Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 14:41
Zdá se že skutečně z národa velmi technicky orientovaného, velmi schopného přemýšlet v souvislostech, ukázat schopnost při praktickém řešení potíží, se stává národ, kde má místo jakási postmarxistická humanistická slupka, případně na druhou stranu orientovaná jakási východní mystika.Případně rádoby humanistická doktrína která káže humanitu a práva a zapomíná na práci a povinnosti. Připadá mi, že tenhle způsob uvažování pro samé instinkty, bere lidem schopnost logicky a strukturovaně myslet. Uvědomil jsem si tuhle pravdu na blozích o ekonomii, které jsem inzeroval na abíčku v poslední době. Ty blogy ukázaly jedno. V téhle zemi jen dost těch, kteří jsou ochotni vzít na sebe odpovědnost za svůj život. U některých jasně načrtnuté podmínky pro osobní rozvoj vyvolává pobavený úsměv.
U těch s pobaveným úsměvem by se dalo říci. Žijete v zajetí socialistických modelů, které ovládají Evropu padesát let. Máte pocit, že každému musí nějaký všemocný stát zajistit osobní štěstí. Ne vy sami, ale druzí odpovídají za váš život. Tak je to nějak hlásáno. Pokud se někdo ozve nesouhlasně, pak v komentářích, čteme urážky, odkazy na jakási poselství plná povinností vůči druhým lidem a zesměšňování těch, kteří jasně ohraničují svou ochotu nést odpovědnost za druhé lidi. Jestliže se jasně ozve, že k osobní spokojenosti a štěstí vede jen tvrdá osobní práce. Okamžitě se ukáže poukazování na zloděje a podvodníky, kteří stejně všechno ukradnou a buduje se jakýsi nihilismus, jež má dokázat, že jakákoliv práce je zbytečná.
Mnohokrát jsem přemýšlel o tom, jak asi muselo být našim předkům, když měli jen několik kusů nářadí, trochu dobytka, osevu a museli klučit les, orat pole, aby dostali trochu jídla, které bylo vlastně nejvzácnějším výsledkem celé práce. Žijeme v přesycenosti a vymýšlíme si blbiny. Jinak se to říct nedá. Zkoumáme zda přechylování není ponižováním ženy a vlastně si ani nevšimneme, že se ponižujeme sami před sebou, když spoléháme na to, že nám někdo něco dá z majetku druhého. Máme za to, že peníze druhých nám patří automaticky. Budujeme „sociální stát” a rušíme lidské vztahy. Děti mají za to, že se o rodiče musí postarat někdo jiný než oni sami. Rodiče mají za to, že jejich děti má vychovávat „námezdní síla,” kterými jsou učitelé, nikoliv oni sami. Navíc ti rodiče učí své děti k velké neúctě té námezdné síle.
Co vlastně očekáváme? Tvrdíme ekonomické nesmysly o zvyšování spotřeby, která rozjede ekonomiku. Předpokládáme, že když si peníze půjčíme abychom je projedli, spotřebovali, že se dostaneme z potíží, které máme. Nedostaneme. Zatím se nikdo, kdo nadělal dluhy jen na projedení, nikdy ze žádných potíží nedostal. Život na dluh je destruktivní. Děláte dluhy, splácíte, děláte dluhy splácíte, děláte dluhy, splácíte. Nemáte reservu, nemáte klid pro chvíle těžkostí. Nastane krize a jediný výsledek dluhů je, že máte ještě větší dluhy, na krku věřitele, kterým je zcela jedno jestli zbankrotujete a budete žít v chudobě a o hladu.
Poznal jsem stovky lidí, kteří nadělali nesplatitelné dluhy a dnes žijí způsobem, který bych nikomu nepřál. Stěhují se na místa kam by se nikdy nenastěhovali. Pokud něco mají, tak to vlastně nemají, stále někde číhá věřitel, exekutor, který jen bere co je. Bez ohledu na děti, a zdravotní stav. Tak jak to funguje u lidí, funguje podobně i u států. Buď je zachráníme z vlastních peněz a nebo je necháme zbankrotovat. Když je necháme zbankrotovat uvrhne onen bankrot milionu lidí do chudoby. Říkáme. Jenže ti lidé bez ostychu brali, co nevydělali. Půjčovali si společně. Třeba jen prostřednictvím státu. Volení zástupci je ujišťovali, že se nic neděje, dluhy se neplatí, platí se jen úroky z dluhů. Říkají někteří ti volení zástupci.
Dočetl jsem se, že jsou stavební firmy, které jsou ochotny klidně postavit dálnice, nebo lépe řečeno, jsou ochotny stavět a počkat tři roky na zaplacení od státu. Tak si říkám, z jakého důvodu jim stát neodprodá onu dálnici, nebo její část, kdy ji dostaví, budou ji provozovat, vybírat na ni mýto a splácet úvěr? Pokud některý region potřebuje dálnici, z jakého důvod se nevytvoří nějaké místní konsorcium, co dokáže přesvědčit banky aby financovaly výstavbu? Potřebuje-li ji onen region, pak se jistě najdou jedinci, kteří budou ochotni nést riziko, riziko, které se jim vyplatí. Život je jedno riziko a žádná pojišťovna není schopna garantovat, život bez potíží. Takže ono konsorcium by mohlo lacino a v relativně krátkém čase uspokojit svou potřebu po dálnici.
Američané potřebovali spojit Východ se Západem. Jen a jen z toho důvodu postavili železnici z jednoho konce USA na druhý. Privátní firmy za privátní kapitál. Nikdo neprodělal. Možná jednotlivé dodavatelské firmy v konkurenčním boji odpadly, ale v konečném důsledku zbohatli všichni. Potřebuje-li majitel soukromého pozemku silnici, nechá si ji udělat. Možná jen malou, skromnou, jenže ví, že pro něj tenhle dost značný náklad je výhodný, protože může dopravovat relativně bezproblémově. Sebe i zboží, které chce vyexpedovat. To jen tak na okraj.
Nejsem znalec ekonomie a asi jim nikdy nebudu. Jen jsem se trochu pokusil a ještě pokusím si něco víc nastudovat teorii, abych aspoň trochu víc pochopil ten systém, kterým se člověk staví, buď do pozice svéprávného a nebo jen věčně přijímajícího člověka. Abíčko koupili dva mladí lidé. Ozývají se v některých komentářích posměšné hlasy, jak že to bude vypadat a jak to asi dopadne.iradí jim jak mají vést tenhle podnik a koho sem mají poušět a koho ne. Jenže, ti lidé se pokoušejí udržet a rozvinout něco, co je tu několik let. Ti co se jim tak blahosklonně posmívají, si vůbec nic takového netroufli udělat. Možná jen čekají až jim nějaký „milostivý stát” dá práci. Pokud jim ji nedá, budou plakat. Tak jako pláčí tady na soukromém place, kde se chovají náramně blahosklonně k těm, kteří ten soukromý plac udržují a starají se aby byl funkční. Tihle lidé mě náramně baví.
Baví mě z toho důvodu, že oni sami nic nevytvořili a jen kritizují ty, co zaměstnávají jiné lidi, co se starají aby běžela nějaká výroba a produkce. Házejí na ně špínu, že svým úsilím vykořisťují ty druhé. Tak si tak říkám: „Z jakého důvodu se nepokusí také podnikat, aby mohli vyplácet spravedlivé mzdy, které těm lidem zajistí mnohem důstojnější život, život podle jejich představ?” Je krásné pracovat v oblasti sociálních služeb a v pomáhajících profesích. Právem je tahle činnost oceňována společensky vysoko. Jenže aby to někdo mohl dělat, musí to také někdo platit. Někdo na to musí vydělat. Bez peněz, těch kteří na to vydělají to nejde. Takže asi tak.
Tiskni
Sdílej:
Co vlastně očekáváme? Tvrdíme ekonomické nesmysly o zvyšování spotřeby, která rozjede ekonomiku. Předpokládáme, že když si peníze půjčíme abychom je projedli, spotřebovali, že se dostaneme z potíží, které máme. Nedostaneme. Zatím se nikdo, kdo nadělal dluhy jen na projedení, nikdy ze žádných potíží nedostal. Život na dluh je destruktivní. Děláte dluhy, splácíte, děláte dluhy splácíte, děláte dluhy, splácíte. Nemáte reservu, nemáte klid pro chvíle těžkostí. Nastane krize a jediný výsledek dluhů je, že máte ještě větší dluhy, na krku věřitele, kterým je zcela jedno jestli zbankrotujete a budete žít v chudobě a o hladu.Jsou totiz 2 druhy dluhu: 1. Mate dluh v realne produkci, coz je napr. pokud spotrebovavate zasoby obili z minuleho roku (protoze byla neuroda), tak zijete na dluh. Ale abyste mohl takhle fungovat, musite mit predem nejakou zasobu. 2. Mate dluh financni, coz je neco jako poukazka na budouci produkci. Toho lze vytvorit kolik chcete, a je naprosto nezavisly na tom, kolik se toho do ted vyprodukovalo. Treba muzete nekomu dluzit 10 tun obili bez toho, aby jakekoli obili existovalo. Tenhle dluh muze a nemusi byt realne splacen, protoze je docela dobre mozne, ze uz se vam nikdy nepodari vyprodukovat 10 tun obili (nebo spise v case splatnosti toho dluhu). Velikost toho dluhu take produkci nijak neovlivnuje. Pokud mezi temito dluhy nerozlisite, nemuzete pochopit soucasnou krizi. Ta neni zpusobena dluhem ve spotrebe nebo v produkci (tedy toho 1.typu), ale dluhem financnim, ktery je 2.typu. (V realite je to jeste trochu slozitejsi, ale tohle je zaklad.)
