Portál AbcLinuxu, 10. května 2025 15:34
Ono je to spíš tak, že do GRUBu by stačilo dopsat ještě pár modulů, přidat pár GNU nástrojů, Emacs a máš kompletní operační systém :-)
insmod ext2 set timeout=10 search --no-floppy --label mujROOT --set root menuentry "Muj Archlinux" { linux /boot/vmlinuz-linux root=/dev/disk/by-label/mujROOT rw quiet splash initrd /boot/initramfs-linux.img }Kde mujROOT je název (label) oddílu s kořenem souborového systému.
insmod efi_gop insmod efi_ugaNázev kernelu je stále stejný a proto nemusím nic obnovovat.
grub-install /dev/sdaa nebo na UEFI:
grub-install --target=x86_64-efi --efi-directory=/boot/efi --bootloader-id=grub
title CentOS (2.6.18-419.el5) root (hd0,0) kernel /vmlinuz-2.6.18-419.el5 ro root=/dev/vda initrd /initrd-2.6.18-419.el5.imgGRUB2:
menuentry 'Debian GNU/Linux' { set root='hd0,1' linux /boot/vmlinuz-4.9.0-2-amd64 root=/dev/sda1 ro initrd /boot/initrd.img-4.9.0-2-amd64 }Podle mě se to liší jenom v tom, že to používá složené závorky, a že to čísluje partitions od jedničky. To je fakt důvod toho, že to první je "mnohem víc intuitivnější"?
Myslím, že nemá cenu se o tom bavit, když už byl "zabit".Vtip je v tom, že bez systému modulů by to udělat nešlo, protože se do stage1.5 nevejde.
Doby, kdy člověku stačilo editovat soubory jsou dávno pryč.Konfigurace GRUBu (2) je úplně obyčejný textový soubor a dokonce má skoro stejnou syntaxi jako GRUB1. Nebo mi něco uniklo?
Jestli se nepletu, přeci jen Grub1 už jsem nějaký čas neviděl, tak aktivace změn je rozdílná. U Grubu1 stačilo provést změny v konfiguráku a hned byly aktivní. Ve dvojce se mi to bez updatu nepovedlo, pravda, moc jsem to nestudoval, jestli toho lze nějak docílit, či nikoliv. Vzal jsem to prostě tak jak to je.Doby, kdy člověku stačilo editovat soubory jsou dávno pryč.Konfigurace GRUBu (2) je úplně obyčejný textový soubor a dokonce má skoro stejnou syntaxi jako GRUB1. Nebo mi něco uniklo?
To je potom jednemu samozrejme na grc.Mně to ve většině případů vyhovuje (po instalaci nového kernelu nemusím nic řešit) a konfigurák si měním ručně jenom když potřebuju něco fakt nestandardního.
Problem Grubu 2 je v tom, ze vacsina ludi si k nemu pricuchla skrz distribucie, ktore masivne vyuzivali systemu skriptov (ony su to fakt len shellskripty) na generovanie konfiguraku. To je potom jednemu samozrejme na grc.
Umožňuje to autodetekci různých systémů na všech discích a jejich dynamické přidávání/odebírání + se to dá skloubit s ručně přidanými položkami od uživatele. Celé se to pak zkompiluje do jednoho konfiguráku – oproti tomu, mít jeden konfigurák, do kterého zapisuje jak uživatel, tak do něj systém přidává nová jádra a OS na jiných discích, je dost nelehký úkol1. Pro většinu lidí je tedy to generování nejlepší řešení (zavaděč jim nabídne všechna dostupná jádra/systémy + si můžou snadno přidat další položky). Pokud máš natolik odlišné potřeby, tak ti nic nebrání si to generování vypnout a udržovat si ručně psaný konfigurák.
[1] pokud myslíš, že to zvládneš, tak to implementuj a nabídni ostatním jako lepší řešení
oproti tomu, mít jeden konfigurák, do kterého zapisuje jak uživatel, tak do něj systém přidává nová jádra a OS na jiných discích, je dost nelehký úkol.K tomu slouzi (a ve Fedore a RHELu se pouziva) grubby. Umi grub, grub2 (oboji ozkouseno) a ma podporu pro lilo (nezkousel jsem). Ten nastroj je ovsem pomerne nachylny na chyby - ve smyslu ze se v nem pravidelne objevi nejaky mensi problem a chce se od nej obcas nejaka ta nova funkcionalita (ale to je tak nejak u SW normalni).
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.