Znáte titul Ph.D.?

24.3.2014 20:03 | Linux | poslední úprava: 24.3.2014 20:02

Nedávno jsme se s kolegy na jedné pracovní návštěvě bavili o vnímání akademického titulu Ph.D. u veřejnosti. Vím, že ABC Linuxu asi nenavštěvuje reprezentativní vzorek společnosti, ale přesto bych se prostřednictvím přiložené ankety rád zeptal na 3 otázky.        

Anketa

Anketa

Anketa

Komentáře

[Petr]

kde je moznost vlastnim? :) https://www.youtube.com/watch?v=kfRvRS33Yeg

[Fluttershy, yay!]

No jo, ale teď nově příchozí budou hlasovat podle těch matoucích hlasů od zdejších štamgastů, a tudíž nevyberou ty správné volby. Zduř buřt!

[Dreit]

Titul Ph.D. znám jen odsud

[Šangala]

Formální oslovení „Zdar prde“ tam chybí…

[kavol]

také jsem nemohl v prostřední anketě hlasovat, bo u nás se používá "kuř buřt"

[Miloslav Ponkrác]

Co udělat kazisvěta?

Ph.D. (doktor filozofie) v Česku znamená velký doktorát a uděluje se pro všechny obory mimo teologii. Oslovuje se pan/paní doktore/doktorko.

Ph.D. se získává doktorským (postgraduálním) studiem, které následuje po úspěšném běžném (magisterském) studiu. Na konci je napsání dizertační práce a složení doktorské státní zkoušky.

Protože je možné získat tituly z různých škol, je možné kombinovat leccos. Tedy i nižší tituly s vyššími, zejména jsou-li za různé obory. Tedy můžete mít kombinace všech myslitelských titulů různých stupňů. Podívejte se na Henryka Laholu (+ spoustu titulů). Tedy Ph.D. jde kombinovat téměř s jakýmkoli titulem.

Ph.D. je náhradou dřívějšího titulu Dr., nikoli CsC. který je nižšího stupně.

A nakonec poznámka: Tvůrce ankety nedomyslel, že titul Ph.D. není pouze český titul, a tudíž odpovědi v anketě očekávané nemusí mít pravdivé celosvětově. V dnešní době, kdy mnoho studentů alespoň část studia projde v zahraničí je anketa poněkud, no poněkud suspected.

Miloslav Ponkrác

[doron]

Ono je to sporné. Pro jednoduchost se předpokládá že CSc. je zhruba na úrovni PhD. I když podmínky udělování nebyly zcela srovnatelné (myslím u nás v ČR). Rozhodně nelze říci, že je to titul nižší úrovně. Úroveň je stejná, jen podmínky mírně odlišné. CSc. se často přepisuje jako PhD.

Nelze tvrdit, že CSc. je méně než PhD. Vždyť se kdysi tvrdilo, že Inženýr z Fyztěchu (Fyzikálně-technický institut v Moskvě, jedna ze dvou nejvíce elitních škol v někdejší SSSR) je na úrovni PhD. z MIT. Takže velmi záleží na škole, která titul uděluje. Jak jste správně poznamenal, britské PhD, není přesně to, co PhD z USA, atd.

[Miloslav Ponkrác]

Jak správně píšete, záleží na škole – a já dodávám i na době – kde a kdy student studoval.

Řekl bych, že snadnost škol razantně klesá a časem.

A také bych po zkušenostech řekl, že čím více škola od nás za západ, tím její úroveň je horší (bez ohledu na renomé škol) a naopak.

Takže po zkušenost s řadou absolventů škol studovaných v anglicky mluvících zemích si o jejich úrovni nedělám sebemenší iluze.

Ostatně sám jsem poslendí roky pochopil, že když chci kvalitní odbornou knihu o matematice, fyzice, kybernetice, pak je nejlepší volba, když autor má indické, čínské či ruské jméno. Jakmile to je americky znějící jméno, je to jen halda oslavných keců a hustota užitečných informací v knize je tak setinová.

Takže jsem ochoten uznat, že tituly ze starých českých a ruských kvalitních škol, nejspi-li politické, dělají čest svému majitelu a vyšší stupeň si zaslouží.

[pedro]

To je pekna blbost, coz lze bez problemu prokazat na urovni kvality a vysledku vyzkumu a mezinarodni reputaci.

Je nutne si uvedomit, ze skolstvi, pokud je placene, vytvari ze studenta vlastne zakaznika skoly. Takze uroven znalosti u studentu bakalarskeho stupne neni valna. Nicmene my uz tam take smerujeme, mozna jsme je uz predehnali, pouze celou srandu financujeme z dani.

Nota bene v anglictine jsou knihy o tematech, o kterych jsou v cestine v nejlepsim pripade clanky. Takze jo, hustota informaci (ve smyslu zaklad mame, ale hovno tomu rozumime) je v ceskych knihach obecne vyssi, ale nevydaval bych to za dobrou vlastnost.

[asdfghjkl]

Ph.D. je náhradou dřívějšího titulu Dr., nikoli CSc. který je nižšího stupně.

To se velmi pletete.

Ph.D. (akademicko-vědecká hodnost) je sice náhradou velmi krátce udělovaného titulu Dr. (akademicko-vědecká hodnost), ale v principu je ekvivalentní s dlouhodou dobu udělovaným titulem CSc (vědecká hodnost) a je takto akademickou obcí také vnímán (dle nároků pro získání). Vedle CSc existoval ještě DrSc (vědecká hodnost) s mnohem vyššími nároky naž Dr. a Ph.D.

[Miloslav Ponkrác]

Jinak pravdivá odpověď je i, že titul Ph.D. neovlivní oslovení, zejména pokud taková osoba měla titul, kvůli kterému byla oslovována „pane doktore“ již před Ph.D.

[Platonix]

Takže kontrolní otázka: jak formálně oslovíš a) Mgr. Pepičku Novákovou, Ph.D., b) Ing. Bludislavu Bludnou, Ph.D.? A nepiš prosím, že a) Pepino a za b) Blůďo.

[asdfghjkl]

paní doktorko...

[Platonix]

Protože jsou i tací kacíři ...

[asdfghjkl]

Já bych mu to nevyčítal. Nemusí 100% neomylně vědět všechno. Zvlášť když v minulosti se oslovování tituly za jménem (CSc, DrSc) nikdy neujalo. Co si budeme vykládat, zní to příšerně

[kvá kvá kvá]

Nemá to být spíš „PhD“ než „Ph.D.“?

[doron]

Ta zkratka se přepisuje různě, záleží na to, jaká universita titul uděluje (u nás to přesně stanoví zákon). Na Oxfordu je to například DPhil. Obecně Oxbridge university jsou co se týká udělovaných titulů dosti originální (nejen co se týká zkratek, ale i podmínek), kdežto redbridge university se drží obvyklých tvarů a podmínek.

[patentovy zakon]

a dáva a to na cengáč a na náhrobok

[backinabag]

Co to znamena vim – "nedokazu se uplatnit v soukromem sektoru". Jeste ze tu neni hlasovaci system, to bych dostal minusu.

System titulu, psani zkratek pred / za jmenem a spravne oslovovani povazuju za podivnost a prezitek. Vsude u jmena uvadet skoly co jsem vystudoval... to je jako kdybych se podepisoval Jan Novak (IQ 102) nebo Jiri Novotny (29 000 Kc mesicne).

[Miloslav Ponkrác]

Myslím, že poctivě vystudovavší nemají problém s uplatněním.

Systém titulů za starších časů něco zaručoval. Jako takový měl smysl. Spolu s nejednotnou maturitou přestala mít tato také smysl, protože neříká vůbec nic. Stejně tak hodnota titulů klesá vzhledem k tomu, jak školy přecházejí na komernčí bázi.

Problém podpisu s IQ nebo s platem je ten, že to jaksi není celoživotní stav. IQ se s věkem mění, minimálně klesá fluidní část inteligence, roste krystalická část inteligence a koneckonců také klesají senzomotorické dovednosti, stejně jako psychomotorické tempo, což vše zahýbá s IQ.

Ve své podstatě tituly jsou to samé co vojenské, náboženské či policejní hodnosti. Něco o člověku vypovídají, pokud se nejedná o plzeňskou právnickou fakultu, nebo o MBA titul, nebo o českou soukromou školu, kde to vypovídá jen o tom, že člověk měl peníze na korupci za titul.

V dnešní době, kdy je potřeba hlavně lidi do montoven, a tvořivá práce klesá, je uvádění titulů méně užitečné. Tituly znamenají určité minimální penzum, které jste musel vstřebat. Nevím proč, asi mám předsudky, ale vcelku nerad bych, aby mě operoval někdo, kdo nemá titul MUDr. a považuje ho za předsudek.

[TM]

Tvrzení, že doktorský titul znamená "nejsem schopen se uplatnit v praxi", je žvást stejné kategorie, jako když "samouci" prohlašují, že nepotřebují vysokou školu.
Otázka ovšem je, jestli to co je dnes za vysoké školy na západě a u nás vydáváno, vůbec snese takové označení.
Dnes patří k povinnému bontonu nadávat na minulý režim(což si ale většinou zaslouží), ale úroveň tehdejších absoloventů technických VŠ byla někde úplně jinde než ta dnešní hrůza(čest a sláva těm dnešním nadprůměrným - často právě doktorandům)...

[pavlix]

Tvrzení, že doktorský titul znamená "nejsem schopen se uplatnit v praxi", je žvást stejné kategorie, jako když "samouci" prohlašují, že nepotřebují vysokou školu.

A potřebují?

[asdfghjkl]

Je dopředu zřejmé, že tahle diskuze skončí neshodou nad významem slova "potřebovat".

[pavlix]

Jsem na to zvědavý. Ale přijde mi, že se tu někdo jen snaží trumfovat pana Ponkráce debilnějším výkřikem a vypadá to, že se mu to povedlo.

[asdfghjkl]

Opravdu? I podprůměrně inteligentní jedinec zřejmě chápe, že k tomu aby se mohl uplatnit v řadě povolání potřebuje vzdělání a to ,že je to požadováno např. legislativou, není zdaleka nejvážnější důvod. Záleží, čím se chcete zabývat. Vykřikovat tady konám práci uklízečky a vzdělání nepotřebuji je sice pravda, ale jakou to má vypovídací hodnotu?

[pavlix]

...v řadě povolání...

To už je od obecného tvrzení dosti vzdálené. V řadě povolání je skutečně potřeba mít papír od instituce k tomu zmocněné či uznávané státem.

[asdfghjkl]

Obecné tvrzení nemůže být 100% platné nikdy, protože vždy se nejsou případy dokazující opak. Takže se bavíme pouze o "průměru". A tam jsou si oba porovnávané výroky ve své blbosti skutečně rovny.

Obychom si ušetřili zbytečnou diskuzi na téma významu slova "potřebovat", nepředkládejte mi zde příklady pozic, kde VŠ není potřeba, protože na něj nemá smysl aplikovat výrok o samoucích. V takovém případě se zpravidla samouk neohání tvzeními, že VŠ nepotřebuje, neboť je to všem zřejmé a jeho sdělení by nemělo žádý smysl (viz uklízečka)

[pavlix]

To už nezakecáš.

[asdfghjkl]

co nezakecám? S tím výrokem bez výhrad souhlasím. A váš dotaz považuji za přihlouplý.

[kavol]

uklízečku nedělám, po vejškách jsem se sice nějakou dobu flákal, ale k titulu jsem to nedotáhnul ... nicméně jsem pevně přesvědčen, že kdybych teď chtěl změnit firmu, budu mít v oboru podstatně lepší šance než mnozí kolegové, co nějaký ten Bc/Mgr/Ing titul mají (ostatně podívám-li se na svůj maturitní ročník, mám lepší práci než asi tak polovina těch, co to k titulu dotáhla)

řekl bych, že zaměňuješ "potřebuje vzdělání" a "potřebuje školu" ...

[pavlix]

Vzhledem k tomu, že měl původní příspěvek být výsměchem samouků, tak je celá diskuze na portále o open source software dost směšná.

[pavlix]

Výsměch samoukům.

[asdfghjkl]

To rozhodně nebyl.

[TM]

To pochopitelně nebyl žádný výsměch. Jen poznatek z praxe, který mně opakovaně, zas a znovu, říká, že chybějící teoretický základ např. v matematice a dalších s ní svázaných oborech, je na dotyčných obvykle příšerně znát.
Pravidlo potvrzují výjímky v podobě opravdu výjímečných jedinců. Nevím, možná mezi ně patří ty potrefené kdákající husy(bez ironie), ale statisticky vzato - viz. výše. Pochopitelně záleží i na tom o jaké práci se bavíme..

[pavlix]

Záleží z jakého úhlu se na to díváš. Samostudium má kolikrát ke vědecké práci blíž než krmení se učivem dle osnov. Statistika ti při troše kreativní interpretace řekne ledacos, třeba to, že když dneska sním kuře a ty budeš ohladu, tak jsme se oba dobře najedli ;). Kdybych svůj život řídil statistikou, tak by mojí prací dneska byla nejspíš nějaká nudná úředničina.

Ať neplácámé prázdnou slámu... zkus si u těch mnohých vystudovaných jedinců sám říct, co by ti stejní lidé dělali, kdyby jim z nějakého důvodu po maturitě nezbývalo nic jiného než samostudium. Pokud chceš slepě aplikovat statistku, měl bys dojít k závěru, že by dosáhli statisticky stejného pracovního zařazení jako statisticky dosahují nestudovaní lidé. Možná dojdeš k tomu, že se jedná o záměnu mezi korelací a kauzalitou.

[Fluttershy, yay!]

Je otázka, zda je otázka na pracovní zařazení, nebo úroveň skutečně odvedené práce.

[pavlix]

Taková poznámka nemá sama o sobě smysl.

[Fluttershy, yay!]

Jen poznatek z praxe, který mně opakovaně, zas a znovu, říká, že chybějící teoretický základ např. v matematice a dalších s ní svázaných oborech, je na dotyčných obvykle příšerně znát.

[pavlix]

A... bezkontexťáček.

[Fluttershy, yay!]

Spíš se tu bavíte o koze a o voze. Maloměšťák o schopnostech, kavol o pozicích, ty nevímočem.

[pavlix]

Pravda je, že člověk, který by sem sázel náhodné poznámky bez zjevné souvislosti nám tu ještě chyběl ;).

[Fluttershy, yay!]

Že jo!

[asdfghjkl]

To je samozřejmě v pořádku. Znám kvalitní řemeslníky, kteří mají v lepším případě maturitu, jsou to schopní a pracovití lidé, a vydělají si více než my dva dohromody

Faktem je, že téměř jistě pracujete na pozici, kde VŠ není potřeba (což může být až překvapivě hodně pozic, kde tento požadavek bývá zaměstnavatelem uveden). Pak ale postrádá smysl výrok typu, jsem samouk, VŠ nepotřebuji.

[pavlix]

Jsem samouk a byl bych samouk i kdybych VŠ měl ;).

[asdfghjkl]

To jsme všichni. Klíčovou otázkou je, proč má někdo potřebu se s tím svěřovat ostatním.

[kavol]

já bych ještě dodal, že "mít lepší práci" != "vydělávat více" ...

[Grunt]

uklízečku nedělám

I kdyby, koho co po tom? Vypovídá to konkrétně o čem? To je další novodobý společenský fetiš: Společenské měřítko úspěchu na základě pracovního zařazení. Jak kdyby na světě neexistovalo nic důležitějšího než se někde dobře do důchodu upíchnout. Jenže ta blbá uklízečka má v mých očích větší hodnotu než spousta jiných profesí, protože kudy uklizečka projde, tam jde vidět výsledky její práce což se o spoustě jiných oborů absolutně nedá říct. Přitom by bohatě stačilo kdyby si mrdník co si každý udělá sám po sobě uklidil (mimochodem bych to někdy chtěl vidět na vlastní oči), pak by profese uklízečky nebylo vůbec třeba.

[kavol]

uklízečku nedělám

I kdyby, koho co po tom?

to se ptej kolegy, ne mě

To je další novodobý společenský fetiš: Společenské měřítko úspěchu na základě pracovního zařazení. Jak kdyby na světě neexistovalo nic důležitějšího než se někde dobře do důchodu upíchnout.

novodobý? - ach bože, to se dneska na těch školách nic neučí, to lidi nečtou/nekoukají na nic o historii?

Jenže ta blbá uklízečka má v mých očích větší hodnotu než spousta jiných profesí, protože kudy uklizečka projde, tam jde vidět výsledky její práce

sice souhlasím, že by si zasloužily více respektu, ale ...

což se o spoustě jiných oborů absolutně nedá říct.

... v tom případě se asi blbě koukáš (na druhou stranu, pak bychom mohli zabřednout do debaty na téma že ty výsledky sice jsou, ale společensky kontraproduktivní )

Přitom by bohatě stačilo kdyby si mrdník co si každý udělá sám po sobě uklidil (mimochodem bych to někdy chtěl vidět na vlastní oči), pak by profese uklízečky nebylo vůbec třeba.

ROFL

... právě jsem si představil, jak na ulici projede auto, zvíří prach, a druhý den mi do kanclu přijde řidič s pinzetou sebrat ze stolu těch pět smítek, která z toho co zvířil proletěla oknem a na tom stole se mi usadila

[Grunt]

novodobý? - ach bože, to se dneska na těch školách nic neučí, to lidi nečtou/nekoukají na nic o historii?

Point taken. Akorát že pár posledních desetiletí (možná století) to narostlo do obludných rozměrů (podobně jako před ještě více lety fetiš v podobě církve).

právě jsem si představil, jak na ulici projede auto, zvíří prach, a druhý den mi do kanclu přijde řidič s pinzetou sebrat ze stolu těch pět smítek, která z toho co zvířil proletěla oknem a na tom stole se mi usadila

My ostatní co nemáme pinzety na to máme na parapetu napuštěné ubrousky a kus hadru.

[Grunt]

Problém podpisu s IQ nebo s platem je ten, že to jaksi není celoživotní stav. IQ se s věkem mění, minimálně klesá fluidní část inteligence, roste krystalická část inteligence a koneckonců také klesají senzomotorické dovednosti, stejně jako psychomotorické tempo, což vše zahýbá s IQ.

Proto zastávám teorii, že nic jako IQ neexistuje, inteligence se nedá jednoduše kategorizovat a nějaký kvocient byl vymyšlen v době po průmyslové revoluci, kdy přestalo být in srovnávání toho kdo má blíže k bohu (v podobně církevních titulů, což ve skutečnosti sloužilo pouze jako náhrada pro porovnávání délky údů) a vytvořila se nová modla.

[pavlix]

K tomu bych se docela přidal.

[backinabag]

Korelace mezi tim co vetsina lidi chape jako "obecna inteligence" a IQ urcite existuje. Ale 1) je to otazka jak velka korelace 2) v percentilu rekneme 90% zacina byt obecna inteligence relativne nedulezita 3) inteligence neni linearni, lide maji ruznou schopnost myslet abstraktne, kreativne, ruzne rychle atd.

[pavlix]

Další otázkou je, co je IQ a jestli se s opakováním IQ testů mění nebo jestli naučením práce s IQ testy člověk do „měření“ zanáší chybu.

[backinabag]

Rekl bych, ze IQ koreluje napriklad se schopnosti ucit se a pochopit nove veci. Opakovanim IQ testu se IQ urcite zvysi.

Inteligenci chapu takhle - neni to samozrejme bod na linearni ose, ale lze ji rozlozit na nekolik slozek, napriklad abstraktni, pattern recognition, verbalni, motoricka, kreativita, velikost pracovni pameti atd.

Krome techto slozek je pro reseni realnych problemu jeste dulezitejsi:

• Jake mentalni modely dany clovek pouziva (jinymy slovy zkusenosti).
• Motivace, jak hodne se snazi problem vyresit, jak brzo se vzda.
• Dalsi osobnostni vlastnosti, napr. jak ho bavi ucit se nove veci atd.

[Grunt]

Rekl bych, ze IQ koreluje napriklad se schopnosti ucit se a pochopit nove veci.

Můj názor: IQ nijak nekoreluje se schopností učit se a chápat nové věci, protože učit se a chápat nové věci jsou dle mého názoru schopni všichni plus mínus stejně. Ono taky dost často zálež na tom jak se některé věci podávají, proto za mistrovskou disciplínu nepovažuji dosažení něčeho zatím v oboru nedosaženého, ale právě schopnost naučit způsob jak to dosáhnout kohokoliv jiného. To někdy opravdu vyžaduje umu velmistra.

[backinabag]

protože učit se a chápat nové věci jsou dle mého názoru schopni všichni plus mínus stejně

Dost odvazne tvrzeni a z mych zkusenosti absolutne nepravdive.

Ono taky dost často zálež na tom jak se některé věci podávají

Souhlas.

[Grunt]

Dost odvazne tvrzeni a z mych zkusenosti absolutne nepravdive.

Technicky. Samozřejmě je to dále ovlivněno nějakými vadami a pak především mírou rušení. Ono pokud proudí člověku v krvi třeba kýbl testosteronu a má nutkání každých 40 sekund myslet na sex, těžko se může někdo takový soustředit na učení či chápat něco jiného. No a když k tomu testosteronu do krve přilejeme ještě třeba ethanol… Ale věřím, že i někdo takový, pokud by se zdroje přerušení odstranili by byl schopný učit se a chápat tak jako každý jiný.

[kyknos]

platí to i pro opice? pro kvasinky? nebo kde je ta hranice mezi lidmi, co dokáží všichni chápat stejně, a těmi ostatními? jsi kreacionista?

[Grunt]

platí to i pro opice?

Zákonitě.

pro kvasinky?

Nemnoží se náhodou kvasinky dělením? Odpočtu-li vnější vlivy a mutace, tak ty myslí jedna jako druhá (resp. vykazují stejné chování) už z principu.

kde je ta hranice mezi lidmi, co dokáží všichni chápat stejně, a těmi ostatními?

Jakými ostatními? Lidi jsou lidi. Nebo je to myšleno jako kde je hranice mezi retardovaným jedincem téměř ve vegetativním stavu a super nabušenou opicí?

jsi kreacionista?

Jsem negativista.

[kyknos]

Nemnoží se náhodou kvasinky dělením? Odpočtu-li vnější vlivy a mutace, tak ty myslí jedna jako druhá (resp. vykazují stejné chování) už z principu.

nejsou jedna jako druhá, kvasinky se samozřejmě množí i pohlavně

kými ostatními? Lidi jsou lidi. Nebo je to myšleno jako kde je hranice mezi retardovaným jedincem téměř ve vegetativním stavu a super nabušenou opicí?

pokud nejsi kreacionista, tak mi tedy definice cloveka neprijde vubec zrejma. mimochodem super nabusena opice je samozrejme radove inteligentnejsi nez clovek ve vegetativnim stavu

[backinabag]

I po ocisteni o ruseni a alkohol jsou ty rozdily znacne. Vzdyt i mezi diskutery tady na abc se daji pozorovat nezanedbatelne rozdily v kognitivnich chopnostech.

[backinabag]

IQ pomerne silne koreluje napriklad se skolnimi uspechy: http://en.wikipedia.org/wiki/Intelligence_quotient#Social_outcomes.

[pavlix]

Já měl vždycky za to, že IQ koreluje spíše se školními neúspěchy a neoblíbeností u většiny učitelů. Nebo to byly znalosti nad rámec již probrané látky? Možná se jen jednalo o drzost učitele opravit, když se špatně vyspal a plácal kraviny ;).

[kyknos]

to mluvíš o špatné škole

[pavlix]

Předpokládám, že špatných škol bude většina a tudíž v té korelaci budou hrát významnou roli.

[Grunt]

1) je to otazka jak velka korelace

Pro mě není tato otázka důležitá. Co „většina lidí chápe“, resp. si představuje pod nějakým obecným pojmem je mi úplně šumák. Prostě věřím, že to co většina lidí chápe jako „obecná inteligence“ je souhrn nějakých od sebe navzájem oddělených kategorií (kdy „obecná inteligence“, resp. to co si pod tím představujeme je jejich průnik), které se dají učit a trénovat a jedinou překážkou k tomu u jednotlivých lidí je míra distrakce během života a není to nic vrozeného. Ostatně, nepočítám-li nějaké opravdu těžké vrozené vady, mozky máme při narození všichni ± stejné.

v percentilu rekneme 90% zacina byt obecna inteligence relativne nedulezita

V mém případě si do percentilu dosaď libovolné číslo.

myslet abstraktne, kreativne, ruzne rychle atd.

To je zas jen jakási aproximace, ne-li rovnou zmrdspík. Jak vypadá konkrétně „kreativní myšlení“? Sorry, ale každý kdo používá kedluben co má na krku ho používá s úmyslem něco vyrobit.

[backinabag]

Ostatně, nepočítám-li nějaké opravdu těžké vrozené vady, mozky máme při narození všichni ± stejné.

Sorry, ale to je pekna blbost. Jak si vysvetlujes napriklad to ze ruzni lide maji ruzne vysledky v IQ testech?

To je zas jen jakási aproximace, ne-li rovnou zmrdspík. Jak vypadá konkrétně „kreativní myšlení“? Sorry, ale každý kdo používá kedluben co má na krku ho používá s úmyslem něco vyrobit.

Samozrejme ze to je aproximace... A co se tyce kreativity... z mych zkusenosti nemaji vsichni stejnou schopnost generovat nove napady.

[Fluttershy, yay!]

Jak si vysvetlujes napriklad to ze ruzni lide maji ruzne vysledky v IQ testech?

Odlišné "nativní" myšlenkové postupy. Zřejmě existuje víc typů osobnosti, což koresponduje s různými reakcemi mozku na podněty. Ono se občas říká, že IQ testy jsou navrženy primárně pro lidi, kteří jsou NT v MBTI. Jenže mozek pořád asi jde přeprogramovat.

Ono IQ mělo podle některých zdrojů původně sloužit k detekci potenciálních problémů, když se člověk objeví na tom spodním konci spektra. Ta horní část v praxi moc vypovídající není – neměl třeba Feynman náhodou IQ 123 (teď nevím, na kterém testu, protože na tom taky záleží)?

[backinabag]

Je mozny, ze na tom neco je, i kdyz ty MBTI testy me prijdou jeste pofidernejsi nez IQ.

Souhlasim ze u vyssich hodnot prestava byt IQ vypovidajici, ale myslim ze rozdil mezi programatory s IQ 110 a 120 urcite bude.

[Fluttershy, yay!]

Je mozny, ze na tom neco je, i kdyz ty MBTI testy me prijdou jeste pofidernejsi nez IQ.

Což o to, online testy samy o sobě jsou hnůj a spousta keců kolem toho je taky dost pofidérní. Na druhou stranu, on ten Jung celkem dává smysl (příp. socionika nebo Keirsey nebo jánevímco) a hlavně – ta pozorování s EEG vypadají zajímavě.

Souhlasim ze u vyssich hodnot prestava byt IQ vypovidajici, ale myslim ze rozdil mezi programatory s IQ 110 a 120 urcite bude.

Tak určitě. V tom IQ, teda pokud by bylo ze stejného testu.

[backinabag]

Tak určitě. V tom IQ, teda pokud by bylo ze stejného testu.

A v produktivite.

[Fluttershy, yay!]

Jakože ten s vyšším íkvé bude méně produktivní? To možná ano. Nebo taky ne.

[Fluttershy, yay!]

[relevantní]

[backinabag]

To se klidne vsadim o cokoliv, ze ten s vyssim iq bude produktivnejsi, nedivil bych se kdyby dva- nebo vickrat. Za predpokladu, ze stravili programovani stejne mnozstvi casu.

[Fluttershy, yay!]

Nevím o výzkumu, který by takové (výrazné) rozdíly ukazoval. Naopak ten článek o Bell Labs výše hovoří o tom, že tam rozdíly nejsou. Navíc, produktivita souvisí se svědomitostí a jelikož vyšší IQ koreluje se schopností rychleji se učit, je jako důsledek docela dobře možná horší disciplína; relevantní.

[Grunt]

Navíc, produktivita souvisí se svědomitostí

IMHO v tom bude mít prsty i vhodná motivace.

[backinabag]

Ja taky ne, k tomu zaveru jsem dosel pouzitim selskeho rozumu a spousty ruznych stripku informaci. To by bylo celkem divny, ze by zrovna u programovani nebyla korelace, ja bych naopak predpokladal, ze tam bude vetsi nez napriklad u vyse prijmu.

Ten vyzkum Bell Labs nepovazuju za vypovidajici, protoze (1) je dost mozne, ze vetsina zamestnancu na kterych to merili ma IQ nad 120 a (2) neni jasne jak merili produktivitu.

[Fluttershy, yay!]

k tomu zaveru jsem dosel pouzitim selskeho rozumu

A sakra.

[alkoholik]

IQ existuje. Je to schopnost resit IQ testy.

[AsciiWolf]

[Grunt]

To je recht.

[Miloslav Ponkrác]

„Proto zastávám teorii, že nic jako IQ neexistuje, inteligence se nedá jednoduše kategorizovat a nějaký kvocient byl vymyšlen v době po průmyslové revoluci … a vytvořila se nová modla.“

Ach jo. Vidím, že v Česku je každý odborník na všechno.

Možná by Vás zajímalo, že kromě normálních lidí a dětí existují lidi handicapované. A pro jejich dobro a pro co nejlepší zahlazení jejich poruch a problémů v životě je dobré vědět, kde je jádro problému a co kompenzovat, jde-li to.

Inteligenční testy, navzdory debilnímu falešnému PR Mensy, byly vytvořeny především za účelem měření schopností abnormních dětí.

Tak a za tímto účelem vznikl i první inteligenční test Bineta a Simona v roce 1905. Dnes nejčastěji používaný Wechslerův IQ test (WAIS či WISC) jde stejnou cestou, je zkonstruovaný tak, aby podchytil spíše parciální nedostatky schopností, než genialitu.

IQ samozřejmě existuje, a to dokonce ve 2 definicích. Tzv. IQ vývojové a IQ deviační. Byť se dá měřit v podstatě pouze testy.

To, že panu Gruntovi je jasné, že IQ bylo zkontruováno jako hodnota za účelem měření délky penisu, je hezké. Nicméně všechny testy IQ jsou zkonstruovány a jejich metodika z toho vyplývá, za účelem včasného rozpoznání jhandicapů a možnosti jejich kompenzace.

To, že Mensa si z toho udělala modlu a podnikání, mimochodem ignoruje samotné principy. Před časem jsem Mense spočítal na základě percentilu normálního rozdělení, že kdyby opravdu dodržovala jejich podmínky (IQ nad 150), stačí jim v České republice malá hospoda na to, aby se v ní všichni členové sešli. Možná i pod mou kritikou změnila Mensa podmínky na to, že členům bude stačit IQ 130. Nicméně platí stále, že když Vám seriózní psychologický test naměří IQ 120, v Mense Vám zjistí, že máte IQ 160.

Osgtatně, když budu parodovat, myslím si, že Linux je zbytečný, že byl vymyšlen jenom proto, aby si pár mladých bez uplatnění měřilo penisy, jak jsou dobří, když nezvládnou nic jiného. Myslí si, že když umějí skriptovat v bashi, že je to náhradou za to, že jsou impotentní. (Není to můj názor, ale je to ze stejného ranku.)

Miloslav Ponkrác

[Grunt]

myslím si, že Linux je zbytečný, že byl vymyšlen jenom proto, aby si pár mladých bez uplatnění měřilo penisy, jak jsou dobří, když nezvládnou nic jiného. Myslí si, že když umějí skriptovat v bashi, že je to náhradou za to, že jsou impotentní.

LOL, to je dobrý. Aspoň to ukazuje jak moc považujete sexuální schopnosti za důležité společenské měřítko, což je pro mě jen důkazem toho jak moc jsou asi Ponkrácova společenská měřítka vypovídající a pro mě důležitá. Hrdě se hlásím do skupiny „impotent“ a jdu si proměřit délku svého pensiu v BASHi.

[Grunt]

Jinak na rozdíl od Ponkráce chápu jako moc je erektilní dysfunkce pro lidi, kteří jí opravdu trpí, zásadní otázka a těm se za blbé vtipkování omlouvám (stejně jako chápu jak moc lidi, kteří erektilní dysfunkcí trpí ho považují za měřítko svého společenského neúspěchu a těm se za nic neomlouvám, protože jsou stejně debilní jak Ponkrác).

[Miloslav Ponkrác]

Dobrý den,

obvykle se snažím lidi neurážet, ale budu tedy recipročně používat zcela bez obalu ve svých příspěvcích „debilní jak Grunt“.

[Grunt]

Považujete-li mentální retardaci za urážku a sníženou sexuální výkonový za výsměch, mám pro Vás do budoucna jen samé špatné zprávy.

[patentovy zakon]

A čo tvoja budúcnosť, samé dobré správy?

[Grunt]

Plánuju si založit první Jihomoravskou ovčí chovnou stanici, takže přirozeně. Čerstvé trávy je tu pro všechny ovečky dost.

