[Petr Tomášek]

Bridge?

[vencour]

Aj aj, pro mne spojení linuxák trochu splývá s pojmem síťař ... Tohle je zamýšlený bridge.

[Petr Tomášek]

No (bez urážky) když se koukám na tvůj zápisek, jestli náhodou linuxák nesplývá s pojmem ranař...

[vencour]

I v pravidlech je to firewall ~ firewalle ~ firewallech ~ firewallem ~ firewallu ~ firewallům ~ firewally, prostě jako hrad ... jako ta hrad

[pavlix]

Pravidla jsou v tomto ohledu nezajímavá, protože se tam prostě dopíše to, co si někdo vycucá z prstu.

[pavlix]

A mimochodem...

V pravidlech neodpovídá žádné klíčové slovo vašemu zadání[firewall].

Co to je?

[Skurut]

Když už hledat v pravidlech českého pravopisu na internetu, tak v těchhle (provozuje a spravuje je Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, takže na rozdíl od ostatních to není nějaká neoficiální splácanina). A v těch žádný "firewall" není, tzn. takové slovo dosud v češtině "neexistuje"

K problému. Asi by to teoreticky z logiky věci a způsobu přejímání cizích slov v češtině měla být "ta firewall", nicméně v běžném užívání se používá "ten firewall" (bez firewallu, tedy podle vzoru hrad), takže bych se držel toho. Každopádně pokud se chcete vyhnout skloňování, můžete použít windowsovské "brána firewall" a skloňovat pak jen tu bránu

[pavlix]

můžete použít windowsovské "brána firewall"

A mluvit jako tatar.

[Skurut]

No, nehodlám zde obhajovat zrovna termín "brána firewall", nechci být zbytečně kousavý a nechci ani znít jako nějaký češtinářský puritán, nicméně když pozoruji, jakým způsobem právě lidé z oboru IT přebírají anglickou terminologii, jak s ní zacházejí a jaké šílené, obskurní a nečeské patvary vzniklé krkolomným převodem slov z angličtiny používají, tak označení tatar bych si nechal pro úplně jiné případy... V tomto kontextu zní "brána firewall" (jakkoliv je to taky hrozné) ještě docela fajn (a dovedu si také představit a pochopit logiku, která za vznikem tohoto překladu někdy v dávných dobách nejspíš stála).

[pavlix]

nicméně když pozoruji, jakým způsobem právě lidé z oboru IT přebírají anglickou terminologii, jak s ní zacházejí a jaké šílené, obskurní a nečeské patvary vzniklé krkolomným převodem slov z angličtiny používají

Když poslouchám, co plodí lidi mimo IT obor ;)...

Takhle, jedna věc je tvořit patvary v rámci rychlého funkčního přebírání pojmů. Tam se dá myslím odpustit ledacos. Jiná věc je, když se někdo snaží patvar doporučovat či dokonce kodifikovat jenom proto, že ho dokáže spíše vyskloňovat.

[Skurut]

Takhle, jedna věc je tvořit patvary v rámci rychlého funkčního přebírání pojmů. Tam se dá myslím odpustit ledacos. Jiná věc je, když se někdo snaží patvar doporučovat či dokonce kodifikovat jenom proto, že ho dokáže spíše vyskloňovat.

Tak to jsou samozřejmě takové ty klasické hádky o tom, jakým způsobem překládat/přejímat IT terminologii. Na IT diskusních fórech člověk často naráží na nadávky či výsměch směrem k překladům různých pojmů. Typické je, že lidé, kteří jsou v tomto ohledu nejaktivnější, v naprosté většině nejsou lingvisté (naopak jejich čeština je nezřídka docela tristní soudě dle jejich projevu v oněch diskusích - tahle poznámka není směrována na Vás, aby nedošlo k nějakému mylnému pochopení, jen tak zobecňuji) a hlavně si neuvědomují, že ta hrstka IT profíků, která se v té anglické terminologii orientuje, tvoří menšinu uživatelů...

Jak jsem psal, nehodlám obhajovat "bránu firewall", tento překlad i vzhledem k tomu, jak se vyvinulo užívání tohoto pojmu, také nepovažuji za šťastný. Navíc "firewall" se běžně používá, takže není třeba otravovat se s nějakou bránou. Bránu firewall jsem nadhodil spíš tak nějak pro pobavení (na linuxovém serveru). Nicméně obecně vzato, ať se to IT profesionálům či uživatelům Linuxu a jiného svobodného softwaru líbí nebo nelíbí, de facto standardem pro IT terminologii v běžném a komerčním prostředí je v naprosté většině terminologie Microsoftu...

[pavlix]

Nicméně obecně vzato, ať se to IT profesionálům či uživatelům Linuxu a jiného svobodného softwaru líbí nebo nelíbí, de facto standardem pro IT terminologii v běžném a komerčním prostředí je v naprosté většině terminologie Microsoftu...

Je to stejné jako prakticky ve všech oborech lidské činnosti. Všeználci, odvážní laici a věční začátečníci mají pocit, že by si odborníci měli seřídit terminologii podle nich.

[Skurut]

Aha, a odborníci jsou teď podle Vás ti ajťáci, nebo ti překladatelé...?

Aneb kdyby se tyhle věci řídily jen podle odborníků v rámci daného oboru, tak by vše bylo jen v angličtině, protože ti profíci překlady nepotřebují. To by ale asi bylo obecně sotva únosné, že. Takže nějaké překlady prostě jsou potřeba (ostatně i Linux se lokalizuje, ačkoliv ho laici moc nepoužívají). No a teď k těm profesionálům. Překladatelé, kteří tyhle věci komerčně překládají, jsou obvykle (netvrdím že 100% vždy) profesionální lingvisté s hlubokými znalostmi zdrojového jazyka, češtiny a specializací na daný obor (v tomto případě IT). Takže kromě toho, že jsou to zkušení lingvisté, tak mají často i dosti nadstandardní znalosti a rozhled v IT problematice. Zatímco IT profíkům jejich odbornost v IT rozhodně upírat nebudu, o jejich lingvistických znalostech a schopnostech již mám jisté pochybnosti. Netvrdím, že všechny překlady jsou vždy dobré. Naopak je jasné, že tohle je velice subjektivní věc a každý na to má vždy jiný názor. Každopádně byl bych opatrný se silnými prohlášeními o všeználcích, odvážných laicích a věčných začátečnících.

[pavlix]

Aha, a odborníci jsou teď podle Vás ti ajťáci, nebo ti překladatelé...?

V běžné komerční terminologii je ajťák osoba, která se volá, když vypadne kabel z tiskárny a překladatel šéfova dcera která má jedničku z angličtiny a ví hodně o těch internetech?

Na něco se tě zeptám. Máš pocit, že v původním jazyce (obvykle angličtina) si chodí odborníci pro terminologii taky k těm lingvistům?

ostatně i Linux se lokalizuje, ačkoliv ho laici moc nepoužívají

K tomu bych docela rád nějaké ty relevantní citace.

profesionální lingvisté s hlubokými znalostmi zdrojového jazyka

Profesionální (ve smyslu, že za to přijímají peníze) jistě. O tom zbytku silně pochybuju.

nadstandardní znalosti a rozhled v IT problematice

Nadstandardní znalosti a rozhled v IT má i moje matka. A co z toho vyplývá? Že by vůbec nic?

[Skurut]

Jak už jsem psal, překladem se člověk nikdy nezavděčí všem. Je to subjektivní a každý na to má jiný názor. Každopádně se domnívám, že zkušený překladatel se specializací na IT má lepší kvalifikací pro překládání než IT profesionál bez lingvistické odbornosti a patřičných zkušeností.

O tom, že si myslíš, že ty překlady ve skutečnosti zkušení překladatelé s patřičnými znalostmi nedělají, nebo o tom, že ve skutečnosti překladatelům vůbec odpíráš jakoukoliv odbornost v těchto věcech, se s tebou hádat nehodlám. To jsou jen takové tvé dojmy.

[pavlix]

zkušený překladatel se specializací na IT

Dobrý překladatel se specializací na IT si především zjistí, jaké pojmy se v češtině používají, než aby si vymýšlel nesmysly.

To jsou jen takové tvé dojmy.

Hlavně že z tebe padají podložené informace :).

[Skurut]

No, v oboru překladatelství a lokalizací pracuji něco přes pět let. Nemám o překladatelích všeho druhu (od kvalitních, drahých profíků až po studenty s lepší angličtinou) žádné iluze. Často by člověk brečel, když vidí, co vymýšlejí. Nicméně ze zkušenosti vím, že kvalitní, zkušený překladatel s patřičnou specializací a patřičnou podporou většinou odvede kvalitnější práci než odborník v oboru, který ale nemá s překládáním zkušenosti. (Samozřejmě se tu bavíme o kvalitních překladatelích - pokud to opravdu bude překládat šéfova dcera, co má jedničku z angličtiny a ví hodně o těch internetech, samozřejmě to podle toho dopadne.) Pochopitelně nejlepší je odborník v oboru, který navíc umí překládat. Takoví se ale většinou těžko hledají.

[Bedňa]

Nicméně ze zkušenosti vím, že kvalitní, zkušený překladatel s patřičnou specializací a patřičnou podporou většinou odvede kvalitnější práci než odborník v oboru, který ale nemá s překládáním zkušenosti.

Takúto piii...... môže napísať len Fri!

[pavlix]

Ale fri se zpravidla potopí tak někde mezi svým prvním a třetím komentářem. Navíc to, co se píše v té citaci je za určitých specifických okolností pravda. Nicméně zda je to pravda či nikoliv je v této diskuzi naprosto nezajímavé, protože Skurut stále ignoruje kontext, kdy diskuze začala o tvorbě terminologie a nikoliv o překladatelství. Je to asi jako když se žák ve škole snaží na otázku odpovědět za pomoci znalostí úplně jiné otázky.

[Skurut]

Jak jsem psal níže, nemyslím, že by se to dalo tak snadno oddělit. Takže terminologie pro odborníky by se podle tebe neměla překládat? A jak najdeš hranici mezi tím, co ještě jo a co už ne? Navíc ty hranice se často v čase mění. To co je dneska jen pro odborníky používá za dva roky každý druhý atd.

[pavlix]

Takže terminologie pro odborníky by se podle tebe neměla překládat?

To neříkám. Spíše říkám, že překlady odborné terminologie by měly vždy vycházet z existující odborné praxe. Ve skutečnosti v naprosté většině případů zjistíš, že jestliže se k něčemu dostal překladatel, tak to znamená, že je to natolik významné, že už to jeden nebo více českých termínů má.

A jak najdeš hranici mezi tím, co ještě jo a co už ne? Navíc ty hranice se často v čase mění. To co je dneska jen pro odborníky používá za dva roky každý druhý atd.

Ve skutečnosti takto otázka vůbec nestojí. Odborníci si dělají dost, co chtějí a sami se rozhodují, zda jim vyhovuje anglický nebo český termín, popřípadě se přizpůsobují svému nejbližšímu okolí. Navíc oni by default nebazírují na nějaké jazykové čistotě, to by bylo pro jejich práci extrémně nepraktické.

Zajímavé to začne být ve chvíli, kdy odborník chce něco napsat česky ve formě zveřejněného článku a nechce se za to úplně stydět. V tu chvíli začne narážet na to, že se některá cizí slova špatně skloňují, jiná se skloňují dobře, ale nezní hezky, popřípadě zjistí, že je český ekvivalent výstižný. Česká slova v české větě prostě plynou lépe než anglická. A to se ale stále nebavíme o překladatelství, ale o překládání termínů pro vlastní od začátku český text.

Já jsem si třeba kvůli tomu před lety konečně půjčil Satrapovu knihu. Ne kvůli obsahu, ale kvůli tomu, že velká část čtenářů má zažitu terminologii právě z jeho knihy. Vymýšlet si jakkoli kreativní novotvary by bylo kontraproduktivní, když existují české termíny, které již potenciální čtenáři do velké míry přijali. Překladatel by se měl tím spíš držet zažité české terminologie. A jsou i případy, kdy se skutečně česká terminologie jen tak neujme.

Vem si ku příkladu slovo switch. V angličtině je to stejně dobře telefonní ústředna jako ethernetový přepínač. Jak v anglické, tak v české terminologii se často jako synonumum používá hub/rozbočovač, přičemž podle některé literatury jsou ta zařízení striktně odlišná. Ve standardech se zase téměř výhradně používá slovo bridge.

Jako překladatel bych zcela jistě volil slovo ústředna, protože i jako laik vidím souvislost mezi krabicí do které se napíchají telefonní dráty a krabicí, do které se napíchají počítačové dráty a víceznačnost anglického výrazu tomu odpovídá. Středoškolská výuka se drží slova přepínač, které je mnohem více zavádějící (viz rfkill switch apod.). A jak odborné špičky, tak odborná veřejnost, tak i komerční svět se v tomto konkrétním případě striktně drží slova switch (s anglickým pravopisem).

Trochu zjednodušuju, ale tento konkrétní případ snad dostatečně ilustruje, jak se může rozcházet pohled sebelepšního lingvisty s odbornou i komerční realitou.

[Skurut]

Spíše říkám, že překlady odborné terminologie by měly vždy vycházet z existující odborné praxe.

Asi tě to překvapí, ale takhle to většinou je. Problém s odborníky je právě v tom, co píšeš v dalších částech svého příspěvku:

"...tak to znamená, že je to natolik významné, že už to jeden nebo více českých termínů má."

"Odborníci si dělají dost, co chtějí a sami se rozhodují, zda jim vyhovuje anglický nebo český termín, popřípadě se přizpůsobují svému nejbližšímu okolí. Navíc oni by default nebazírují na nějaké jazykové čistotě, to by bylo pro jejich práci extrémně nepraktické."

Jinými slovy - překladatel narazí na termín, začne si dělat výzkum o tom, o co vlastně jde a jak to nejlépe přeložit, a zjistí, že v odborné a jakékoliv další veřejnosti už se používají dva, tři i více různých termínů. Řada z nich navíc v takové formě, že je to prostě pro normálního uživatele nepoužitelné (dejme tomu třeba to routování). Takže pak z existujících termínů vybere ten podle něho nejlepší (přičemž to bere jak z hlediska funkčního tak i lingvistického a češtinářského). Případně pokud se všechny zdají nepoužitelné, tak hold sem tam zkusí přijít s něčím novým. Jak už vyplývá z povahy samotné věci (tedy toho, že již v rámci odborné veřejnosti je více různých používaných termínů), nemůže se zavděčit všem. Takže část ten překlad bere v klidu (ti obvykle do diskusí nepíšou) a zbytek nadává, jak to všechno pokazil a přeložil úplně blbě... Typické také je, že ačkoliv terminologický glosář Microsoftu může obsahovat mnoho tisíc položek, vždycky se bude mluvit o těch třeba deseti, dvaceti nebo sto dvaceti, co se zkrátka nepovedly. Že je třeba zbytek více méně v pořádku, to už nikdo neřeší (tady samozřejmě zobecňuji, nevím, jak je to ve skutečnosti).

Navíc překlad či lokalizace většinou není o tom, že by to prostě nějakej típek nějak přeložil. Obvykle tam následují korektury dalšími lidmi, různé kontroly kvality apod. Nezřídka pak třeba tyto věci v závěrečné fázi aspoň částečně kontrolují odborníci z řad zaměstnanců zákazníka. Takže často ta finální záležitost je schválena lidmi z oboru (nevím, jak přesně tenhle proces probíhá zrovna u Microsoftu, takže ohledně "brány firewall" sloužit nemůžu).

Uzavřel bych to asi tím, co je dost typické a co jsi ty vyjádřil mnohem lépe a přesněji než se podařilo mně. Tedy opět citace: "Odborníci si dělají dost, co chtějí a sami se rozhodují, zda jim vyhovuje anglický nebo český termín, popřípadě se přizpůsobují svému nejbližšímu okolí. Navíc oni by default nebazírují na nějaké jazykové čistotě, to by bylo pro jejich práci extrémně nepraktické." A to je přesně ono. Odborníka často netrápí, jestli jeho terminologii rozumí i někdo jiný než těch 5, 10 nebo 20 % lidí, co se tak nějak aspoň zhruba zabývají stejnou tematikou. Netrápí ho, jestli je to česky, a jestli se to dá nějak rozumně skloňovat, časovat nebo jinak v rámci daného jazyka používat. Prostě si to tam naplácá, jak se mu to hodí (ostatně, jak krásně se pro tuto situaci hodí ono "by default" nebo též hezky česky "defaultně", že - mimochodem i použití slova "defaultně" jsem v IT překladu zažil - však když si to člověk hodí do Googlu, skoro by nabyl i dojmu, že se určitě jedná o standardně používaný oborový termín...). O gramatice a stylistice ani nemluvě. Překladatel se prostě musí snažit, aby mu pokud možno porozumělo co nejvíce lidí. Že to občas nedopadne úplně šťastně? No jo, no. Je to tak. Ukaž mi software bez chyb (nebo raději bez bugů?).

[Skurut]

Jinak pro pořádek bych jen dodal, že jsem nikdy nebyl a nejsem profi překladatel a nikdy jsem nepřekládal nic pro Microsoft

[Bedňa]

Toto si napísal celkom pekne. Keby som bol prezident prekladateľov, tak by som nechal všetky termíny v IT po anglicky a v literatúre a programoch pre bežných smrteľníkov dal také tie bublinkové nápovedy o čo ide. Rovnako sa mi protiví VBA (s ktorým bohužiaľ občas prídem do styku) kde prekladatelia začali prekladať aj príkazy a lezú z toho hrôzy ako svyhledat (anglicky vlookup). Takže v skratke, prekladať tak, aby keď pracujem s nejakým softvérom a vidím to v češtine, alebo slovinčine tak som doma. Toto je najväčší problém, prečo nepoužívam slovenčinu a češtinu, nepoznám ten výraz a občas mám strach kliknúť, čo sa to vlastne stane :)

[Skurut]

Jasan, chápu. Opět nevím, jak v tomto konkrétním případě, ale takovéhle věci (tedy třeba překládání příkazů jako je vlookup) obvykle nerozhoduje samotný překladatel někde naspodu celého žebříčku, který to překládá (navíc překladatelé obvykle mají tendenci tohle nepřekládat). U takovýchhle věcí jde obvykle od překladatele dotaz na zákazníka, co s tím, a ten rozhoduje. Překladatel se následně drží instrukce. Takže ačkoliv to nemůžu tvrdit s jistotou, osobně se domnívám, že tady jsou v tom obyčejní překladatelé nejspíš celkem nevinně. Dostali podle mě instrukci. Kdo a jak to rozhodoval na straně MS, to už je jiná.

[pavlix]

To zní jako by diskuze byla o třídním boji mezi překladately a odborníky. To by vysvětlovalo naléhavost tvých reakcí. Ale je to blbost.

[Skurut]

To je nesmysl a žádný z mých příspěvků nemá nic takového v úmyslu a není tak koncipován. Naopak vůbec nejlepší je, když překladatelé s odborníky spolupracují (překladatel překládá a odborné věci konzultuje s profíkem). Jen se snažím trochu poopravit zakořeněný stereotyp o tom, že všichni překladatelé jsou idioti, kteří kur... kazí IT terminologii, protože tomu samozřejmě vůbec nerozumí. Zkrátka překlady se dělají pro normální lidi, ne pro odborníky.

Nicméně jak už jsem několikrát psal dříve, tohle je věc osobních názorů a preferencí a nemá cenu do nekonečna rozmazávat něco, na čem se stejně očividně nemůžeme shodnout. Takže snad se nebudete zlobit, když svoji účast v této diskusi již ukončím. Asi k tomu stejně nemám nic dalšího podstatného co říci.

