Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2024, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení v Praze (FIT ČVUT). Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Elon Musk na akci We, Robot (YouTube, 𝕏) představil Robotaxi, Robovan a vylepšeného Tesla Bota (Optimus).
Internet Archive je offline (𝕏, Bluesky, Mastodon). Unikly údaje 31 milionů uživatelů. Probíhal / probíhá na něj DDoS útok.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu rozepsala o hraní AAA her na Asahi Linuxu. Na YouTube je záznam její včerejší přednášky na XDC 2024 (X.Org Developer's Conference).
Vláda schválila Národní polovodičovou strategii: Česká republika má velký potenciál stát se významným hráčem v oblasti výroby čipů, zejména v evropském měřítku. Využít tento potenciál je cílem Národní polovodičové strategie, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s experty, a která navazuje na evropský Akt o čipech.
V lete vyšiel Aeonwave 4.0, ktorý niekoľkonásobne menej vyťažuje procesor pri interpretácií priestorového zvuku než OpenAL Soft. Autor hľadá prispievateľov do knižnice libaaxopenal za účelom pridania ALC_EXT_EFX rozšírení využívaných napr. v hre Doom 3 cez port Dhewm3 v Linuxe.
Linuxová distribuce Ubuntu 24.10 „Oracular Oriole“ byla vydána. Jde o průběžné vydání s podporou 9 měsíců. Obsahuje mj. Linux 6.11 či GNOME 47 s několika odkazy na první vydání Ubuntu (4.10 „Warty Warthog“) před 20 lety. K dispozici jsou také oficiální deriváty s odlišnými výchozími desktopovými prostředími anebo balíky aplikací.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno v nové major verzi 2.0 (YouTube). Důležité změny v Migration Guide.
Apache Tomcat (Wikipedie) slaví 25 let. Při té příležitosti byla vydána nová verze 11.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 24.09.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. O3DE má nového maskota: Odie.
Jak se ten šmejd odkopal! Ještě by mohl kápnout božskou, když už se tedy stal ministrem zemědělství z boží vůle KDU-ČSL za čí kope zájmy. Zájmy lidí z Krnova to zřejmě nebudou, protože jinak by musel nabízené řešení uvítat.
V roce 2019 se konal v Praze MediaWiki Hackaton a tak jsem využil této příležitosti, abych vyřešil vleklý problém. Nemohl jsem se dostat do Gerritu a nikdo nebyl schopen zjistit, kde je můj problém.
Dle rozhodnutí Ústavního soudu z 23.04.1998 je „smyslem a účelem trestu v nejobecnějším smyslu ochrana společnosti před kriminalitou. Žádné jiné cíle trestem sledovat nelze, což znamená, že trest nesmí být prostředkem řešení jiných společenských problémů. Účel trestu, vymezený v ustanovení § 23 trestního zákona, je koncipován jako struktura dílčích cílů a konečného cíle, jež spolu vytvářejí jeden celek. Trest ukládaný pachateli v sobě spojuje jak moment trestní represe a prevence ve vztahu k němu samotnému (individuální represe a individuální prevence), tak i moment výchovného působení na ostatní členy společnosti (generální prevence).”
Na střední škole mne někteří vyučující považovali za rebelanta, přestože jsem vždy respektoval jejich autoritu a přístup, jakkoliv byl na hlavu padlý. Byl to paradox, neboť můj vždycky byl a je, že každý z nás vede svůj vlastní boj. Těch, co by se altruisticky bili za má práva, jsem jako dítě za komančů moc nepotkal, a protestní akce které jsem zažil, nikdy nic nevyřešily. Jejich organizování mi tedy přišlo stejně zbytečné, jako vypracovávání domácích úkolů.
Jak jsem mezi řečí zmínil v jednom z předchozích blogpostů, v naší domácnosti se ocitnul pes. Jako racionálně uvažující člověk jsem byl proti tomu. Byl to nápad mojí ženy a já nechtěl aby byla zklamaná.
Počátkem letošního roku, po téměř dvouleté ostrakizaci, jsem došel k názoru, že na abclinuxu už nezbyl nikdo pro koho by stálo za to tam něco psát. Svůj poslední (a druhý v tomto roce) blogpost jsem publikoval 19.3.2022 a 28.4.2022 přidal svůj poslední komentář. S přesvědčením, že se raději kousnu do prdele, než abych sem ještě něco psal.
Statistiky nám ukazují, že i když denní počty nakažených klesají, stále se den co den nakazí několik tisíc lidí a kolem stovky nakažených denně umírá. Osobně v médiích postrádám výsledek objektivní studie, která by se zabývala tím, jak se nakažení do špitálu propracovali. Třeba na to časem dojde. Hlavou mi ale vrtá jiná věc. Jak jste na tom vy? Že někdo prodělal kovid minulou zimu, kdy nebylo k dispozici žádné očkování, mi překvapivé nepřišlo.
14.12.2021 na svém webu umístila mladoboleslavská Klaudiánova nemocnice následující sdělení:
Uplynul další rok. Babišovi a jeho pohůnci víc a víc vyostřují situaci a svoji nekompetentnost maskují přebíráním modelů ze zemí, které mají dělat co samy se sebou. Totálně rezignovali na smysluplné řešení situace. Bodejť, od zastánců povinné vakcinace můžeme očekávat, že by přiznali svoji že to není správná cesta, protože by si tím pro sebe rovnou umetli přímou cestu do báně. Jediné nač se zmůžou, je ještě větší tlak na neočkované.
Blíží se podzim a ze skříně opět vytahují kovidového strašáka. Ve skladech se válí nevypráskané vakcíny, je tedy nutné podniknout další vlnu masírky. Ovšem jak donutit ty, co očkování proti covidu-19 považují za nesmyslné? Je to prosté zatlačíme na ně přes karantény!
Když jsem poprvé před šesti lety narazil na jméno Elbert Hubbard, vůbec mi nedošlo o jak zajímavou osobnost se jedná a už vůbec jsem netušil, jak moc jsme si byli podobní. Až před několika dny, v souvislosti s mým šťouráním v historii The Woodcraft League of America jsem na jméno Hubbard opět narazil. Tentokrát již ale vyzbrojen víc jak pětiletou zkušeností genealogického bádání po všech čertech.
Vymknutá z kloubů doba šílí, a tak máme dál ono pochybné privilegium být při tom, když se úspěšný podnikatel mafiánského typu rozhodne řídit celou společnost jako svoji firmu. Je to jak na orloji. Jakmile panák v okně začne lidi srát, vrazí se tam nový. A než se diváci rozkoukají a postřehnou, že se tím vlastně vůbec nic nezměnilo, je zase dalšího půl roku zhoubného bujení k dobru.
Lidská společnost miluje nálepkování, takže místo předkovidových buzzwordů "sluníčkář", "vítač", atp. Dnes slýchám od stejných lidí "antirouškař", "popírač", apod. i přesto že nic z toho nejsem. Jenom se nehodlám vzdát zdravého rozumu a nečumím na svět ze žabí perspektivy. Proto jsem jim také přilepil nálepku – "koronaviroví buzeranti", abych poukázal na to, že ve skutečnosti jim vůbec nezáleží na zdraví společnosti jako celku. Sobecky je zajímá jenom jejich vlastní zdraví a hlavně je těší, že jim tahle vláda dala do rukou páky k tomu aby mohli buzerovat ty ostatní. Ovšem takoví lidé tu vždycky byli a budou. Tenhle blogpost chci psát o opatřeních a svém přístupu k nim.
Ne my co musíme snášet svévoli samozvaných expertů na epidemie, ale vy. Vy všichni, co jste se aktivně svým dílem podíleli na rozpoutání současné hysterie, kterou již nelze zkrotit!
Jak jsem si všiml u minulého blogpostu, mým zdejším fanouškům zřejmě stačí k rudé mlze před očima pouhé jméno Aleš Kapica. Proč je tedy opět znova nevydráždit jednoduchým přehledem konkrétních čísel.
Tak nám dnes nadělili ústavní soudci čerstvou novinku – zrušili, na žádost krátkozrakých politiků menších stran, přepočet který od roku 2002 zvýhodňoval velké volební subjekty na úkor malých stran. Opatření, které si tenkrát protlačily tehdejší velké strany ODS (za kormidlem Václav Klaus starší)a ČSSD (za kormidlem Miloš Zeman) ve snaze uniknout patové situaci z povolební situace roku 1997 a dosáhnout většinové vlády pokud možno bez účasti otravného koaličního partnera. A posichrovali to procentuální hranicí, která automaticky – pochopitelně v jejich prospěch – diskvalifikovala všechny malé strany.
