Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »V úterý 13. ledna 2025 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 5. Mobile Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a související infrastrukturu. Akci pořádá David Heidelberg.
… více »
chci ho zkopírovat a polilo mne horko, protože vyskočila hláška, že soubor nelze otevřít. Vždyť jsem to přeci po vypálení kontroloval?! Pravda, ne všechno. A tak jsem zkusil jiné soubory. Ukázalo se, že se vypálila jen adresářová struktura a několik souborů. Zbytek byl nenávratně v čudu.Nebyly v cestách české znaky? Jednou jsem to taky zažil a zachránil mě až druhý disk, na kterém jsem před tím trénoval rsync - to byly doby, kdy jsi mohl pátrat ve falloutu po ghulovi, co ti za 4 víčka od nucacolly upraví script tak, aby změnil formát souboru tak, aby ho brasero vypálilo tak, aby ho po sobě přečetlo alespoň ono samo
Až jsem teď slzu zamáčkl
Data zálohuji na server pomocí programu dirvish (nadstavba nad rsync), který dělá inkrementální zálohu. Každá záloha má svůj adresář. Shodné soubory jsou spojeny pomocí hardlinků.
Jinak když instaluji nový počítač, tak nainstaluji jen čistý systém (bez gui) a zbytek doinstaluji pomocí ansible (včetně různých konfiguračních souborů). Kdybych neměl nějakou konfiguraci tak ji mohu nakopírovat z dirvish zálohy (zálohuji /etc, /home, a ze stroje s FreeBSD i /usr/local/etc).
Teď už ano 
Když mi chcípne disk, tak instaluji čistý systém a z něj se přihlásím na NAS a spustím doinstalaci přes ansible
Jistě. Ale tady byla řeč o to, co si počneš v situaci, kdy přístup na ten NAS nemáš. A také jsi neprozradil jakým způsobem jsi pojištěn abys nepřišel o data mezi poslední zálohou a okamžikem, kdy ti to chcípne.
Na obnovu systému totiž není žádný ansible třeba. Jak jsem zmínil v blogpostu. Stačí bootovatelné USB. Funkční systém ti nainstaluji během 20 minut. Záleží na tom jak svižná je síť, disk, RAM a CPU. Větší problém představují uživatelská data a nejrůznější konfigurace. Pro mne je ansible zbytečný, protože je vše je průzračně jednoduché a navíc na jednom místě. Klíčový je pro mne git a btrfs snapshoty. Mám na notebooku cca 800GB dat. Ne proto, že bych s nimi průběžně pracoval, ale proto abych se k nim mohl vracet a pokračovat v práci, když mám na to náladu a čas. Domácí úložiště je mi s odpuštěním k prdu, když chci zabít čas při cestě vlakem tím, že udělám posprocessing předem blíže neurčeného množství stránek (vrstev) několika gigabajtového souboru, který by se přes tu mizernou wi-fi či mobilní připojení ani za celou cestu nestihnul protlačit.
Jenže způsob práce s počítačem je silně individuální, a proto se na to ptám, co byste dělali vy. Jak jsem tak sondoval, většina lidí spoléhá na cloudové služby. A nemalé procento ti na přímou otázku, co by dělali, kdyby jim zrovna ve chvíli kdy se ptáš chcípl disk, přiznává, že by byli v loji. A obvykle u nich pak následuje krátkodobé vzepětí, kdy honem svoje data někam odsypou, aby pak časem začali na pravidelné zálohy opět kašlat.
Jak jsem již napsal pro zálohování uživatelských dat používám dirvish, který dělá inkrementální zálohy. Spouští se na serveru pomocí cronu. Je jen na tobě jak jsi paranoidní, já dělám zálohu jednou denně, ale můžeš si nastavit každých 1/2 hodiny. Spustí se rsync a zazálohuje vybraný adresář. Každá záloha je ve vlastním adresáři a soubory, které se nezměnily jsou uloženy jako hardlinky.
Pro zálohu používám svůj lokání server, takže je to relativně rychlé.
Velikost dat závisí od velikosti změněných dat. Jinak používám notebok s 1 TB diskem (skoro úplně plným). Někdy záloha trvá i 5 minut.
Kdybych přišel o disk mimo domov, tak bych musel počkat s obnovou až domů, protože cloud nepoužívám.
Kdybych někam pravidelně cestoval, tak jsi vezmu zálohu na externím disku. Samozřejmě zašifrovanou 
Co do stavu disku jsme na tom podobně. Rozdíl je v tom, že nezálohuji denně, ale příležitostně. Také přes rsync, do adresáře, který po přenosu odsnapshotuji. No a pak samozřejmě v tom, že smrt jednoho SSD pro mne znamená jen to, že je potřeba ho urychleně vyměnit. Tedy časové okno mezi poslední zálohou a jeho smrtí pro mne neznamená žádná ztracená data.
Z toho, abych sebou tahal nějaké externí disky jsem už vyrostl. Jediné co sebou vozím je zdroj, myš, sluchátka a pouzdro kde mám pro každý případ USB klíčenku, nabíječky a různé kabely – k hodinkám, k mobilu, těm sluchátkám, atp. Kdyby mi to někdo čajznul, přijdu jen o data od poslední zálohy. Ale to by mne mrzelo míň než to, že bych přišel o stroj na který jsem zvyklý.
v dokumente ovšem uvádzal,že chcel dať svetu počítač,ktorý by bol vhodný pre každého a nie len pre úzku skupinu vysokoškolákov a špecialistov a to sa mu podarilo.Předpokládám, že nemáte na mysli Apple Lisa?
Steve Jobs, dej mu pánbu trýznivé pekloTo si způsobil sám svou veganskou pseudo-stravou, která zapříčinila jeho rakovinu...
Jestli mám nějaké tabu, kterému se vyhýbám, tak je to právě tohle. Spekulovat o příčinách rakoviny může lékař, nebo ten, kdo se jim snaží přijít na kloub.
Osobně se neodvažuji v tomto směru spekulovat. Instinktivně mám pocit, že je to důsledek souhry okolností, kdy se v organismu vyskytne chyba, na kterou jeho opravné mechanismy nestačí. Ovšem je-li to způsobeno stravou, psychikou, nebo nějakými jinými vnějšími vlivy, to si říct netroufám.
U nás v rodině, to potkalo ségru a babičku, ale v obou případech to bylo podchyceno včas. Ale znal jsem i ty, co takové štěstí neměli. Kamarádka zemřela v 18 a můj spolužák v 21 letech. Kdyby to bylo dnes, s největší pravděpodobností by se z toho dostali. Tenkrát měli smůlu.
Ani Jobs nebyl taková svině, abych mu něco takového přál. Dokázal jen to, že ani prachy, ani změna stravy a životního stylu nestačí, když neodhalíte pravou příčinu. A kdo ví. Možná skončím stejně.
Tiskni
Sdílej: