Milujete ji?

29.4.2006 21:29 | Přečteno: 1423× | Zivot a tak | poslední úprava: 29.4.2006 21:39

Ja ji mam rad, libi se mi jeji cistota, jeji krasa, ale nejsem si nejsem s ni jisty...ano, hadate spravne, rec je o Matematice. V ankete na titulni strance se nekdo pta jaky mam vztah k matematice. Chvili jsem o tom premyslel, a pak jsem usoudil, ze si to zaslouzi samostatny blogspot.

Rekl bych to takto: "Cim jsem starsi, tim vic mi jeji opravdu hluboka znalost chybi, protoze narozdil od vetsiny lidi ji musim aktivne pouzivat (opravdovou matematiku, ne jen pocty)." Teprve na vysoke jsem zjistil, ze jsem si mohl a mel z Gymplu odnest vice, teprve ve Fyzikalni Chemii II jsem se smutne smiril s tim, ze vysokoskolske zkousky z matiky byly az prilis jednoduche, teprve u diplomky jsem olitoval, ze jsem vsechny zkousky z matiky jen a jenom udelal, ale bez ciste lasky, takze ted furt musim neco dohledavat v literature a u kolegu, misto abych to proste znal. A teprve pri psani disertace jsem opravdu zaplakal, ze jsem si kdysi nezapsal vic nepovinne a volitelne statistiky, ale trebas i kvantovky a analyzy, humusu, ktere byly slozite a v te dobe se mi zdaly zbytecne. Mel jsem si to zapsat kdysi, davno, misto nocniho chozeni po brigadach jsem mel casteji jist spagety s masoxem a nekdo by mne tehdy (snad) zadarmo naucil veci, na ktere ted musim bolestive prichazet sam, jen s literaturou, navic v dobe, kdy mam mnohem min casu a mnohem vic povinnosti...

Jak hodnotite sva studia vy? Naucili jste se to, co potebujete znat? Pripravily Vas skoly na zivot?        

Komentáře

[David Jaša]

IMO se najde vždycky něco důležitého, co se ve škole člověk nenaučí, a něco, co ve svém oboru přímo nevyužije. Chce to, aby toho prvního bylo co nejméně, to druhé nemusí být nutně na škodu.

[Kyosuke]

Mno, jakoukoli věc začnu opravdu milovat, jakmile ji po mně přestane někdo chtít, a matematika není výjimkou. Pravda je, že poslední dobou jsou to spíš takové ty informatické pasáže, lambda kalkul a podobně, ale to na tom snad tolik nemění. Tím spíš, že to je příjemné i užitečné zároveň.

[jekub]

matematiku miluju, od mlada. a jeste vic od te doby, co jsem zjistil, ze matematika != pocitani. nicmene po te, co jsem absolvoval diferencialni pocet na integrovatelnych varietach , jsem myslel, ze me nic nemuze zaskocit. ale tohe mi trvalo pul roku, pokracovani tehle rady

1,11,21,1211,111221

na spravnou myslenku me privedl kamarad, ktery prednasi mat. na univerzite v opave. zeptal se me, v jake je to soustave ...

on to nerozresil, ja pote asi za 14 dni, sede u vina mi ta krasna jednoduchost zniceho nic secvakla

[Lukáš Zapletal]

moc krasy v teto uloze teda nevidim...

[jekub]

jiste, krasa totiz (v kazde uloze) spociva v reseni

[xxx]

Dík za radu.

[Lukáš Zapletal]

Doporučuji knihu Jazyk matematiky. Moc pěkná knížka.

[h.xman]

Díky za tip.

Bohužel jsem se ve škole matiku taky učil jen z donucení a všechno jsem samozřejmě zapomněl - ted toho lituju. Můžete prosím doporučit nějakou další "populární" (tzn. srozumitelnou i pro inteligentního laika či začátečníka) knihu o matematice, především té "informatické"?

Btw - ve škole jsme se učili matematiku mechanicky - tj. derivace se počítají takhle a takhle, ale vlastně nikdo se nezabýval tím, proč to tak je, jak se na to přišlo a k čemu je to dobré. To je IMO jedna z častých příčin znechucení matematikou - a proto taky hledám spíše knížky, které se zabývají nikoli pouze postupy, ale logikou a smyslem celé věci. Potřebuju to pochopit, ne se jen naučit. Předpokládám, že nejsem jediný.

Prosím přítomné matematiky milující matematiku, aby poradili literaturu, která jim pomohla začít mít matiku rád.

[robertK]

Doporučuji "Papouškův teorém".

Je to historie matiky ale je to psáno trošku jako detektivka, fakt skvělý. Nevěděl jsem třeba, že Cardanovy vzorce byly publikovány jako verše. Nebo že Galois nosil svůj spis o grupách a alg. rovnicích na akademii věd myslím třikrát, protože to jednou někde ztratili a jednou ten komu to předal umřel.

Příběh se odehrává v současnosti, jeden starý knihkupec pátrá po důkazu Fermatovy věty a Goldbachovy doměnky. Tyto věty dokázal jeho kamarád, naučil důkaz papouška a potom se ztratil. Zůstal jenom ten papoušek a fůra knížek.

[Radek Šlesinger]

Pěkná populární kniha je taky Velká Fermatova věta od Simona Singha. Žádná velká teorie čísel se tam nedělá, naopak nabídne výlet i do jiných oblastí matematiky.