Jednou z mých oblíbených kratochvílí, je přenášení v čase. Je to jednoduché. Stačí se koukat kolem sebe a vědět něco o místech jimiž procházíte. Kupř. dnes, cestou z Olšanského náměstí do Myslíkovy mne napadlo, jak z hlediska pachů a vůní musela být kouzelná Praha před pouhými 150 lety.
Původně jsem chtěl tenhle dotaz do pléna hodit do poradny, ale nebylo mi jasné do které ze stávajících skupin dotazů bych ho měl dát. Takže mi nezbylo než se otázat takhle. Zpracovávám v GIMPU skenované dokumenty, což obnáší aplikaci nejrůznějších filtrů, atp. Některé jsou náročné a trvají déle, jiné tak náročné nejsou. Bohužel ale netuším jakým způsobem bych mohl zjistit jak přesně trvají dlouho
Pamětníci si možná vzpomenou, že jsem tu před dvěma lety publikoval ukázkovou šablonu, kterou si můžete na stránkách vaší instance MediaWiki vynutit responzivní rozvržení stránek. Od té doby uplynul již nějaký čas a protože moje nároky mezi tím stouply, bylo nutné to udělat znovu a lépe. Zjistil jsem totiž, že standardní MediaWiki nepočítá s tím, že byste chtěli z uploadovaného obrázku udělat výřez.
Vytrvalá PR kampaň vedená s jediným cílem – ospravedlnit vládní nařízení – již přináší svoje ovoce. Stačí ale porovnat statistická data za posledních 28 let k tomu abychom viděli že nejde o nic mimořádného. Jde pouze o mimořádnou pozornost věnovanou jednomu konkrétnímu viru, který sám o sobě není tak nebezpečný, jako důsledky vyvolané paniky.
Nedávno jsem se sešel s jednou kamarádkou. Přesto, že jsme si byli kdysi velmi blízcí, už dlouhé roky na mne ani nevzpomněla. Jenom jsme se za ty leta párkrát, zcela náhodou potkali. Byl jsem tudíž zvědav, co nového, jak se má, atp. Během našeho rozhovoru se ukázalo, že ji ke mě přivedly především dvě věci. Jednak potřeba se někomu vykecat a pak naděje, že by mne – ze staré známosti – mohla pumpnout o nějaký ten litřík
Jak někteří všímavější návštěvníci vědí, jednou z věcí kterou se v rámci svého zaměstnání zaobírám je MediaWiki. Nedávno jsem udělal upgrade na verzi 1.31, o níž jsem se zmínil i zde. A v souvislosti s tím byl donucen vyvinout aktivitu, co mne opět přivedla k palčivému problému, který mě trápil již řadu let. Nicméně náhoda tomu chtěla, že letošní MediaWiki Hackaton se konal v Dejvicích. Rozhodl jsem se tedy překonat svou nechuť k cestování a vyrazit ze své nory na Karlově náměstí na periferii.
Včera večer jsem konečně vypustil blogpost, který mi ležel mezi rozepsanými blogy 11 let. Nebyl napsaný s cílem, aby vyvolal nějakou diskuzi. Naopak. Vizualizaci politického spektra považuji za nástroj, který by měl každému pomoci ujasnit si, jak je na tom.
Je tomu dvacet let, co jsem "objevil" možnosti internetu. Tehdy to byla bezedná studnice informací o všem možném. A protože k ní ještě neměl přístup každý mamlas, šlo většinou o informace relevantní a cenné.
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.
Všichni máme možnost sledovat v přímém přenosu na naší mediální scéně postupný rozklad stran a seskupení, které by mohly představovat pro hnutí ANO potenciální ohrožení dominantního postavení. Cílem je s největší pravděpodobností dosáhnout stavu, kdy pro uchopení moci bude Babišovi stačit pouze jeden malý bezvýznamný koaliční partner, na kterého pak bude moct házet své vlastní přešlapy, tak jako je dosud házel na ČSSD.
Rád bych se vyhnul paušalizaci, kterou tak milují současná zbulvarizovaná média, takže se pokusím pokud možno nestraně napsat, že zatím co se volové mohou přetrhnout, aby dali zastupitelům Číny okázale najevo své pohrdání, zcela mimo pozornost davu uniká jiný - mnohem závažnější akt. A to, že naši zastupitelé odmítají akceptovat návrh EU, podle kterého by lidé pracující v zahraničí měli mít nárok na stejnou mzdu jako místní.
