. Tedy
na stará kolena jsem si už konečně koupil stan. Ale tehdy jsem v rámci úspory
váhy měl pouze igelit a spoléhal na štěstí.
Portál AbcLinuxu, 14. května 2025 06:45
Motto:
Kritika není nikdy příjemná
Kritiku nemá nikdo rád
Kdo říká, že mu kritika nevadí, tak..
Tedy když říká: „Jak od koho”
Tak lže. Sobě i druhým
V předchozích dílech jsme hovořili o tom co je to kritika. Říci, že jsme mluvili se mi zdá až přehnaný výraz. Spíše jsem se o tom malinko zmiňoval. Sice jsem byl upozorněn jednou členkou tohoto výlučného klubu v tom smyslu, že tu nejsou žádní blbci aby nevěděli co je kritika a třeba kompliment, ale mě to nedá. Protože to dost často nevědí ani profesionálové.
Co je to pocit jsme také probrali a jaké jsou asi pocity to už tu bylo. Nebudu to příliš opakovat. Mohlo by se mi právem stát, že se si budete myslet, že z vás dělám děti s chabou pamětí. Kdo si to ovšem nepamatuje má tři možnosti.
Kritika je tedy sdělený negativní pocit o něčem, někom a směřující zcela adresně a popisně ohledně vzhledu, chování, jednotlivých lidí, věcí, událostí. Podotýkám, že jako učitel asertivity vycházím zásadně z konceptu asertivity. Takže je docela možné, že někde najdete úplně jiný výklad, ale takový je život. Kolik odborníků, tolik odborných názorů.
Začnu počasím. počasí je vhodný objekt, neumí se bránit, nežaluje adminovi, všichni vědí o co jde a je to tedy snadné. Uvedu vždy příklad hodnocení a posléze kritiku.
Z miniaturní ukázky plyne, že pokud hovoříme o „svinském” počasí, hodnotíme daný stav, nijak zvlášť nepojmenováváme zda prší, je vánice, případně povodeň způsobená hurikánem. Je to naše vidění světa, dějů a událostí. Říkáme co vidíme, ale nemluvíme o tom co se děje s námi když to vidíme. Jeden z problémů, které mají hodnotící lidé je ten, že vyjadřují své hodnocení jako konečné stanovisko, jež je závazné pro všechny.
Zůstaneme-li u počasí, můžeme zjistit jak samotný výraz „svinské”počasí je svou hodnotící výpovědí zavádějící. Jestli jsme vlastníky zemědělského statku, tak týdenní déšť po dvouměsíčním suchu zřejmě budeme vnímat a hodnotit zcela jinak. Víme, že sice polní cesty budou rozblácené, budou hůře přístupné ale nijak to nebudeme vnímat z hlediska hodnoty jako něco negativního „svinského ” Budeme týdenní déšť hodnotit především z hlediska míry užitečnosti pro nás. Pak to zřejmě bude „bezvadný ” deštík, co nám přináší užitek. Žádné svinstvo. Sedlák se raduje, jásá, jeho duše se rozplývá štěstím, že se urodí a on nechcípne i s rodinou hlady.Pokud někomu moje přirovnání o chcípnutí přichází přehnané, tak zatím většina lidstva je závislá na rozmarech počasí a její existence je na něm plně závislá. My jsme teprve první a druhá generace v Evropě, která nezná hlad a zimu.
Ovšem půjdu-li ve stejný čas a na stejném místě já pěšky odněkud někam a bude
týden lít, pak to pro mne bude svinské počasí. Jinak ho hodnotit ani nemůžu.
V mém zájmu je aby bylo hezky, nepršelo a byly suché cesty. Je to totiž
strašný svinstvo mít večer mokrý boty a ráno se do mokrých obout. Kdo to
nezažil neví. Takže pro jednoho svinstvo, pro druhého záchrana života. A
ještě si tak uvědomuji, že pro mne jako pro pěšáka jde v takovém svinském
počasí o život. V roce 1993 jsem šel pěšky z Děčína do Gibraltaru. Šel jsem
86 dní a v Německu dva týdny pršelo. Nebylo mi zrovna nejveseleji v ten čas.
Takže pro sedláky v Bavorsku a okolí to bylo skvělé, pro mne to bylo hodně
náročné. Naštěstí jsem odolný a neonemocněl jsem. Spím venku a je mi líto
utrácet peníze za hotel a jiné podobné „vymyšlenosti” . Tedy
na stará kolena jsem si už konečně koupil stan. Ale tehdy jsem v rámci úspory
váhy měl pouze igelit a spoléhal na štěstí.
Jak se ukazuje, hodnocení není schopné vystihnout všechno. Navíc hodnocení jako takové a to hlavně hodnocení lidské krásy, skutků, pravdy vyvolává jak jsme si ukázali v kapitole „Konflikt a spor”, velmi negativní emoce a s velmi negativními emocemi přicházejí velmi často velmi negativní reakce.
Takže ještě jednou pro pořádek. Kritika je vyjádření negativního pocitu plynoucí například z počasí, chování a způsobů lidí. Není to hledání jakési pravdy a správného myšlení nebo třeba krásy. Každý z nás má jiná měřítka. A proto z různých měřítek pramení různé pocity, které jsou vždy a za jakýchkoliv okolností pravdivé, protože je prožíváme. Pocity jsou rozdílné. Ale vždy pravdivé. Proto vždy hovoříme o pravdivé kritice.
Už je toho pro dnešek dost a dost a budeme pokračovat zítra. Myslím, že to do neděle dopíšu. Aby to pro ty co mají o téma zájem bylo pokud možno celistvé a srozumitelné a nevycházelo tak dlouho jako Tarzan nebo Dallas.
Zítra si rozdělíme kritiku na:
Tiskni
Sdílej:
2.2.2006 22:25
masožravá palma | skóre: 6
| blog: Agnes
| Matka měst
. Ale slíbil jsem , že to napíšu a já si svých slov cením. Takže to dodělám. Psát pro cvokaře nemá smysl. Ti to nepotřebujou. A tady mi to příjde docela příhodný při některých způsobech diskuse. Stallmana si vážím a myslím, že mluví docela srozumitelně. Stejně tak jako Raymond. Nikdy mi nědělalo potíže jim rozumět. Jinak sem vážně chodím odpočívat.Jen chytrolíni coi si myslí, že jsou ze železa neodpočívají. Já odpočívám. U linuxu a flamu na abíčku . Snad tím nikomu neubližuji. Nebo ano?
Mé dosti staré oči viděli již snad stovky lidí, kteří prošli psychoterapiemi a sestudovali všechny návody. Neurotici zůstali neurotiky, však nesnesitelné hysterky a hysterici, jakož i jinak nesnesitelní magoři s poločasem rozpadu vztahu a zaměstnání půl roku jej zkrátili na několik dní. Naučili se během svých záchvatů říkat moudra o tom, že na hádku je třeba dvou, už nebyli protivní a drzí, už byli asertivní a odmítli se alespoň trochu ovládat.
Marnost nad marnost, jak pravil psychoterapeut dávný.
Viděl jsem i desítky psychologů zabývajících se vztahy, konstruktivníma hádkama, komunikací... viděl jsem je se hádat a bývaly to kouzelné kolekce ukázek, jak ne. Hned létaly urážky, facky, vyčítání příbuzných... nakonec se psycholog, poradce pro rodinu, šel demonstrativně a konstruktivně, asertivně ožrat a psycholožka (totéž) mu za trest vysekla veřejnou nevěru, nejlépe s nějakým poradcem na promiskuitu. Když jsem ještě popíjel, nejlíp se chlastalo s psychoporadci na léčení závislostí. jenom jsem jim nestačil a vadilo mi, že to furt chtěli kombinovat s drogama.
Tedá nééééé fšichni. To je básnická nadsázka! Ale nikoliv tak moc. Ale destrukce osobnosti po prostudování psychonávodů byly beze srandy hrozný.
Nó, on autorův vztah k ženám se zdá spíš závislostí, kterou miluje i nenávidí. I to ujišťování se o vlastní vyrovnanosti, prostoupené depresí, existenciální krizí, dekompenzací... Taky ftip, Nic ve zlém jmenovče!
Samozřejmě i terapeuti jsou lidé, ale přesto a mají všechny lidské necnosti. leč si přesto myslím že mnohým se ulevit dá, monozí úlevu najdou a pak jsou ti, co nenajdou nic protože nic nehledají. Ano "marnost a nic než marnost" říká Kniha Kazatel. Taky ji miluji, ale taky říká "je čas žití a čas umírání, je čas setí a cas sklízení, a dva se lépe zahřejí a spojí li se trojitá nit, nic ji nepřetrhne". Možná to není přesné ale tak si to malinko pamatuji. A zažil jsem toho v životě dost, abych tomu věřil. A ženy miluji a válčím s nimi. A nenávist je hned vedle lásky a existenciálně se trapíme všichni. Tedy Heidegger to říká
Nojo, On ten, tuším učitel lyžování, Heidegger leckdy trefil hřebíka po hlavičce.
:
stati (o zavislostech) IMHO kazi jejich volani po zasahu korektora (obcas chybejici slova, chybne sklonovani, interpunkce ...)
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
2.2.2006 23:35