[patentovy zakon]

budeš mať bryndzu, žinčicu a na obed si môžeš uvariť demikát:)

[kavol]

Nicméně platí stále, že když Vám seriózní psychologický test naměří IQ 120, v Mense Vám zjistí, že máte IQ 160.

na tom něco bude ... v testu od Mensy jsem dosáhl 156

[asdfghjkl]

Tituly nemusite nikde uvadet.

Podobne nazory jako vy maji zpravidla ti, kteri propadli nekde v prvaku na matice, a ted se chlacholi, ze skola je stejne k nicemu

[M-train]

Uvádění titulů na vizitkách, nebo dokonce oslovování tituly je česká posedlost (možná lehce šmrcnutá rakousko-německými sousedy). Zejména soukromé školy dokázaly vyplodit kvantum magorů s titulem Mgr. pro státní a komunální správu, kde je zřejmě takový titul podmínkou vyšší výplaty, aby jeden mohl sedět v kanceláři a prudit veřejnost.

Nedávno jsem platil nějakou pokutu za auto, a dotyčný úředník s podpisem Mgr. měl guláš v korespondenci - napřed mi odpovídal pane inženýre, pak zjistil, že je auto psané na manželku, tak ji oslovoval paní inženýrová (jako manželku inženýra), pak zjistil, že je doktorka, tak byla doktorová, a ve finále asi padnul, když složenku platil tchán - Prof., DrSc., za dceru doktorku, alias paní inženýrovou.

[asdfghjkl]

ROFL

Mám pocit, že třeba v USA se uvádějí taky, ale jen ty vyšší jako Ph.D.

[M-train]

No ale určitě ne na vizitkách nebo ve vzájemném oslovení. V Čechách mi připadá, že si lidi honí sebevědomí tím oslovením, venku je důležitější pozice, kterou zastáváš. Jasně, při žádosti o job za hranicemi českých snů se musí uvést veškeré dosažené vzdělání, tituly, atd., tam to význam má, ale v kombinaci s dosaženými pracovními výsledky.

[Miloslav Ponkrác]

Na vizitkách u Američanů vidím tituly velmi často, mají-li nějaké. Tam je uvádějí téměř vždy, alespoň dle mé zkušenosti.

Jinak Američané uvádějí spíše plat. Takže běžně píší „nadaný houslita, jehož nadání je potvrzeno tím, že vydělává tolik a tolik dolarů ročně“ či podobné formulace jsou u Američanů velmi časté. Nadání a společenský titul je u Američanů určen penězi, které vydělává. Jinak řečeno, oni uvádějí jiné „tituly“, ale prodlužují si jimi penis stejně, chcete-li to slyšet.

[Šangala]

Protože jsem měl pocit, že je tam nevídám, projel jsem si roj jen novějších vizitek mezi nimiž je i cca. 20 emerických, a ani jedna emerická nemá žádný titul (od specialistů po ředitele větších společností), dokonce mě překvapilo jak málo titulů je uvedených na německých a dokonce i docela málo na českých vizitkách u firem se zahraniční účastí. Na ryze český je to vidět nejčastěji, ale i tam má spousta firem (stejně jako naše), vizitky bez titulů (někteří u nás mají dvojí, aby se s nimi bavili na „některé-české“ akademické půdě - aspoň tím je to zdůvodněno).

Dobré je, že u jedné Japonské společnosti rozlezlé po Evropě, od které mám slušnou sbírku, Čechoslováci mají tituly, ale ani Japonci ani Němci (ani FR,ES) je tam nemají.

[M-train]

Tak díky za potvrzení, já mám skutečně dost velkou kolekci z celého světa díky pracovní a sportovní činnosti, a drtivou většinou je na vizitkách pod jménem místo titulů spíš pracovní pozice, což je podstatné pro pochopení, jaký level vyslala druhá strana na jednání. Nejvíc mne baví ty jednoduché vizitky, kde pod jménem není buď vůbec nic nebo malé 'Owner' .

Ostatně stejná je ta česká posedlost nejenom oslovovat s titulem, ale také vykáním. V mezinárodních firmách už to naštěstí mizí, ale ve světě se respekt nezískává ani titulem, ani vykáním.

[Heron]

[Grunt]

Uvádění titulů na vizitkách, nebo dokonce oslovování tituly je česká posedlost

Tak to ani omylem. Dle mého názoru to tady ještě není až tak strašné.

[M-train]

Já jsem ten pocit získal, a neuvědomuju si, kde jinde by to bylo ještě horší.

Úplně nejvíc mne berou ty metrákový báby na komunálních úřadech, jak mají všechny tituly magistra. Kde ho sebraly a proč ho nepoužívaly za komunismu? Nevěřím, že by zvedly svá kila v době vítězství pravdy a lásky, a šly večerně dohánět svoje nulové vzdělání. Možná, že se jim za léta, odsezená v úřadě, mimo platu zvedá také vzdělání....

[Fluttershy, yay!]

proč ho nepoužívaly za komunismu?

Pokud nějaký titul měly, mohlo to být něco typu "promovaný biolog". O Mgr. si v tom případě šlo zažádat v 90. letech.

[M-train]

Máš pocit, že ty baby za přepážkami sociálního, občankového nebo obdobného odboru strávily mládí na přírodních vědách na UK ?

[Fluttershy, yay!]

Stačilo by při čtení nepřeskakovat slova.

[backinabag]

Asi se pripravuji na to, az se jejich prace za par let zautomatizuje :)

[patentovy zakon]

Kde ho sebraly a proč ho nepoužívaly za komunismu?

pretože ho humanitné odbory neudeľovali (ani právnické fak. alebo umel. odbory už nie) , bolo treba urobiť "rigoróznu sk." na tzv. "malý doktorát", ktorý bol unikátnym "titulom" v soc. kraj., ktoré sa asi chceli blysnúť pred konkurenčným Západom počtom doktorov na km²

aj tak si myslím, že aj za toho tzv. komunizmu ostal v ľuďoch ten malomeštiacky snobizmus a bývalí plebejci chceli vyzerať ako nová miestna elita, napodobňovali, čo si pamätali ešte z čias feudal. a kapitalizmu - keď vlastniť titul niečo znamenalo. A odvtedy to v ľuďoch pretrváva dodnes- honba za titulmi, hemží sa to doktórmi a profesórmi ako v talianskom filme:)

a tým babám ani niet čo závidieť... otrasná papierová robota a každý sa vyzúri na nejakej chudere referentke, ktorá má mizerný plat a je personifikáciou nenávdenej  štátnej moci, hoci ona sama žiadnu moc nemá...

[backinabag]

Takovy komentar jsem cekal, ale neni to muj pripad.

[JS1]

S tim nesouhlasim, ale je fakt, ze z pohledu uplatneni v soukromem sektoru PhD moc neprinasi. Je to proste velice specializovana znalost ve vyzkumu. A v podstate je to spatne, ze se k lidem (co maji PhD) spolecnost tak chova.

Jinak tituly asi jsou prezitek.

[alkoholik]

Ale prinasi.
Informaci, ze danemu cloveku chybi nekolik dalsich let praxe.

[JS1]

No a? To je prave to, o cem mluvim. Je to idiotske.

[pavlix]

Informaci, ze danemu cloveku chybi nekolik dalsich let praxe.

A to je nějak geograficky závislé nebo se obecně praxe získaná během PhD nepovažuje ve světě za užitečnou?

[Miloslav Ponkrác]

Ony hlavně existují zaměstnání, kde musíte mít velké teoretické znalosti. Což tady všichni pomíjejí.

To, že Linux v podstatě zvládne klaždá cvičená opice bez velké inteligence, která má jen dostatek sebedisciplíny se naučit a projít si principy Linuxu a odzkoušet si je v praxi, případně se našprtat na zkoušky, které je potřeba vydřít, ale opět kromě sebedisciplínuy k tomu nejsou potřeba nějaké zvláštní schopnosti ani inteligence, spíše paměť. To vede k tomu, že na linuxovém serveru nikdo teoretické znalosti neocení.

Já sám jsem nikdy neměl ambice přispět do linux kernelu, protože to opět není žádná výzva. I v sw se dá uplatnit dobré teoretické zázemí, ale kernel operačního systému napíše každý student IT. Ale jakmile se jde do složitých simulací, nebo optimalizací kompilátorů, začíná to být zajímavější.

Jinak řečeno, až půjdete dělat do výzkumu ve farmaceutice, nebo do NASA, nebo do CERNu, nebo budete chtít být primářem ve velké nemocnici – což jsou všechno soukromá zaměstnání, bude Ph.D. velkým plusem.

[Grunt]

To, že Linux v podstatě zvládne klaždá cvičená opice bez velké inteligence, která má jen dostatek sebedisciplíny se naučit a projít si principy Linuxu a odzkoušet si je v praxi,

Blbá otázka: Který obor se nedá zvládnout bez velké inteligence s dostatkem sebedisciplíny se naučit jeho základy a odzkoušet si je v praxi a je na ně potřeba dar od boha a požehnání od Ponkráce?

ale kernel operačního systému napíše každý student IT

Směle do toho.

[Fluttershy, yay!]

U chirurga bych na to zkoušení v praxi v rámci samostudia byl opatrný.

[Miloslav Ponkrác]

On i třeba vývoj jaderné rakety s plochou dráhou letu by se neměl vyvíjet zkoušením v praxi, ale měla by převažovat teoretická práce, tedy chce-li lidstvo přežít.

Stejně tak jako vývoj družic nebo raket letících ne měsíc by se neměl řešit pokusem a omylem, není-li k dispozici enormní počet dolarů a sebevrahů.

Stejně tak bych neměl příliš důvěru v zabezpečení atomových elektráren, které by se učil bastlit někdo pouze praxí.

Kromě toho je řada oborů, kde bez astronomicky drahého vybavení si moc neškrtnete. Jistě se to dá naučit samostudiem, jste-li syn Kellnera a může Vás zafinancovat.

[Grunt]

To asi jo. To je možná místo kde má nějaký titul smysl. Otázka je jak to vnímají doktoři sami mezi sebou.

[Fluttershy, yay!]

Myslíš něco takového?

[Grunt]

Asi tak (kamarád mého šéfa, praktický lékař se uchlastal k smrti, lékařskou pomoc odmítal do posledního dechu).

[Miloslav Ponkrác]

„ale kernel operačního systému napíše každý student IT. Směle do toho.“

V rámci svých studií jsem jeden takový napsal. Pravda, ten studijní byl nedokonalý a pro 8086 v reálném režimu. A v rámci své další práce nedávno jsem napsal druhý pro ARM – realtimový.

Napsat kernel operačního systému není naprosto nic těžkého.

Právě proto to budí dojem, že to může dělat téměř každý. A může, stačí mít pár let programátorských zkušeností, a být trochu pečlivý. Pokud máte nastudováno, tím lépe.

Kernel operačního systému není opravdu nic těžkého naprogramovat. Nejsou na to potřeba žádné zvláštní schopnosti ani nadání. Stačí na to pečlivost, průměrné IQ, a naučit se programovat v asm a v nějakém vyšším jazyce, lhostejno jestli v C, C++, Adě, Module, či nějakém rozumně pro systémové programování použitelném. Případně to můžete napsat cleé v asm, ale je to zbytečně zdlouhavé.

Znovu opakuji, za mých studií před 20 lety bylo naprogramování kernelu operačního systému jeden ze zápočtových úkolů v jednom předmětu. A to také něco o složitosti tohoto úkolu říká.

Miloslav Ponkrác

[Miloslav Ponkrác]

Pro jistotu dodám naprogramovat kernel monolitického systému je jednoduché. Ostatně i Linux vznikl jako studentský projekt.

Vymyslet dobrý mikrokernel mikrojádrového systému je náročnější, ale nikoli na programování, ale na zkušenosti a teoretické znalosti. Ten bych si chtěl ještě někdy zkusit navrhnout, protože je to výzva. Pokud se udělá mikrojádro dobře, překoná vlastnosti všechny monolitické kernely, pokud špatně, je to hnůj k ničemu. Navrhnout dobře mikrojádro potřebuje teoretické znalosti a minimálně 10 let ostrých programátorských zkušenosti (tedy nikoli bouchání formulářů).

[pavlix]

Což tady všichni pomíjejí.

Já mám spíše pocit, že někteří zcela pomíjejí obsah komentáře, u kterého klikají na tlačítko odpovědět.

[backinabag]

Já sám jsem nikdy neměl ambice přispět do linux kernelu, protože to opět není žádná výzva.

Co je pro vás výzva, smím-li se zeptat? Co tak úžasného jste vytvořil?

[Miloslav Ponkrác]

Stačí si přečíst ty věty za tím, co citujete z mého příspěvku. Nemohu za to, že nejste schopen číst o jednu větu dále.

[j AM]

Spoustu kvalitních horoskopů

[backinabag]

Tak to ma nobelovku za astrologii jistou

[deda.jabko]

z pohledu uplatneni v soukromem sektoru PhD moc neprinasi.

Tohle je spis problem (naseho) soukromeho sektoru. Vzhledem k tomu, ze vetsina firem, ktere u nas pusobi, nema nebo ma minimalni R&D oddeleni, tak to uplatneni je opravdu male. Naproti tomu americke firmy casto lovi rovnou mezi PhD candidates, aby si tyto lidi pretahly na svou stranu driv nez to udela nekdo jiny.

