Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
chci ho zkopírovat a polilo mne horko, protože vyskočila hláška, že soubor nelze otevřít. Vždyť jsem to přeci po vypálení kontroloval?! Pravda, ne všechno. A tak jsem zkusil jiné soubory. Ukázalo se, že se vypálila jen adresářová struktura a několik souborů. Zbytek byl nenávratně v čudu.Nebyly v cestách české znaky? Jednou jsem to taky zažil a zachránil mě až druhý disk, na kterém jsem před tím trénoval rsync - to byly doby, kdy jsi mohl pátrat ve falloutu po ghulovi, co ti za 4 víčka od nucacolly upraví script tak, aby změnil formát souboru tak, aby ho brasero vypálilo tak, aby ho po sobě přečetlo alespoň ono samo
Až jsem teď slzu zamáčkl
Data zálohuji na server pomocí programu dirvish (nadstavba nad rsync), který dělá inkrementální zálohu. Každá záloha má svůj adresář. Shodné soubory jsou spojeny pomocí hardlinků.
Jinak když instaluji nový počítač, tak nainstaluji jen čistý systém (bez gui) a zbytek doinstaluji pomocí ansible (včetně různých konfiguračních souborů). Kdybych neměl nějakou konfiguraci tak ji mohu nakopírovat z dirvish zálohy (zálohuji /etc, /home, a ze stroje s FreeBSD i /usr/local/etc).
Teď už ano 
Když mi chcípne disk, tak instaluji čistý systém a z něj se přihlásím na NAS a spustím doinstalaci přes ansible
Jistě. Ale tady byla řeč o to, co si počneš v situaci, kdy přístup na ten NAS nemáš. A také jsi neprozradil jakým způsobem jsi pojištěn abys nepřišel o data mezi poslední zálohou a okamžikem, kdy ti to chcípne.
Na obnovu systému totiž není žádný ansible třeba. Jak jsem zmínil v blogpostu. Stačí bootovatelné USB. Funkční systém ti nainstaluji během 20 minut. Záleží na tom jak svižná je síť, disk, RAM a CPU. Větší problém představují uživatelská data a nejrůznější konfigurace. Pro mne je ansible zbytečný, protože je vše je průzračně jednoduché a navíc na jednom místě. Klíčový je pro mne git a btrfs snapshoty. Mám na notebooku cca 800GB dat. Ne proto, že bych s nimi průběžně pracoval, ale proto abych se k nim mohl vracet a pokračovat v práci, když mám na to náladu a čas. Domácí úložiště je mi s odpuštěním k prdu, když chci zabít čas při cestě vlakem tím, že udělám posprocessing předem blíže neurčeného množství stránek (vrstev) několika gigabajtového souboru, který by se přes tu mizernou wi-fi či mobilní připojení ani za celou cestu nestihnul protlačit.
Jenže způsob práce s počítačem je silně individuální, a proto se na to ptám, co byste dělali vy. Jak jsem tak sondoval, většina lidí spoléhá na cloudové služby. A nemalé procento ti na přímou otázku, co by dělali, kdyby jim zrovna ve chvíli kdy se ptáš chcípl disk, přiznává, že by byli v loji. A obvykle u nich pak následuje krátkodobé vzepětí, kdy honem svoje data někam odsypou, aby pak časem začali na pravidelné zálohy opět kašlat.
Jak jsem již napsal pro zálohování uživatelských dat používám dirvish, který dělá inkrementální zálohy. Spouští se na serveru pomocí cronu. Je jen na tobě jak jsi paranoidní, já dělám zálohu jednou denně, ale můžeš si nastavit každých 1/2 hodiny. Spustí se rsync a zazálohuje vybraný adresář. Každá záloha je ve vlastním adresáři a soubory, které se nezměnily jsou uloženy jako hardlinky.
Pro zálohu používám svůj lokání server, takže je to relativně rychlé.
Velikost dat závisí od velikosti změněných dat. Jinak používám notebok s 1 TB diskem (skoro úplně plným). Někdy záloha trvá i 5 minut.
Kdybych přišel o disk mimo domov, tak bych musel počkat s obnovou až domů, protože cloud nepoužívám.
Kdybych někam pravidelně cestoval, tak jsi vezmu zálohu na externím disku. Samozřejmě zašifrovanou 
Co do stavu disku jsme na tom podobně. Rozdíl je v tom, že nezálohuji denně, ale příležitostně. Také přes rsync, do adresáře, který po přenosu odsnapshotuji. No a pak samozřejmě v tom, že smrt jednoho SSD pro mne znamená jen to, že je potřeba ho urychleně vyměnit. Tedy časové okno mezi poslední zálohou a jeho smrtí pro mne neznamená žádná ztracená data.
Z toho, abych sebou tahal nějaké externí disky jsem už vyrostl. Jediné co sebou vozím je zdroj, myš, sluchátka a pouzdro kde mám pro každý případ USB klíčenku, nabíječky a různé kabely – k hodinkám, k mobilu, těm sluchátkám, atp. Kdyby mi to někdo čajznul, přijdu jen o data od poslední zálohy. Ale to by mne mrzelo míň než to, že bych přišel o stroj na který jsem zvyklý.
v dokumente ovšem uvádzal,že chcel dať svetu počítač,ktorý by bol vhodný pre každého a nie len pre úzku skupinu vysokoškolákov a špecialistov a to sa mu podarilo.Předpokládám, že nemáte na mysli Apple Lisa?
Steve Jobs, dej mu pánbu trýznivé pekloTo si způsobil sám svou veganskou pseudo-stravou, která zapříčinila jeho rakovinu...
Jestli mám nějaké tabu, kterému se vyhýbám, tak je to právě tohle. Spekulovat o příčinách rakoviny může lékař, nebo ten, kdo se jim snaží přijít na kloub.
Osobně se neodvažuji v tomto směru spekulovat. Instinktivně mám pocit, že je to důsledek souhry okolností, kdy se v organismu vyskytne chyba, na kterou jeho opravné mechanismy nestačí. Ovšem je-li to způsobeno stravou, psychikou, nebo nějakými jinými vnějšími vlivy, to si říct netroufám.
U nás v rodině, to potkalo ségru a babičku, ale v obou případech to bylo podchyceno včas. Ale znal jsem i ty, co takové štěstí neměli. Kamarádka zemřela v 18 a můj spolužák v 21 letech. Kdyby to bylo dnes, s největší pravděpodobností by se z toho dostali. Tenkrát měli smůlu.
Ani Jobs nebyl taková svině, abych mu něco takového přál. Dokázal jen to, že ani prachy, ani změna stravy a životního stylu nestačí, když neodhalíte pravou příčinu. A kdo ví. Možná skončím stejně.
Tiskni
Sdílej: