Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Microsoft se vyhnul pokutě od Evropské komise za zneužívání svého dominantního postavení na trhu v souvislosti s aplikací Teams. S komisí se dohodl na závazcích, které slíbil splnit. Unijní exekutivě se nelíbilo, že firma svazuje svůj nástroj pro chatování a videohovory Teams se sadou kancelářských programů Office. Microsoft nyní slíbil jasné oddělení aplikace od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook. Na Microsoft si
… více »Samba (Wikipedie), svobodná implementace SMB a Active Directory, byla vydána ve verzi 4.23.0. Počínaje verzí Samba 4.23 jsou unixová rozšíření SMB3 ve výchozím nastavení povolena. Přidána byla podpora SMB3 přes QUIC. Nová utilita smb_prometheus_endpoint exportuje metriky ve formátu Prometheus.
Správcovský tým repozitáře F-Droid pro Android sdílí doporučení, jak řešit žádosti o odstranění nelegálního obsahu. Základem je mít nastavené formální procesy, vyhrazenou e-mailovou adresu a být transparentní. Zdůrazňují také důležitost volby jurisdikce (F-Droid je v Nizozemsku).
Včera jsem zde umístil blogpost jsem se pídil po tom, jakým způsobem se dá zjistit, jak dlouho trvá, než GIMP zrealizuje nějakou operaci. A dnes – víceméně náhodou – jsem zjistil, kde na to má GIMP vlastní udělátka. Přišel jsem na díky tomu, že jsem chtěl vyzkoušet nástroj N-Point Deformation, o jehož existenci jsem neměl tušení, protože jde o experimentální věc, kterou nelze aktivovat jen tím, že si ji zapnete v nastavení.
Položka Upravit → Předvolby [ Playground ] (Edit → Preferences [ Playground ]), přes kterou se dostanete na zaškrtávací pole, kterým ji lze zapnout, se vám totiž v nastanení objeví pouze když je gimp spuštěný s parametrem --show-playground
! Abyste si tento nástroj vlbec mohli zapnout, musíte spustit GIMP následujícím způsobem z konzole:
~$ gimp --show-playground
Po aktivaci už to nebude nutné.
Takže po spuštění výše uvedeným způsobem, najdete v dialogu nastavení Upravit → Předvolby (Edit → Preferences) novou položku s názvem Playground, kde jsou checkboxy pro aktivaci experimentálních nástrojů. Po zaškrtnutí ale nástroje nebudou aktivní ihned. Nejprve musíte GIMP restartovat.
Ale i po restartu byste nástroj N-Point Deformation v menu Nástroje → Nástroje transformace (Tools → Transform tools) hledali marně. Najdete ho ale v panelu nástrojů, který otevřete buď klávesovou zkratkou Ctrl + B
, nebo přes menu Nástroje → New toolbox (Tools → New toolbox), či Okna → New toolbox (Windows → New toolbox).
Mezi ikonami nástrojů si ho ale nemusíte hned všimnout, protože má ikonu podobnou jako nástroj Transformovat pomocí klece. Proto jsem přidal ilustrační obrázek, abyste se mohli lépe zorientovat.
Aby bylo jasné jak se liší přidal jsem do screenshotu ikony obou nástrojů včetně pop-up bubliny s popisem, abyste si je mohli srovnat a tohle je pouze pro info, jak se můžete proklikat k nastavení toolboxu u české i anglické verze GIMPu:
Využívám toho, jak GIMP pracuje s vrstvami.
Špatné nasvícení a stíny které vznikají při focení či skenování knih a časopisů je problém, který lze při troše stěstí a znalostí zkorigovat. Pochopitelně dokud nehrábnete do výchozí vrstvy s originálem (původní naimportovaný snímek). Tu nechávám vždy v záloze a pracuji s pouze s duplikáty vrstev. Pokud hrábnete do originální vrstvy takovým způsobem, že už to nepůjde zvrátit, tak už vám nepomůže nic.
Princip korekce pozadí spočívá v tom, že se duplikovaná vrstva rozmaže takovým způsobem, že převládnou barvy pozadí, a pak se ta vrstva oddělí od vrstvy původní. Tím ze stránky vyleze to, co má být na popředí.
Pochopitelně zas tak triviální to není, potože nejsou všechny stránky stejné, na některých jsou ilustrace, velké nadpisy atp. které pochopitelně komplikují vytvoření stránky pozadí.
Takže při tom využívám klonování, kompírování jiných oblastí snímku, aj. triky, jako např. zesílení barev popředí pomocí vrstvy do které byl nakopírován obsah popředí vybraný selekcí podle barev, atp. (tam je to zas o nastavení optimální prahové hodnoty). V zásadě se mi ale osvědčil následující postup:
Skrýváním a zviditelňováním vrstven lze vizuálně kontrolovat výsledek a přidáváním dalších vrstev lze dále upravovat, dokud nejsme spokojeni. Teprve pak postupně vrstvy sloučím – pochopitelně ne do vrstvy s originálem, ale do nové vrstvy.
Tak především je nutno říct, že některé nástroje jsou schopny zastoupit jiné. Takže nástrojem Jednotná transformace můžete dokument přeškálovat, upravit perspektivu, či zešikmit. A tím pádem pomocí jednoho nástroje postupně srovnat jednotlivé vrstvy s naimportovanými nafocenými stránkami dokumentu podle nastavených vodítek.
Pokud máte celou sérii snímků focených ze stativu, můžete zkusit ke korekci prespektivy použít nástroj 3D Transform. Ten jsem objevil v podstatě až nyní. Doposud mě nenapadlo, že je to v podstatě ta nejjednodušší a nejrychlejší cesta, jak ty nafocené stránky srovnat s minimem úsilí.
Další problém, o kterém jsem myslel, že by měl jít opravit právě pomocí nástroje N-point Deformation tool, jsou "vyboulené" stránky – častý problém, který vzniká při focení rozevřené knihy či časopisu, u které nebylo použito zátěžové sklo – sklo, kterým je stránka "připlácnuta" do roviny. A někdy ani to nepomůže, pokud byla vazba příliš tuhá a kniha tlustá. Nutno říct, že tenhle způsob deformace se opravuje obzvláště blbě.
Nakonec jsem zjistil, že ke korekci deformace nafocené prohnuté stránky (např. z časopisu) je nejlepší kombinace fitru 3D Transform a filtru Zkřivit Filtr → Zkreslení → Zkřivit (Filters → Distorts → Curve Bend). Pihu na kráse to sice má v tom, že se ta křivka musí nastavit od oka v dialogu a ten náhled moc malý na to, aby se z něj dalo vyčumět jestli to bude ok. aby se to dalo udělat na první dobrou. Nastavení se dá sice uložit, ale protože je každá stránka prohnutá trochu jinak, tak nevím jestli to má nějaký smysl. I když na druhou stranu, když je těch stránek víc jak 100, tak zas tak moc variací toho prohnutí není. Každopádně optimální se zdá následující postup:
No a to je vše. Pak už můžete přistoupit ke korekci barev.
Ořezání podle nastavených vodítek je nástroj, které dělám až na závěr, pokud jsem si jist, že v žádné z vrtev není v oblasti, která se po ořezání zahodí nic, co by mělo zůstat zachováno.
Obvykle ořezávám dokument až úplně nakonec, ale jsou situace, kdy se vyplatí alespoň zčásti dokument ořezat dřív – např. když ho sestavuji z oboustraně nafocených stránek.
Ořezáním totiž zahodíme zbytečná data, takže se změnší velikost XCF souboru, a také se tím zrychlí i další operace, protože se nedělá transformace neužitečných dat. Také má ořezání příznivý vliv na práci s barvami – nepočítá se zbytečně s barvami nasnímaného okolí stránky.
Z hotového XFC dokumentu exportuji vrstvy do bitmapových souborů, které konvertuji do DjVu souborů, na které následně aplikuji OCR.
Na OCR má obsah stránky pochopitelně vliv. Místo skvrn a obrázků se vloží nesmysly. Také text, který je pootočený OCR nerozpozná. Proto pro takové situace připravuji i speciální vrstvy, které použiju pouze pro získání textové vrstvy, kterou pak naimportuji do plnobarevného DjVu.
A na mé wiki, mimo zpracované publikace, najdete na tohle téma tyto články:
Předpokládám, že v tuto chvíli už došlo těm, co hodnotili záporně můj poslední blogpost ohledně Mediawiki proč ji používám a v čem je pro mé účely výhodná – MediaWiki má nativní podporu pro DjVu, které je výhodnější pro archivní účely než PDF, protože se z něj rychleji renderují náhledy stránek aje také z hlediska objemu dat mnohem úspornější.
Mediawiki je pro mne cestou, jak nabídnou obsah DjVu dokumentů rozšířený o další přidanou hodnotu – hypertextové odkazy na jiné dokumenty a stránky, fulltextové vyhledávání aj.
Tiskni
Sdílej:
Pekny navod, mohl bys prosim priste pridat i screenshoty mezivysledku, at je na prvni pohled zrejme jaky ma konkretni krok efekt?Víš kolik to žere času? Spisováním tohoto blogpostu jsem zabil celé dopoledne. A to jsem chtěl jenom upozornit na to, že GIMP má nějaké experimentální nástroje, které se nedají jednoduše zapnout v nastavení. Za tím, co jsem tady uvedl v několika odkazech je třicet let pokusů, omylů a zkušeností.
Jinak tohle by se imho dalo trivialne automatizovat v OpenCV...Ano. Spousta věcí se dá v něčem triviálně automatizovat, když se tomu věnuješ na full time. Já to sem napsal jen proto, abych na to nezapoměl, protože se dnes musím sbalit, abych mohl zítra odfrčet do buše a za ten týden, co neuvidím počítač bych to mohl snadno zapomenout, protože se nahrnou zase nové věci co bude nutné vyřešit a stihnout, protože pak za týden frčím zase pryč. A čtyři týdny, to je pro mne několik světelných let.
$ for i in *.jpg; do ./curves -s 255,255 "0,0 80,40 221,255" $i upraveno/$i; doneMyslím si, že výsledek by měl ve většině případů naprosto použitelný.
$ convert sken.png -background white -deskew 80% -fuzz 40% -trim +repage vysledek.pngNechci ti to vnucovat, ber to jen jako motivaci. Když potřebuji zpracovat velké množství souborů, hledám vždy cestu, při níž nemusím spouštět žádný GUI program :)