[pavlix]

Naopak vůbec nejlepší je, když překladatelé s odborníky spolupracují (překladatel překládá a odborné věci konzultuje s profíkem).

To zní jako potvrzení toho, co od začátku tvrdím já.

Jen se snažím trochu poopravit zakořeněný stereotyp o tom, že všichni překladatelé jsou idioti,

V tom případě jsi na špatné adrese. Jsi jediný, kdo tu z překladatelů idioty dělá.

Nicméně jak už jsem několikrát psal dříve, tohle je věc osobních názorů a preferencí

Jestliže si sám vymyslíš nějaký názor (třeba že překladatelé jsou idioti) a následně tvrdíš, že ho rozporuješ, tak se nediv, že jsou z tebe ostatní diskutující přinejmenším překvapení.

Asi k tomu stejně nemám nic dalšího podstatného co říci.

Taky jsem si všiml.

[Skurut]

Už jsem nechtěl, ale bohužel mi to nedá.

Takže citace z tvého příspěvku ze včerejška 11:45 týkající se obecně kvalit překladatelů IT:

...profesionální lingvisté s hlubokými znalostmi zdrojového jazyka...

Profesionální (ve smyslu, že za to přijímají peníze) jistě. O tom zbytku silně pochybuju.

nadstandardní znalosti a rozhled v IT problematice

Nadstandardní znalosti a rozhled v IT má i moje matka. A co z toho vyplývá? Že by vůbec nic?

Další výrok o produktech překladatelů potažmo tedy i o nich:

Je to stejné jako prakticky ve všech oborech lidské činnosti. Všeználci, odvážní laici a věční začátečníci mají pocit, že by si odborníci měli seřídit terminologii podle nich.

Další citace jiného účastníka diskuse na toto téma:

A proto si každý rádobypřekladatel vycucá z prstu rádobypřeklad, kterému nerozumí ani informatici. Super...

O různě rozházených ironických poznámkách třeba o hlasitosti disků nemluvě. Samozřejmě netvrdím, že je to v pořádku, ale je velmi snadné si z několika milionů slov překladů produktů Microsoftu vybrat pár, které se nepovedly, zanedbat všechen zbytek, a na základě toho shazovat překladatele a jejich schopnosti překládat IT terminologii. Viz tvoje ironická poznámka: "Pan Skurut měl ale namysli profesionální překlady, ne nějaké open source amatéry. Podívej se třeba na Microsoft a jeho hlasitost disků, to je správně srozumitelný výraz pro koncové uživatele."

V podstatě se dá říci, že velká část příspěvků v této diskusi se nese v duchu: "Překladatelé nám IT profíkům kurví českou IT terminologii. My bychom to všechno samozřejmě zvládli mnohem líp, ale bohužel to v rukou mají oni."

Takže, až si vzpomeneš na své vlastní nedávné výroky a diskusi si třeba pročteš znovu, snad zjistíš, že ne já, ale ty a pár dalších tu shazujete překladatele, navážíte se do nich a upíráte jim v podstatě jakoukoliv odbornost. Snad zjistíš, že opět ne já ale ty v podstatě tvrdíš, že překladatelé przní jinak jistě perfektní "slangovou" českou IT terminologii atd. (Při tom samozřejmě neberete do úvahy, že překladatelé velmi často v podstatě jen vybírají z již existující terminologie, kterou - často nejednotně - vytvořili, světe div se, IT profesionálové.)

Tímhle definitivně končím, protože diskutovat s lidmi, kteří si nejsou schopni pamatovat a zasadit do kontextu vlastní (dokonce psané) výroky z posledních ani ne 48 hodin, skutečně nemá význam.

[pavlix]

Dva ze čtyř výroků nejsou o překladatelích. Zbylé dva nejsou o všech překladatelích. Jeden z těch dvou je popření tvrzení, [zhruba] že naprostou většinu překladů dělají špičkoví lingvisté. Druhý se týká explicitně lidí, kteří si hrají na odborníky a ignorují zavedenou terminologii.

Pokud si tyto věty někdo vykládá, že všichni překladatelé jsou idioti, tak by měl na sobě asi trochu zapracovat.

[pavlix]

No nic. Stejně dám radši přednost tomu se dorozumět a krásu jazyka beru jako příjemný bonus, než si hrát na umělce a vyplodit něco, čemu nikdo nerozumí. Spojení „by default“ jsem použil schválně, „defaultní“ nepoužívám ani hovorově, dávám přednost „výchozí“, což je opět zažitý termín, tedy není třeba nic vynalézat.

Překladatel se prostě musí snažit, aby mu pokud možno porozumělo co nejvíce lidí.

Tedy v první řadě nekurvit odbornou terminologii ;).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Odborníka často netrápí, jestli jeho terminologii rozumí i někdo jiný než těch 5, 10 nebo 20 % lidí, co se tak nějak aspoň zhruba zabývají stejnou tematikou

Jenze, jak uz jsem zminoval tady, ti lide, kteri se danou tematikou nezabyvaji, tomu neboudou rozumet tak jako tak, a ti, kteri se s tematikou seznamili, se rovnou seznamili i se zazitou terminologii. Abych navazal na pavlixuv priklad - pokud misto 'router' a 'switch' budu psat 'smerovac' a 'prepinac' (nebo cokoliv jineho, souhlasim s pavlixem ze 'prepinac' je dosti pitome oznaceni), tak jen z tech slov stejne clovek, ktery nezna zaklady paketovych siti, stejne nepochopi, jaky je mezi nimi rozdil, a co si tedy potrebuje v konkretni situaci poridit.

Nebo jiny priklad, abychom se nedrzeli jen IT. Myslis snad, ze kdyby biologove misto 'transkripce' a 'translace' pouzivali 'prepis' a 'preklad', ze by to laikum (zvlaste pak tem, kteri ani netusi, co je a jakou roli hraje DNA a RNA) nejak pomohlo cist biologicke texty tykajici se proteosyntezy?

BTW, kdyz uz zminujeme ceskou terminologii pro sitovani - smerovani, smerovac, smerovaci tabulka jsou OK, ale tusite nekdo, jaky je 'oficialni cesky' termin pro routu (tedy zaznam v routovaci/smerovaci tabulce)? Smer? To by bylo sice konzistentni, ale dost pitome.

[pavlix]

Smer? To by bylo sice konzistentni, ale dost pitome.

Zdaleka ne tak pitomé jako cesta (kolize s path).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ano, jak 'cesta' tak 'smer' jsou dosti pitome (prvni koliduje s path, druhy s route direction). Jeste se nabizi 'smernik' (jako kombinace cile a smeru), ale to jsem snad nikdy neslysel (a pokud ano, tak spis jako alternativni vyraz pro pointery/ukazatele).

I kdyz ted zrovna koukam, ze v BIRDu misty pouzivame 'route destination' pro 'akci' ci next hop, coz je asi dost zavadejici.

[Skurut]

Zdá se, že MS používá trasa. V open source se asi spíše užívá směrování.

Jinak jsme se tak nějak v podstatě vrátili ke klasické diskusi o tom, kdy, co a jak překládat. Tady v podstatě nejde dosáhnout shody, protože každý to prostě cítí jinak. Jak už jsem psal několikrát, je to subjektivní a nikdy se člověk nezavděčí všem. Myslím, že nemá cenu se v tom dál pitvat.

[pavlix]

Zdá se, že MS používá trasa.

1) Tvůj zdroj tvé tvrzení nepotvrzuje (slovo trasa je tam použito ve zcela odlišném významu).

2) Trasa je špatně přibližně stejně důvodu jako cesta (podle mě průměrné kvality), protože mnohem více sedí na anglický termín path, které má ve směrování (tedy stejné oblasti!) jiný význam.

Už jenom to, že kolidující odborný termín hodnotím jako průměrnou kvalitu, ukazuje na to, že tvorba české terminologie pro počítačové sítě je neskutečně složitá a lingvistické znalosti jsou tím nejmenším problémem.

V open source se asi spíše užívá směrování.

I ve světě open source se uživatelská a odborná terminologie často liší. Nicméně pojem směrování se dle tvého zdroje skutečně pro směrovací záznamy často používá. Nicméně v tomto případě bych to viděl na výplod překladatelů, který bych hodnotil jako horší průměr (tedy opět ne až tak zlé). Oproti tomu „propláchnutí směrovací tabulky“ už považuju za hodně hloupý překlad.

V každém případě ty síťové termíny hodnotím jako docela dobré pouze s ohledem na to, že si uvědomuju, že dotyčný překladatel danou oblast dobře nezná. Kdyby s těmi stejnými termíny přišel odborník na danou oblast, tak mu řeknu, že se asi posral.

[pavlix]

I kdyz ted zrovna koukam, ze v BIRDu misty pouzivame 'route destination' pro 'akci' ci next hop, coz je asi dost zavadejici.

Popravdě mi přijde, že zaměňovat destination a nexthop, je úplně špatně. Ale možná jsem už deformovaný linuxovou terminologií, která přesně tyhle pojmy používá.

[vencour]

Route destination je zde "routovaná síť" nebo "cílová síť"?

[pavlix]

Ano. Teda alespoň já vnímám pojmy routovaná síť a cílová síť jako synonyma, která říkají, v jaké sítí se má cílová adresa nacházet, aby mělo smysl daný směrovací záznam použít. Jo vidíš to, teď mi dochází, že do češtiny route překládám jako směrovací záznam.

[vencour]

Tady zrovna může dělat rozdíl maska. Pokud se bavíme zřejmě o záznamu v routovací tabulce.

[pavlix]

To mi nedává smysl.

[vencour]

Cože? Můžu mít rozsekanou topologii, na routeru routovoat celou síť 172/8 a cílovou síť mít jako 172.16/16. Je tohle srozumitelné pro rozlišení?

[pavlix]

Směrovací záznam má jen jednu adresu sítě. Jak vypadá poslední subnet v rámci dělejí je pro směrování naprosto nezajímavé.

[vencour]

Ok, tak mam více routerů po cestě a postupně "odpadávají" routy. Tolik k rozdílu mezi routovaou sítí (tím, co mám nastaveno) a jakou síť chci dopravit k poslednímu bodu trasy, kde se ještě routuje.

[pavlix]

Ok, tak mam více routerů po cestě a postupně "odpadávají" routy.

Odpadávají routy? Můžeš to nějak upřesnit?

a jakou síť chci dopravit k poslednímu bodu trasy, kde se ještě routuje.

Dopravují se pakety, nikoli sítě, ty zůstávají typicky během směrování na svém místě.

[vencour]

Odpadávají routy = méně specifické se mění ve více specifické a ve chvíli, kdy jsou "connected", jsme u cíle.
Tohle se týká sledování IP rout při traceroute (obrazně), při pohledu na router/firewall, kdy vybírám, co se mi "matchne".
Pakety se sice dopravují, ale v topologickém pohledu zjišťuji, jaké sítě mám odkud kam dostupné.

[pavlix]

Řeč byla o záznamech ve směrovací tabulce. Tedy v jedné směrovací tabulce, pokud možno, na jednom routeru. Tvůj popis je nejenže mimo kontext, ale i celkově zmatečný a špatně koncipovaný.

[vencour]

Začlo to (diskuse) route destination, ne? Aneb pořád je to kontext vhodnosti aktuálního překladu.
Routovací tabulka jednoho konkrétního prvku obsahuje nějaký záznam a mne zajímá routa pro jednu konkrétní cílovou síť. Co je na tom špatného?

[pavlix]

Cílová síť (destination) směrovacího záznamu (route) je adresa sítě (network prefix), tedy délka prefixu a odpovídající počet bitů, které se směrovací záznam týká. Za běžného provozu se směrovací záznam nemění, tedy neodpadává, nestává se specifičtějším ani méně specifickým.

Používá se typicky k tomu, abys zjistil, kam máš paket v tuto chvíli poslat (next hop). Nejde z ní zjistit nic moc o topologii zbytku sítě ani o zbytku cesty k destinaci, jen aktuální směry. Funguje jako ten zmíněný ukazatel u silnice.

[vencour]

Tys nikdy nedělal mapu lokality, odkud se kam co dostane, odkud co kde vidíš, jaké sítě? Když přiděluješ sítě po 8 (/29) IP adresách, tak na Ciscu jsou vidět defaultně nějak agregované ve výpisu (/24), to je další příklad použití sítě s jinou maskou. Laicky jsou více a méně specifické sítě.
Stejně tak lze i u bgp vybrat, co chci přimout, jaké sítě, podle počtu bitů. Tedy co chci povolit routovat. Zase mam routovanou síť (prefix) i destination.
Další příklad: můžu si vypsat, kam se mi bude nějaká konkrétní sít forwardovat (na juniperu show route forward destination network/mask, na linuxu ip route get network/mask). Pro velké sítě, kde jsou mraky rout (položek routovací tabulky), jsem tohle používal pro rychlé znázozornění stavu..
Pokračuji v diskusi na tohle téma pro názornost, že i laika to může zajímat a překladatel by měl vědět, co překládá, o čem to je ...

[pavlix]

Podle mě pleteš dohromady směrovací informace a protokoly pro výměnu směrovacích informací, popřípadě ještě návrh/mapu sítě. Sice to spolu souvisí, ale jsou to různé nástroje pro různé účely.

