Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Je tomu 13 let, co jsem se prvně setkal s pojmem diskless linux a převzal správu nad infrastrukturou, která ho tehdy poskytovala. Za tu dobu se událo hodně změn, a protože proces dokumentace nově vyvíjených věcí vždy pokulhává za reálným stavem, byl jsem nucen přidat mezi svoje skills také počítačovou archelogii.
Počítačová archeologie není o využití možností počítačů v archeologii. V takovém případě se hovoří o počítačové podpoře v archeologii – angl. Computer application in archaeology. Na anglické Wikipedii též uvedenou pod heslem Computational archaeology. A není to také jen o zpětné rekonstrukci vývoje software jak se dočtete pod heslem Software archaeology na anglické wikipedii. Ten anglický název je poněkud zavádějící, protože budí dojem, jako by se týkala jen vývoje konkrétních aplikací. Vhodnější by bylo hovořit v angličtině o „Archaeology of IT”, protože jejím cílem je dodatečné zmapování změn a použitých postupů, aby bylo možné na jejich zakladě opravit zastaralé části dokumentace a případně zpětně zdokumentovat změny realizované někdy v minulosti.
Bohužel, stejně jako tvorba dokumentace, je tento obor silně podceňovaný. Žere to všechno spoustu času. Počáteční elán brzy střídá únava a vyčerpání. A není divu, že časem dochází ke stavu, kdy se v tom už ani sám admin nevyzná a raději utíká za lepším, protože za cackání se v minulosti ho nikdo neplatí.
Ten, co přichází po něm pak obvykle časem nahradí původní technologii jinou. Většinou se mu nechce studovat jak to všechno má vlastně fungovat, aby správně implementoval nové změny a často také mívá při jejím studiu pocit, že by to udělal jinak a lépe. A není vyloučeno, že to tak i bude, protože vývoj jde stále kupředu a technologie se mění.
Kdo si mne proklepnul na Linked.in ví, že jsem lehce přes 5 let adminoval linuxové systémy pro jednu firmu. Bylo to v pohodě, dokud byla infrastruktura podobná tomu, s čím jsem pracoval ve škole. Každé prostředí mělo svá specifika ale získané zkušenosti bylo možné uplatnit ve prospěch obou. Ale po třech letech jsem začal cítit, že mne to nutí čím dál častěji řešit jiné věci než bych chtěl. Nechtěl jsem však za sebou prásknout dveřmi a tak mi trvalo asi dva roky, než jsem se odhodlal definitivně skončit.
Začal jsem v té době spravovat také laboratorní infrastrukturu pro katedru Kybernetiky, proto jsem se chtěl definitivně z toho vyvázat, abych se mohl plně soustředit na technologická řešení kolem disklessu, které mne víc baví.
Mým cílem bylo od samého počátku vybudovat pro diskless minimalistickou a blbuvzdornou infrastrukturu. K ní vedla komplikovaná cesta, kterou jsem zaznamenával do roku 2016, abych měl sám přehled jak se vyvíjela. Od té doby už v infrastruktuře žádné zásadní změny nejsou.
Základem je můj shellový skript. Původně mnou napsaný agent pro pacemaker, který nahazoval kvm virtuály v rámci pacemakeru. Má to cca 300kB včetně dokumentace, která je součástí kódu, nepoužívá libvirt a od roku 2017 jsem na něj nemusel šáhnout protože funguje spolehlivě a umí vše co potřebuji – včetně živé migrace. Svoji pozornost jsem tak mohl soustředit na diskless samotný.
Výsledkem je pro mnohé těžko pochopitelný dynamicky skládaný vrstvený diskless. Vše je stupidně prosté, ale jak jsem zjistil hodně lidí má problém pochopit jak to funguje. Základem je NFS server, který exportuje jednotlivé vrstvy, co se dynamicky skládájí v ramdisku na základě konfigurace, kterou si stroj stáhne z úložiště.
Změny se nedělají v rámci nějaké konkrétní instalace, ale pouze na úrovni sdílených vrstev. Do některých se nevrtá vůbec a do jiných jen občas. Změny systémové vrstvy není potřeba řešit vůbec. Všechno jede z Btrfs. Před aktualizací vrstvy se udělá snapshot a pokud něco po aktualizaci nefunguje, jede se buď dál s původním obsahem, nebo se to ošetří v rámci některé z výše položených vrstev.
Ty obsahují většinou jen pár souborů. Je tak velice snadné dohledávat co se má v případě potřeby změnit. Elegance tohoto řešení vyniká obzvláště v situaci, kdy je potřeba rychle a efektivně instalaci upravit. Jako např. loni, kdy prakticky ze dne na den byla zavedena distanční výuka. Netrvalo ani dva týdny a mohlo se jet on-line. Nejvíc času zabralo dát do pořádku počítače.
Letos už se opět jede postaru. Tzn. stres, studenti všude možně, vyučující vracející se z dalekých destinací a dodatečné ladění toho co je kde potřeba až po zahájení semestru. Takže se až teď dostávám k tomu, abych aplikoval metody počítačové archelogie, vyhledal realizované změny, commitnul je do gitů a popsal v dokumentaci.
Tiskni
Sdílej:
se nehádejte spolu furt to jako nemá smysl žádnej :D ;D