Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Obecně panující názor, že to stojí za prd, se mi totiž moc věrohodný nezdál. V minulosti jsem už jeden takový notebook v prackách měl - v té době již notně starý Fujitsu Siemes a nebylo to vůbec špatné. Jenže ovládání perem, není totéž co dotyková obrazovka, která podporuje multitouch. Kolega mi tedy nabídnul na vyzkoušení Microsoft Surface Pro, jenže k němu chybělo napájení. Zhruba před rokem totiž od nás přešla skupina lidí na CIIRC a zůstalo nám po nich i nějaké vybavení nakoupené z prostředků katedry. Mezi jiným i tři exempláře Microsoft Surface Pro. Nikdo o ně moc nejevil zájem, protože na nich měly být Windows ale navíc k nim chyběly ty zdroje, takže ani nebylo možné odzkoušet, jestli jsou v pořádku. Nicméně nedávno se objevily mezi jiným harampádím a tak jsme zjistili, že jeden z nich má Widle nakopnuté tak, že se s nimi nedá nic dělat, a ten jsem dostal na hraní.
Našla se i dokovací stanice s ethernetem, tak nejdřív jsem zkusil diskless boot. Ovšem bez úspěchu. Až dodatečně se ukázalo, že byl na vině špatný kontakt. Zkusil jsem tedy USB klíčenku od kolegy, na které byla staré instalační CD s Ubuntu.
Ubuntu najelo, tak jsem se jal zkoumat původní systém. Ukázalo se, že to má nějak moc diskových oddílů. Nedalo mi to, zdrcnul jsem původní diskový oddíl s Windows, posunul partice kupředu a za nimi i vytvořil nový oddíl s Btrfs pro Debian a swap.
Namountoval jsem ho, vytvořil subvolume pro budoucí systém a do toho Ubuntu stáhnul a doinstaloval debootstrap. Pak skrz něj nasypal oblíbený Debian unstable amd64. Nabindoval dev, proc a sys. Spustil chroot, doinstaloval co mě napadlo, vytvořil fstab, nastavil heslo, doinstaloval kernel a na závěr grub-efi. Protože ještě nebylo jasné co bude možné z toho disku zrušit, prozatím do původní efi partice.
Po restartu skončil grub v konzoli. Chyběl grub.cfg ale stačilo zavolat configfile na ten co již byl vygenerován: (hd1,gpt8)/system/boot/grub/grub.cfg Jak se ukázalo následně, problém dělá i vložená SD karta. Při bootu ji grub najde jako hd0, ale při automatickém generování přes grub-mkconfig je to obráceně.
Ovšem to jsou problémy snadno řešitelné. Přidal jsem vygenerovaný grub.cfg na původní efi partici a upravil.
Pokud jde o vlastní systém. Používám svoje oblíbené Xfce4 a přihlašování přes lightdm. Doinstaloval jsem onboard, abych mohl psát prstama, a protože se dá klávesnice odpojit, přidal ho i do lightdm, aby se dal spustit i pro přihlašování.
Teď si hraji s multidotykovým ovládáním. Nikde k tomu nic kloudného není, takže svou tradiční průzkumnou metodou pokus omyl. Ostatně, cílem tohoto blogpostu je i vyprovokovat k diskuzi ty, co mají větší zkušenosti v práci s onboard klávesnicí nežli já. Kupř. teď by se mi hodilo, jak vložit "našeptaný" výraz, abych ho nemusil vyťukávat pořád dokola. Myslel jsem, že postačí když na něj ťuknu. Ale ne.
Celkově musím konstatovat, že se mi Microsoft Surface Pro s Debianem velice líbí. Je to přesně to, co jsem očekával. Žádný podělaný Android, ale plnotučný linux se vším co k tomu patří. Výkonově mi to zařízení také vyhovuje. Kdo to navrhoval, nebyl žádný blb. Magnetické připojení klávesnice a napájecího kabelu nemá chybu a pětihodinová výdrž na baterku je podle mě také velice slušná.
Jako doplněk k pracovnímu notebooku je to skvělé. Dlouhodobě jsem postrádal vhodný doplněk na čtení dokumentace. Microsoft Surface Pro v kombinaci s linuxem je na tohle dokonalý – velikost bloku A4 – a možné je vše, od čtení po nahrávání a přehrávání videozáznamu. Mobilní telefon má displej moc malý a komerční šidítka s Androidem, nebo iPad jsem nechtěl. Vyhovuje mi linux. Jeho možnosti konfigurace a prostředí opensource.
Tiskni
Sdílej:
