Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Často, když se někomu pokouším objasnit nuance disklessové infrastruktury narážím na skutečnost, že si protistrana nedokáže dát do souvislosti zdánlivě nesouvisející fakta. Napomohla by vhodná vizualizace. Jenže mě nenapadá, jak by měla vypadat.
Bolí mě už několik dní dost nepříjemně v krku – druhotný následek chřipečky minulého týdne, ale podle doktorky jsem zdráv, protože nesípu, nekašlu, teplotu nemám, na mandích nic vidět není, CRP je nízké a test na streptokoka je negativní. Ale když jsem poněkud svižněji přeběhnul včera do vedlejší budovy, měl jsem pocit že pojdu. Tak jsem dnes radši zůstal doma, abych se trochu zotavil.
Taky se vám to stává? Jdete do práce s nadšením, máte v hlavě nápad. Těšíte se. A pak se zaseknete na úplné hovadině, která vás hodí úplně jinam a z toho co jste chtěli původně nakonec neuděláte nic?
Jak jsem napsal v předchozím blogpostu, všem nezačal rok 2025 vesele a šťastně a tak v hloubi duše doufám, že přírodní rovnováha zůstane zachována, protože jsem včera zakoupil nový notebook.
Když jsem psal minulý blogpost o kormidelníkovi co najel s lodí Macromedia na útesy Adobe, už jsem měl rozepsaný blogpost jiný. Na jiné téma, ale když už Karkar dal průchod své zvědavosti, pastnu sem jeho úvodní část.
Už mockrát se mi stalo, že jsem měl rozepsaný blogpost na nějaké téma a ve stejný čas vytáhnul podobné téma i někdo jiný – jako by mi čuměl pod ruce.
Na podzim tomu budou 4 roky, co skončila inkluze a i ti největší kolenovrti pochopili, že bez počítače a internetového připojení budou jejich ratoleti s prdeli. Náhlá poptávka vystřelila ceny notebooků do nechutných výšin a z bazarů bylo vykoupeno vše, co bylo ještě jakž takž použitelné.
Když se někomu pokouším objasnit, v čem je naše disklessová technologie specifická, pokaždé se na ni snaží napasovat terminologii, kterou důvěrně zná. Takže se obvykle ptá na image a hlava mu nebere, že se žádnou nepracuje.
Čeká mne aktualizace MediaWiki z LTS verze 1.39.x na novější a rád bych si předtím ověřil, co bude a nebude fungovat. Od novějších verzí byl totiž implementován nový parser a tím se mění i docela dost věcí, takže nechci riskovat, že se pak zaseknu na nějaké ptákovině. Nejdřív si chci všechno v klidu otestovat, v izolovaném prostředí a případné problémy vyřešit předem. Je to i vhodná příležitosti k separaci jednotlivých služeb do samostatných kontejnerů. A tak je otázkou jen to, jakou technologii využít.
Myslím, že každý linuxový admin čas od času narazí na problém, který v danou chvíli překoná tím, že něco oprasí aby mohl pokračovat dál, než aby se zdržoval dohledáváním postupu „jak onu situaci vyřešit správně”. Takže raději oprasí blbě napsaný postinstalační skript. A je to vůbec chyba? Jo kde jsou ty časy, kdy bylo možné nějaký operační systém možné považovat za stabilní.
Míváte Déjà vu? Já občas ano. Už od dětství, takže mě to nijak zvlášť nepřekvapuje. Jen málo kdy se stane, že by mne zaskočila situace zcela nová. Takže kolikrát jsem jen v minulosti slyšel variaci na téma: „staří borci mizí a mladí nic neumí”
Když se v roce 2019 konal v Praze MediaWiki Hackaton, zjistil jsem ke svému velkému překvapení, že jsem jeden z mála přítomných, který pracuje se systémem MediaWiki na všech možných úrovních.
Vzhledem k tomu, že se objevila u minulého blogpostu jistá pochybnost o Syslově erudici, poslal mi následující text na téma SSD. Pro tupé – tohle je perex, za kterým následuje jeho text.
Čas žít, čas umírat. Knihy E. M. Remarqua také měly svůj čas, kdy jsem hltavě přečetl vše, co od něj bylo v knihovnách které jsem navštěvoval k dispozici. A svůj čas má i HW. Stejně jako lidé a SW který používají. Některý kus odešel do křemíkového nebe, vyčerpán a unaven neustalým používáním opotřebovaný dříve než stačil morálně zastarat. A jiný na tomhle světě straší ještě dnes a je stále lepším strojem než mladší a progresivnější generace, vyvíjené a vyráběné společnostmi vedenými hejny mentálních eunuchů.
Napsal mi kamarád Sysel. Delší čas jsme se neviděli, zajímalo mne, jak se mu vede a tak se podělil o následující historku.
Pracuji na ČVUT, baví mě to, ale nebýt náhody nebyl bych tu. Je to paradox. Protože je to zřejmě jediná škola, kterou bych bez problému vystudoval. Ale mne k současné práci nepřitáhl zájem o techniku, či software jako takový. Zajímalo mne vždy výlučně praktické využití.
Zkuste si vyhledat tohle slovo, a jenom na tomhle portálu na vás vypadne přes 1,5 tisíce příspěvků, ve kterých narazíte na tohle slovo. Je to mantra, která je záminkou čím dál větší buzerace ze všech možných stran. Posedlost, která – podle mne – v konečném důsledku zvyšuje pravděpodobnost že jednou ucho onoho příslovečného džbánu utrhne.
Obrátil se na mne kamarád. Aktivní důchodce. S dotazem, jestli by na jeho staré plečce s MS Windows 10 fungoval Linux. Marně jsem se mu snažil šetrně sdělit, že už nemá na tomhle světě tolik času, aby ho mohl ubíjet čekáním, než ten jeho křáp zobrazí nějaké okno. Zkrátka to chce zkusit.
Nepropadejte panice. Příčina může být mnohem stupidnější než si myslíte.
Jsem v dobrém rozmaru, tak jsem si řekl, že místním sviním opět hodím nějakou tu perlu a těm ostatním ukážu k čemu všemu se dá MediaWiki využít.
Chvalte boha na výsostech! Vy všichni které serou moje blogposty na téma práce s MediaWiki, jelikož tento blog je na tohle téma zaručeně poslední – v tomto roce. Spadly vám koutky? Nezoufejte. Bude hůř. Tématem bude, jak jinak, problematika multijazyčné wiki.
Opět uplynul nějaký čas a protože se v rámci multijazyčné wiki kterou spravuji objevili i první cizinci se zájmem o aktivní spolupráci, nastal čas, abych připravil k překladu manuálové stránky o tom, jak se obsah multijazyčné wiki tvoří.
Možná to někomu přijde jako volovina, ale mně v Gimpu dost chyběla funkce, která by umožnila rychle a jednoduše setřídit vrstvy podle abecedy.
Potřeboval jsem po delším čase přejet nějaké soubory přes svůj skript djvutool
, když tu na mě začala konzole opět pindat, že příkaz tempfile
je deprecated, tak abych místo něj použil mktemp
. Ok. Tak jsem skočil do repozitáře kde ho mám a zjistil, že jsem do něj už v minulosti udělal několik drobných změn, které jsem ale necommitoval. Byly to drobné úpravy, ale vzájmně nesouvisely. Tak jsem je chtěl commitnout samostatně.
Je tomu 13 let, co jsem se prvně setkal s pojmem diskless linux a převzal správu nad infrastrukturou, která ho tehdy poskytovala. Za tu dobu se událo hodně změn, a protože proces dokumentace nově vyvíjených věcí vždy pokulhává za reálným stavem, byl jsem nucen přidat mezi svoje skills také počítačovou archelogii.
Tak rok se s rokem sešel a dnes po oné roční pauze na mě z mailu vyjukla série 171 mailů vyslaných v rozmezí 5:08–7:05 o zabanovaných subjektech co se pokusily o SQL injekt databáze.
Minulý pátek, po 12 letech a 8 měsících jsem změnil doménu u nejstarší, mnou kontinuálně provozované wiki. A nebyla to změna jediná.
V závěru minulého blogpostu jsem se zmínil o šabloně, která počítá správné hodnoty aby i při procentuálním nastavení velikosti bylo možné skládat rozdělené obrázky k sobě. Dnes bych se rád zmínil o existenci dalších pomocných šablon, které slouží k různým účelům.
Zdědil jsem virtuální server na němž je mimo webu také sdílené úložiště přístupné přes WebDAV. Jeho virtuální disk měl pouhých 40GB, což není moc, takže jsem chtěl předejít situaci, že by někdo svými daty vyčerpal veškerou diskovou kapacitu a tak, byť neúmyslně, způsobil jeho kolaps. Mít ho na Btrfs, tak by to nebyl problém. Vytvořil bych subvolume a nastavil kvóty. Jenže tenhle server měl pouze jeden diskový oddíl formátovaný na ext4, takže jsem nemohl využívat ani výhod snapshotování. Šel jsem na to tedy jinak.
