nesmí používat „operátor“ :=, protože tam původně nebyl…
To^^^ je tentýž nesmysl, jen aplikovaný na jiné jazyky. Jazyky (včetně shellu) jsou od toho, aby se používaly, nikoliv aby se používaly napůl a omezeně. Pole v Bashi nejsou žádná novinka ani záhada — manuálová stránka je poměrně přehledná, byť dlouhá — a pole jsou nedílnou součástí dnešního Bashe.
Skoro žádný jazyk není navržený jen jednou provždy; každý jazyk se nějak vyvíjí. Shell taky. Get over it.
Ano, u těchto zadání je vždycky nejasnost kolem významu slovního spojení „v Bashi“. Já jsem ho interpretoval tím nejrestriktivnějším způsobem.
Slovo „stačily“ mi přijde v tomto kontextu zvláštní a připomíná mi jednoho cvičícího ze základů UNIXu, který říkal: Než odevzdáte zápočťák, představte si, že každý fork() shellu vás stojí $1. Pak si to zkontrolujte ještě jednou. Pak si představte, že každý fork() stojí $10. Další iterace… (Z nějakého důvodu měl rád dolary.)
Tohle^^^ jsem pochopil, až když jsem zjistil, že skripty nemusí být pomalé a že když jde o schroustání pár desítek GB integerů, Bash to zvládne rychlostí à la Python, ba navíc ještě opravdu paralelně, když „zaplatíme“ nějaký ten fork() měnou zvanou (…)&.
head, tail a grep se jistě hodí, pokud se ten vstup nevejde do paměti / pole. Ale ani tam si tím nejsem tak jistý; dal bych přednost něčemu, co otevírá a prochází vstup striktně jednou a jedním směrem — pak se dá skript bez problémů použít v rourách atd.
Ať tak nebo tak, tazatel se ptal explicitně na pole. 
#! /bin/bash
function prn_array() {
local FROM=$1
local TO=$(expr $FROM + $2 - 1)
local -n ARR=$3
local LEN=${#ARR[*]}
if [ $TO -ge $LEN ]; then
TO=$(expr $LEN - 1)
fi
for idx in $(seq $FROM $TO); do
echo ${ARR[$idx]}
done
}
array=(U n d e a d " " U n i c o r n)
BURST=3
PRINTED=0
while [ $PRINTED -lt ${#array[*]} ]; do
prn_array $PRINTED $BURST array
PRINTED=$(expr $PRINTED + $BURST)
echo "---"
done
printarray() {
local -n -r array="$1"
local -i -r from="$2"
local -i -r to="$(("$3" > "${#array[@]}" ? "${#array[@]}" : "$3"))"
local -i -r marker="$4"
local -i i
for ((i = from; i < marker; ++i)); do
echo " ${array[i]}"
done
if ((from <= marker && marker < to)); then
echo "* ${array[marker]} *"
fi
for ((i = marker + 1; i < to; ++i))
do echo " ${array[i]}"
done
}
Tady je pár příkladů k vyzkoušení té funkce.
pole=(a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z) printarray pole 0 26 5 printarray pole 0 100 17 printarray pole 5 11 4 # nic printarray pole 5 11 11 # nic printarray pole 5 11 5 # první z 6 vybraných printarray pole 5 11 10 # poslední z 6 vybraných printarray pole 5 11 7
Navíc mimo zadání má funkce printarray tu vlastnost, že prvky za koncem pole se nebude pokoušet vypisovat, i když pak celkový počet vypsaných řádků bude menší než požadovaný počet.
Teď koukám, že ten třetí parametr měl být offset od začátku výpisu, ne od začátku pole. Tak potom třeba takto:
...
local -i -r to="$((from + "$3" > "${#array[@]}" ?
"${#array[@]}" : from + "$3"))"
...
Pak to dokonce i funguje jako offset od začátku výpisu:
pole=(a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z) printarray pole 5 6 4 # nic printarray pole 5 6 11 # nic printarray pole 5 6 5 # první z 6 vybraných printarray pole 5 6 10 # poslední z 6 vybraných printarray pole 5 6 7
12.2.2019 12:23
DaBler | skóre: 17
| blog: dabler
| Brno
A to pole, A0 první vypisovaný řádek, A1 poslední vypisovaný řádek a S aktivní řádek (kurzor).
Výpis okna A0..A1 z pole A s vyznačením aktivního řádku by mohl vypadat takto:
(IFS=$'\n'; echo "${A[*]}" | sed -n -e "${S}s/$/(selected line)/" -e ${A0},${A1}p)
Pohyb okna výpisu, pokud kurzor vyjede na řádek před nebo po zobrazovaném okně:
if test $S -gt $A1; then ((A1++, A0++)); fi if test $A0 -gt $S; then ((A1--, A0--)); fiŘešení problému „nedokážu ji udržet v tom maximálním počtu řádků“ potom může vypadat třeba takhle:
if test $S -lt 1; then S=1; fi
if test $S -gt ${#A[@]}; then S=${#A[@]}; fi
Když to celé obalíte cyklem, můžete se ve tom okně pohybovat třeba pomocí šipek.
pole=( 1 2 3 4 5 6 7 8 9 ) dejme tomu, že chci vypsat max 5 řádků výpis bude tedy vypsat asi takto ============================ aktivní element v array je 0 > 1 < 2 3 4 5 ============================ aktivní element v array je 1 1 > 2 < 3 4 5 ============================ aktivní element v array je 2 1 2 > 3 < 4 5 ============================ aktivní element v array je 3 1 2 3 > 4 < 5 ============================ aktivní element v array je 4 1 2 3 4 > 5 < ============================ aktivní element v array je 5 2 3 4 5 > 6 < ============================ aktivní element v array je 6 3 4 5 6 > 7 < ============================ aktivní element v array je 7 4 5 6 7 > 8 < ============================ aktivní element v array je 8 5 6 7 8 > 9 < ============================Snad jsem to popsal lépe.
Moje řešení a jeho úprava tohle zadání beze zbytku splňuje, jestli se nepletu.
Je snad ještě v něčem problém?
Uf. Dobře, ale tohle v mém řešení de facto je; je to triviální variace na stejné téma, jenom se jinak inicializují ty meze iterace. Například tohle bude mít přesně ten výstup, který uvádíš:
printarray() {
local -n -r array="$1"
local -i -r marker="$3"
local -i -r to="$((marker < "$2" ? "$2" : marker + 1))"
local -i -r from="$((to - "$2"))"
local -i i
for ((i = from; i < marker; ++i)); do
echo " ${array[i]}"
done
if ((from <= marker && marker < to)); then
echo "> ${array[marker]} <"
fi
for ((i = marker + 1; i < to; ++i))
do echo " ${array[i]}"
done
}
pole=(1 2 3 4 5 6 7 8 9)
for ((i = 0; i < "${#pole[@]}"; ++i)); do
echo '============================'
echo
echo "Aktivní element v array je ${i}"
echo
printarray pole 5 "${i}"
echo
done
(Pro praktické použití by to samozřejmě chtělo ošetřit krajní případy, které se tady vůbec nekontrolují, tj. buď (a) dodefinovat, jak se to má chovat, pokud chce uživatel zobrazit víc prvků, než má pole, a/nebo zvýraznit prvek za koncem pole, nebo (b) takové případy ohlásit jako chybu.)
dialog --menu ...
Za to ale asi není zápočet. 
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.