Portál AbcLinuxu, 7. května 2025 20:15
Žhavá současnost
13.2.2011 13:23
| Přečteno: 1166×
| linux
| poslední úprava: 26.2.2011 20:52
Od verze 2006 používám jako hlavní systém Mandriva Linux. Prožil jsem s ním období lepší i horší, někdy pohoda, někdy vztek.
Ve verzi 2006 přišel nový grafický server Xorg - nefungovala mi grafika. Umoudřilo se to po nějaké aktualizaci cca 3 měsíce po vydání distra. Do té doby mi musel stačit ovladač vesa.
V linuxu jsem se teprve učil, i když moje první (a neúspěšné) pokusy byly se Suse verze tuším 4, ale nesedlo si to s mým železem.
Verze 2007 byla oproti zmíněné 2006 vynikající. Všechno fungovalo, KDE3 bylo na vrcholu, do distra se nedostaly žádné killer novinky, takže vše fungovalo v podstatě ideálně.
Jedna změna ale přeci jen byla. A to půlroční cyklus ve vydávání nových verzí. Začala tedy vycházet verze jarní a podzimní, respektive 2007.0 a 2007.1. Od začátku mi to přišlo zbytečně časté reinstalování zajetého a vychytaného systému. Ovšem obecně převládající touha po novinkách je prokletí, postihující celou řadu linuxových distribucí i jednotlivých programů (viz např. nové verzování Firefoxu).
Vzhledem k tomu, že mi Mandriva "sedla", jsem to skousl. 2007.0 jsem předržel do vydání 2008.0 (s vydáním "jarní" verze dalšího roku končila podpora jarní verze předchozího roku).
Verze 2008 obsahovala novinku Pulse Audio. Mnoha uživatelům to zkomplikovalo život, a i když se to dalo vypnout, nefunkční zvuk na čisté instalaci je zejména pro přeběhlíky z windows velká nepříjemnost. A Mandriva se snaží etablovat jako snadno použitelné distro, které by mělo fungovat out-of-box.
Po půl roce jsem tedy nahodil novější 2008.1, následně 2009.0 a byl jsem konečně spokojen, protože systém opět jak jsem si představoval. Ne však některé pro mě klíčové aplikace. Mezi tím jsem samozřejmě utekl od novoučkého zmetku označeného jako KDE4 k XFCE4 a u něj už zůstal.
Pro práci používám mimo netu (prohlížeč + pošta) zejména OpenOffice (calc, writer, databázi a hromadnou poštu) a Gimp pro sestavování map. A právě OO mě začalo zlobit, zejména v oblasti hromadné pošty. Byl jsem nucen používat verzi 3.0.1, protože ve vyšších docházelo k problémům s přenosem dat z tabulek (sešitů) do hromadné pošty. Týkalo se to čísel: pokud bylo číslo ve tvaru 2351/45 (např. katastrální číslo nebo číslo popisné), přenášelo se OK. Calc v takových případech měnil formát buňky na text. Při zadání čísla ve tvaru 123 se ovšem přenos na příslušné místo v hromadném dopise nekonal, takže se tiskly dopisy bez čísel popisných či katastrálních. Velmi nepříjemné.
Mezi tím jsem si našel na fóru českých uživatelů Mandriva Linuxu pár přátel (zdravím Petoše, Aldu a další).
Postupně začaly prosakovat informace o přetrvávajících potížch firmy Mandriva S.A. Finančně na tom nebyla nejlépe už delší dobu. Změnilo se vedení, a nakonec došlo k prodeji firmy za poněkud tajemných okolností. Současní vlastníci jsou údajně někde z Ruska, klíčoví vývojáři byli odejiti. Někteří z nich založili trucdistro Mageia vycházející z Mandrivy. Zatím se Mageia nijak neukázala a tak nemám pocit, že by před sebou měla světlou budoucnost.
Řešil jsem tedy dilema. Mám nyní dobře fungující Mandrivu 2010.2. Distro znám, umím si v něm udělat všechno, co potřebuju. Systém urpmi je jednoduchý a funkční, balíčků spousta. Na druhou stranu některé klíčové aplikace nefungují tak jak by měly, jiné které se mi hodí k práci se dají najít jen v neoficiálních repozitářích. Výhled do budoucnosti nejasný.
Probírám se tím zleva i z prava, a uvažuju, že v případě změny distra přejdu asi na FreeBSD. Spolehlivé, funkční, blízké linuxu, ale v podstatě ho neznám. Pak čtu tady na Ábíčku, že vyšel nový Debian 6.0 Squeeze. No. A tak jsem to vyzkoušel a tady je pár postřehů:
* instalace je fakt jednoduchoučká. Pokud máte nějakou zkušenost s linuxem, nebudete mít problém
* poinstalační nastavení je pro úplné začátečníky asi maličko složitější:
* nastavení zdrojů - bylo nutné vyhodit nefunkční cz zdroje (zkoušel jsem např. ftp.cz.debian.org) a nastavil jsem některé z Německa - servery mi přišly dostatečně blízko, a přitom nehlásí chyby při načítání seznamu balíčků.
* jako výchozí ovladač se v souladu s filozofií Debiana nastaví nouveau. U mne fps cca 30 obr./sec (glxgears). Takže apt-get install nvidia-glx nvidia-xsetting + závislé balíčky, odinstalovat nouveau, restartovat systém a nabíhá systém s grafikou, tak jak si představuji. Glxtears hlásí slušných:
95004 frames in 5.0 seconds = 19000.663 FPS
Další postřehy:
* vy výchozí instalaci mi chybí mc
* instalátor nezařadil do nabídky grubu2 Windows7, které ovšem před instalací zavaděče na disk mezi nalezenými systémy hlásil
* instaloval jsem z DVD určeného pro i386 - abych si zajistil plnou kompatibilitu se všemi programy. V Mandrivě někdy bývaly potíže s 64bitovým Firefoxem, flash-playerem a několika dalšími. Přesto se mi nainstaloval 64bitový kernel - uname -r hlásí 2.6.32-5-amd64 (a zřejmě i celý systém je 64bitový, protože např. Iceweasel uvádí Mozilla/5.0 (X11; U; Linux i686 (x86_64); cs-CZ; rv:1.9.1.16)). Moc to nechápu, ale hlavní je, že všechno funguje jak má! Instalace ze stejného DVD na druhý počítač u dětí použila kernel 2.6.32-5-686.
* instalátor zařadil do startovacího menu Mandrivu, ovšem nedokázal "přehodit" pořadí disků tak, aby Mandriva startovala korektně (mám ji na druhém fyzickém disku, pro Debian jsem vyhradil místo na disku prvním na úkor Woken). Takže podle nastavení pořadí disků v BIOSu buď startuje Grub2 od Debianu, nebo Grub1.5 od Mandrivy. Debian jsem tedy přidal do zavaděče Mandrivy a získal jsem tím funkční "trialboot" (krásné slovo :) ).
* ze sportu jsem si pohrál i s Grubem2. Věděl jsem, že se nastavuje úplně jinak, než stage 1.5, tak jsem se s tím chtěl blíž seznámit. Wokna se mi podařilo zavést do nabídky, upravit zavaděč pro Mandrivu tak, aby korektně naběhla jsem však nedokázal.
Konečně to nejdůležitější: OpenOffice 3.2.1 z Debianu netrpí chybou s přenosem čísel do sériových dopisů, kterou jsem měl v Mandrivě. Nedokážu říct, zda je to jinou verzí OO (zda to bylo opravené - o čemž spíš pochybuju), nebo nějakou odlišnou knihovnou v hlubinách systému, se kterou si mandrivácký OO úplně nesedl. Fakt je, že OO v Debianu je pro mé účely opět plně funkční a nemusím do distra násilím rvát o několik verzí starší soft.
Výsledek pokusu Debianem mi v současnosti způsobuje těžkou frustraci. Mezi mandriváky mám dobré kamarády, ale Debian mi pro mé potřeby přijde daleko vhodnější...
Asi potřebuju psychiatra...
... pro sebe ...
... a pro mé kamarády, až zjistí, že už (jen) Mandrivu nemám!
Hobil
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
Založit nové vlákno •
Nahoru
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.