Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Víš co máš společné s tím sněhulákem?
Zmrzlé koule!
Jinak ten den nebyl vůbec pošmourný. Právě naopak! Byl to krásný zimní den, slunečný (je to vidět na té fotce), mrazivý s blankytně modrou oblohou. A toho sněhuláka jsem uplácal pro syna, protože to byl první sníh, co tu zimu napadl v Praze.
Správný ajťák personifikuje každej svůj stroj. A to teď s nástupem AI nabyde ještě většího významu...
https://www.csfd.cz/film/828130-rodina-na-baterky/prehled/
Zas to tvoje selektivní čtení Žako. Jestlipak to náhodou není příznak počínající demence?
V textu je zmíněn nový Snoopy. Tohle je blogpost o jeho předchůdci a osudu strojů, co svou práci už odvedly.
Před 17 lety jsem tu Žako napsal blogpost o loyalitě. Přečti si ho Žako.
Pokud jde o tituly. Mezi mými kolegy na úřadě měl titul ing. v oboru pouze Karel. A jeho vrcholné skill bylo - dát babě na plochu ikonu, protože k titulu přišel v době sálových počítačů, která už byla dávno pryč.
Dnes je to tak, že jediný z IT zaměstnanců na FELu, kdo nemá titul ing., jsem nejspíš já. Jistě to nevím, protože na tituly se v IT nehraje, ale nikdy bych o sobě neřekl, že jsem nejlepší. Každý má svou roli, vzájemně se respektujeme a do zelí si lezem jen když nelze jinak. Tak to bylo všude, kde jsem kdy dělal. A pokud po mně chtěl někdo víc než na co jsem měl gebíry, byl jsem první kdo na nic nečekal a radši odešel, než aby se nechal zatáhnout do průseru.
Nedávno jsme řešili jistého profesora, není-liž pravda? I my máme svého profesora, který ještě nepochopil, že naším úkolem není dělat něco za něj, ale být mu po ruce, když si neumí poradit. A to, že si není schopen zapamatovat vlastní heslo může vést velice snadno k tomu, že se emeritury na ČVUT nedočká.
To spíš ty Žako kecáš jak brouk Pytlík o věcech kterým nerozumíš.
Dobrý klip. Přesně tak to je. Ovládání hlasem všeho je dobré leda tak pro někoho kdo nemá ruce. Chip napíchnutý přímo na mozek, je skvělý pro někoho, kdo je slepý nebo na sluchovod, pro toho kdo je hluchý. Stejně tak, jako jsou umělé hlasivky řešením pro ty, které rakovina připravila o hlas. Ovšem normální člověk to ocení leda v autě při řízení. Všude jinde jsou ty „plechové huby” apod. jen k nasrání.
Klíč nehuláká. Neodpípává každý stisk tlačítka, jako když zadáváte číselný kód a nehrozí, že by se uklepl, nebo vám vypadlo něco z paměti. Vylovíte ho v kapsy a pak už jenom tiše cvakne v zámku. A je mnohem trvalivější než veškeré elektronické sračky. Za posledních 25 let jsem vystřídal několik telefonů, ale klíč od bytu, který mi žádný hacker neukradne, mám pořád stejný.
na tom vobrázku je tesla nebo chaplin?? :O :D
Ne, ale obrázek kteréhokoliv z tebou uvedených by tam mohl viset taky.
Rozhlédni se v létě kolem sebe. A co uvidíš? Vytetovaného motýlka na každé druhé ženské prdeli. Kdo dneska nemá alespoň jednu malou kérku, je považován za exota. Tenkrát byly prostě „in” kníry. A víš proč?
Přečti si tenhle blogpost a diskuzi. Nechat si odrápat tupou břitvou tváře, to většina mužů zvládne, ale oblast pod nosem je velmi citlivá. Nabrousit břitvu a udržet perfektní ostří neumí každý. Holicí strojky tehdy nebyly – do Evropy se dostaly až s americkou armádou za 1. světové války a zastřihávat kníra, byť tupými nůžkami, nebolí.
Proto hladká tvář byla v minulosti výsadou mladíků, asiatů, masochistů a těch co měli na dobrého holiče. Vousy také nemá každý stejný. Někdo je má měkké a jiný tvrdé a některým rostou vousy tak rychle, že mají strniště už pouhý den po oholení. V minulosti si mohl jen málokdo dovolit pravidelně navštěvovat holiče, pro kterého je perfektně nabroušená břitva pracovní nástroj, a tak i ti co si drásali tváře sami, nosili kníry. No a ti největší kmáni, co neměli na holiče ani na tu břitvu, měli plnovousy.
V minulosti si mohl jen málokdo dovolit pravidelně navštěvovat holiče
to je zláštní protože v historickým dokudramatu 'a million ways to die in the west' si hele hlavni hrdina nemoch dovolit knirek protože to byla moc nakladna zaležitost noa tak chodil bez kniru :D :D
v tom historickým dokumentu je taky pisnička vo kniru hele což je ale prej skutečná historická pisnička upravená :O :D :O :D
V minulosti si mohl jen málokdo dovolit pravidelně navštěvovat holičeto je zláštní protože v historickým dokudramatu 'a million ways to die in the west' si hele hlavni hrdina nemoch dovolit knirek protože to byla moc nakladna zaležitost noa tak chodil bez kniru :D :D
v tom historickým dokumentu je taky pisnička vo kniru hele což je ale prej skutečná historická pisnička upravená :O :D :O :D
No tak jistě. Protože by si ho musel nechat nalepit. Když vousy nerostou, tak prostě nerostou. 8-P
Jenom doplním. V minulosti tedy stav možské tváře signalizoval určitý společenský statut. Dnes už to neplatí. Na vytvoření módní kreace na palici je potřeba holicí strojek za půl litru a dostatek volného času. Vlasy a vousy rostou zdarma. Společenský status mainstreamu dnes určuje tělo. Kdo je flekatý až za ušima, je buď extravagantní experimentátor, nebo člověk, jehož prachy živí mimo jiné i tatéra. Kdo je bez kérky je divný.
Kdysi jsem o kérce také uvažoval a dospěl k názoru, že nechci aby do mne někdo něco píchal. A že nemám potřebu své interní záležitosti někomu deklarovat prostřednictvím vlastní kůže. Na to mi příroda dala celé tělo, takové jaké je a hlas.
Tiskni
Sdílej: