Praha před 150 lety

28.1.2021 12:43 | Přečteno: 1849× | To jsem vážně jediný? | poslední úprava: 28.1.2021 12:47

Jednou z mých oblíbených kratochvílí, je přenášení v čase. Je to jednoduché. Stačí se koukat kolem sebe a vědět něco o místech jimiž procházíte. Kupř. dnes, cestou z Olšanského náměstí do Myslíkovy mne napadlo, jak z hlediska pachů a vůní musela být kouzelná Praha před pouhými 150 lety.

V roce 1871 ještě stály kolem města hradby, za nimiž se nacházela pole, louky a sady.

Dnes známe centrum Prahy jako dlouhé hradby domů kolem ulic, zamořených automobily, jimiž se proplétají tramvaje. Pro lidi v nich teda moc místa není. Tenkrát se většinou obyvatelstvo po městě přesunovalo pěšky – první koňská dráha se objevila až roku 1875. Koně vlastnili většinou jen drožkáři a povozníci. Vlastní ekvipáž si mohli dovolit jen ti nejmajetnější. A pokud bylo nutné něco většího přestěhovat, bylo levnější využít služeb registrovaného městského posluhy s dvoukolákem.

Skoro každý pražský dům měl dvorek, kde se daleko od rušných ulic nacházely oázy klidu a zeleně. Dnes je obvyklé, že je parková úprava součástí některých velkých náměstí. Tenkrát se na nich konaly trhy, takže připomínaly spíš udusaný mlat. Každé ráno se sjížděli do města trhovci ze širého okolí, aby zde prodali ovoce, zeleninu, drůbež a jiné.

V domech se topilo převážně dřívím či dřevěným uhlím. V Podolí stály hromady palivového i stavebního dříví připlaveného po Vltavě, kde to muselo být nepochybně cítit vůní pryskyřice. A ve městě byly desítky malých pivovarů, kde z ječmene vyráběli slad, takže se v ulicích mísila spousta pachů a vůní, které dnes už zachytíte jen málo kde.

A v noci? Jen minimální veřejné osvětlení plynovými lampami. Nevím kdo z vás pamatuje předlistopadovou noční Prahu. Já jo. To kouzlo starých omšelých a liduprázdných nočních ulic je nenávratně pryč.

Škoda. Ale ještě jsou v Praze místa, kde občas, byť jen na chvíli, zavane vůně starých časů.

       

Komentáře

[Tomáš Pelc]

Prašina?

[xxxs]

komander Data dostal na narodeniny emocny modul.

[Aleš Kapica]

Až tě ta slaboduchá hra na AI omrzí, tak se zkus zamyslet co si pod tím představují zdejší "odborníci" – ve skutečnosti nic než jednoduchý stavový automat, protože nedokážou překročit hranice vlastního omezeného myšlení.

Nechápou, že to, jak s nimi jejich oponent v diskuzi komunikuje, určují sami svým psaným projevem. Ani ty by ses s nahluchlou osobou nebavil jako s někým kdo zaslechne i padající špendlík. Obzvláště, když se projevuje jako osoba tupá. Vím, není to ode mne asi moc hezké, ale osoby tohoto typu mne popouzí. Což je i důvod, proč taky reaguji na jejich kecy. Vyleju hlavu, virtuálně je kopnu do prdele, a mohu se dál s klidem věnovat své práci.

[vencour]

Taky bys mohl být víc v obraze, pokud se nepletu, komentář předřečníka souvisí s tímhle - Star Trek a emoční čip pro androida.
Vidím v tom obraz nějaké spolupráce a složitosti a nádhernosti života a světa.
Takže každý má své výšiny i prohlubně, kde se pohybuje, že?

[Aleš Kapica]

Taky bys mohl být víc v obraze.

[vencour]

Moudrej člověk snad reaguje až tehdy až má co říci ... nebo jak se dá vlastně hodnotit ...

[xxxs]

evidentne je chyba v mojom prijimaci, ale tento turingov test nedavam. mohol by som ti napisat, alebo zavolat na fel cvut. lenze ak si gpt-2 a chlapci ti slohli konto, mohol by si sa ako fyzicka osoba nasrat a zacat to riesit. tak mi prosim radsej vyries turinga z jednej ruskej rozpravky: a i b sedeli na komine. a, b spadlo. co ostalo na komine? (nie ze by to nieco riesilo, ale aspon pre pobavenie spolocnosti)

[Aleš Kapica]

evidentne je chyba v mojom prijimaci, ale tento turingov test nedavam. mohol by som ti napisat, alebo zavolat na fel cvut. lenze ak si gpt-2 a chlapci ti slohli konto, mohol by si sa ako fyzicka osoba nasrat a zacat to riesit. tak mi prosim radsej vyries turinga z jednej ruskej rozpravky: a i b sedeli na komine. a, b spadlo. co ostalo na komine? (nie ze by to nieco riesilo, ale aspon pre pobavenie spolocnosti)

Mohol. Jenomže to by byl rychlý konec jedné iluze, takže neurobil. Inu jak se říká: Svět chce být klamán.

[podlesh]

tak mi prosim radsej vyries turinga z jednej ruskej rozpravky: a i b sedeli na komine. a, b spadlo. co ostalo na komine? (nie ze by to nieco riesilo, ale aspon pre pobavenie spolocnosti)

Tohle neznám. Pokud to není nějaký chyták na parsování syntaxe, tak bych tipnul: flaška vodky?

[xxxs]

je to chytak, zaroven som bol trosku nefer, nedal som ciarky medzi a, i, b.

v rozpravke tymto deti zavarili mozgy robotom nizsej generacie. upgrady to ale zvladali.

[Aleš Kapica]

Tohle je typ hádanky, který má své kouzlo pouze při slovním zadání. Stejně jako kupř. hádanka: “Šli dva, šli tři. Kolik jich šlo?“ – takhle jak jsem ji napsal se pochopitelně jeví jako nesmysl. Na druhou stranu, pokud bych napsal: “Šli dva, Šlitři. Kolik jich šlo?“, by to bylo ihned jasné a žádné kouzlo by se nekonalo. Od toho, aby nedocházelo k omylům a záměnám, ostatně také byla zavedena interpunkce a další věci, které vytrvale odmítáš používat.

[xxxs]

interpunkciu pouzivam. nepouzivam diakritiku a pisanie velkych pismen.

[Aleš Kapica]

… interpunkce a další věci, které …

[xxxs]

je zvlastne zmiesavat do jednej grupy nieco co robim skoro vzdy a nieco co nerobim skoro nikdy.

[xxxs]

gugel to nasiel: dvojdielny sovietsky kúsok režiséra Richarda Viktorova Moskva - Kassiopeia (v originále Москва — Кассиопея) a Cesta vesmírom (Отроки во Вселенной).

[prqek]

Uvědomuješ si, že ty kecy jsou často jen názor odlišný od tvého?

[Aleš Kapica]

Jistě. Ovšem to neznamená že je automaticky správný. Můžeme se přít, můžeme polemizovat, ale pokud mě hodlá někdo považovat za blbce jen proto, že jsem jiného názoru než on, a nehodlá se zamyslet nad mými argumenty, tak se nemůže divit, že ho vnímám jako omezence.

[prqek]

Vidíš, přesně takle působíš v diskuzích ty (alespoň na mě) - vcelku intelignetní člověk, který se ovšem odmítá zamyslet nad argumenty protistranty, snad proto, že je skálopevně přesvědčen o své neomylnosti a toho, kdo presentuje odlišný názor považuje za tupce.

[Aleš Kapica]

Tvůj pohled ti neberu, byť se nezakládá na pravdě. Bohužel názor takového Jendy, opravdu akceptovat nemohu.

[prqek]

Bohužel názor takového Jendy, opravdu akceptovat nemohu.

Ale tohle je přesně to, co jsem psal. Pravda, v tomhle případě se vyjádřil poněkud agresvině, ale dříve se tu smysl obecného nošení roušek snažil vysvětlovat trpělivě. Obdobně to bylo vysvětleno v tom pdf, cos tu linkoval. Samozřejmě se spoustou doplňujících podmínek, které ale tady ale AFAIK nikdo nerozporuje. Máš pravdu v tom, že rouška se musí používat správně, aby mělo její nošení význam. Ty ale neustále snažíš různým lidem podsouvat, že považují roušku za jakousi zaručenou ochranu, nebo že neexistuje nic jako bezpříznakový přenašeč (což není nic neobvyklého ani u jiných infekčních nemocí). To mám považovat za výsledek přemýšlení nad tím, co říká protistrana?

[Aleš Kapica]

Nějak ti uniklo, že nepotřebuji nikomu nic podsouvat. Kdyby tomu tak nebylo, pak by neuvažovala vláda o zavedení povinnosti nošení respirátorů.

A pokud se týče těch tvých bezpříznakových přenašečů. Podstatné je, že se k řešení aktuální situace přistupuje od samého začátku špatně a pod mého názoru je aktuální stav přímým důsledkem veškerých opatření.

Přímý důkaz pro to pochopitelně nemám, protože na zemi neexistuje žádná komunita, která by nepodlehla tlaku koronavirových panikářů. Nepřímým důkazem je pouze to, že se všude po zavedení nejrůznějších opatření situace začala rapidně zhoršovat. A čím intenzivnější ta opatření jsou, tím je ta situace horší. A nejsmutnější na tom je, že do budoucna to rozhodně lepší nebude, protože pod záminkou všeobjímající ochrany zdraví obyvatel tu procházejí a navíc dostávají vládní posvěcení věci, které se ještě nedávno zdály nemyslitelné.

