Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
chci ho zkopírovat a polilo mne horko, protože vyskočila hláška, že soubor nelze otevřít. Vždyť jsem to přeci po vypálení kontroloval?! Pravda, ne všechno. A tak jsem zkusil jiné soubory. Ukázalo se, že se vypálila jen adresářová struktura a několik souborů. Zbytek byl nenávratně v čudu.Nebyly v cestách české znaky? Jednou jsem to taky zažil a zachránil mě až druhý disk, na kterém jsem před tím trénoval rsync - to byly doby, kdy jsi mohl pátrat ve falloutu po ghulovi, co ti za 4 víčka od nucacolly upraví script tak, aby změnil formát souboru tak, aby ho brasero vypálilo tak, aby ho po sobě přečetlo alespoň ono samo
Až jsem teď slzu zamáčkl
Data zálohuji na server pomocí programu dirvish (nadstavba nad rsync), který dělá inkrementální zálohu. Každá záloha má svůj adresář. Shodné soubory jsou spojeny pomocí hardlinků.
Jinak když instaluji nový počítač, tak nainstaluji jen čistý systém (bez gui) a zbytek doinstaluji pomocí ansible (včetně různých konfiguračních souborů). Kdybych neměl nějakou konfiguraci tak ji mohu nakopírovat z dirvish zálohy (zálohuji /etc, /home, a ze stroje s FreeBSD i /usr/local/etc).
Teď už ano 
Když mi chcípne disk, tak instaluji čistý systém a z něj se přihlásím na NAS a spustím doinstalaci přes ansible
Jistě. Ale tady byla řeč o to, co si počneš v situaci, kdy přístup na ten NAS nemáš. A také jsi neprozradil jakým způsobem jsi pojištěn abys nepřišel o data mezi poslední zálohou a okamžikem, kdy ti to chcípne.
Na obnovu systému totiž není žádný ansible třeba. Jak jsem zmínil v blogpostu. Stačí bootovatelné USB. Funkční systém ti nainstaluji během 20 minut. Záleží na tom jak svižná je síť, disk, RAM a CPU. Větší problém představují uživatelská data a nejrůznější konfigurace. Pro mne je ansible zbytečný, protože je vše je průzračně jednoduché a navíc na jednom místě. Klíčový je pro mne git a btrfs snapshoty. Mám na notebooku cca 800GB dat. Ne proto, že bych s nimi průběžně pracoval, ale proto abych se k nim mohl vracet a pokračovat v práci, když mám na to náladu a čas. Domácí úložiště je mi s odpuštěním k prdu, když chci zabít čas při cestě vlakem tím, že udělám posprocessing předem blíže neurčeného množství stránek (vrstev) několika gigabajtového souboru, který by se přes tu mizernou wi-fi či mobilní připojení ani za celou cestu nestihnul protlačit.
Jenže způsob práce s počítačem je silně individuální, a proto se na to ptám, co byste dělali vy. Jak jsem tak sondoval, většina lidí spoléhá na cloudové služby. A nemalé procento ti na přímou otázku, co by dělali, kdyby jim zrovna ve chvíli kdy se ptáš chcípl disk, přiznává, že by byli v loji. A obvykle u nich pak následuje krátkodobé vzepětí, kdy honem svoje data někam odsypou, aby pak časem začali na pravidelné zálohy opět kašlat.
Jak jsem již napsal pro zálohování uživatelských dat používám dirvish, který dělá inkrementální zálohy. Spouští se na serveru pomocí cronu. Je jen na tobě jak jsi paranoidní, já dělám zálohu jednou denně, ale můžeš si nastavit každých 1/2 hodiny. Spustí se rsync a zazálohuje vybraný adresář. Každá záloha je ve vlastním adresáři a soubory, které se nezměnily jsou uloženy jako hardlinky.
Pro zálohu používám svůj lokání server, takže je to relativně rychlé.
Velikost dat závisí od velikosti změněných dat. Jinak používám notebok s 1 TB diskem (skoro úplně plným). Někdy záloha trvá i 5 minut.
Kdybych přišel o disk mimo domov, tak bych musel počkat s obnovou až domů, protože cloud nepoužívám.
Kdybych někam pravidelně cestoval, tak jsi vezmu zálohu na externím disku. Samozřejmě zašifrovanou 
Co do stavu disku jsme na tom podobně. Rozdíl je v tom, že nezálohuji denně, ale příležitostně. Také přes rsync, do adresáře, který po přenosu odsnapshotuji. No a pak samozřejmě v tom, že smrt jednoho SSD pro mne znamená jen to, že je potřeba ho urychleně vyměnit. Tedy časové okno mezi poslední zálohou a jeho smrtí pro mne neznamená žádná ztracená data.
Z toho, abych sebou tahal nějaké externí disky jsem už vyrostl. Jediné co sebou vozím je zdroj, myš, sluchátka a pouzdro kde mám pro každý případ USB klíčenku, nabíječky a různé kabely – k hodinkám, k mobilu, těm sluchátkám, atp. Kdyby mi to někdo čajznul, přijdu jen o data od poslední zálohy. Ale to by mne mrzelo míň než to, že bych přišel o stroj na který jsem zvyklý.
v dokumente ovšem uvádzal,že chcel dať svetu počítač,ktorý by bol vhodný pre každého a nie len pre úzku skupinu vysokoškolákov a špecialistov a to sa mu podarilo.Předpokládám, že nemáte na mysli Apple Lisa?
Steve Jobs, dej mu pánbu trýznivé pekloTo si způsobil sám svou veganskou pseudo-stravou, která zapříčinila jeho rakovinu...
Jestli mám nějaké tabu, kterému se vyhýbám, tak je to právě tohle. Spekulovat o příčinách rakoviny může lékař, nebo ten, kdo se jim snaží přijít na kloub.
Osobně se neodvažuji v tomto směru spekulovat. Instinktivně mám pocit, že je to důsledek souhry okolností, kdy se v organismu vyskytne chyba, na kterou jeho opravné mechanismy nestačí. Ovšem je-li to způsobeno stravou, psychikou, nebo nějakými jinými vnějšími vlivy, to si říct netroufám.
U nás v rodině, to potkalo ségru a babičku, ale v obou případech to bylo podchyceno včas. Ale znal jsem i ty, co takové štěstí neměli. Kamarádka zemřela v 18 a můj spolužák v 21 letech. Kdyby to bylo dnes, s největší pravděpodobností by se z toho dostali. Tenkrát měli smůlu.
Ani Jobs nebyl taková svině, abych mu něco takového přál. Dokázal jen to, že ani prachy, ani změna stravy a životního stylu nestačí, když neodhalíte pravou příčinu. A kdo ví. Možná skončím stejně.
Tiskni
Sdílej: