ale, presto, presto ale? (diskuse)

[Sten]

Gramatická poznámka: deseti se píše 10: 1 korunu z 10

[PepaSFI]

tím se netrap, za pár let zrevidujou pravidla pravopisu a bude to tam, možná i s pomlčkou. Udělají průzkum a zjistí že to tak píše 9-vět lidí z 10-ti, možná dokonce 9-vět a 3-ři 1/4-tiny a když to tak je tak to přece musí být správně.

[otula]

Mne tady u těch paskvilů fascinuje, že se najde mnoho lidí, kteří napíšou správně například „20. 5. 2014“, aby vzápětí doplnili „se bude konat 20-tý ročník soutěže.“

[pavel]

A co je správně: 20.11.2014 nebo 20. 11. 2014?

Je to ve smyslu: 05.08.2014 oproti 5. 8. 2014. A teď raď.

[pasmen]

Viz

[otula]

Zrovna u zvoleného příkladu by mohly být správně obě možnosti, záleží na tom, jaká syntaxe je použita v daném textu (pokud tohle datum není v textu jediné). Každopádně bych řekl, že pokud se datum vyskytuje v normálním textu, či na letáku, ne v nějakých tabulkách, korektnější bude použít verzi s mezerami, protože na koncert půjdeme pátého osmý, nikoliv nulapátého nulaosmý, nebo ještě lépe, půjdeme tam pátého srpna, tedy 5. srpna. Řekl bych, že zápis 05.08.2014 se zažil v době psacích strojů, tedy neproporciálního písma, kdy se takto zapisoval sloupec dat pod sebe, díky čemuž to bylo přehlednější a uspořádanější, než kdyby každé datum bylo jinak dlouhé.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Spravne je 2014-11-20 ;–).

[Petr Tomášek]

Deseti „se píše“ tak, jak se komu zachce

[Chulda]

poslední, 5. odstavec mi zní divně. Spíše ..., ale přesto se můžu považovat...

A když si "přesto ale" najdu přes google, tak jsou to skoro samé sportovní zprávy z hokeje a fotbalu - ty bych za etalon správnosti moc nepoužíval

[Petr Tomášek]

Ha, a co považuješ v jazyce za „etalon správnosti“? Existuje vůbec něco takového

[Chulda]

To definovat neumím, ale vím co jím nebude - novinové zprávy sportovních redaktorů

[Jirka]

Tohle bych neřešil. "Přesto ale" je jen smog svědčící o nedostatečně vytříbeném slohu pisatele. V daném případě, kde je možno "přesto" a "ale" libovolně zaměnit bez ztráty významu (*), se prostě pisatel nemohl rozhodnout kterou spojku použít, a tak tam dal obě. Na význam to nemá vliv, možná by se to dalo zahrnout mezi pleonasmy.

*: To nejde vždy. Např. záměnou s/ale/přesto/ ve větě "Sáblíková zlato obhájila, ale Ledecká skončila ve čtvrtfinále" z ní uděláte nesmysl.

[Ovrscout]

Působí to na mne tak že mluvčí jemně zvýrazňuje danný rozpor nebo rozdíl. Přípomíná mi to vícenásobný zápor, ten také v některých případech nepůsobí zrovna logickým dojmem a přesto může být v pořádku a všichni(no jo, dobrá, tak tedy skoro všichni) mu rozumí. Možná že jde o zkrácenou variantu "ale i přesto". Která mi z tohoto pohledu přijde více logická.

Každopádně přeju hodně štěstí při hledání logiky ve spletitém lese jazyka.

[zruda]

3a a 4a nevnímám jako stejné a ani ne jako protiklady 2a.

[Jardík]

Každý, kdo nemá poklady v nebi, by se měl považovat se chudého. Na co jsou mu poklady na zemi. Zítra přijde zloděj a ukradne je, nebo je ukradne stát, nebo ztratí hodnotu. Ale vaše poklady v nebi vám nikdo neukradne.

[Jirka]

Správně Jardíku. Ale to nevylučuje mít poklad jak v nebi tak i na zemi.

[Jardík]

Matouš 6

19 „Nehromaďte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou. 20 Raději si hromaďte poklady v nebi, kde je mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou. 21 Vždyť tam, kde máš poklad, budeš mít i srdce.

24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“

[Aleš Kapica]

Mé poklady mol a rez neničí. A co srdcem připoutáno jest sice můžeš mít, ale neukradeš. V lásce není pán ani pohrdání, jenom služba...

[M-train]

Přečti si něco od báječného Vyskočila - třeba 'Malý Alenáš'. Ten si s jazykem umí pohrát, díky většinovému mluvení a myšlení v jiných jazycích na tu krásu už někdy zapomínám.

Např. tam jeden druhému něco vytýká a je to v obratu - 'X mu to vysvětlil i vytmavil'

[2012]

Dík, mrknu na to...