[prqek]

Nějak ti uniklo, že nepotřebuji nikomu nic podsouvat.

Možná v kontextu celé republiky. Nepochybuju, že je nemálo lidí, kteří tak roušky vidí. Ale mezi diskutujícími tady je to IMHO velmi okrajový názor. A ty přesto argumentiuješ, jakoby to někdo tvrdil.

A pokud se týče těch tvých bezpříznakových přenašečů. Podstatné je, že se k řešení aktuální situace přistupuje od samého začátku špatně ...

Nejsou moji, prostě jsou. Mimochodem nevypadalo ti tam něco? Ty věty moc nenavazují.

... k řešení aktuální situace přistupuje od samého začátku špatně a pod mého názoru je aktuální stav přímým důsledkem veškerých opatření.

Chyb se určitě udělalo mraky, ale většina těch opatření má za cíl omezit kontakt mezi lidmi. Sice toho cíle nebylo zdaleka vždy dosaženo, asi bychom našli i taková opatření, která měla opačný efekt, ale v sumě k tomu IMHO došlo. Jak tohle mohlo zapříčinit větší rozšíření nemoci?

[Aleš Kapica]

Ne. Nevypadlo. Bezpříznakový přenašeč je osoba, která nemá problém. Problém mohou mít pouze osoby, s nimiž se setká. Ovšem pouze za předpokladu, že neudělají nic pro to aby přenos viru minimalizovaly. Vnímáš tu nuanci? Je to jejich osobní záležitost. Na nich záleží, jestli se rozhodnou omezit svoje kontakty, ne že z pozice síly budeš vynucovat co, kdy a jak mají a nemají dělat!

Jak tohle mohlo zapříčinit větší rozšíření nemoci?

Myslím, že tahle diskuze není optimální prostor pro tyhle debaty. Rozebíralo se to již na mnohokrát. Viz moje reakce na teoretický scénář uživatele deda.jabko, jejímž cílem bylo poukázat na to, že existují jiné, mnohem pravděpodobnější způsoby šíření nákazy než to, že sedím a kecám s někým u piva v hospodě.

[prqek]

Vnímám, to je ale otázka morálky, ne vlastností té nemoci. Tvůj přístup mi přijde velmi sobecký (tedy pokud jde o roušky). Nebudu lidem kolem působit problémy, pokud tomu mohu jednoduchým způsobem zabránit (nebo alespoň snížit riziko, jako v tomto případě). Navíc nejde jen o lidi v mém okolí, ale i ty další v jejich okolí atd. Jinak se mi to může velmi rychle vrátit, třeba jinými přísnějšími opatřeními. Je potřeba vnímat širší kontext než jen svoje momentální blaho.

Možná je tvůj scénář pravděpodobnější, to je ale nicméně v kontextu toho, čím začlo tohle vlákno bezpředmětné. Tvoje reakce je ukázkou úhybného manévru a rozhodně ne ochoty přemýšlet nad tím, co říká protistrana.

[Aleš Kapica]

Právě naopak! Vrcholně sobecké je žádat, aby se omezovali všichni ostatní!

[prqek]

Až na to, že to nenavrhuju kvůli sobě. Já osobně, předpokládám, bych tu nemoc zvládnul. Celoplošného nošení roušek se nezastávám proto, abych chránil sebe.

A myslíš, že tvoje reakce na děda.jabko byla ukázkou přemýšlení nad tím, co řekla protistrana?

[Aleš Kapica]

Mi je úplně jedno kvůli komu to navrhuješ. Podstatné je, že chceš, aby se omezovali všichni, jen kvůli tomu že je určitá skupina lidí, které jsi členem myslí, že to bude mít nějaký pozitivní efekt.

Kdežto já chci, aby se omezoval ten, pro koho je takové omezení menší zlo ve srovnání s tím co by se mu mohlo stát. Zkrátka chci, aby stát neupíral každému z nás právo rozhodovat se o svém životě a zdraví samostatně.

Odmítám aby se tady někdo oháněl tím, že nosí roušku pro to aby chránil moje zdraví! Nestojím o to! Za své zdraví si odpovídám sám a v žádném případě nehodlám hledat kolem sebe nějaké viníky v případě že se nakazím. A hluboce opovrhuji všemi “dobrými občany”, co neváhají prásknout policii každého kdo odmítá akceptovat tahle nařízení všude tam, kde postrádají smysl.

[prqek]

Mi je úplně jedno kvůli komu to navrhuješ. Podstatné je, že chceš, aby se omezovali všichni, jen kvůli tomu že je určitá skupina lidí, které jsi členem myslí, že to bude mít nějaký pozitivní efekt.

Ostatní pravidla založená na stejném principu odmítáš taky?

