Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Je tomu 13 let, co jsem se prvně setkal s pojmem diskless linux a převzal správu nad infrastrukturou, která ho tehdy poskytovala. Za tu dobu se událo hodně změn, a protože proces dokumentace nově vyvíjených věcí vždy pokulhává za reálným stavem, byl jsem nucen přidat mezi svoje skills také počítačovou archelogii.
Počítačová archeologie není o využití možností počítačů v archeologii. V takovém případě se hovoří o počítačové podpoře v archeologii – angl. Computer application in archaeology. Na anglické Wikipedii též uvedenou pod heslem Computational archaeology. A není to také jen o zpětné rekonstrukci vývoje software jak se dočtete pod heslem Software archaeology na anglické wikipedii. Ten anglický název je poněkud zavádějící, protože budí dojem, jako by se týkala jen vývoje konkrétních aplikací. Vhodnější by bylo hovořit v angličtině o „Archaeology of IT”, protože jejím cílem je dodatečné zmapování změn a použitých postupů, aby bylo možné na jejich zakladě opravit zastaralé části dokumentace a případně zpětně zdokumentovat změny realizované někdy v minulosti.
Bohužel, stejně jako tvorba dokumentace, je tento obor silně podceňovaný. Žere to všechno spoustu času. Počáteční elán brzy střídá únava a vyčerpání. A není divu, že časem dochází ke stavu, kdy se v tom už ani sám admin nevyzná a raději utíká za lepším, protože za cackání se v minulosti ho nikdo neplatí.
Ten, co přichází po něm pak obvykle časem nahradí původní technologii jinou. Většinou se mu nechce studovat jak to všechno má vlastně fungovat, aby správně implementoval nové změny a často také mívá při jejím studiu pocit, že by to udělal jinak a lépe. A není vyloučeno, že to tak i bude, protože vývoj jde stále kupředu a technologie se mění.
Kdo si mne proklepnul na Linked.in ví, že jsem lehce přes 5 let adminoval linuxové systémy pro jednu firmu. Bylo to v pohodě, dokud byla infrastruktura podobná tomu, s čím jsem pracoval ve škole. Každé prostředí mělo svá specifika ale získané zkušenosti bylo možné uplatnit ve prospěch obou. Ale po třech letech jsem začal cítit, že mne to nutí čím dál častěji řešit jiné věci než bych chtěl. Nechtěl jsem však za sebou prásknout dveřmi a tak mi trvalo asi dva roky, než jsem se odhodlal definitivně skončit.
Začal jsem v té době spravovat také laboratorní infrastrukturu pro katedru Kybernetiky, proto jsem se chtěl definitivně z toho vyvázat, abych se mohl plně soustředit na technologická řešení kolem disklessu, které mne víc baví.
Mým cílem bylo od samého počátku vybudovat pro diskless minimalistickou a blbuvzdornou infrastrukturu. K ní vedla komplikovaná cesta, kterou jsem zaznamenával do roku 2016, abych měl sám přehled jak se vyvíjela. Od té doby už v infrastruktuře žádné zásadní změny nejsou.
Základem je můj shellový skript. Původně mnou napsaný agent pro pacemaker, který nahazoval kvm virtuály v rámci pacemakeru. Má to cca 300kB včetně dokumentace, která je součástí kódu, nepoužívá libvirt a od roku 2017 jsem na něj nemusel šáhnout protože funguje spolehlivě a umí vše co potřebuji – včetně živé migrace. Svoji pozornost jsem tak mohl soustředit na diskless samotný.
Výsledkem je pro mnohé těžko pochopitelný dynamicky skládaný vrstvený diskless. Vše je stupidně prosté, ale jak jsem zjistil hodně lidí má problém pochopit jak to funguje. Základem je NFS server, který exportuje jednotlivé vrstvy, co se dynamicky skládájí v ramdisku na základě konfigurace, kterou si stroj stáhne z úložiště.
Změny se nedělají v rámci nějaké konkrétní instalace, ale pouze na úrovni sdílených vrstev. Do některých se nevrtá vůbec a do jiných jen občas. Změny systémové vrstvy není potřeba řešit vůbec. Všechno jede z Btrfs. Před aktualizací vrstvy se udělá snapshot a pokud něco po aktualizaci nefunguje, jede se buď dál s původním obsahem, nebo se to ošetří v rámci některé z výše položených vrstev.
Ty obsahují většinou jen pár souborů. Je tak velice snadné dohledávat co se má v případě potřeby změnit. Elegance tohoto řešení vyniká obzvláště v situaci, kdy je potřeba rychle a efektivně instalaci upravit. Jako např. loni, kdy prakticky ze dne na den byla zavedena distanční výuka. Netrvalo ani dva týdny a mohlo se jet on-line. Nejvíc času zabralo dát do pořádku počítače.
Letos už se opět jede postaru. Tzn. stres, studenti všude možně, vyučující vracející se z dalekých destinací a dodatečné ladění toho co je kde potřeba až po zahájení semestru. Takže se až teď dostávám k tomu, abych aplikoval metody počítačové archelogie, vyhledal realizované změny, commitnul je do gitů a popsal v dokumentaci.
Tiskni
Sdílej:
se nehádejte spolu furt to jako nemá smysl žádnej :D ;D