..který ovšem u České filmové akademie totálně propadnul. Většinu cen při udílení Českého lva 2015 posbíral film, surfující na vlně zájmu o tzv. sociálně vyloučené "Cesta ven", film o prdeli světa u Hanušovic a vcelku fádní remake klasických čských pohádek "Tři bratři".
Před listopadovým převratem bylo období šedesátých let tabuizováno, takže mladší generace měla pouze mlhavou představu o tom co předcházelo srpnové invazi r. 1968. Ve školách se o tomto období cudně mlčelo, takže jediným zdrojem informací byly subjektivní vzpomínky pamětníků a hluboko v šuplících uložené dobové tiskoviny. To vše v nás utvrzovalo představu, že rok 1968 byl výkřikem demokracie, představovaný tzv. "Pražským jarem", který hned v zárodku udusila okupační vojska. Jenže bylo tomu skutečně tak?
Je tomu sedm let, co se objevil ve zdejší poradně dotaz, zda-li existuje nějaký kodifikovaný Etický kódex administrátora. V jednom z příspěvků byl uveden link na The System Administrators' Code of Ethics Ligy profesionálních systémových adminů (LOPSA). V následujícím textu je uveden můj volný překlad. Ještě předtím si ale dovolím malé entrée, proč jsem tak učinil.
Tak ji tu máme zas. Jako v r. 1997 nebo v r. 2002 to začalo celkem nevinně - drobným vytrvalým deštěm - který se však jako na potvoru točí pořád dokola. Zpravodajství bubnuje na poplach topící se Praze na pomoc, ale o tom jaká je situace na jihu v Rakousku se už moc nedozvíte - inu košile bližší než kabát.
Podle zprávy, která se dnes objevila Ministerstvo spravedlnosti chystá změnu v zákoníku, která by zaručila beztrestnost tomu kdo sám úplatek někomu dá a pak to oznámí. Možná si ještě někdo z vás vzpomene na můj blogpost z 6. září 2012 na téma úplatky, ve kterém jsem uvedl, že by tomu mělo být přesně opačně.
Tuhle jsme s kolegou probírali aktuální výsledek prvního kola prezidentské volby a narazili přitom na otázku volebního práva. Podle něj, by bylo lepší kdyby u nás nebylo volební právo, ale povinnost. Z mého pohledu je však volební povinnost jedním z charakteristických znaků totalitního státu.
Když jsem před dvěmi lety sestavoval domů počítač, který jsem chtěl použít také jako souborový server, tak jsem se nechal zviklat a přeci jenom šel do kompromisu. Jenže i když jsem pořídil velmi tické větráky, bylo to k ničemu. Stroj ač jinak velmi tichý hučel natolik, že byl nepřetržitý provoz naprosto vyloučený. Proto jsem se rozhodnul k radikální přestavbě - tentokrát bez kompromisů.
Když před třemi lety nastupoval náš syn do první třídy, tak jsme coby rodičové dostali k podpisu papír, kterým jsme měli vyjádřit svůj souhlas, zdali se náš potomek může stát pokusným králíčkem nebo ne. Šlo o tzv. nové písmo Comenius. Potomci rodičů co nesouhlasili šli do třídy A a těch co souhlasili do třídy B. Nikdo v podstatě neměl reálnou představu co to bude obnášet, neboť metodické materiály nikde volně k nahlédnutí nebyly. A u nás doma si v tomto prosadila svou vůli žena, kterou vydrillovali ke strojopisnému písmu kdysi během studia na VŠ. Vyjadřoval jsem své pochybnosti, neboť obdobný drill, kterým jsem prošel během studia na SŠ vyústil v to že během rukopisného psaní prasím psací písmo se strojopisným. Nicméně pro klid v rodině jsem také souhlasil.
Vždycky jsem si myslel, že jednou z věcí, která charakterizuje demokracii je nedotknutelnost osobního vlastnictví a poctivě nabytého soukromého majetku. Jak se zdá iluze z počátku devadesátých let se již definitivně rozplynula.