[JS1]

Asi mas pravdu, ale co jsem cetl, je to problem i v USA. Tech vyzkumnych pozic v soukrome (a i statni) sfere je o dost mene nez tech PhD..

Moje pointa spis byla, ze mame kapitalismus a "svobodu", ale kde je tolerance vuci lidem, kteri chteji behem sveho zivota delat vic nez jedno konkretni povolani? (A tak pak nemaji "relevantni zkusenosti".) Nejak se ta svoboda v tom honu za ekonomickou efektivitou ztratila..

[deda.jabko]

Asi mas pravdu, ale co jsem cetl, je to problem i v USA

Mozna mam trochu zkresleny pohled, protoze sveho casu me docela intenzivne spamovali Lockheed Martin, DoE a dalsi.

Moje pointa spis byla, ze mame kapitalismus a "svobodu", ale kde je tolerance vuci lidem, kteri chteji behem sveho zivota delat vic nez jedno konkretni povolani?

Ono to bude mozna souviset i s tim, ze pro radu lidi je to vec, ktera je neuveritelne abstraktni a spatne uchopitelna. Kdyz clovek, vystuduje stavarnu, muze rict, ze umi postavit barak, kdyz medinu, tak ze umi lecit. Ale kdyz ma doktorat, tak co umi navic?

Je to temer na chlup stejne jako tradicni hadky o tom, ze informatik prece nepotrebuje VS, protoze kazdy lojza dokaze postavit sit nebo delat webove stranky a uzivit se tim.

[pavlix]

Mozna mam trochu zkresleny pohled, protoze sveho casu me docela intenzivne spamovali Lockheed Martin, DoE a dalsi.

Spam není všechno ;).

ze informatik prece nepotrebuje VS, protoze kazdy lojza dokaze postavit sit nebo delat webove stranky a uzivit se tim.

Stále se ještě v informatice skutečně uživí každý lojza, který dokáže předstírat, že něco umí.

A jsem si vědom toho, že univerzita dokáže člověku hodně pomoct už jenom tím, že se člověk pohybuje mezi lidmi podobného zaměření. Souhlasím s tím, že je univerzita skvělý začátek pro kariéru opět na univerzitě nebo v nějaké jiné vědecké organizaci. Je vcelku zjevné, že bez papíru jako takového se člověk jen těžko uchytí ve státní správě. A rozumím tomu, že mnozí zaměstnavatelé a personalisté podle výběru školy odhadují typ a kvalitu potenciálního zaměstnance.

Ale na druhou stranu bych rád znal takové význačné oblasti informatiky, kde je ta univerzita skutečně potřeba a následně člověk se získanými znalostmi a papírem míří do komerční firmy a má teprve možnost najít komerční firmu, která by ho vzala.

[Miloslav Ponkrác]

Třeba CERN?

[pavlix]

Já chápu, že slovo komerční chápou různí lidé různě, ale že by se dal CERN považovat za komerční firmu, to se mi úplně nezdá.

[kavol]

... a uzivit se tim.

což ovšem tak moc nesouvisí s informatickými schopnostmi (pročež Lojzové patlají stránky a tahají sítě, zatímco ostatní se nechají zotročovat hnusnými kapitalisty)

[dementni.lojzik]

kazdy lojza dokaze postavit sit nebo delat webove stranky a uzivit se tim

mohu smele prohlasit, ze ten kvantifikator je spatne

[alkoholik]

Na druhou stranu americke firmy vymyslely pojem "overqualified".

[pavlix]

Americké firmy na to mají pojem, zatímco v česku se to uplaťnuje tam, kde jsou tabulkové platy, které mimojiné závisí na vzdělání.

[backinabag]

Mas pravdu, to s tim neuplatnenim v praxi je prehnany. Ale spousta PhD praci nebo znalosti ziskanych pri jejich tvorbe nema ekonomickou hodnotu (typicky matematika, historie, ...).

[Grunt]

to je jako kdybych se podepisoval Jan Novak (IQ 102) nebo Jiri Novotny (29 000 Kc mesicne).

A ne snad? Viděl jsem i lidi co „studovali“ jen kvůli tomu, protože titul bylo jediné jim zatím ve společenském žebříčku scházelo.

[Prokrastinátor]

Schází tu ten hlavní význam.

[fri]

Uvažuji jen nad tím, že jestli bych měl zájem o nějaký doktorát, tak by to měl být čestný doktorát, udělený za zásluhy o vlast, rozvoj vědy a techniky, výzkum v oblasti matematiky a fyziky.

Jakou by to pak mělo zkratku? DrHsC nebo podobně - Doctor Honoris Causa ?

Zkráceně by mě oslovovali doktore, a tím bych snadno splynul s ostatními doktory.

[SAM:]

čestný doktorát vypadá třeba takto:

http://dce.fel.cvut.cz/katedra/prof-ing-vladimir-kucera-drsc-dr-h-c

V U.S. se jako nejvyšší akademický titul dá získat Ph.D. další titulování typu našeho docent a profesor jsou funkce (pozice) většinou vázané na konkrétní univerzitu a získané na základě výběrového řízení. Zjednodušeně se dá říct, že náš docent odpovídá "Associated Professor" a našemu profesorovi odpovídá označení "Full Professor", "Tenured Professor" nebo prostě jen "Professor" - většinou se o nich říká, že mají "definitivu" tedy smlouvu s univerzitou na dobu neurčitou. "Assistant Professor" (náš asistent nebo postdoc) a "Associated Professor" mají většinou smlouvu na 7 let, ale dle univerzit se to může měnit.

[Jardík]

Tituly jsou na bagr. Nevypovídají o ovčanovi nic jiného než že je ovčan, který věří a uznává byrokracii a souhlasí s podřízeností nadlidem, které mu za jeho poslušnost a důvěřivost jejich domněnkám dá elita, aby si mohl myslet, jak je lepší, než ostatní, co titul nemají. Titul nevypovídá o schopnostech ani znalostech. Je lepší zaměstnat bezdomovce, který mi bude tvrdit, že ho otec naučil jezdit s ještěrkou, než abych to svěřil někomu, kdo má na to doktorát.

[alkoholik]

Neco jako:
Do firmy přijmou nového zaměstnance a hned ho mistr zaúkoluje:
"Tak tady máš, mladej, koště a půjdeš zamést halu."
"Ale já jsem inženýr!?" říká novej.
"Aha," škrábe se mistr na hlavě, "tak já ti to ukážu."

[Xerces]

To víte, že to víme. Je to nejvyšší titul pro zbožíznalství. Obdrží se po zodpovězení 10ti otázek od firmy Machala s.r.ro. Svitavy. A vůbec co nás tím obtěžujete.

[Jindřich Makovička]

To si ale pletete s PaedDr. A kromě toho, já si nic neobjednal a je to spálený.