Člověk se stále učí. S nástupem systemd se objevily nástroje, o kterých mnoho administrátorů nic moc neví, protože se u distribucí bez systemd stejně musí obejít bez nich. O jejich možnostech se pak dozvídají víceméně náhodou, tak jak jsem se o možném využití loginctl dozvěděl já.
Sorry za pidiblog, ale než jsem přišel na správnou kombinaci jak psát indexová čísla u chemických vzorců, tak mi to chvíli trvalo, proto si chci pro příště ušetřit čas. Čísla v horním indexu se píšou s využitím compose klávesy v kombinaci se "stříškou" a pro dolní s "podtržítkem".
Včera jsem zde umístil blogpost jsem se pídil po tom, jakým způsobem se dá zjistit, jak dlouho trvá, než GIMP zrealizuje nějakou operaci. A dnes – víceméně náhodou – jsem zjistil, kde na to má GIMP vlastní udělátka. Přišel jsem na díky tomu, že jsem chtěl vyzkoušet nástroj N-Point Deformation, o jehož existenci jsem neměl tušení, protože jde o experimentální věc, kterou nelze aktivovat jen tím, že si ji zapnete v nastavení.
Kdo z vás si vzpomene na propagační slogan, z večerníčku o klukovi z plakátu? Třeba se nad ním teď někdo z vás zamyslí a rovněž zapřemýšlí o tom, zda-li by nestálo za to, obdařit potomka knihou z linuxového ranku. Ale upřímně řečeno, s nabídkou takových knih to již dlouhodobě není žádná sláva. A není divu.
První reakcí většiny nezasvěcených, když se zavřely školy vůči učitelům byla závist. "Ti se mají! Nemusejí do práce a plat jim běží." Ti co mají děti školou povinné ale vědí, že poměrně záhy po počátečním ochromení, řada učitelů začala z vlastní iniciativy s on-line výukou. Záhy se začaly v médiích objevovat články, ve kterých rodiče ventilují jak je pro ně náročné zvládat domácnost práci a do toho ještě výuku vlastních potomků.
Před rokem, kdy jsem měl – stejně jako letos – vyplnit všobecně známý "růžový papír" ohledně daní, poprvé dorazil formulář ve formě PDF. Nakonec jsem ho vyplnil pomocí aplikace Master PDF Pro, který má oproti Acrobatu Pro DC, od Adobe také linuxovou verzi. Zvládla totéž co plnotučný Acrobat, který pro linux není. Navíc má normální licenční politiku – nehodlám platit Adobe měsíční výpalné za cloudové služby o které nestojím.
Hm. Takže. Pro většinů laiků je využití exif tagů zcela mimo rámec jejich chápání. Takže když jim řeknete, že je lepší popis fotografie ukládat rovnou DO souboru s obrázkem, obvykle zůstanou čumět jak vlaštovky na drát. Je-li to i váš případ, asi nemá cenu abyste četli dál. Pokud ale potřebujete operativně přehazovat informace, které se časem mohou stát klíčové, pak se vám může moje know-how hodit.
Ačkoliv je abclinuxu server, kde by se dala očekávat vyšší koncentrace linuxových adminů, jsem mnohdy na pochybách. Proto si dovolím připojit na závěr tohoto blogpostu připojit malou anketu. V blogpostu se ale chci zmínit o terminálových multiplexorech a nástrojích, které využívám k souběžné práci na větším počtu vzdálených strojů.
Asi před čtrnácti dny mne poprosil kamarád, jestli bych mu nedal k dispozici svůj archiv – šlo cca 3TB dat. A protože se mi doma válel jeden plonkovní 4TB Seagate Desktop SSHD, nakopíroval jsem data na něj a ten mu dal k dispozici. Ovšem po zkopírování cca 250GB mu ten disk velice podivným způsobem umřel. Dost mě to vyplašilo, protože další dva disky tohoto typu jsem "dočasně" použil u svého domácího úložiště – a právě ten, co mu chcípnul jsem měl připravený pro případ, že by se jeden z nich odebral do věčných lovišť. Rozhodl jsem se jich tedy urychleně, za každou cenu, zbavit. Abych mohl přejít k jádro pudla, je nutné zabrousit do historie těchto disků.
Minulý týden se privátní server, na kterém hostuji svou MediaWiki stěhoval na jinou infrastrukturu. Pro jistotu jsem udělal kompletní zálohy a rozhodl využít situace k dlouho odkládané aktualizaci z verze 1.27.0-alpha(517e327) na aktuální 1.33.0-alpha (043135a). Zdálo se, že upgrade MediaWiki proběhnul bez problémů, tak mě napadlo udělat kompletní upgrade celého stroje. Vykopnul jsem tedy poslední zbytky php5 a doinstaloval chybějící části pro php7.3, jenže ouha! Ukázalo se, že některé věci přestaly fungovat tak jak bylo zvykem. A jednou z nich bylo i rozhraní pro sledování posledních změn.