Zase mam routovanou síť (prefix) i destination.

V záznamu směrovací tabulky je jen jeden prefix (konkrétně destination), takže nemá smysl říkat, že je tam obojí.

na linuxu ip route get network/mask

Na linuxu to nedělá nic jiného než vyhledávání odpovídajícího směrovacího záznamu. Vychází tedy jen ze směrovací tabulky, nikoliv mapy sítě nebo protokolu pro dynamické směrování.

Pro velké sítě, kde jsou mraky rout (položek routovací tabulky), jsem tohle používal pro rychlé znázozornění stavu..

Pokud jde o ip route get, tak to žádný stav neznázorňuje, pouze provádí vyhledání směrovacího záznamu.

Pokračuji v diskusi na tohle téma pro názornost, že i laika to může zajímat a překladatel by měl vědět, co překládá, o čem to je ...

To rozhodně. Navíc laik může během zjišťování informací získávat odbornost a pak je samozřejmě mnohem výhodnější, když používá i správné pojmy. Nebo se mu to může hodit při komunikaci s odborníkem či jiným laikem, který četl text od jiného autora či překladatele.

[vencour]

Popisuju buď stav troubleshootingu nebo prezentace topologie někomu dalšímu. Proto potřebuju možnost vyhledat jeden konkrétní záznam, položku.
Výpis ip route get mi vypíše jednu konkrétní routu. Teda ověří, zda mi provoz půjde tam, kam chci. Sice vyhledá, ale podle mého kritéria.

[pavlix]

Jo, to jo.

[vencour]

No a to můžu, ten jeden záznam, zadat i s maskou = když hledam cílovou síť. Aneb můžu mít nastaveno, že routa v routovací tabulce neni, když jeden next-hop neni dostupný. A jedná se o termíny, které by měl překladatel znát, rozlišovat mezi těmi všemi o kterých se tu bavíme.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Souhlasim. Destination by mel byt prefix, ke kteremu se routa vztahuje (tedy 'klic'). Je otazka, zda existuje jasny a strucny nazev pro ten zbytek (tedy pro 'akci' routy). Ja bych asi pouzil 'direction' jako souhrnny. To muze byt bud prosty nexthop, nebo interface, nebo specialni akce (reject, drop, ...), nebo i multihop pro multipath routy.

[pavlix]

Je otazka, zda existuje jasny a strucny nazev pro ten zbytek (tedy pro 'akci' routy). Ja bych asi pouzil 'direction' jako souhrnny. To muze byt bud prosty nexthop, nebo interface, nebo specialni akce (reject, drop, ...), nebo i multihop pro multipath routy.

Taky nevím. Tím, že to je hromada neklíčových atributů, které určují, co se s paketem má dál dít, tak mi na to skutečně nejlépe sedí ta tvá akce. Ale v tomhle mají bordel i kerneláři. Thomas Graf v libnl používá na cache směrovací tabulky (obraz směrovací tabulky v aplikaci) klíč složený tuším z metriky, TOS, rodiny a destinace. IPv6 autokonfigurace tím pádem ale neudrží tabulku konzistentní, protože přidává duplicity lišící se pouze časovými údaji. Nehledě na to, že autokonfigurace v kernelu je fakt jalový nápad a ještě debilně zpracovaný.

[Bedňa]

Ale však ti to vysvetlil, že prekladá už 5rokov a preto vie tvoriť termíny v každej oblasti lepšie ako odborníci v danom obore. To je čistý Fri, sa čudujem že máš silu odpovedať :)

[pavlix]

Podle mě to není fri, na to píše příliš inteligentně a zapomíná se vztekat jak malá holka a psát jako když si zrovna něco píchnul. Že má pracovní deformaci a zkreslené představy o původu odborných termínů ještě neznamená, že je to fri.

[Skurut]

Děkuji za kvalitní názor podpořený důslednou argumentací.

Hádat se nebudu, já mám takovou zkušenost z několikaleté praxe v oboru. Mohl bych vykládat o případech, kdy odborník v oboru vyloženě zkazil slušné překlady korekturami, které byly nekonzistentní, nebraly ohled na kontext a byly v nich gramatické, stylistické i typografické chyby (tentokrát ne z prostředí IT, ale to je detail), mohl bych vykládat o softwarových vývojářích (tedy jistě odbornících v oboru), kteří sami nemají jasno v terminologii a v různých částech softwaru pro stejnou funkcionalitu používají různé termíny, a o tom jaké jsou problémy dávat to při překladech dohromady, šlo by zmínit i dotazy od překladatelů na terminologii, kdy vám různí odborníci poradí používat různé termíny pro stejnou věc, asi snad ani nemá cenu mluvit o překladech od odborníků, které sice byly po terminologické a odborné stránce super, ale gramaticky a stylisticky v takovém stavu, že se to nedalo použít a tak dále a tak dále. Ale nejspíš to nemá cenu. Nevěřil byste a pak byste mi napsal něco o piii a Fri... Váš názor Vám brát nebudu, ovšem pokračovat v téhle diskusi už také nehodlám.

[Bedňa]

Pokračovať ani nieje o čom. Odborné výrazy sú jasne dané a určite ich nepozná niekto z červenej knižnice a nikdy ich nemôže lepšie preložiť. Píšeš tu bludy. Aký odborníci používajú z toho istého fachu rozdielne termíny? To by bola anarchia, zrejme si odborníka videl tak na žive.cz. Ty si Friho brat? Alebo učiteľ?

[kralyk z abclinuxu]

O tom, že si myslíš, že ty překlady ve skutečnosti zkušení překladatelé s patřičnými znalostmi nedělají, nebo o tom, že ve skutečnosti překladatelům vůbec odpíráš jakoukoliv odbornost v těchto věcech, se s tebou hádat nehodlám. To jsou jen takové tvé dojmy.

Bohužel to vůbec dojmy nejsou, jedním příkladem za všechny je člověk s přezdívkou Fri, který chrlý jeden odbytý překlad za druhým, přičemž nějakou IT terminologii zcela ignoruje a typicky použije první výraz, který najde na slovnik.seznam.cz.

Když nainstaluju nějaký nový linuxový SW, typicky mi stačí jeden pohled na GUI, abych odhadl, jestli to překládal skutečný překladatel, nebo Fri. Posledně to byl prográmek q4wine, kde je pojem "prefix" (ve smyslu wine prefix) přeložen jako "předpona". Schválně si zkuste vyhledat pojem "prefix" na slovnik.seznam.cz, schválně, co vyleze jako první Podotýkám, že to zdaleka není výjimečný případ, tímhle způsobem ten člověk "překládá" běžně.

[pavlix]

Pan Skurut měl ale namysli profesionální překlady, ne nějaké open source amatéry. Podívej se třeba na Microsoft a jeho hlasitost disků, to je správně srozumitelný výraz pro koncové uživatele.

[Petr Tomášek]

Na IT diskusních fórech člověk často naráží na nadávky či výsměch směrem k překladům různých pojmů.

A naprosto oprávněně, ty překlady jsou v naprosté většině blbé.

a hlavně si neuvědomují, že ta hrstka IT profíků, která se v té anglické terminologii orientuje, tvoří menšinu uživatelů...

A proto si každý rádobypřekladatel vycucá z prstu rádobypřeklad, kterému nerozumí ani informatici. Super...

[Skurut]

Chápu, měli bychom tedy všechno nechávat v originále. A nebo bychom měli používat výrazy jako routování, backtracování a podobné patvary, které sice nejsou česky, 95 % populace tomu nerozumí, ale pánům IT odborníkům se to tak líbí víc... tak to jo.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

95 % populace tomu nebude rozumet at uz se tomu bude rikat jakkoliv, protoze nerozumi konceptum, ktera ta slova oznacuji. A jakmile se seznami s koncepty, tak uz se rovnou seznami i s pouzitym slovem (az uz bude jakekoliv).

[Skurut]

To je nesmysl. I slovní vyjádření napomáhá pochopení těch konceptů. Tenhle pohled obhajujete proto, že se tu bavíme o angličtině, která je Vám blízká a kterou ovládáte. Představte si ale, že by celé to odvětví bylo v nějakém jazyce, o kterém nemáte páru. Třeba v čínštině. Myslíte, že i potom byste se obešel bez jakýchkoliv překladů? Zkuste si přepnout jazykové prostředí Vašeho počítače do čínštiny a používat ho. Jsem zvědav, jak dlouho by Vám vydrželo přesvědčení, že lokalizovat takové věci je zbytečné. (Pro jistotu jen připomenu, že celá tahle diskuse vznikla u slova firewall, takže se tu nebavíme jen o vnitřních procesech, které laik asi opravdu nepotřebuje moc znát, ale i o běžně využívaných komponentách. Samozřejmě souhlasím, že "brána firewall" mému výše uvedenému vyjádření moc neprospívá, ale věřím, že chápete, jak to myslím )

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

To je nesmysl. I slovní vyjádření napomáhá pochopení těch konceptů.

Spise napomaha k ziskani (povetsinou zavadejiciho) predporozumeni.

Tenhle pohled obhajujete proto, že se tu bavíme o angličtině, která je Vám blízká a kterou ovládáte.

Az na to, ze ja zacal s pocitaci driv nez s anglictinou. Prikazy Basicu, DOSu ci Pascalu byly proste 'zaklinadla', ktera jsem ziskal z (ceskych) ucebnic ci prirucek.

Představte si ale, že by celé to odvětví bylo v nějakém jazyce, o kterém nemáte páru. Třeba v čínštině.

S cinstinou by byl samozrejme problem s pismem, ale co se tyce libovolneho 'latinkoveho' jazyka (ci transliterovane cinstiny), tam nevidim problem. A hlavne, kdyby cely obor byl v takovem jazyku, tak bych se na SS ucil ten jazyk misto anglictiny.

Nehlede na to, ze cely ten argument je zavadejici - nebavime se o kompletni lokalizaci, ale pouze o prekladu terminu v jinak ceskem textu.

Osobne mam zkusenost, ze kdyz ctu texty z oboru, ve kterych se zcela neorientuju, tak jedna z vyznamnych komplikaci je prave rozliseni, zda dane slovo je oborovy termin (a tedy je treba si ho vyhledat), nebo je pouzito v beznem vyznamu. Nekde to je jasne z kontextu, jinde (na to trpi zejmena pravo) je to z kontextu nerozlisitelne Tenhle problem odpada v pripade, ze terminy jsou slova prejata z ciziho jazyka. To je koneckoncu jeden z duvodu, proc v lekarstvi se pouziva pro terminy latina.

Pro jistotu jen připomenu, že celá tahle diskuse vznikla u slova firewall,

Tohle je priklad, ktery sice netrpi vyse uvedenym problemem, ale na druhou stranu je videt, ze ani pro anglicky mluviciho cloveka to slovo nijak k predbeznemu pochopeni nepomuze.

[Skurut]

Az na to, ze ja zacal s pocitaci driv nez s anglictinou. Prikazy Basicu, DOSu ci Pascalu byly proste 'zaklinadla', ktera jsem ziskal z (ceskych) ucebnic ci prirucek.

S cinstinou by byl samozrejme problem s pismem, ale co se tyce libovolneho 'latinkoveho' jazyka (ci transliterovane cinstiny), tam nevidim problem. A hlavne, kdyby cely obor byl v takovem jazyku, tak bych se na SS ucil ten jazyk misto anglictiny.

No jo, tak profesionál či nadšený amatérský zájemce se samozřejmě naučí. Když jsem chtěl dělat na odborné úrovni historii starověku, také jsem se musel naučit aspoň trochu latinsky a aspoň minimální základy starořečtiny. Těžko ale můžu chtít po obyčejném člověku, který si jen chce přečíst Caesara, aby se naučil latinsky (přestože občas může být překlad nepřesný a trochu zavádějící). Stejně tak asi těžko můžete chtít po obyčejném člověku, který chce jen normálně používat počítač, aby se učil anglicky a ještě k tomu specifickou IT terminologii.

Nehlede na to, ze cely ten argument je zavadejici - nebavime se o kompletni lokalizaci, ale pouze o prekladu terminu v jinak ceskem textu.

Tak jasně, ale celá lokalizace začíná u terminologie. Navíc zrovna v rámci IT je tohle tak široké (je to v podstatě nový a prudce se rozvíjející obor, což se na slovní zásobě podepisuje), že nelokalizovat terminologii v podstatě skoro znamená nelokalizovat.

[pavlix]

Tak jasně, ale celá lokalizace začíná u terminologie.

Tady je asi komunikační problém, díky kterému celá diskuze začala. Slovo firewall totiž patří především do odborné terminologie a to že se objevuje v uživatelském prostředí spolu s antivirem (jak bys přeložil to?) je z odborného hlediska dílem náhody.

Zatímco já a Ondra se bavíme o tvorbě odborné terminologie, ty to bereš z pohledu uživatelské lokalizace, kterou dělají zpravidla neodborní lidé pro neodborné lidi.

