Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Obecně panující názor, že to stojí za prd, se mi totiž moc věrohodný nezdál. V minulosti jsem už jeden takový notebook v prackách měl - v té době již notně starý Fujitsu Siemes a nebylo to vůbec špatné. Jenže ovládání perem, není totéž co dotyková obrazovka, která podporuje multitouch. Kolega mi tedy nabídnul na vyzkoušení Microsoft Surface Pro, jenže k němu chybělo napájení. Zhruba před rokem totiž od nás přešla skupina lidí na CIIRC a zůstalo nám po nich i nějaké vybavení nakoupené z prostředků katedry. Mezi jiným i tři exempláře Microsoft Surface Pro. Nikdo o ně moc nejevil zájem, protože na nich měly být Windows ale navíc k nim chyběly ty zdroje, takže ani nebylo možné odzkoušet, jestli jsou v pořádku. Nicméně nedávno se objevily mezi jiným harampádím a tak jsme zjistili, že jeden z nich má Widle nakopnuté tak, že se s nimi nedá nic dělat, a ten jsem dostal na hraní.
Našla se i dokovací stanice s ethernetem, tak nejdřív jsem zkusil diskless boot. Ovšem bez úspěchu. Až dodatečně se ukázalo, že byl na vině špatný kontakt. Zkusil jsem tedy USB klíčenku od kolegy, na které byla staré instalační CD s Ubuntu.
Ubuntu najelo, tak jsem se jal zkoumat původní systém. Ukázalo se, že to má nějak moc diskových oddílů. Nedalo mi to, zdrcnul jsem původní diskový oddíl s Windows, posunul partice kupředu a za nimi i vytvořil nový oddíl s Btrfs pro Debian a swap.
Namountoval jsem ho, vytvořil subvolume pro budoucí systém a do toho Ubuntu stáhnul a doinstaloval debootstrap. Pak skrz něj nasypal oblíbený Debian unstable amd64. Nabindoval dev, proc a sys. Spustil chroot, doinstaloval co mě napadlo, vytvořil fstab, nastavil heslo, doinstaloval kernel a na závěr grub-efi. Protože ještě nebylo jasné co bude možné z toho disku zrušit, prozatím do původní efi partice.
Po restartu skončil grub v konzoli. Chyběl grub.cfg ale stačilo zavolat configfile na ten co již byl vygenerován: (hd1,gpt8)/system/boot/grub/grub.cfg Jak se ukázalo následně, problém dělá i vložená SD karta. Při bootu ji grub najde jako hd0, ale při automatickém generování přes grub-mkconfig je to obráceně.
Ovšem to jsou problémy snadno řešitelné. Přidal jsem vygenerovaný grub.cfg na původní efi partici a upravil.
Pokud jde o vlastní systém. Používám svoje oblíbené Xfce4 a přihlašování přes lightdm. Doinstaloval jsem onboard, abych mohl psát prstama, a protože se dá klávesnice odpojit, přidal ho i do lightdm, aby se dal spustit i pro přihlašování.
Teď si hraji s multidotykovým ovládáním. Nikde k tomu nic kloudného není, takže svou tradiční průzkumnou metodou pokus omyl. Ostatně, cílem tohoto blogpostu je i vyprovokovat k diskuzi ty, co mají větší zkušenosti v práci s onboard klávesnicí nežli já. Kupř. teď by se mi hodilo, jak vložit "našeptaný" výraz, abych ho nemusil vyťukávat pořád dokola. Myslel jsem, že postačí když na něj ťuknu. Ale ne.
Celkově musím konstatovat, že se mi Microsoft Surface Pro s Debianem velice líbí. Je to přesně to, co jsem očekával. Žádný podělaný Android, ale plnotučný linux se vším co k tomu patří. Výkonově mi to zařízení také vyhovuje. Kdo to navrhoval, nebyl žádný blb. Magnetické připojení klávesnice a napájecího kabelu nemá chybu a pětihodinová výdrž na baterku je podle mě také velice slušná.
Jako doplněk k pracovnímu notebooku je to skvělé. Dlouhodobě jsem postrádal vhodný doplněk na čtení dokumentace. Microsoft Surface Pro v kombinaci s linuxem je na tohle dokonalý – velikost bloku A4 – a možné je vše, od čtení po nahrávání a přehrávání videozáznamu. Mobilní telefon má displej moc malý a komerční šidítka s Androidem, nebo iPad jsem nechtěl. Vyhovuje mi linux. Jeho možnosti konfigurace a prostředí opensource.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
27.1.2019 16:35
27.1.2019 22:02
30.1.2019 20:58