raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Obecně panující názor, že to stojí za prd, se mi totiž moc věrohodný nezdál. V minulosti jsem už jeden takový notebook v prackách měl - v té době již notně starý Fujitsu Siemes a nebylo to vůbec špatné. Jenže ovládání perem, není totéž co dotyková obrazovka, která podporuje multitouch. Kolega mi tedy nabídnul na vyzkoušení Microsoft Surface Pro, jenže k němu chybělo napájení. Zhruba před rokem totiž od nás přešla skupina lidí na CIIRC a zůstalo nám po nich i nějaké vybavení nakoupené z prostředků katedry. Mezi jiným i tři exempláře Microsoft Surface Pro. Nikdo o ně moc nejevil zájem, protože na nich měly být Windows ale navíc k nim chyběly ty zdroje, takže ani nebylo možné odzkoušet, jestli jsou v pořádku. Nicméně nedávno se objevily mezi jiným harampádím a tak jsme zjistili, že jeden z nich má Widle nakopnuté tak, že se s nimi nedá nic dělat, a ten jsem dostal na hraní.
Našla se i dokovací stanice s ethernetem, tak nejdřív jsem zkusil diskless boot. Ovšem bez úspěchu. Až dodatečně se ukázalo, že byl na vině špatný kontakt. Zkusil jsem tedy USB klíčenku od kolegy, na které byla staré instalační CD s Ubuntu.
Ubuntu najelo, tak jsem se jal zkoumat původní systém. Ukázalo se, že to má nějak moc diskových oddílů. Nedalo mi to, zdrcnul jsem původní diskový oddíl s Windows, posunul partice kupředu a za nimi i vytvořil nový oddíl s Btrfs pro Debian a swap.
Namountoval jsem ho, vytvořil subvolume pro budoucí systém a do toho Ubuntu stáhnul a doinstaloval debootstrap. Pak skrz něj nasypal oblíbený Debian unstable amd64. Nabindoval dev, proc a sys. Spustil chroot, doinstaloval co mě napadlo, vytvořil fstab, nastavil heslo, doinstaloval kernel a na závěr grub-efi. Protože ještě nebylo jasné co bude možné z toho disku zrušit, prozatím do původní efi partice.
Po restartu skončil grub v konzoli. Chyběl grub.cfg ale stačilo zavolat configfile na ten co již byl vygenerován: (hd1,gpt8)/system/boot/grub/grub.cfg Jak se ukázalo následně, problém dělá i vložená SD karta. Při bootu ji grub najde jako hd0, ale při automatickém generování přes grub-mkconfig je to obráceně.
Ovšem to jsou problémy snadno řešitelné. Přidal jsem vygenerovaný grub.cfg na původní efi partici a upravil.
Pokud jde o vlastní systém. Používám svoje oblíbené Xfce4 a přihlašování přes lightdm. Doinstaloval jsem onboard, abych mohl psát prstama, a protože se dá klávesnice odpojit, přidal ho i do lightdm, aby se dal spustit i pro přihlašování.
Teď si hraji s multidotykovým ovládáním. Nikde k tomu nic kloudného není, takže svou tradiční průzkumnou metodou pokus omyl. Ostatně, cílem tohoto blogpostu je i vyprovokovat k diskuzi ty, co mají větší zkušenosti v práci s onboard klávesnicí nežli já. Kupř. teď by se mi hodilo, jak vložit "našeptaný" výraz, abych ho nemusil vyťukávat pořád dokola. Myslel jsem, že postačí když na něj ťuknu. Ale ne.
Celkově musím konstatovat, že se mi Microsoft Surface Pro s Debianem velice líbí. Je to přesně to, co jsem očekával. Žádný podělaný Android, ale plnotučný linux se vším co k tomu patří. Výkonově mi to zařízení také vyhovuje. Kdo to navrhoval, nebyl žádný blb. Magnetické připojení klávesnice a napájecího kabelu nemá chybu a pětihodinová výdrž na baterku je podle mě také velice slušná.
Jako doplněk k pracovnímu notebooku je to skvělé. Dlouhodobě jsem postrádal vhodný doplněk na čtení dokumentace. Microsoft Surface Pro v kombinaci s linuxem je na tohle dokonalý – velikost bloku A4 – a možné je vše, od čtení po nahrávání a přehrávání videozáznamu. Mobilní telefon má displej moc malý a komerční šidítka s Androidem, nebo iPad jsem nechtěl. Vyhovuje mi linux. Jeho možnosti konfigurace a prostředí opensource.
Tiskni
Sdílej:
