Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 15:25
Vídím, že původně komunistický monopolní moloch se dožil 21. století
Tiskni
Sdílej:
Telefónica O2 Czech Republic (s)prostě a jednoduše lžeA to je opravdu nečekané překvapení, že? Kdo ještě dneska (s)prostě a jednoduše nelže?
Vídím, že původně komunistický monopolní moloch se dožil 21. stoletíCo s tím zas mají co dělat komunisti? Existuje vůbec něco za co komunisti v celé historii lidstva nemůžou?
To je bohužel chybná ekonomická teorie, že trh vyřeší vše. Nevyřeší, firmy rychle zlikvidují konkurenci a pak s Vámi jednají jen tak, aby právník nezlikvidoval jejich firmu, cokoli je dovoleno.Vzhledem k tvým jistě obsáhlým znalostem o tom, jak funguje trh, bys ještě mohl dodat, jak firmy zlikvidují konkurenci...
Bohuzel, je to tak. Dokonala konkurence je pripad, ktery nastava pouze pri nekonecnem poctu firem na trhu. Pokud je pocet firem na trhu konecny, je rovnovaznym stavem oligopol (kdy cena a uroven sluzeb odpovida monopolu). Prectete si o tom tento clanek (ten co tam cituje jako [6] je IMHO lepsi, ale nemohu ho na webu najit). Z teorie her se da dojit k podobnemu vysledku. Obcas dojde k nerovnovaze, kdy napriklad na trh vstupuji nove firmy, nebo dochazi k nejakemu technologickemu posunu. Pak muze dojit napr. k cenove valce. Ale to zadna firma nechce, takze se situace brzy zase priblizi rovnovaze, tedy oligopolu. Vetsina lidi bohuzel tuto ekonomickou realitu popira, a i pres zjevne dukazy stale veri, ze konkurence (tj. samotna existence vice firem, co nabizeji nejakou sluzbu) nejakym zazracnym zpusobem funguje a zlepsuje celkovy vysledek.To je bohužel chybná ekonomická teorie, že trh vyřeší vše. Nevyřeší, firmy rychle zlikvidují konkurenci a pak s Vámi jednají jen tak, aby právník nezlikvidoval jejich firmu, cokoli je dovoleno.Vzhledem k tvým jistě obsáhlým znalostem o tom, jak funguje trh, bys ještě mohl dodat, jak firmy zlikvidují konkurenci...
Dokonala konkurence je pripad, ktery nastava pouze pri nekonecnem poctu firem na trhu.Dokonalá konkurence ovšem není žádné terno. Pro stranu poptávky je krátkodobě výhodná, ale vzhledem k silnému tlaku na nabídkovou stranu de facto konzervuje aktuální stav trhu a brání inovacím. Tím v důsledku trpí i odběratelé, protože se nedočkají změn k lepším službám.
Pokud je pocet firem na trhu konecny, je rovnovaznym stavem oligopol (kdy cena a uroven sluzeb odpovida monopolu).K oligopolu to vede jen u zboží/služeb komoditního charakteru (a není pravda, že by situace odpovídala monopolu - je zásadně odlišná). V jiných případech je rovnovážným stavem monopolistická konkurence - každý dodavatel má svůj vlastní trh, na kterém má monopol, ale vzájemně si konkurují (např. hospody - žádné dvě nejsou úplně stejné, každá nabízí trochu něco jiného).
Vetsina lidi bohuzel tuto ekonomickou realitu popira, a i pres zjevne dukazy stale veri, ze konkurence (tj. samotna existence vice firem, co nabizeji nejakou sluzbu) nejakym zazracnym zpusobem funguje a zlepsuje celkovy vysledek.Ne. Většina lidí věří, že nějaká hlava pomazaná (vláda, Evropská komise...) dokáže svým zázračně dokonalým rozhodnutím ekonomickou realitu přelstít. Že když řekne, že maximální cena za roamingové SMS bude 20 centů (nebo že výkupní cena surového mléka bude 8 Kč/litr), bude to pro lidi lepší.