Je dobré si uvědomit, že uživatelské texty a odborná terminologie se sice z části prolínají, ale základ a původ mají zcela odlišný. A to zdaleka nejen v případě, že se jedná o přenos významu z jednoho jazyka do druhého. Zkus se smířit s tím, že laik a podobná slova nejsou nadávky a nebudeš s tím mít problém. Za všeználka bych se byl ochotný omluvit, pokud by to někdo vzal adresně, což nebylo myšleno.

[Skurut]

Obávám se, že to nelze tak snadno oddělovat. Ale to už bude asi věc názoru, o čemž asi nemá cenu diskutovat.

[pavlix]

Az na to, ze ja zacal s pocitaci driv nez s anglictinou.

+1

Stejně jako většina z nás.

Nehlede na to, ze cely ten argument je zavadejici - nebavime se o kompletni lokalizaci, ale pouze o prekladu terminu v jinak ceskem textu.

+1

Lokalizace a odborná terminologie jsou dvě různé věci.

[Petr Tomášek]

Routování a backtrakování jsou hezká česká slova, stejně jako handlíř, kšeft nebo refýž...

[Fluttershy, yay!]

Na IT diskusních fórech člověk často naráží na nadávky či výsměch směrem k překladům různých pojmů. Typické je, že lidé, kteří jsou v tomto ohledu nejaktivnější, v naprosté většině nejsou lingvisté (naopak jejich čeština je nezřídka docela tristní soudě dle jejich projevu v oněch diskusích - tahle poznámka není směrována na Vás, aby nedošlo k nějakému mylnému pochopení, jen tak zobecňuji) a hlavně si neuvědomují, že ta hrstka IT profíků, která se v té anglické terminologii orientuje, tvoří menšinu uživatelů...

Pojďme se bavit o Fricovi. ^_^

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

jakým způsobem právě lidé z oboru IT přebírají anglickou terminologii, jak s ní zacházejí a jaké šílené, obskurní a nečeské patvary vzniklé krkolomným převodem slov z angličtiny používají,

A diky tomu jsou v cestine jednoznacne terminy, zatimco anglictina je plna nejednoznacnych, kontextove zavislych synonym.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

kontextove zavislych synonym

Tady ma byt samozrejme 'kontextove zavislych homonym'.

[pavlix]

A diky tomu jsou v cestine jednoznacne terminy, zatimco anglictina je plna nejednoznacnych, kontextove zavislych synonym.

Chápu to správně jako sarkasmus (pole ~ array, field)?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Sarkasmus v tom nebyl. Mel jsem na mysli pripady, kdy v anglictine odborny termin 'okupuje' slovo s jinak beznym vyznamem, zatimco v cestine doslo k prejati (a pripadne zkomoleni) anglickeho terminu, ale v ramci cestiny uz je to slovo jednoznacne:

Priklady:

group - grupa (matematika)

option - opce (finance)

socket - socket (sitove API)

'pole' neni priklad, to je nejednoznacne i v cestine.

[pavlix]

Už chápu.

'pole' neni priklad, to je nejednoznacne i v cestine.

V tomto kontextu spíše jenom v češtině.

[pochybnik]

můžete použít windowsovské "brána firewall" a když už jste v tom tak také používat windowsovské "hlasitost pevného disku" pro označení, o který disk se jedná.

[Petr Tomášek]

„Hrad“, „bez hrade“???

Nějak ti to skloňování nesedí.

[pochybnik]

Je ten router, ten bridge, ten switch ... ten firewall
čili česky ta směrovačka, ta lávka, ta přepínačka, ta fajrwóla - jo, to dává smysl :)

[Bedňa]

Keď sa tu bavíme ako sieťari, aká prepínačka, to je

svišť!

[pavlix]

+1

[vencour]

Ju, na testovacim mam hostname Swistucha a podle IP je to celé třeba Swistucha41 nebo Swistucha62 (poslední oktet)

[tsLnox]

Svišti svišti na golfovým hřišti

[phr]

Místo fajrwóla navrhuju závora

[Sten]

A co třeba požárzeď?

[kralyk z abclinuxu]

Ohnivá stěna. Jinak to nevidim.

[Petr Tomášek]

to už je lepší „ohnivá voda“...

[Miriam]

Rainbow Dash bez rejnbou deše případně neskloňovat. Některé konce slov vedou ke skloňování podle vzoru neodpovídajícímu originálu.

[xsubway]

Konečně se zde řeší něco podstatného. Konečně!

[Petr Tomášek]

Co firewalla, to je hadr! Gura (16:03) je daleko lepčí!

[asdf]

Používám NAT takže takovýhle kraviny nemusím řešit.

[pavlix]

Nekrmit.

[Petr Tomášek]

P.S. Jen taková drobnost: wall není v angličtině ženského rodu, takže je blbost skloňovat podle českého překladu přejatý tvar z cizího jazyka. To jen tak na okraj.

[pavlix]

Non sequitur.

[Petr Tomášek]

Co to plácáš? Ukaž mi jediné přejaté cizí slovo v ČJ u kterého by rod řídil jeho doslovným překladem do ČJ.

Takhle to prostě nefunguje a proto je celý zápisek o ničem.

[pavlix]

Ukazovat/dokazovat by měl především ten, kdo přijde se silným tvrzením.

[Petr Tomášek]

Jsi kapku v rozporu sám se sebou.

[pavlix]

Kdybyses pořádně podíval, zjistil bys, že jsem to psal skoro ve stejné minutě a došlo by ti, že jsi to pouze nepochopil.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

ten firewall ... cože? Asi ta zeď, takže ta firewall ... pak by se měl skloňovat podle kosti.

A ono je snad nejake pravidlo, ze by prejate slovo melo mit stejny rod, ktery by melo pri doslovem prekladu? IMHO to je nesmysl.

[pavlix]

+1

V některých případech to pocitově hezky sedí, ale obecně nesmysl.

[Fluttershy, yay!]

V případě němčiny to usnadňuje učení se slovní zásoby.

Krom toho já to tak dělám, abych si usnadnil skloňování. Třeba takový eBay — "koupil jsem to na eBayi" vypadá IMHO odporně. Odtud ta eBay (ta eZátoka). ^,~

[vencour]

Možná jsem měl ještě poznamenat, že pozoruju u Moraváků v nářečí divné patvary, třeba hadra ... další důvod, proč se firewallí netrápit.

[Fluttershy, yay!]

Heh, Západočech bude poučovat o patvarech. O_o

[vencour]

Tak tuto zrovna netvrdim. Až dosud jsem o firewalle neslyšel a teď jí mam kolem sebe dost ... a jedině firewallu. Závěry jsem z toho nedělal, jen pozoruju, tak nějak na pozadí ostatních událostí.

[JZD]

Co je na hadře špatně?

[vencour]

Špatného nic. Je hadr a hadra. A je firewall a firewalla. Tak mne napadá, je ten hadra nebo hadr?