Linux 4.1 (diskuse)

[paladin]

hm, dm-crypt ma overhead v radu maximalne par procent, neverim, ze by to byl takovy problem... spize IMHO slo o NIH syndrom

[Nicky726]

Na úrovni FS lze udělat autentizované šifrování, na rozdíl od úrovně blokového zařízení, ovšem zdá se, že tak tomu u ext4 implementace není. Jinak ale chápu, že se na mobilních zařízení snaží minimalizovat i menší výkonnostní dopady.

[Michal Kubeček]

Spíš než NIH bych řekl syndrom "my to máme taky" - jako reakce na btrfs.

[Václav "Darm" Novák]

Co jsem koukal naposledy, btrfs ještě šifrovat neuměl…

[Grunt]

podporu perzistentní paměti (nový ovladač pmem)

Paráda. Akorát jsem nikdy nepochopil proč se stejně nepřistupuje z jádra i k RAMce. K té se dá také přistupovat jako k perzistentní paměti po dobu napájení (např i studený restart přežije bez problémů), resp. část RAMky by nebylo nejmenší problém napájet a po dobu napájení obnovovat. Moc to nesežere.

[Pali]

Lebo zijeme medzi BIOSami, ktore niekedy pri (re)boote nuluju obsah RAMky...

[Grunt]

No právě že můj BIOS nic nemaže (možná něco málo na začátku paměti).

[ivan]

Tohle je omezeni jen PC architektury. Na AIXu(RS/6000) "bios" dokaze poznat jakym zpusobem umrel kernel a pripade potreby ulozi kernel core dump na pasku, pred tim nez zavede novy kernel. Stejne tak je OS behem bootovani schopny rozeznat jestli je potreba pouze prehrat zurnal anebo je potreba provest plny fsck. Dalsi architektura je AS/400. Ta ma v sobe kartu, na ktere je RAMka, baterka a disky. Adresni prostor tehle karty je namapovany do normalni pameti a zapisy jsou povazovane za persistentni.

[Josef Kufner]

Je to dáno stařičkou PC architekturou. Ale jinak to už dávno existuje a běžně se to používá. Jen se tomu říká uspání namísto perzistentní paměti (a liší se to v drobných detailech).

Ve světě PC existují ramdisky, které se strkají do PCI slotu a mají vlastní záložní baterku. Chová se to pak jako běžný disk, jen to je o pár řádů rychlejší. Potíž je, že cena je vysoká a kapacita malá, takže se to moc nechytlo.

[trekker.dk]

Tak na nějaké specifické aplikace - databáze, fronty poštovního serveru apod. by ta kapacita byla v pohodě. Ale za $15000, přičemž součástky na té kartě se budou pohybovat do $2000, to teda fakt přehnali.

[Ivan]

Kdysi existovala jeste jedna moznost. Bios grafickych karet Matrox nemazal video pamet (samozrejme tam zadna baterka nebyla), ale pokud nekdo chtel uchovat nejaka data mezi booty systemu (treba pri panic-u), tak je mohl zapsat do video ram.

[Josef Kufner]

Jenže pokud to nepřežije menší výpadky (pár hodin bez elektřiny), tak to má celkem omezené využití.

[Grunt]

Jen tak pro zajímavost: Někomu BIOS tu paměť maže? Já si ji zkoušel zaplnit dle nějakého skriptíku z coldboot attacku "argonem" dokud mi systém nezkolaboval, pak následoval tvrdý restart, boot a pokud nepočítám vše co si nové jádro alokovalo, měl jsem paměť plnou argonu i po tvrdém restartu. Problém je jen že jádro přistupuje k paměti při bootu jako k prázdné a cokoliv si alokuje počítá jako nesmyslná data (což klidně být můžou) která pak dává k přepsání ale pokud se neprovádí při bootu test paměti, tak se na paměť nesahá. Má vůbec BIOS k rozšířené paměti řekněme tak nad 16MB nějaký přístup?

[Grunt]

Jinak ještě za dob DOSu se startovalo na libovolné x86 (386,486) do reálného módu kdy BIOS včetně DOSu měli přístup tak prvnímu MB paměti, dál ne. Do chráněného módu se přepínalo až když se spustila nějaká hra. DOS/4GW (.EXE), kdo to ještě pamatuje?