(Fascinuje me treba, kolik lidi, co obhajuje bezpodminecne soukromniky na ukor statu, zije v druzstevnich nebo "aby se nereklo druzstvo" sdruzenich vlastniku bytech. Tak sakra mejte koule na to bydlet za trzni najem! Ale to se nechce co, ze by na tom spolecnem vlastnictvi prece jen neco bylo?)JS, no teď jsi mě fakt pobavil. Takový "chytrý" tady a neví co to je sdružení vlastníků. SVJ = právnická organizace, která spravuje společné prostory v domě. To si třeba v Praze koupíš byt za pár milionů, buď cash, a nebo na hypo (tj. máš příjem na tu hypo), byt je jen tvůj, můžeš si s ním nakládat podle libosti, a sdružení vlastníků jednotek se stará o to, aby v domě fungovalo vše jak má. Smotat tohle s družstevním vlastnictvím je tedy fakt umění. Co to je družstevní vlastnictví už si určitě nastuduješ sám. A co to má co společného s tržním nájmem? Ta souvislost mi také uniká. Stát je sdružení občanů, kteří se postarají lépe než soukromník? Jeden příklad, prosím, jeden příklad, co zvládá stát lépe
Fakticky tam spolecne vlastnictvi jeJá bych řekla spíš společná správa, což je logické, protože byty na sebe úzce navazují, jsou součástí jednoho celku, jsou tam společné prostory.. Díru do podlahy si vyvrtat nemůžu, to je pochopitelné, protože od určité vrstvy je má podlaha stropem někoho jiného
Ten zakladni spor je o tom, kdo ma nad kym moc. Realita je, ze soukrome firmy muzete ovlivnit jen pres "abstraktni" trh, takze nad nimi mate mensi moc, nez nad statni instituci v dobre fungujici demokracii.Tohle je presne ono. Dobre fungujici stat bude lepsi nez spatne fungujici soukroma spolecnost. Srovnani jako prase. Ze u nas ten stat ale skvele funguje, co? A ta jeho ovlivnitelnost nami je videt na kazdem kroku. Lidi vykrouzkovali Langera, ale smrdi na pozadi dal. Odesel Paroubek (alespon ze tak, volici ho vykrouzhovat nedokazal) a hle, porad tam ma nekde teple mistecko... Zapominate na to, ze stat ma velke rezijni vydaje (sam jste napsal, ze je jednodussi prostretky plytvat nez setrit), ktere musi z neceho taky platit (o uplatcich a rozkutaleni prijmu statu do soukromych penez nemluve). Proto jeho sluzby mohou byt drazsi nez od soukromnika, ktery chce sice vydelat, ale maximalni vydelek neni z maximalni ceny. Protoze u nej pak nikdo nebude poptavat. Navic, zdaleka ne vsichni soukromnici jsou svine ale nas stat proste nefunguje dobre a nikdo nevi co s tim. A pokud ano, tak neni nikde videt snaha.
No jo, jenze pokud stat funguje spatne, jak ocekavate, ze bude fungovat trzni prostredi?Nemyslim si, ze se to tak vyzname ovlivnuje. Nas stat funguje blbe, ale trzni prostredi tu funguje lepe. Koneckoncu staci se podivat na CD x Student Agency. Krasny priklad ne moc dobre funkcnosti statu a zaroven dobre funkcnosti firmy.
Ve skutecnosti je oboji, spatny chod statu nebo trhu, symptomem tehoz, a totiz mocenske nerovnosti mezi lidmi.Nelibi se mi, kdyz sva tvrzeni prohlasujete jako neotresitelne pravdy. Prosim, zanechte techto svych manyru. Hlasate jenom sve nazory se kterymi mnozi nesouhlasi. Jak asi ma u nas byt rovnost ve spolecnosti, kdyz i Vy nekomunikujete stylem, "pravdu mam ja" coz jaksi rovnost nazoru jasne potlacuje?
Tak jsem přišel z volejbalu a koukám, že ty ses nerozbitnejNo, zrovna hraju jednu matematickou soutez (neco mezi Podrate a Project Euler), a bohuzel se nemuzu hnout dal. Takze asi sebemrskacskou naturu mam, a tohle je jen takovy relax. Jinak se nepovazuji za odbornika v ekonomii, spis mi prijde, cim vic o tom vim, tim mene v tom mam jasno. Asi je to tak se vsim; par veci se vyjasni, ale vic otazek zbyde.. Na to musíš mít nějakou sebemrskačskou náturu, zkoušet znova a znova s tím pánem diskutovat.
slusny clovek na to nemuze reagovat, protoze by to smazali kvuli vulgariteProtimluv v takle kratkem textu? Tak za prve, tady se nemaze. Za druhe, slusny clovek neni vulgarni vuci ostatnim. A za treti, slusny clovek uz vubec neni vulgarni proti slusne diskutujicim. Takze alespon vime, proc nereagujes a ze ta tva veta byla jenom takove kvaknuti majici zamlzit tve nedostatecne intelektualni kapacity.
Kapitalismus potrebuje pevna pravidla? Jste si jisty? Co kdyz je potreba pevna pravidla zmenit v reakci na nejakou situaci?To se přec nevylučuje. Jinak nyní je to tak, že pravidel máme dostatek, horší je to s jejich dodržováním a vymahatelností.
Jak je spravne zmenite, pokud nemate idealni lidi?Vraťme se do reality. Co je ideální člověk? V politice jsou lidi, kteří jsou výtažkem naší společnosti. Pokud se politici ve většině jeví např. jako nečestní, pak to velmi pravděpodobně odráží chování většiny lidí. Pokud se projevuje u politiků ústupnost či naopak statečnost, taktéž. Nastavují nám zrcadlo. Až budeme ideální, budou voleni ideální lidé, kteří nám budou ideálně vládnout. A i ta pravidla pak budou ideální
kapitalismus nepředpokládá ideální lidi, pouze počítá s lidmi, kteří jednají v rámci celé společnosti racionálněEhm, to si v jedné větě dost protiřečíte. Lidi, kteří jednají v rámci celé společnosti racionálně, jsou utopicky ideální.
to znamená, že se snaží o sebe postarat jak nejlépe umí, někteří jedinci se snaží navíc vyniknout a tím táhnout část společnosti.Tohle je naprostý nesmysl. Postarat se o sebe, jak nejlépe umím, to vůbec není znak kapitalismu. Kapitalismus potřebuje přesný opak, aby se dostatek lidí o sebe postarat nedokázalo a mohli tak tvořit podstatu kapitalismu: volnou pracovní sílu jako kapitál, která tvoří hodnoty pro kapitalistu. Ještě jednou princip kapitalismu: prací se neživíte vy, ale váš kapitál živí vás. Kapitalismus tedy předpokládá, že se postaráte o svůj kapitál. Jen v tomto smyslu to může být řečeno jako "postarat se o sebe" (My jsme za vodou, a co vy? - to byla fakt výstižná kampaň.)
Kapitalismus se o nic takového nesnaží, ale snaží se dolovat z člověka to, co v něm je odjakživa zakořeněné.Aneb iracionalitu a strach. Proto jsou největší překážky kapitalismu rozum (kapitalismus krachuje, jakmile se dostatek lidí začne chovat rozumně, to je hned krize jako bejk) a jistoty (kapitalismus krachuje, když lidi nepohání do tvorby kapitálu strach z hladu a zimy, případně nějaká forma závislosti, ať fyzické či psychické).
Například obecně jsem proti progresivní dani (trestá schopné),Hlavně závistí? Už tu nebudu znova opakovat, jak je rovná daň ve skutečnosti degresivní co se týče disponibilního zisku (možnosti k tvorbě kapitálu) a tím pádem v kapitalismu enormně zrychluje rozevírání nůžek bohatství ve společnosti likvidací potenciální konkurence (totiž zmenšováním naděje, že by se z chudých mohli stát taky někdy bohatí).
Sociální síť musí být a musí být efektivní a funkční. Od toho je také stát. Někdo řekne, že si tohle tvrzení protiřečí.Protiřečí si hlavně efektivní a funkční sociální síť a volání po stále nižších (a rovných) daních. Protože co jedno napraví, to druhé zase pokazí.
Zakořeněné levičácké myšlení je v tom, že kapitalista nepracuje. Řídit firmu prostě není práceZakorenene mysleni drobnych podnikatelu je v tom, ze zamenuji vlastnika (kapitalistu) a reditele. Ve velkych firmach je reditel v podstate profesionalni zamestnanec vybrany predstavenstvem.
Rovná daň se nerovná stejná daň. Pokud platím rovnou daň 15% z milionu ročního příjmu a nebo 15% z dvěstě tisíc ročnío příjmu tak ne mezitím rozdíl. protože z toho milonu zaplatí 150 000Kč a z 200 000 zaplatí 15 000 Kč. Tak jen tak mimochodemTak ještě jednou speciálně pro vás: předpokládejme nutné životní náklady dejme tomu 150.000 pro chudšího a 300.000 pro bohatšího. Pak vám z miliónu zbude 1.000.000 - 150.000 - 300.000 = 550.000 disponibilního kapitálu neboli 55% z příjmu. Z 200.000 pak 200.000 - 30.000 - 150.000 = 20.000 neboli 10% z příjmu. Pro start do kapitalismu jsou tak díky rovné dani ti více příjmoví na tom procentuálně 5x lépe než ti nízkopříjmoví. Kdyby měla být daň skutečně rovná vzhledem k disponibilnímu kapitálu z příjmu, muselo by zůstat buď 100.000 a 10.000 (10%) anebo 550.000 a 55.000 (55%). Takhle rovná daň rozevírá nůžky mezi bohatými a chudými.
z příjmu po odečtění daně mi z z případného příjmu 200 000 zbývá po zaplacení daně 170 000, to znamená že mám možnost s těmi 170 000 nějak zacházet.Ne, tu možnost nemáte, protože z těch 170.000 musíte pokrýt ještě svoje "provozní náklady", a to není kapitál, s kterým můžete dál nakládat (rozmnožovat ho).
Jaké mám životní náklady neurčujete vy, ale moje schopnost bud šetřit nebo ne.To jistě, ale ty životní náklady máte a tudíž váš "čistý zisk" je o tyto životní náklady menší. A procentuálně vzato jsou obvykle tyto životní náklady tím větší, čím nižší příjem máte (tvoří větší část z příjmu), a tím procentuálně menší (tvoří menší část z příjmu) jsou prostředky, které můžete použít jako kapitál.
Takže mě netrápí 850 000 někoho jiného.Jenže on má 20x víc kapitálu, který mu při zhodnocení 20% rozmnoží na 660.000 oproti vašim 30.000 a příští rok bude mít k dispozici kapitálu přes milión oproti vašim 50.000, další rok milión a půl proti vašim 70.000 atd. atd. Potom jednoho dne přijde a nakoupí si potraviny a ropu za ty peníze, které k ničemu jinému nepotřebuje (jeho kapitálová rezerva na živobytí je na 5 let, vaše na půl roku), takže vyžene jejich cenu do výšky tak, že vám se ty provozní náklady zvýší tak, že už vám nezbude volný kapitál žádný. Pak už bude vydělávat každý rok třeba 100x víc než vy. Vám nezbude nic jiného, než se zadlužit, abyste neumřel hlady. Holt kouzlo "rovné" daně.
Navíc, ti co mají milion ročně, ti ten příjem utratí.Důležité je, že rovná daň je nerovná právě co se týče získávání budoucího kapitálu a že působí relativně rychlejší bohatnutí vysokopříjmových skupin obyvatelstva a relativně rychlejší chudnutí těch nízkopříjmových než třeba daň progresivní. Pro kapitalistický systém, v němž by si údajně měl každý budovat kapitál (postarat se o sebe) dost zvláštní rozdělení podmínek.