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Jako většina mých blogpostů, má i tento za cíl vyprovokovat diskuzi, z níž bude možné vytěžit užitečné poznatky a tipy. Předpokládám, že většina z vás je obeznámena s tím, jak se pracuje přes ssh klienta na vzdáleném linuxovém stroji. Tenhle blogpost ve stručnosti shrnuje mé stávající poznatky jak přes ssh vzdáleně pracovat na stroji s MS Windows 10
Když jsem v jednom ze svých nedávných blogpostů popisoval svoje trable s nastavením bootování PXE přes UEFI, tak jsem ani zdaleka nepopsal vše co jsem musel řešit. Ke spoustě věcí jsem se dostal za pochodu a kdybych měl důkladně zmapovat každou kravinu, tak bych ten blogpost v životě nedopsal. A jednou z nich je UEFI samo o sobě.
Přátelé, v posledních dnech mi nedala spát otázka vzdáleného managementu MS Windows v laboratořích. Takže jsem naběhnul dnes dopoledne do práce, abych se to pokusil zlomit. V neděli přeci jen tolik studentů ve škole nestraší – byl tam jen jeden, ale ten si hrál s robůtkem, tak nerušil.
Tak pravidelné krizové období, které – tak jako každý rok – vrcholí na přelomu září a října, máme konečně za sebou. Letos bylo obzvláště vypečené. Obvykle začíná počátkem srpna a je tak dost času na to, přijít na kloub všem záludnostem, které si aktualizace disklesového systému, nebo nějaká jiná změna vyžádá. Letos tomu bylo jinak. Ještě týden před začátkem semestru byla jedna z laboratoří na DCE staveništěm a nový server na který se měla přestěhovat disklessová infrastruktura na DC, dorazil až 21.9. v pátek odpoledne, a ne v polovině srpna, jak bylo původně v plánu. Ale o tom, tenhle blogpost nebude.
Možná jste i vy, tak jako já, narazili na problém s responzivním zobrazením obrázků vložených do wiki založené na systému MediaWiki. Ta standardně pracuje s “natvrdo” nastavenou velikostí obrázku, což vede k tomu, že se při změně velikosti okna prohlížeče jejich rozměry nezmění. Důsledkem je, že se totálně rozhodí formátování stránky a větší obrázek z okna “vyteče”. Pro většinu uživatelů to je neřešitelný problém, protože vyžaduje sofistkovaná rozšíření, která nemusíte mít všude k dispozici. I tak bývá zápis syntaxe poměrně komplikovaný. Existuje ale poměrně elegantní řešení – šablona. Ovšem vytvoření takové šablony je záležitost, na kterou každý uživatel nemá. Pokud tedy máte zájem, nabízím vám tímto k dispozici svoji šablonu. Vyžaduje ale, abyste měli v konfiguraci vaší wiki povoleno použití html elementu img – proměnná $wgAllowImageTag musí mít hodnotu true.
Bez verzování přes git bych v současné době při mém stylu práce asi nemohl existovat. Bohužel má původní snaha commitovat do gitu jen ucelené změny, vzala brzy za své. Většinou to vypadá tak, že mám něco rozdělané, ale musím toho nechat, abych mohl začít řešit něco jiného. A když se k tomu po nějakém čase vrátím, tak mi visí změny, o jejichž smyslu už mám jen matné tušení. Jenže jak stáhnout aktuální změny v hlavní vývojové větvi, když se na ni bez uložených změn nemohu přepnout?
Vzhledem k tomu, že se u příležitosti druhého kola prezidentské volby budu 26. ledna 2018 vyskytovat v OV, napadlo mne že by to mohla být vhodná příležitost, pro ty co mají zájem o linux a linuxová řešení, k setkání v restauraci hotelu ELMONTEX, v Hrabůvce. Budu se tam vyskytovat od 19:00. Pokud máte zájem, srdečně vás tímto zvu na kus řeči.
Před dávnými časy jsem zde publikoval blogpost, jak si na terminálové konzoli pomocí utility "grc" obarvit zobrazované výstupy. Bylo to jenom letmé seznámení s aplikací, takže jsem tenkrát nezdůraznil to, že se výstup obarvuje na základě pravidel uvedených v kolorizačním filtru, který je závislý na tom, jaká se použije aplikace. Pokud použijete tuto utilitu na obarvení výstupu, co vrací kupř. "dig", použije kolorovací filtr 'conf.dig', pro obarvení výstupu z aplikace diff zase 'conf.diff', atp.