V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Je tomu 13 let, co jsem se prvně setkal s pojmem diskless linux a převzal správu nad infrastrukturou, která ho tehdy poskytovala. Za tu dobu se událo hodně změn, a protože proces dokumentace nově vyvíjených věcí vždy pokulhává za reálným stavem, byl jsem nucen přidat mezi svoje skills také počítačovou archelogii.
Počítačová archeologie není o využití možností počítačů v archeologii. V takovém případě se hovoří o počítačové podpoře v archeologii – angl. Computer application in archaeology. Na anglické Wikipedii též uvedenou pod heslem Computational archaeology. A není to také jen o zpětné rekonstrukci vývoje software jak se dočtete pod heslem Software archaeology na anglické wikipedii. Ten anglický název je poněkud zavádějící, protože budí dojem, jako by se týkala jen vývoje konkrétních aplikací. Vhodnější by bylo hovořit v angličtině o „Archaeology of IT”, protože jejím cílem je dodatečné zmapování změn a použitých postupů, aby bylo možné na jejich zakladě opravit zastaralé části dokumentace a případně zpětně zdokumentovat změny realizované někdy v minulosti.
Bohužel, stejně jako tvorba dokumentace, je tento obor silně podceňovaný. Žere to všechno spoustu času. Počáteční elán brzy střídá únava a vyčerpání. A není divu, že časem dochází ke stavu, kdy se v tom už ani sám admin nevyzná a raději utíká za lepším, protože za cackání se v minulosti ho nikdo neplatí.
Ten, co přichází po něm pak obvykle časem nahradí původní technologii jinou. Většinou se mu nechce studovat jak to všechno má vlastně fungovat, aby správně implementoval nové změny a často také mívá při jejím studiu pocit, že by to udělal jinak a lépe. A není vyloučeno, že to tak i bude, protože vývoj jde stále kupředu a technologie se mění.
Kdo si mne proklepnul na Linked.in ví, že jsem lehce přes 5 let adminoval linuxové systémy pro jednu firmu. Bylo to v pohodě, dokud byla infrastruktura podobná tomu, s čím jsem pracoval ve škole. Každé prostředí mělo svá specifika ale získané zkušenosti bylo možné uplatnit ve prospěch obou. Ale po třech letech jsem začal cítit, že mne to nutí čím dál častěji řešit jiné věci než bych chtěl. Nechtěl jsem však za sebou prásknout dveřmi a tak mi trvalo asi dva roky, než jsem se odhodlal definitivně skončit.
Začal jsem v té době spravovat také laboratorní infrastrukturu pro katedru Kybernetiky, proto jsem se chtěl definitivně z toho vyvázat, abych se mohl plně soustředit na technologická řešení kolem disklessu, které mne víc baví.
Mým cílem bylo od samého počátku vybudovat pro diskless minimalistickou a blbuvzdornou infrastrukturu. K ní vedla komplikovaná cesta, kterou jsem zaznamenával do roku 2016, abych měl sám přehled jak se vyvíjela. Od té doby už v infrastruktuře žádné zásadní změny nejsou.
Základem je můj shellový skript. Původně mnou napsaný agent pro pacemaker, který nahazoval kvm virtuály v rámci pacemakeru. Má to cca 300kB včetně dokumentace, která je součástí kódu, nepoužívá libvirt a od roku 2017 jsem na něj nemusel šáhnout protože funguje spolehlivě a umí vše co potřebuji – včetně živé migrace. Svoji pozornost jsem tak mohl soustředit na diskless samotný.
Výsledkem je pro mnohé těžko pochopitelný dynamicky skládaný vrstvený diskless. Vše je stupidně prosté, ale jak jsem zjistil hodně lidí má problém pochopit jak to funguje. Základem je NFS server, který exportuje jednotlivé vrstvy, co se dynamicky skládájí v ramdisku na základě konfigurace, kterou si stroj stáhne z úložiště.
Změny se nedělají v rámci nějaké konkrétní instalace, ale pouze na úrovni sdílených vrstev. Do některých se nevrtá vůbec a do jiných jen občas. Změny systémové vrstvy není potřeba řešit vůbec. Všechno jede z Btrfs. Před aktualizací vrstvy se udělá snapshot a pokud něco po aktualizaci nefunguje, jede se buď dál s původním obsahem, nebo se to ošetří v rámci některé z výše položených vrstev.
Ty obsahují většinou jen pár souborů. Je tak velice snadné dohledávat co se má v případě potřeby změnit. Elegance tohoto řešení vyniká obzvláště v situaci, kdy je potřeba rychle a efektivně instalaci upravit. Jako např. loni, kdy prakticky ze dne na den byla zavedena distanční výuka. Netrvalo ani dva týdny a mohlo se jet on-line. Nejvíc času zabralo dát do pořádku počítače.
Letos už se opět jede postaru. Tzn. stres, studenti všude možně, vyučující vracející se z dalekých destinací a dodatečné ladění toho co je kde potřeba až po zahájení semestru. Takže se až teď dostávám k tomu, abych aplikoval metody počítačové archelogie, vyhledal realizované změny, commitnul je do gitů a popsal v dokumentaci.
Tiskni
Sdílej:
se nehádejte spolu furt to jako nemá smysl žádnej :D ;D