Páni, tyhle kalkulace na papíru nebo na monitoru se mi líbí. Dvacet procent zhodnocení, pár čísel prokalkulujeme a máme vymalováno.Názorný příklad fungování rovné daně z příjmu, aby to pochopili i slabší v přemýšlení.
Jenže člověk z praxe se musí chytat za hlavu. Který normální podnikatel má zhodocení 20 %, kór v dnešní době?Dejte si tam, jaká procenta chcete, dopadne to v principu stejně. Akorát se budete muset prohrabovat více čísly. Klidně se do toho pusťte. V praxi se dokonce stane, že těch půl miliónu navíc budete moc aspoň investovat a za rok mít možná nějaký zisk, z těch 25 000 budete mít za rok akorát tak ještě ztrátu.
Co se musí naběhat, nashánět, strkat hlavu na špalek , aby nějaké zhodnocení získalKdyby se namísto podnikání věnoval získávání kapitálu...
Takže to je celý příběh kapitalisty, pokud je kapitál nespotřebovaný, investovaný prostředek, jak uvádí všechny příručky o ekonomii. Kapitalista JílekVámi popisovaný privátní "kapitalismus" (spoření z honorářů za vámi odvedenou práci) je možný i v socialismu, prakticky v jakémkoliv ekonomickém systému. Má-li mít ten pojem nějaký smysl, tak by se to mělo lišit. Například, aby pro vás někdo pracoval a tím pro vás na základě vašeho pouhého vlastnictví výrobních prostředků generoval zisk, by v socialismu možné nebylo (tam byl tím velkým a jediným kapitalistou stát). Pracovně bych tedy kapitalismus označil za systém, v němž je pro soukromé osoby legální, dokonce žádoucí, vydělávat na cizí práci (s vaším kapitálem).
Vaší argumentaci rozumím, až na tohle:Ne. Jsou podnikatelé-živnostníci, kteří se realizují prací, a proto podnikají a mimo jiné se jim někdy povede rozmnožit kapitál, a jsou podnikatelé-kapitalisti, kteří se realizují rozmnožováním kapitálu, a proto mimo jiné (a dokud není nějaká vhodnější možnost) podnikají. První skupina shání a stará se, aby mohla dál co nejdéle pracovat; ta druhá se snaží, aby co nejdřív mohla přestat pracovat (a nechat za sebe pracovat kapitál). Tak trošku bonmotem, ale názorně. Považuji za zvláštní, když se lidé z první skupiny perou za to, aby se svět zařídil především pro lidi z té druhé, neboli zaškatulkováno, když se podnikatelé-živnostníci stávají nadšenými neoliberálními pravičáky. A je taky typické, že si na těžký úděl kapitalisty stěžují výhradně lidé z té skupiny první; ti z té druhé jsou většinou zticha (proč taky ne, když mají takové vášnivé přímluvce).
Kdyby se namísto podnikání věnoval získávání kapitálu...
To jako s kvérem do banky?
2. Nase spolecnost je toho druheho typu, jak je videt z pokracujici devastace zivotniho prostredi.A za komunistu byla ktereho typu? Kdyz byla devastace prostredi podstatne horsi. Ja jsem toho nazoru, ze se toho u nas hodne zlepsilo. Neda se zobecnovat, ale tvrzeni, ze u nas pokracuje devastace zivotniho prostredi (kdyz uz jsme u toho, tak na nem ekopaka maji treba s repkou a solarnimi panely taky nesmazatelny podil) se proste nezaklada na pravde. Staci srovnat snimky krusnych hor z dnesni doby a z obdobi totality. Ted tam proste ubylo cernych poli mrtve krajiny, zacinaji se k nam treba pomalu vracet pstruzi (jo, za totality necitlive postavene prehrady jsou solidni prekazka) ....
Pak přichází úvěr na spotřebu - a ten je základem všech současných potíží. Chybná hypoteční politika prezidenta Clintona ve smyslu "každý má právo na slušné bydlení" rozjela vlnu nekrytých hypoték, finanční systém tyto hypotéky semlel do neprůhledné masy finančních derivátů a krize byla na světě.Jo, to je hezká mytologie. Když se pak podíváte na fakta, tak zjistíte, že 1) půjček na základě této politiky (zákona) bylo minimum (6%) a míra jejich úspěšnosti se nijak neliší od ostatních půjček, a 2) 60% problémových půjček bylo pro střední a bohatší vrstvy (na které se tento zákon nevztahuje) a přes 20% půjček bylo poskytováno nebankovními institucemi (totéž). Přečíst si o tom můžete např. tady. Včil mudruj. Prostě je třeba hledat obětního beránka a nemůže být jinak, než že všechno zlé zase zavinili ti líní a hloupí chudí, kteří prožrali svou budoucnost? Situace je daleko prostší (a děsivější): převážná část společnosti v systému finančního globálního kapitalismu v nejbohatší zemi světa už nemá na to, aby si zaplatila vlastní bydlení, i když vypadá jako střední nebo bohatší vrstva. To je pravá příčina finanční krize: nerovnoměrné rozdělení bohatství na málo bohatých (kteří nevědí co s penězi) a hodně chudých (kteří už nestačí svými výdaji generovat více bohatství pro bohaté). Dalo by se shrnout, že viníkem je snižování míry přerozdělování (mj. snižování daní) a honba za konkurencí snižováním nákladů práce (nikoliv šetřením vlastní práce ani šetřením přírodních zdrojů, pouze snižováním odměny za náročnější produkci).
jenže ten má původ v jednoduchém faktu, že jsme si budoucnost "projedli".Budoucnost si projídáme především tím, že produkujeme "levně" (což znamená hodně práce za málo peněz, hodně spotřeby přírodních zdrojů za virtuální protihodnoty psychologické povahy, za sliby pocitu budoucího štěstí). V žádném případě si budoucnost neprojídáme tím, že někdo slibuje do budoucna to, co nemá (finanční ekonomika). Svoji budoucnost ničíme v případě, že se pokoušíme pomocí virtuální (psychickou) realitou ovlivňovat realitu fyzickou. To má obrovskou moc, ale v posledku je psychická realita přinucena přizpůsobit se té fyzické (lidský boj od zrození do smrti). Jednoduchý fakt totiž především je, že se peněz (ani zlata) nenajíte, i když si hrajeme na to, že ano.
Zvykli jsme si, že se budeme mít čím dál lépe.Ne, zvykli jsme si, že budeme mít čím dál větší zisky. A hlavně jsme vyšší finanční zisk (abstraktum) povýšili na "mít se lépe". Stejně jako nižší finanční zisk za "projídání budoucnosti". A stejně jako dokážeme klamat naše instinkty technikou, dokážeme totéž psychologickými triky naší mysli, tím, že se přesvědčujeme a rádi věříme, že něco je tam, kde nic není, a že kde něco je, není nic (= ochotně a rádi lžeme sami sobě).
Je to charakteristický rys Američanů. Tohle, že by Clinton nevěděl? Můj dojem je, že spíš podlehl humanistickým vlivům typu "každý má právo na slušné bydlení" (tedy, tento názor jsem četl, nevymyslel jsem si jej), tisíce chudších rodin se v tom vzhlédloDo jiné diskuse (nebo sem někam nahoru) jsem vám dával odkaz na analýzu toho, jak to v případě předražených hypoték bylo, tak si ho aspoň přečtěte. Stručně: 1) problémových hypoték na základě zákona bylo 6% 2) 60 % problémových hypoték poskytly banky lidem, kteří pod tento zákon nespadají, tj. patří mezi střední a bohatší vrstvy 3) 20 % problémových hypoték poskytly nebankovní firmy, rovněž nespadá pod zákon Účel novely zákona byl v tom, aby banky neodmítaly dávat hypotéku předem jen na základě sociálního postavení (aniž by zkoumaly jeho finanční možnosti). V žádném případě to nebyl příkaz, aby hypotéky byly dávány lidem, kteří by ji nemohli splatit. Důvod krize: V USA chudne střední třída a nemůže si dovolit zaplatit vlastní bydlení, i když jí to ideologie amerického snu pořád namlouvá.
, ale nikdo si nespočítal, zda je ten sen o dobrém bydlení reálný.Ano, sen o tom, že v nejbohatší zemi světa si může dovolit střední příjmová třída bydlet ve vlastním, je dost nereálný. Ale zkuste to jako politik vykládat. A přece jen si to někdo spočítal: spočítaly si to banky, které hypotéky rozdávaly. Ale taky si spočítaly, že díky finančním trhům na těchto imaginárních hodnotách ještě před tím stihnou něco volnotržně trhnout.
Jenomze tu pudu taky musite nekde nabrat. Zadarmo Vam ji nikdo neda.Zajímavé. A od koho si ji koupili ti "první vlastníci"?
Zajímavé. A od koho si ji koupili ti "první vlastníci"?A dotaz ohledne lidi, kteri jsou staleti mrtvi ma jaky vyznam?
Půda vždy patřila králi,Ještě vám tam něco chybí. Takže půda buď patřila bohům a králové si ji jen půjčovali (utopický civilizovaný koncept, kde nešlo půdu bezmezně hromadit, viz třeba biblický jubilejního roku, kdy se po 7x7 letech měla (obvykle v nouzi) prodaná půda vracet do rodiny dědičných vlastníků), anebo což je reálnější popis situace, půda patřila králům, kteří si ji od někoho ukradli (přivlastnili) silou. Že to druhé bývalo legitimizováno prvním... to už dnes není. Dnes zastávají roli bohů i králů přímo majitelé přírodních zdrojů. Otázka, jak v civilizované společnosti, která si hraje na to, že majetek si musí člověk poctivě zasloužit ("vyrobit") a nikoliv ukrást, může třeba ropné naleziště a tím i ropa nebo půda vůbec patřit soukromníkovi, který si je nevyrobil, zůstává nezodpovězena.
