Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Je tomu 13 let, co jsem se prvně setkal s pojmem diskless linux a převzal správu nad infrastrukturou, která ho tehdy poskytovala. Za tu dobu se událo hodně změn, a protože proces dokumentace nově vyvíjených věcí vždy pokulhává za reálným stavem, byl jsem nucen přidat mezi svoje skills také počítačovou archelogii.
Počítačová archeologie není o využití možností počítačů v archeologii. V takovém případě se hovoří o počítačové podpoře v archeologii – angl. Computer application in archaeology. Na anglické Wikipedii též uvedenou pod heslem Computational archaeology. A není to také jen o zpětné rekonstrukci vývoje software jak se dočtete pod heslem Software archaeology na anglické wikipedii. Ten anglický název je poněkud zavádějící, protože budí dojem, jako by se týkala jen vývoje konkrétních aplikací. Vhodnější by bylo hovořit v angličtině o „Archaeology of IT”, protože jejím cílem je dodatečné zmapování změn a použitých postupů, aby bylo možné na jejich zakladě opravit zastaralé části dokumentace a případně zpětně zdokumentovat změny realizované někdy v minulosti.
Bohužel, stejně jako tvorba dokumentace, je tento obor silně podceňovaný. Žere to všechno spoustu času. Počáteční elán brzy střídá únava a vyčerpání. A není divu, že časem dochází ke stavu, kdy se v tom už ani sám admin nevyzná a raději utíká za lepším, protože za cackání se v minulosti ho nikdo neplatí.
Ten, co přichází po něm pak obvykle časem nahradí původní technologii jinou. Většinou se mu nechce studovat jak to všechno má vlastně fungovat, aby správně implementoval nové změny a často také mívá při jejím studiu pocit, že by to udělal jinak a lépe. A není vyloučeno, že to tak i bude, protože vývoj jde stále kupředu a technologie se mění.
Kdo si mne proklepnul na Linked.in ví, že jsem lehce přes 5 let adminoval linuxové systémy pro jednu firmu. Bylo to v pohodě, dokud byla infrastruktura podobná tomu, s čím jsem pracoval ve škole. Každé prostředí mělo svá specifika ale získané zkušenosti bylo možné uplatnit ve prospěch obou. Ale po třech letech jsem začal cítit, že mne to nutí čím dál častěji řešit jiné věci než bych chtěl. Nechtěl jsem však za sebou prásknout dveřmi a tak mi trvalo asi dva roky, než jsem se odhodlal definitivně skončit.
Začal jsem v té době spravovat také laboratorní infrastrukturu pro katedru Kybernetiky, proto jsem se chtěl definitivně z toho vyvázat, abych se mohl plně soustředit na technologická řešení kolem disklessu, které mne víc baví.
Mým cílem bylo od samého počátku vybudovat pro diskless minimalistickou a blbuvzdornou infrastrukturu. K ní vedla komplikovaná cesta, kterou jsem zaznamenával do roku 2016, abych měl sám přehled jak se vyvíjela. Od té doby už v infrastruktuře žádné zásadní změny nejsou.
Základem je můj shellový skript. Původně mnou napsaný agent pro pacemaker, který nahazoval kvm virtuály v rámci pacemakeru. Má to cca 300kB včetně dokumentace, která je součástí kódu, nepoužívá libvirt a od roku 2017 jsem na něj nemusel šáhnout protože funguje spolehlivě a umí vše co potřebuji – včetně živé migrace. Svoji pozornost jsem tak mohl soustředit na diskless samotný.
Výsledkem je pro mnohé těžko pochopitelný dynamicky skládaný vrstvený diskless. Vše je stupidně prosté, ale jak jsem zjistil hodně lidí má problém pochopit jak to funguje. Základem je NFS server, který exportuje jednotlivé vrstvy, co se dynamicky skládájí v ramdisku na základě konfigurace, kterou si stroj stáhne z úložiště.
Změny se nedělají v rámci nějaké konkrétní instalace, ale pouze na úrovni sdílených vrstev. Do některých se nevrtá vůbec a do jiných jen občas. Změny systémové vrstvy není potřeba řešit vůbec. Všechno jede z Btrfs. Před aktualizací vrstvy se udělá snapshot a pokud něco po aktualizaci nefunguje, jede se buď dál s původním obsahem, nebo se to ošetří v rámci některé z výše položených vrstev.
Ty obsahují většinou jen pár souborů. Je tak velice snadné dohledávat co se má v případě potřeby změnit. Elegance tohoto řešení vyniká obzvláště v situaci, kdy je potřeba rychle a efektivně instalaci upravit. Jako např. loni, kdy prakticky ze dne na den byla zavedena distanční výuka. Netrvalo ani dva týdny a mohlo se jet on-line. Nejvíc času zabralo dát do pořádku počítače.
Letos už se opět jede postaru. Tzn. stres, studenti všude možně, vyučující vracející se z dalekých destinací a dodatečné ladění toho co je kde potřeba až po zahájení semestru. Takže se až teď dostávám k tomu, abych aplikoval metody počítačové archelogie, vyhledal realizované změny, commitnul je do gitů a popsal v dokumentaci.
Tiskni
Sdílej:
se nehádejte spolu furt to jako nemá smysl žádnej :D ;D