Portál AbcLinuxu, 14. května 2025 04:00
DIM a%(2) DEF SEG = VARSEG(a%(0)) FOR i% = 0 TO 2 READ d% POKE VARPTR(a%(0)) + i%, d% NEXT i% DATA 205, 5, 203 CALL ABSOLUTE(VARPTR(a%(0))) DEF SEG
Řešení dotazu:
Zapisovat můžeš pomocí funkce outb():
outb(0b00000001, addr);
Nebo si ukazatel mířící na dané místo v paměti přetypovat na datový typ, který chceš zapsat a pak normálně přiřadit pomocí =.
Cílem je kopírovat příklady z Dokumentace QBasicu poplatné reálnému režimu x86.
Ne že by ho jazyk C omezoval v zapisování do paměti. Ale skok na konkrétní adresu už problém bude. Předně C bude očekávat platformě závislou volací konvenci, takže autor bude muset ty tři bajty kódu obalit nějakou hlavičkou. A pak bude muset najít operační systém, který mu dovolí spustit kód z adresy, kam má právo zapisovat. Řada moderních systémů takovému mapování paměti brání. Nehledě na to, že volání BIOSu mu z uživatelského ringu opět fungovat nebude. Ale je docela možné, že tazatel stále používá DOS a jen vyměnil QBasic za C.
Předně C bude očekávat platformě závislou volací konvenci, takže autor bude muset ty tři bajty kódu obalit nějakou hlavičkou. A pak bude muset najít operační systém, který mu dovolí spustit kód z adresy, kam má právo zapisovat. Řada moderních systémů takovému mapování paměti brání. Nehledě na to, že volání BIOSu mu z uživatelského ringu opět fungovat nebude. Ale je docela možné, že tazatel stále používá DOS a jen vyměnil QBasic za C.Ak on mysli na skok na nejaku funkciu z adresa, da sa to. Zavolat funkciu cez smernik na funkciu. Ale nechod tak LOW ak nemusis a nechod az tak LOW ako pascal resp. assambler. Ano, ma pravdu, ze existuje nejake standart, ako sa predavaju data medzi OS a programom. A je to v C osetrene aj platformove veci - napr. big/little endian. Pokial sa bavime o OS s Linuxom. Ak to zariadenie nema OS. Tak volas funkcie alebo funkcie cez smernik na funkcie, pouzitie goto alebo inline assambler v C.
14.8.2019 01:16
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Ale skok na konkrétní adresu už problém bude. Předně C bude očekávat platformě závislou volací konvenci, takže autor bude muset ty tři bajty kódu obalit nějakou hlavičkou.A pokud se bude chtít vrátit, tak bude muset vědět, co ten kód udělal, a jak po něm uklidit. Ale to mu neporadíme dokud nebudeme vědět o co se snaží. (pokud to má správnou konvenci tak teoreticky chce udělat to co dělá dlopen/dlsym, ne?)
A pak bude muset najít operační systém, který mu dovolí spustit kód z adresy, kam má právo zapisovat. Řada moderních systémů takovému mapování paměti brání.AFAIK to jde třeba na Linuxu dost snadno vypnout (viz mprotect) a i takový non-executable stack se teprve nedávno řešil že by měl být všude defaultně zapnutý.
13.8.2019 17:06
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
volatile uint16_t *const bootKeyPtr = (volatile uint16_t *)0x0300; *bootKeyPtr = 0x7777;Samozřejmě pokud je to na nějakém operačním systému a ne přímo bare-metal, tak jde o virtuální paměť, kterou tvému programu poskytl operační systém. Pokud chceš přímo zapisovat do fyzické paměti (například máš v paměti namapované nějaké zařízení, které se pomocí zápisů ovládá), musíš si (na Linuxu) zkompilovat podporu pro zařízení
12.8.2019 21:40
/dev/mem. Následně toto zařízení otevřeš, pomocí lseek dojedeš na danou pozici a pomocí read přečteš (případně je možné namapovat kousek tohoto souboru pomocí mmap do tvého virtuálního prostoru a zápisy jsou pak překládány jak by člověk čekal).
#include <stdlib.h>
void int5() {
asm volatile("int $5" : : : "memory");
}
int main(int argc, char **argv) {
int5();
return EXIT_SUCCESS;
}
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.