Upozornit na skutečnost, že na počátku "volného trhu" se všemi kecy o požehnání soukromého vlastnictví je nutná zlodějna (přivlastnění si) přírodních zdrojů, aby bylo s čím tržit. Tato zlodějna se ale dává před závorku a o ní se nemluví. Mluví se jen o tom, že další ubírání zlodějům (neumožnit maximální možný zisk z již nakradeného) je taky zlodějna a o rovných příležitostech. V Česku jsme měli v minulé generaci vzácnou příležitost sledovat, jak takové "prvobytně privatizační" akce probíhají (zhasneme, a kdo si nenakrad, jeho chyba, propásl se zařadit na stranu bohatých schopných a zůstane línou neschopnou sockou).Zajímavé. A od koho si ji koupili ti "první vlastníci"?A dotaz ohledne lidi, kteri jsou staleti mrtvi ma jaky vyznam?
existuji jine skupiny obyvatel, kteri by s touto teorii nesouhlasili.Ti se ovsem, jakozto lide neschopni si zjistit relevantni informace, nepocitaji, ze?
ale jinak je otázka prvního vlastnictví velmi sporná a obtížně zodpověditelná. Jen v ne příliš vzdálené minulosti narazíme na změny vlastnictví např. po Bílé hoře, další přesuny majetku v třicetileté válce, pozemková reforma 1919 apod., kde začít?Nemůžete začít nikde. Vtip je v tom, že např. vlastnictví přírodních zdrojů poctivě být privátní prostě nemůže. Vždycky mu předchází privatizace (což není nic jiného než přivlastnění si společných statků). Ta může být buď násilná (prostě si to vezmu) anebo společensky přijatelná (přemluvím ostatní, ať se svého podílu na společných statcích vzdají v můj prospěch). Ačkoliv se má jistě všeobecně za to, že druhý způsob je naprosto v pořádku, ve skutečnosti k němu není vůbec žádný nutný důvod. Není např. vůbec žádný racionální důvod k tomu, aby vlastníkem ropy byla privátní či osoba (třeba majitel pozemku nebo těžařská firma), stejně jako není důvod k tomu, aby byla nějaká privátní osoba vlastníkem kyslíku nad svým pozemkem.
Byla jiná cesta? Nebo bychom se mohli ve vleklých sporech utápět do dneška, ekonomika by přešlapovalaJistěže byla, např. velmi zjednodušeně řečeno výrobní prostředky namísto po socialisticku rozdávat sockám, jak to provedl tržní komsomolec Klaus, ale pěkně po kapitalisticku prodat (samozřejmě zahraničním kapitalistům) a s výnosy např. založit kapitálový státní penzijní fond a tak skutečně rozdělit majetek "lidu". Na to ovšem socialistickému inženýrovi invence nestačila. Poctiví podnikatelé by si mohli pomocí úvěrů z tohoto fondu a vlastní schopností vybudovat svoje podnikání, asi by se nemuselo ani zhasínat na nepokrytými zlodějnami... Nakonec to dopadlo tak, že ti, co dostali výrobní prostředky zadarmo, je stejně prodali zahraničním kapitalistům, s tím nepatrným rozdílem, že neexistuje žádný základ penzijního fondu a místo něho vrstva zbohatlíků, která má reprezentovat elitu národa, ale je spíš žumpou všehoschopných. Ale o tom se tu již diskutovalo několikrát dost podrobně. Bohužel před 20 lety mi byla politika a ekonomika ještě dost jedno, takže to samozřejmě posuzuji zpětně a a kdyby jsou chyby. Důležité podle mě je, abysme věděli, kde jsou kořeny českého kapitalismu a české pravice a nezaměňovali je libovolně s tím, co mají tradičně ve stabilních kulturních zemích Západu. Proto je nutné si svou historii pořád připomínat.
Jinak ke kauze Kožený: nabídl lidem pohodlí. Jistotu desetinásobku. Lidé nalítli .. Kolik bylo varování v tisku, ať to lidi do fondů nedávají, ať si dají práci s investicemi do jednotlivých podniků ..denně! Všechno marné.Ehm, varování v tisku, pokud s tím přímo koncept (a zákonodárství) počítá... četl jsem studii na téma, že ani v zavedených kapitalistických ekonomikách nikdy není většina obyvatel držiteli akcií ve smyslu zájmu o podnikání, jak to maloval Klaus o kupónovce... tedy tento vývoj se dal předpokládat, a protože to zákony umožňovaly, našli se "podnikavci", kteří shromažďovali akcie bez fungujícího trhu s akciemi.
Hm, z bláta do louže. Vyšlo by to nastejno. Nejdřív by se to prodalo do zahraničí (takže naši lidé by si k podnikání ani "nečuchli" a byli by ještě větší ovce, než z nich udělal bolševik).V té louži by ale byla státní kasa (penzijní fond) plná, v tom blátě je prázdná. Už se stalo, takže je debata jen teoretická, co by se mělo dělat. Mě opravdu spíš zajímá ten efekt, jaký takovýto start kapitalismu v české kotlině má na aktuální společenskou, politickou a podnikatelskou kulturu. Když si ho připustím, tak se není čemu divit. Když se tvářím, že takto to zařídil kapitalismus a pravicová politika, a proto je to tak správně, tak se lidi mimo českou kotlinu naopak divit nestačí, co si tu pod tím představujeme.
Upozornit na skutečnost, že na počátku "volného trhu" se všemi kecy o požehnání soukromého vlastnictví je nutná zlodějna (přivlastnění si) přírodních zdrojů, aby bylo s čím tržit.K tomu, aby si clovek postavil dum, tak taky byla nutna zlodejna. Cili i to Vase prerozdelovani stavi na zlodejne.
V Česku jsme měli v minulé generaci vzácnou příležitost sledovat, jak takové "prvobytně privatizační" akce probíhajíNejenom u nas. Ale treba i ve Vychodnim Nemecku. A ze se tam toho rozkradlo vice nez u nas se moc neprezentuje.
zhasneme, a kdo si nenakrad, jeho chyba, propásl se zařadit na stranu bohatých schopných a zůstane línou neschopnou sockouArgument jak noha. Znam lidi, kteri to dotahli daleko i bez kradeni. Je tu jedno z nejrovnomerneji rozlozenych bohatstvi na svete. Tak prestante skuhrat.