Tím v důsledku trpí i odběratelé, protože se nedočkají změn k lepším službám.A nebo se dockaji vyssich zisku prislusnych firem. Nemohou totiz rozhodnout o tom, jak velky dil z toho prebytku pujde na investice a jak velky dil pujde na zisk.
K oligopolu to vede jen u zboží/služeb komoditního charakteru (a není pravda, že by situace odpovídala monopolu - je zásadně odlišná). V jiných případech je rovnovážným stavem monopolistická konkurence - každý dodavatel má svůj vlastní trh, na kterém má monopol, ale vzájemně si konkurují (např. hospody - žádné dvě nejsou úplně stejné, každá nabízí trochu něco jiného).Z pohledu zakaznika ta situace oligopolu odlisna neni. Stejne tak je pro ne spatna monopolisticka konkurence, coz je jen jiny nazev pro oligopol (kde misto toho stejneho produktu mate substitut).
Ne. Většina lidí věří, že nějaká hlava pomazaná (vláda, Evropská komise...) dokáže svým zázračně dokonalým rozhodnutím ekonomickou realitu přelstít. Že když řekne, že maximální cena za roamingové SMS bude 20 centů (nebo že výkupní cena surového mléka bude 8 Kč/litr), bude to pro lidi lepší.Pokud si to prislusna skupina lidi prolobbovala, tak to pro ni lepsi bude. Ne kazda regulace je pro zakazniky spatna. Napriklad, pokud vznikl onen oligopol, a stat na popud svych obcanu zacne regulovat cenu (coz neni pak nic jineho, nez koluze tech zakazniku), tak pujde jen o vyrovnani karet, a obcane, jako zakaznici, na tom budou lepe. Podle me cena a kvalita nejake sluzby zavisi na vyjednavaci sile obou stran, nikoli na poctu ucastniku v tech stranach. Vyjednavaci sila je dana tim, jak velky jste hrac, jake mate moznosti substituce a jak moc jste ochoten spojit se s ostatnimi hraci za prosazeni vasich zajmu. Jako obcan muzete toto spojeni realizovat i prostrednictvim statu.
A nebo se dockaji vyssich zisku prislusnych firem. Nemohou totiz rozhodnout o tom, jak velky dil z toho prebytku pujde na investice a jak velky dil pujde na zisk.Pokud žádný přebytek není, je to jednoduché - na investice nejde nic. Kromě toho, zisk je cílem podnikání, je důvodem, proč se podniká. Pokud podnikání nepřináší zisk, není to podnikání, ale přinejlepším zájmová činnost.
Z pohledu zakaznika ta situace oligopolu odlisna neni. Stejne tak je pro ne spatna monopolisticka konkurence, coz je jen jiny nazev pro oligopol (kde misto toho stejneho produktu mate substitut).Není pravda. To by platilo jen v případě, že by byli všichni zákazníci naprosto stejní - a to nejsou. Hliník 99,9 je vždycky hliník 99,9, kdežto dvě velmi podobné hospody se mohou podstatně lišit už tím, kdo a jak tam točí pivo. Takže jeden člověk chodí do hospody A a do hospody B by nešel, ani kdyby tam bylo stejné pivo o třetinu levnější. Druhý člověk zase naopak. A konečně třetí mezi těmi hospodami nevidí rozdíl. Proto oligopol a monopolistická konkurence není rozhodně jedno a totéž.
Podle me cena a kvalita nejake sluzby zavisi na vyjednavaci sile obou stran, nikoli na poctu ucastniku v tech stranach. Vyjednavaci sila je dana tim, jak velky jste hrac, jake mate moznosti substituce a jak moc jste ochoten spojit se s ostatnimi hraci za prosazeni vasich zajmu. Jako obcan muzete toto spojeni realizovat i prostrednictvim statu.Cena a kvalita služby závisí na nabídce a poptávce. Svou roli v tom samozřejmě hraje vyjednávací síla - jenže i pokud jsou jednotliví hráči nezávislí, pravidlo nabídky a poptávky platí pořád. Státní zásah může tržní zákonitosti naprosto ignorovat. Je-li rovnovážná cena např. vína 100 Kč/litr a stát cenu zreguluje na 30 Kč/litr (což v zásadě může udělat, nic mu v tom nebrání), docílí toho, že víno velice rychle zmizí z trhu, protože poptávka poletí nahoru a nabídka silně poklesne. Pokud se nějaké víno za tuto cenu prodá, poputuje pravděpodobně na černý trh, kde se bude obchodovat za cenu odpovídající nabídce a poptávce. To je logický důsledek státních zásahů směřujících k regulaci trhu - obchodování se přesouvá na neregulovaný černý trh, kde platí skutečné tržní principy. Před rokem 1989 černý trh bujel ostošest.
Pokud žádný přebytek není, je to jednoduché - na investice nejde nic. Kromě toho, zisk je cílem podnikání, je důvodem, proč se podniká. Pokud podnikání nepřináší zisk, není to podnikání, ale přinejlepším zájmová činnost.Ovsem pokud na investice nejde nic, zakaznikovi stale zbydou ty penize. Jinymi slovy, je to zakaznik, kdo se muze rozhodnout, kolik da na investici a kolik da na spotrebu (svoji), a nikoli ta firma. V zasade jde o to, kdo rozhodne, na co pujde ten prebytek. Chapete tedy, ze tim, ze pokud zakaznikovi berete moznost o tom rozhodnout, omezujete _jeho_ ekonomickou svobodu?
Není pravda. To by platilo jen v případě, že by byli všichni zákazníci naprosto stejní - a to nejsou.No, vy se zbytecne snazite tu situaci komplikovat a zobecnovat, a zamlzit novymi pojmy, rikam zbytecne, protoze ja uz to vidim ve vsi obecnosti.
Cena a kvalita služby závisí na nabídce a poptávce. Svou roli v tom samozřejmě hraje vyjednávací síla - jenže i pokud jsou jednotliví hráči nezávislí, pravidlo nabídky a poptávky platí pořád.Nabidka a poptavka je jenom vagni nazev pro to, cemu rikam "vyjednavaci sila". Vagni proto, ze ten koncept neni prilis podepreny teorii her. Napriklad, ja tvrdim, ze pokud byste mel situaci s dvema zakazniky a jednim vyrobcem, a nejak byste urcil vyslednou cenu, a pak byste vzal model se stejnymi parametry, a jenom toho vyrobce rozdelil na dva hrace (kteri by byli perfektne substituovatelni), a vysla by vam hra 4 hracu. Pak tvrdim, ze v te druhe hre by vam vysla v rovnovaze ta stejna cena. Nejsem si jisty, zda koncept nabidky a poptavky zahrnuje vyse uvedene tvrzeni. Krome toho, samotny koncept poptavky a nabidky povazuji za znacne mizerny i z jinych duvodu, myslim, ze je to neco, co vratilo ekonomii o minimalne 50 let zpatky. Prectete si knizku John Blatt: Dynamic Economic Systems a hned v prvni kapitole prijdete na to, proc.
Státní zásah může tržní zákonitosti naprosto ignorovat.Muze a nemusi. Jiste muze vzniknout cerny trh, ale s cernym trhem lze bojovat. Navic mam pochybnosti o vasem tvrzeni, urcite lze najit i regulace, ktere _nevedou_ na cerny trh. Me to brojeni proti _jakekoli_ regulaci prijde legracni, az absurdni. Je to asi podobne, jako kdybychom tvrdili, ze vesnice nemohou existovat na kopcich, protoze gravitacni zakon nedovoluje dostat tam vodu, ktera vzdy steka do udoli. Ve skutecnosti, gravitacni zakon v jistem smyslu prekonat lze, ale stoji to energii navic. Bud musime vyrobit barely a zachytavat destovou vodu, nebo chodit do udoli, nebo postavit potrubi a cerpadlo. V konecnem dusledku jde jen o to, zda chceme mit tu vesnici na kopci a zda se nam vyplati vynalozit tu energii. Podobne je to i s regulaci trhu. Muze vzniknout cerny trh, ale naklady vynalozene na jeho potirani muze byt podstatne nizsi, nez je spolecenska vyhoda te regulace.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.