Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
chci ho zkopírovat a polilo mne horko, protože vyskočila hláška, že soubor nelze otevřít. Vždyť jsem to přeci po vypálení kontroloval?! Pravda, ne všechno. A tak jsem zkusil jiné soubory. Ukázalo se, že se vypálila jen adresářová struktura a několik souborů. Zbytek byl nenávratně v čudu.Nebyly v cestách české znaky? Jednou jsem to taky zažil a zachránil mě až druhý disk, na kterém jsem před tím trénoval rsync - to byly doby, kdy jsi mohl pátrat ve falloutu po ghulovi, co ti za 4 víčka od nucacolly upraví script tak, aby změnil formát souboru tak, aby ho brasero vypálilo tak, aby ho po sobě přečetlo alespoň ono samo Až jsem teď slzu zamáčkl
Data zálohuji na server pomocí programu dirvish (nadstavba nad rsync), který dělá inkrementální zálohu. Každá záloha má svůj adresář. Shodné soubory jsou spojeny pomocí hardlinků.
Jinak když instaluji nový počítač, tak nainstaluji jen čistý systém (bez gui) a zbytek doinstaluji pomocí ansible (včetně různých konfiguračních souborů). Kdybych neměl nějakou konfiguraci tak ji mohu nakopírovat z dirvish zálohy (zálohuji /etc, /home, a ze stroje s FreeBSD i /usr/local/etc).
Teď už ano
Když mi chcípne disk, tak instaluji čistý systém a z něj se přihlásím na NAS a spustím doinstalaci přes ansible
Jistě. Ale tady byla řeč o to, co si počneš v situaci, kdy přístup na ten NAS nemáš. A také jsi neprozradil jakým způsobem jsi pojištěn abys nepřišel o data mezi poslední zálohou a okamžikem, kdy ti to chcípne.
Na obnovu systému totiž není žádný ansible třeba. Jak jsem zmínil v blogpostu. Stačí bootovatelné USB. Funkční systém ti nainstaluji během 20 minut. Záleží na tom jak svižná je síť, disk, RAM a CPU. Větší problém představují uživatelská data a nejrůznější konfigurace. Pro mne je ansible zbytečný, protože je vše je průzračně jednoduché a navíc na jednom místě. Klíčový je pro mne git a btrfs snapshoty. Mám na notebooku cca 800GB dat. Ne proto, že bych s nimi průběžně pracoval, ale proto abych se k nim mohl vracet a pokračovat v práci, když mám na to náladu a čas. Domácí úložiště je mi s odpuštěním k prdu, když chci zabít čas při cestě vlakem tím, že udělám posprocessing předem blíže neurčeného množství stránek (vrstev) několika gigabajtového souboru, který by se přes tu mizernou wi-fi či mobilní připojení ani za celou cestu nestihnul protlačit.
Jenže způsob práce s počítačem je silně individuální, a proto se na to ptám, co byste dělali vy. Jak jsem tak sondoval, většina lidí spoléhá na cloudové služby. A nemalé procento ti na přímou otázku, co by dělali, kdyby jim zrovna ve chvíli kdy se ptáš chcípl disk, přiznává, že by byli v loji. A obvykle u nich pak následuje krátkodobé vzepětí, kdy honem svoje data někam odsypou, aby pak časem začali na pravidelné zálohy opět kašlat.
Jak jsem již napsal pro zálohování uživatelských dat používám dirvish, který dělá inkrementální zálohy. Spouští se na serveru pomocí cronu. Je jen na tobě jak jsi paranoidní, já dělám zálohu jednou denně, ale můžeš si nastavit každých 1/2 hodiny. Spustí se rsync a zazálohuje vybraný adresář. Každá záloha je ve vlastním adresáři a soubory, které se nezměnily jsou uloženy jako hardlinky.
Pro zálohu používám svůj lokání server, takže je to relativně rychlé.
Velikost dat závisí od velikosti změněných dat. Jinak používám notebok s 1 TB diskem (skoro úplně plným). Někdy záloha trvá i 5 minut.
Kdybych přišel o disk mimo domov, tak bych musel počkat s obnovou až domů, protože cloud nepoužívám.
Kdybych někam pravidelně cestoval, tak jsi vezmu zálohu na externím disku. Samozřejmě zašifrovanou
Co do stavu disku jsme na tom podobně. Rozdíl je v tom, že nezálohuji denně, ale příležitostně. Také přes rsync, do adresáře, který po přenosu odsnapshotuji. No a pak samozřejmě v tom, že smrt jednoho SSD pro mne znamená jen to, že je potřeba ho urychleně vyměnit. Tedy časové okno mezi poslední zálohou a jeho smrtí pro mne neznamená žádná ztracená data.
Z toho, abych sebou tahal nějaké externí disky jsem už vyrostl. Jediné co sebou vozím je zdroj, myš, sluchátka a pouzdro kde mám pro každý případ USB klíčenku, nabíječky a různé kabely – k hodinkám, k mobilu, těm sluchátkám, atp. Kdyby mi to někdo čajznul, přijdu jen o data od poslední zálohy. Ale to by mne mrzelo míň než to, že bych přišel o stroj na který jsem zvyklý.
v dokumente ovšem uvádzal,že chcel dať svetu počítač,ktorý by bol vhodný pre každého a nie len pre úzku skupinu vysokoškolákov a špecialistov a to sa mu podarilo.Předpokládám, že nemáte na mysli Apple Lisa?
Steve Jobs, dej mu pánbu trýznivé pekloTo si způsobil sám svou veganskou pseudo-stravou, která zapříčinila jeho rakovinu...
Jestli mám nějaké tabu, kterému se vyhýbám, tak je to právě tohle. Spekulovat o příčinách rakoviny může lékař, nebo ten, kdo se jim snaží přijít na kloub.
Osobně se neodvažuji v tomto směru spekulovat. Instinktivně mám pocit, že je to důsledek souhry okolností, kdy se v organismu vyskytne chyba, na kterou jeho opravné mechanismy nestačí. Ovšem je-li to způsobeno stravou, psychikou, nebo nějakými jinými vnějšími vlivy, to si říct netroufám.
U nás v rodině, to potkalo ségru a babičku, ale v obou případech to bylo podchyceno včas. Ale znal jsem i ty, co takové štěstí neměli. Kamarádka zemřela v 18 a můj spolužák v 21 letech. Kdyby to bylo dnes, s největší pravděpodobností by se z toho dostali. Tenkrát měli smůlu.
Ani Jobs nebyl taková svině, abych mu něco takového přál. Dokázal jen to, že ani prachy, ani změna stravy a životního stylu nestačí, když neodhalíte pravou příčinu. A kdo ví. Možná skončím stejně.
Tiskni Sdílej: