Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 05:50
Nedávno se tu objevilo přirovnání použití nejrůznějších alfa a pre-verzí k adrenalinovému sportu. Ve skutečnosti je míra adrenalinu přímo úměrná prioritě aplikací umístěných na takovém stroji a perné chvilky lze zažít i na stable distribucích.
Mně osobně v poslední době přinesl nejvíc adrenalinu upgrade našeho intranetového serveru z Ubuntu Hoary na Feisty (pro nezasvěcené - je to skok přes tři verze Breezy, Dapper a Edgy) Chvíli mi totiž trvalo než jsem přišel na to, že jsou nějak u php zdrbané konfiguráky a server je hledá ve skutečnoti kupodivu jinde než php píše.
Osobně se domnívám, že používání Debianu unstable žádným adrenalinovým sportem (na rozdíl od preverzí jiných distribucí) není. Tento pocit u věci neznalých pramení do značné míry z již mýtického omylu, že informace o stabilitě v titulu distribuce má něco společného se stabilitou software - což nemá1). Debian jakožto distribuce založená na "rolling update" má docela pečlivě ošetřen pokud možno hladký průběh aktualizace bez ohledu na to jde-li o stable či unstable, takže i vzdálená aktualizace našeho dedikovaného serveru z Debianu stable na unstable skrz ssh připojení, proběhla hladce a bez nejmenších problémů2). Přesto, nejlepší způsob jak se adrenalinovým stavům vyhnout, je přesunout servery do virtualizovaného prostředí.
Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale v podstatě nejlepším řešením v současné době je nasazení VMware. Cena linuxové verze Workstation 6.0 je cca 4 tis. Kč a aplikace VMware virtual server je (oproti nedávné minulosti3)) k dispozici zcela zdarma.
Mezi vymoženosti verze pro Workstation patří především podpora vícenásobných snapshotů a v poslední verzi také možnost záznamu běhu hostovaného systému. Což ocení především vývojáři a správci serverů. Máme tak v ruce nástroj, který nám umožňuje v bezpečí otestovat zda lze systém úspěšně zaktualizovat ještě před jeho ostrým nasazením. Navíc lze v případě potřeby rychle systém vrátit do původního stavu.
Bohužel o virtualizaci má řada vedoucích pracovníků velice mlhavé představy a kolikrát nechápou proč má smysl převést do virtualizovaného prostředí nejenom MS servery ale také linuxové servery. Mezi takové představy také patří, že pro provoz virtualizovaného prostředí je třeba supervýkonný stroj. Není tomu tak. Je sice dobré, máme-li k dispozici výkonný hostitelský stroj, který umožňuje běh několika serverů současně, ale nic nebrání tomu mít farmu hostitelských strojů a podle potřeby mezi nimi virtuální stroje přesouvat (např. při odstávce kvůli výměně hardware, atp.)
Na tomto místě bych chtěl zmínit výhodu VMware virtual server od VMware ESX serveru4). Jelikož nestojí ani kačku, můžeme jej zcela legálně naflákat na několik strojů a takovou farmu za babku vytvořit. Ztráta výkonu není až tak markatní a za určitých okolností je jeho nedostatek (nutnost běhu v hostitelském operačním systému) dokonce předností.
P.S.: Není pro zasmání, že jsem chtěl původně psát o tom jak řešit problémy s instalací vmware na Debianu unstable a nakonec z toho vylezlo takové PR? Nevadí. Příště.
Poznámky na okraj:
1, Viz zdejší poznámku ve FAQ Kódové názvy Debianu.
2, K nasazení Ubuntu Hoary na intranetový server mě dohnal totální kolaps serveru při pokusu zaktualizovat jeho systém ze stávajícího SUSE z verze 8.2 na 9.1.
3, Společnost VMWare oznámila svůj záměr zdarma nabídnou VMware GSX server pod názvem VMware virtual server v únoru 2006 a v následujících měsících tak také učinila.
4, VMware ESX server nelze nasadit na libovolný hardware. Hostitelský systém nám tak může vytvořit mezivrstvu mezi hardware a hostovaným OS. Díky tomu lze nasadit poslední výstřelky techniky s podporou v linuxovém jádře, bez obavy že by to nějak ovlivnilo konfiguraci hostovaných systémů
Tiskni
Sdílej:
Asi to bude chtít dát těm odkazům v příspěvku nějaký prefix.
value of attribute "ID" invalid: "3" cannot start a name.
<div class="ds_hlavicka" id="3">
19.5.2007 11:28
koulinek | skóre: 19
| blog: koulonet
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.