Ostravští avataři - rozluštění

14.3.2008 10:24 | Přečteno: 1267× | poslední úprava: 14.3.2008 14:53

Naši slovanští bratři říkají "С Новым Годом! С Новым Счастьем!" U mariáše se říká "Nová hra, nové starosti." Prostě, při pátku má mít člověk uklizeno na stole, aby se mohl radostně oddávat zaslouženému víkendovému odpočinku. Je tedy čas na rozuzlení ostravských avatarů.

Andrej Ivanovič Jeremenko

2(14).10.1892 - 19.11.1970

Maršál Sovětského Svazu (11.3.1955), Hrdina Sovětského Svazu (29.7.1944). V roce 1942 velel vojskům Stalingradského frontu, účastnil se obrany Stalingradu. V roce 1945 v hodnosti armádního generála velel vojskům 4. ukrajinského frontu v osvobozovacích bojích Litvy, Polska a Československa. 30.4.1945 jeho vojska osvobodila Ostravu. 29.5.1945 byl jmenován čestným občanem města. Je pochován na Moskevském Rudém náměstí u Kremelské zdi.

Pokud vládnete domečkovým písmem, čtěte.

Mimosoutěžní otázka - proč jsou uvedeny dva datumy narození? A ne, není to proto, že by se různé historické prameny rozcházely. Odpověď naleznete na konci článku.

František Šec

2.10.1919 - 5.8.2005 v Ostravě

Na počátku 60. let angažován ve Státním divadle Ostrava (dnes Národní divadlo Moravskoslezké), ve kterém účinkoval až do své smrti. Vedle celé řady divadelních rolí účinkoval i v rozhlasových (Antoine de Saint-Exupéry - Zápisky válečného letce) a televizních rolích (Cestující bez zavazadel, Náš člověk ve 20. století). Je rovněž autorem románu Sezóna a překladatelem řady divadelních her.

Jeho obličej (byť ne jméno) vám byl nejspíš povědomý - určitě jste jej viděli coby kavárenského číšníka Františka v dokumentárním cyklu Šumná města, v němž vystupoval ve všech původních 42 dílech. Ve zbývajících 14 dílech už si autoři bohužel museli poradit bez něj...

Ivan Lendl

7.3.1960 v Ostravě -

Světová tenisová špička v 80. a na počátku 90. let minulého století, v čele světového žebříčku se udržel 270 týdnů. Osmkrát vyhrál Grand Slam. Byl vyhlášen nejlepším českým tenistou 20. století, Tennis Magazine jej vyhlásil jedním z deseti nejlepších tenistů od roku 1966. V roce 1981 emigroval do USA a způsobil tak bolesti hlavy celé řadě stranických funkcionářů, kteří jej do té doby prezentovali jako vzor socialistického sportovce. Při několika příležitostných návštěvách v ČR po roce 1989 se znovu objevil i v médiích, kde hovořil jakýmsi jazykem zdárně parodujícím češtinu. Zatímco Tomáš John Baťa svůj mateřský jazyk nezapomněl ani po šedesáti letech pobytu v zahraničí, Lendl to zvládl za rekordních deset let.

Jan Prokeš

28.5.1873 - 11.12.1935 v Ostravě

Starosta města Moravská Ostrava v letech 1918 až 1935, byl prvním starostou města české národnosti. Zasloužil se o vznik takzvané Velké Ostravy, která vznikla 1.1.1924 sloučením do té doby samostatných obcí Moravská Ostrava, Vítkovice, Přívoz, Mariánské Hory, Hrabůvka, Nová Ves a Zábřeh nad Odrou.

Nejvýznamnějším stavebním objektem jeho éry je Nová radnice, slavnostně otevřená v roce 1930. Dnes sídlo ostravského magistrátu a díky vyhlídkové věži o výšce 71 metrů jde o nejvyšší radniční budovu v České Republice.

Ač vedoucím Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické na ostravsku, po roce 1948 byl prohlášen za pravicového oportunistu a zameten na smetiště dějin. Tam byl nalezen a oprášen až v 90. letech minulého století, náměstí před Novou radnicí dnes nese jeho jméno.

Radovan Lipus

1966 -

Narozen v Těšínském knížectví, maturoval na nejvýchodnějím gymnáziu ČR v Třinci. Od roku 1992 je režisérem činohry Národního divadla Moravskoslezkého. Jako hostující režisér působil také v Národním divadle Praha, Národním divadle v Brně, Divadle na Vinohradech, Městských divadlech pražských a řadě dalších. Autor již zmíněného dokumentárního cyklu Šumná města, scénárista, režisér, básník, literát, externí pedagog Ostravské univerzity...

Leoš Janáček

3.7.1854 Hukvaldy - 12.8.1928 v Ostravě

Světové uznávaný hudební skladatel klasické hudby. Ve svém díle vycházel z motivů lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Valaška. Mezi známá a významná díla patří opery Její pastorkyňa, Věc Makropulos, Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky. Bystrouška (podle knihy Rudolfa Těsnohlídka) má mimochodem na Hukvaldech, Janáčkově rodišti, i svůj památník, a mohl bych zde přiložit i její mou vlastní rukou pořízenou fotografii , ale raději přikládám klasickou fotografii Janáčkovu, na které byste jej už určitě poznat měli. Z díla mistrova bych měl ještě určitě zmínit symfonickou báseň Taras Bulba, Glagolskou mši nebo komplet Lašské tance - neplést se Slovanskými tanci, ty složil Dvořák, Janáček se pouze inspiroval jejich myšlenkou a ve svém díle rozvedl regionální motivy.

Arcivévoda Rudolf Jan

9.1.1788 - 23.7.1831

Jako arcivévoda Rudolf Jan je známý v našich krajích, plným jménem to byl Rudolf Johannes Joseph Rainier kardinál von Habsburg-Lotharingen. Nejmladší syn císaře Leopolda II. a Marie Ludoviky Španělské. VIP rodiče zjevně nebyli jeho kariéře na škodu, protože již v roce 1819 (ve věku 31 let) byl jmenován olomouckým arcibiskupem a ještě v témže roce i kardinálem. V obou funkcích setrval až do své smrti.

Z našeho ostravocentristického pohledu je důležité to, že v roce 1828 založil železárny ve Vítkovicích, později přejmenované na Vítkovické horní a hutní těžířstvo, pak národní podnik Vítkovické železárny, ještě později Vítkovické železárny a strojírny Klementa Gottwalda, dnes pro změnu Vítkovice holding group. My pravověrní ostraváci tomu kolosu, který se fyzicky prolíná se čtvrtinou města a třetinu města kdysi zaměstnával, dodnes říkáme VŽKG. Pro zvídavé.

Věra Špinarová

22.12.1951 v Ostravě -

Zpěvačka, jedna z nejvýraznějších osobností českého popu a rocku. (Říkají webové stránky zpěvačky, já to posoudit neumím.) Zpívala mimo jiné s kapelami Flamingo, Majestic a Speciál či orchestrem Ivo Pavlíka. Každopádně fláky jako Raketou na Mars, Bílá Jawa 250, Fernando nebo Jednoho dne se vrátíš (na ústřední melodii filmu Tenkrát na západě) ač neradi jistě znají i ty, kterým se podobný styl z duše protiví.

Je smutnou pravdou, že sudičky účtovaly spravedlivě a to co Věrce nadělily v hrdle, jí odebraly v dutině mozkové. V paměti mi utkvěl jeden díl talk show Uvolněte se prosím, v němž Věrka vystupovala - chvílemi jsem civěl s otevřenou hubou, chvílemi tloukl hlavou o stůl. Snad vám bude fungovat tento odkaz do archivu ČT, nářez začíná v čase 24:20.

Mám podezření, že Věrčino účinkování v tomto pořadu bylo dílem zlolomné pražské lobby, která se snaží před zbytkem republiky prezentovat ostraváky jako smečku vypatlanych haviřu, co zrovna vylezli z ďury. (Dodržujte prosím správně přízvuk na předposlední slabice.)

Další smutnou pravdou je, že v den jmenování Mirka Topolánka premiérem si členové této lobby poplácali po zádech a rozpustili se s oprávněným pocitem, že nic více už vykonat nelze. Ve srovnání s premiérem totiž i Špinarka působí jako starší a zkušenější kolegyně Dany Drábové. Nevěřte tomu! Není to pravda! Zdaleka ne všichni ostraváci jsou takoví - i většina z nás se za svého premiéra stydí.

František Černík

3.6.1953 -

Pokud se jen trochu zajímáte o hokej, pak určitě znáte jak jméno tak i obličej - ale pravděpodobně ten, co vidíte zde. Pro hádanku jsem si ovšem zcela zákeřně vybral daguerotypii z dob Černíkovy aktivní kariéry, čímž se úkol poněkud zkomplikoval. Jako hráč hrál za ostravský Baník (1963-4, ano, i Baník míval kdysi dávno svůj hokejový klub) a pak už jen za Vítkovice (1964-84, pouze přes vojnu hrál za Duklu Jihlava). V roce 1981 získal s Vítkovicemi titul, na mistrovství světa v roce 1976 získal zlatou medaili, na olympiádě v roce 1984, kdy byl kapitánem národního mužstva, pak stříbrnou. Po skončení hráčské kariéry působil jako manažer vítkovického hokejového klubu, dokonce si jej krátce i zatrénoval. V současné době je prezidentem HC Vítkovice a zároveň manažerem národního reprezentačního týmu. S Frantou jsem se několikrát setkal v útrobách salónků vítkovické hokejové haly (dnes ČEZ Arény) a musím konstatovat, že jsem nikdy v životě nepotkal nikoho jiného, kdo by dokázal hrdlem prolít tak neuvěřitelná kvanta koňaků a vizourů - a vyjma lehce zbrunátnělých tváří to na něm naprosto nebylo poznat.

Marek Stopka

12.9.1988 -

Ostravský student a linuxák, další slova jsou, myslím, zbytečná.

Blahoslavená Marie Antonína Kratochvílová

21.8.1881 v Ostravě - 2.10.1942

Mučednice a patronka ostravsko-opavské diecéze. Ve dvaceti letech nastoupila do kongregace Chudých školských sester naší Paní. Do roku 1917 působila na různých školách v Karviné, později působila ve Lvově, Tlumači a nakonec se stala představenou komunity sester v Mikulčíně (dnešní Ukrajina). 9.7.1942 tam byla spolu s dalšími sestrami zatčena gestapem.

Po třech měsících výslechů byla propuštěna - oslabena tyfem, bitím a hladověním po pěti dnech zemřela.

Při pouti papeže Jana Pavla II. do Polska byla 13.6.1999 společně se 108 mučedníky II. světové války blahořečena. Původně závodní nemocnice Vítkovických železáren (založená v roce 1878 a mimochodem první závodní nemocnice v Evropě) nesla v letech 2000-2005 název Vítkovická nemocnice Blahoslavené Marie Antoníny.

Zdeněk Jirotka

7.1.1911 v Ostravě - 12.4.2003

Český spisovatel a fejetonista, působil v Lidových novinách, Svobodných novinách, Dikobrazu i Českém rozhlase. Je znám zejména jako autor humoristického románu Saturnin, podle nějž Jiří Věrčák natočil v 90. letech stejnojmenný film, rozšířený i do podoby televizního seriálu. V hlavní roli exceloval Oldřich Vízner, další role byly ovšem obsazeny neméně skvostně - dědeček (Lubomír Lipský), dr. Vlach (Milan Lasica) i teta Kateřina (Jana Synková) se přesně trefili do představy, kterou jsem si o těchto osobách vytvořil při čtení knihy.

Pokud znáte jenom filmové zpracování a knižní předlohu jste nečetli, vřele vám doporučuji to napravit. Film, byť vynikající, samozřejmě nemohl postihnout celou řadu vtipných situací a slovních hříček, kterých je kniha plná. Z dalších autorových děl stojí za přečtení také Muž se psem nebo Profesor biologie na žebříku.

Závěrem

Omlouvám se za obtížnost dílu, měl jsem pocit, že s nápovědami to bude brnkačka. Díl jsem testoval na lidech (konkrétně na vlastní ženě), která bez jakékoliv nápovědy po bleskovém mrknutí na obrázky pravila: "Lendl, Janáček, Špinarka, Franta Černík a ten první bude určitě Jeremenko, kdo by to mohl být jiný." Na základě tohoto testu jsem usoudil, že to snad až tak strašné nebude...

No a důvod dvojjediného data narození maršála Jeremenka je samozřejmě stejný jako ten, proč se Velká říjnová socialistická revoluce konala v listopadu. Zatímco velká část Evropy přijala gregoriánský kalendář již v 16. století, Rusko s tím počkalo až do roku 1918. Tímto počinem tak Rusko vneslo chaos do datování moderních dějin stejně, jako svými jinými počiny vneslo chaos do těchto dějin samotných.

       

Komentáře

[Radovan Garabík]

счастием, а не щастием... правда, произношение то же самое

[Jiří Veselský]

Děkuji za upozornění, opraveno. Mně se to pořád nějak opticky nezdálo, výslovnost nevýslovnost...

[Martin Baleja]

Pro diváky (leč nečtenáře) Saturnina: knížka v mp3 je rovněž skvostná!

[springer]

k te pani Spinarove jen mala poznamka pro mladsi ctenare. Jejim 2. manzelem byl Vitezslav Vavra (Citronova holka) , ktery mel byt dokonce na zacatku 80. let Zlatym slavikem, ale komuniste to zakazali, protoze mel prilis dlouhe vlasy.

Ano , takova byla tenkrat doba, ve vedeni statu stali arogantni idioti, kteri si mysleli, ze vedi vsechno lepe. No nastesti je ta doba davno pryc!

[s0]

ano, naštěstí je už Víťa Vávra pryč. Včetně citonové šály. Anebo ne? (pozor! odkaz obsahuje několik dalších kreatur)

[springer]

diky za ten odkaz, koukam ze Vita je jeste relativne levnej, kdyz to tak srovnam s tim slovenskym pitomcem, co imituje Mercuryho ...za kolik vystupujety Vy ?

[s0]

já vystupuju už leda tak z vlaku ;)

[phr]

Jo, ta písnička (Holka s citronovou šálou) byla neuvěřitelně stupidní slaďák. Ale na mladší a duchem prostší ročníky to holt působilo.

[springer]

ja to vidim ve svetovem a narodnim kontextu. Vita byl tenkrat zpestrenim v dobe Gotta a Neckare. Samozrejme, s nejvetsim muzikentem vsech dob, ktery tenkrat hral pred plnymi stadiony Tunnel of Love nebo Romeo and Juliet se to srovnavat neda, s snim se zase setkame ve Sportovni hale 11 kvetna...

[sptech]

Není mi jasné, za koho píšete v množném čísle "Naši slovanští bratři říkají". Žádný Rus není můj bratr a nikdy nebyl.

[Jiří Veselský]

Omlouvám se, že jsem to tam explicitně nevyspecifikoval. Psal jsem to za svého bratra a za sebe, nikdy bych si nedovolil vás s námi a našimi bratry kamkoliv házet, zejména pak ne do jednoho pytle.