Všichni lidé jsou úplatní. Otázkou je pouze za kolik. Typické pro obyvatele České republiky je, že se nechávají uplatit za částku vyloženě směšnou. Přitom řešení korupce je naprosto jednoduché. Nepostihovat ty co se nechají korumpovat, ale zavírat ty co korumpují.
Question: I want Motorola DROID 4 with hardware keyboard in Europe. Why you do delivery into Europa only models without it?!
Answer: Dear Mr Kapica,
Thank you for contacting Motorola.
In response to your e-mail, we would like to kindly inform you that Motorola Droid 4 has been released only in US.
Unfortunately we do not have confirmed information if this model will be released in Europe in the future.
For any further assistance or information please do not hesitate to contact us again, quoting your Customer Reference number.
Thank you for allowing us to be of service to you.
Kind regards,
Motorola Mobile Devices Contact
Marně přemýšlím, zda-li je vůbec možné čelit zlu a neklesnout přitom na jeho úroveň. V globalizovaném světě není kam emigrovat. Existuje tedy způsob, jak vytěsnit ze společnosti nenávistné fanatiky, co všemi silami přikládají pod kotel a přitom nespadnout na jejich úroveň?
Včera se v bedně mihla zpráva, že jisté politické kruhy zcela vážně uvažují o zlegalizování úplatků porodníkům, jako tzv. "příplatek za nadstandard". Což by ve skutečnosti znamenalo defakto zpoplatnění porodů, jakožto lékařského úkonu.
Kde jsou ty časy průkopníků na prvních velocipedech, pronikavších na svých dromedárech první nesmělé výpravy po vykotlaných císařských cestách. Vývoj moderních technologií a rozvoj dopravní infrastruktury došel, tak daleko, že chodec je dnes na pěších stezkách ohroženějším druhem, než kriticky ohrožený sysel obecný.
Tak tomuhle říkám políček do tváře demokracie. Bezostyšně mastit leteckými útoky legálně zvolenou vládu a jako partnera uznat bandu, která by za jiných okolností byla považovaná za prachsprosté teroristy. Ale jak se zdá, Kaddáfího síly asi už melou z posledního a na obzoru je příležitost něco urvat, když i náš knížepán upustil od své původní zdrženlivosti.
Myslíte si že váš majetek je nedotknutelný? Zapomeňte! Novela umožní vyvlastnění transparentní a bez spekulací. Existuje sice nějaká listina základních práv a svobod, nicméně její vágní formulace nijak nebrání tomu, aby vás tímto někdo ve státním zájmu neojebal.
Když zdejší uživatel Mrkva hovořil ve svém příspěvku o tzv. "důchodovém letadle", tak tím pouze demonstroval svou absolutní krátkozrakost, neznalost faktů a neschopnost domýšlet souvislosti. Neboť to skutečné letadlo odstartovalo s hlavním pilotem, tehdejším ministrem financí Václavem Klausem v kokpitu již v roce 1993 zavedením DPH.
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, protože když se řekne A, má se říct i B a pokud považuji současný návrh za špatný, cítím jako svou povinnost nastínit řešení lepší.
Tak jako o Linuxu, dá se i o Legu napsat, že jde o generační záležitost. Ano, firma sice byla založena starým pánem již před válkou, ale takové legové kostičky, jaké známe dnes, se objevily až v padesátých letech. Zítra jistě alespoň některý z vás naježí svým dětem nějakou tu legovou stavebnici. Povšiml si někdo jiný kromě mne, jak se změnila strategie firmy během posledních pěti let?
Který ... manažerům Nokie nakukal že Maemo stojí za hovno a Symbian je kůl? Který ... fedruje do hlavy všem výrobcům telefonů že všichni chtějí android? Který ... prognostik přišel s tím, že všichni chtějí širokoúhlý displej a poměr 4:3 je přežitek, který se vůbec nevyplatí dělat? To vážně všichni ... byli hromadně udeřeni do hlavy, že nejsou schopni hodit na trh zařízení se kterým se dá pracovat? Proč musí ...to co se osvědčí ..., aby to stálo za ...?
Jako každé ráno, po noci pracovního záchvatu, jsem se odplížil do vany abych v teplé vodě alespoň trochu obživnul. Když teplá voda pomalu začala zahřívat mé ztuhlé tělo, napadlo mě, jaká to musela být v minulosti slast, taková návštěva veřejných lázní.