Dočetl jsem se, že jsou stavební firmy, které jsou ochotny klidně postavit dálnice, nebo lépe řečeno, jsou ochotny stavět a počkat tři roky na zaplacení od státu. Tak si říkám, z jakého důvodu jim stát neodprodá onu dálnici, nebo její část, kdy ji dostaví, budou ji provozovat, vybírat na ni mýto a splácet úvěr? Pokud některý region potřebuje dálnici, z jakého důvod se nevytvoří nějaké místní konsorcium, co dokáže přesvědčit banky aby financovaly výstavbu? Potřebuje-li ji onen region, pak se jistě najdou jedinci, kteří budou ochotni nést riziko, riziko, které se jim vyplatí. Život je jedno riziko a žádná pojišťovna není schopna garantovat, život bez potíží. Takže ono konsorcium by mohlo lacino a v relativně krátkém čase uspokojit svou potřebu po dálnici.Stát jim to neodprodá proto, aby byly zaručené podmínky jak pro všechny dopravce tak i pro ostatní auta. Tedy, aby platily známky, Kapsch tam mohl udělat brány. Takový investor udělá to, že na kraji dálnice udělá budky a tam se bude vybírat mýto za km a nebudou tam platit známky. Jistě jsou i jiné možnosti, pustit do výstavby i jiné cizí firmy. Jak to pak dopadne, vyhraje to firma někde z tataristánu, která si stejně najme naše lidi. Zisk pujde stejně pryč. Ale zase ty naše šeské firmy co jdou do tendrů se tak moc nepodaří přesvědčit, aby zakázku realizovaly s normální cenou. A co se pak děje u nás? Někdo to vyhraje s nejnižší cenou, ale proč mu stát platí nějaké více-náklady. No prostě korupce apod.
Připadá mi, že tenhle způsob uvažování pro samé instinkty, bere lidem schopnost logicky a strukturovaně myslet.Líp už konkrétně ten váš způsob uvažování popsat snad ani nelze.
Co platí pro jednotlivce, platí i pro stát.Dalsi zasadni omyl. (Proto povazuji za chybu, ze ekonomove nemaji fyzikalni vzdelani. Pak by takovou chybu nemohli udelat; fyzikovi je jasne, ze treba zakony zachovani plati jen v ramci celeho uvazovaneho systemu, nikoli v ramci jednotlivych casti. A zakony zachovani jsou nejdulezitejsi nastroj fyziky a tedy libovolnych dalsich uvah, ktere se nejak dotykaji realneho sveta.)
Proto povazuji za chybu, ze ekonomove nemaji fyzikalni vzdelani. Pak by takovou chybu nemohli udelat;Zrovna tohle (ze nelze smahem generalizovat z chovani jednotlivcu na chovani celku) je jedna z veci, na kterou jsou studenti durazne upozorneni hned v prvni lekci makroekonomie.
pokud se bude stát chovat nezodpovědněPokud se stat bude chovat nezodpovedne, tak samozrejme bude mit problemy ruzneho druhu. Otazka je, zda brani 'nesplatitelnych' dluhu je za vsech okolnosti pro stat nezodpovedne chovani. Kvuli nizkym urokum neni problem dluh proste drzet, prubezne refinancovat a pockat, az vlivem hospodarskeho rustu se jeho podil k prijmum minimalizuje. Co se tyce zadluzovani statu, myslim, ze v politice jde hlavne o zastupny problem - jak je videt treba na republikanech v USA, kdyz se kritizuje statni deficit, tak to je jen jina forma kritiky statnich vydaju, ale kdyz se jedna o snizovani dani s vyznamnym vlivem na deficit statniho rozpoctu, tak nejvetsi zastanci danovych skrtu jsou drivejsi nejvetsi odpurci deficitnich rozpoctu.
A o tom to mile deti je. Jiste zajmove skupiny se snazi z lidi udelat moderni otroky, tim ze zadluzi stat, a pak vsechny statni vydaje (z dani pracujicich) budou muset jit na splaceni dluhu.No vidíte. Sám jste řekl, kam to vede...
zda ma ten clovek splacet dluh ve stejne vysi jako predtimJistěže. Pokud má ruce a nohy, je živ a svéprávný...Proč by neměl vracet své dluhy ve výši, kolik si půjčil...? Samozřejmě při možné dohodě s věřitelem, na rozložení splátek. Kromě toho existuje pojištění schopnosti splácet.
Otazka je, zda brani 'nesplatitelnych' dluhu je za vsech okolnosti pro stat nezodpovedne chovani. Kvuli nizkym urokum neni problem dluh proste drzet, prubezne refinancovatAktualni vynosy desetiletych irskych dluhopisu jsou 9% a reckych 12%
Zrovna tohle (ze nelze smahem generalizovat z chovani jednotlivcu na chovani celku) je jedna z veci, na kterou jsou studenti durazne upozorneni hned v prvni lekci makroekonomie.No, to je pravda. Nicmene, stejne si myslim, ze by jim technika "zakonu zachovani" byla obcas velmi k uzitku.
Co platí pro jednotlivce, platí i pro stát.
tenhle způsob uvažování pro samé instinkty, bere lidem schopnost logicky a strukturovaně myslet.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.