Myslíš, že tvoje reakce na děda.jabko byla ukázkou přemýšlení nad tím, co řekla protistrana?

[Aleš Kapica]

Probůh, tady nejde o pravidla! Ty svým přístupem vystavuješ bianco šek psychopatům, co usilují o zotročení téhle společnosti. Copak ti to furt nedochází!? Žádnou situaci nelze řešit formou kolektivních opatření!

[prqek]

V souvislosti covidem, jsem všim diletantismu, prospěchářství a dalších negativních jevů, ale nějakých zvýšených snah o zotročení společnosti fakt ne.

Myslím, že tu máme spoustu kolektivních opatření (tedy pravidel, která platí pro všechny, např. zákonů), která řeší všelijaké situace. Ta opatření velmi často omezují svobodu.

Myslíš, že tvoje reakce na děda.jabko byla ukázkou přemýšlení nad tím, co řekla protistrana?

[Aleš Kapica]

Nějak si se zacyklil, ne? Reakce je výsledkem přemýšlení. Ne jeho ukázkou.

[prqek]

Nezacyklil, to není cyklus. Dobrá přeformuluju tedy tu otázku - myslíž tvoje reakce na deda.jabko je ukázkou toho, jak reaguješ poté, co ses zamyslel nad tím, co píše protistrana?

Mě to totiž přijde jen jako snaha vyhnout se odpovědi (i když to taky vyžaduje jistou dávku přemýšlení).

[Aleš Kapica]

Jo, přesně tak. Protože protistrana nastavila hypotetický scénář, aniž by vzala do úvahy veškeré další možné eventuality, jako jediné správné vysvětlení vzniklé situace.

Tudíž jsem ty další eventuality doplnil za ni.

[prqek]

Přemýšlení nad tím, jak se vyhnout odpovědi. To ti jde celkem dobře (viz tady, o několik příspěvků výš). Neumím posoudit nakolik jsou ty scénáře pravděpodobné, ale ten od deda.jabko jistě není nereálný. Mám sice velmi malý statistický vzorek, ale znám lidi, kteří se nakazili od někoho, kdo v tu chvílí nevěděl, že je nakažený. A netýká se to jen covidu. Krom toho jsi zaměnil vysvětlení a popis. On nevysvětloval proč a jak došlo k nakažení. On to popsal jako výchozí premisu. Takže deda.jabko by si zasloužil lepší, nevyhýbavou odpověď. Tedy zamyslet se nad tím, co chtěl sdělit.

[Aleš Kapica]

Já vím co chtěl sdělit, proto nebylo nad čím dál přemýšlet. Nebylo to nic objevného. Stejně tak, jako to co píšeš ty.

I já znám lidi co se nakazili. U některých i pravděpodobný zdroj nákazy. Ale nikdo z nich by si nedovolil takhle přímočaře na někoho ukazovat prstem, jako děda jabko! Do soukromí těm lidem nevidím. Vím jen, že se nenakazili ode mne, protože jsem s nimi v reálné době kdy by mohla začít inkubační doba vůbec nebyl. I přes to jsou zde na tomto serveru osoby, které by mne ochotně označily za bezpříznakového přenašeče a to jen proto, že ta nesmyslná opatření ignorují. Dodržuji jen ta, kterým se nelze vyhnout (např. rouška při cestě vlakem), byť jsem přesvědčen o nesmyslnosti jejich použití.

Z těch, co byli ve styku se mnou se za celý ten rok nakazili jen dva lidé - žena (tam byl pravděpodobný zdrojem nějaký školák) v říjnu a jeden kluk, který byl s námi na Silvestra. Ten si ovšem vyrazil na Nový rok pro nákazu jinam a nejspíš to pochytil někde cestou, protože byl jediný kdo ochořel z té druhé party. kterou navštívil.

Proto mě silně pobuřuje, když pak někdo překrucuje reálné situace do nereálných hypotetických konstruktů, kterými chce vyvolat dojem, že jít cestou omezování a plošného vynucování nošení ochranných prostředků, které nikdy nebyly určeny k dlouhodobému použití, je správné a prospěšné!

[deda.jabko]

Já vím co chtěl sdělit

Otazky obvykle slouzi k tomu, aby dotazujici zjistil, co si o dane veci mysli dotazovany.

proto nebylo nad čím dál přemýšlet

To jde videt, ... dotazovany nad otazkou nepremysli a furt si mele tu svou, neco jako hloupy markov-chain model.

I já znám lidi co se nakazili. U některých i pravděpodobný zdroj nákazy

Ale predmetem otazky vubec nebylo, jestli znas nekoho, kdo se tak nakazil nebo snad, jestli jsi nekoho nakazil ty.

V diskuzi jsi tvrdil, za dava smysl nosit rousky: tehdy, když ty jako nakažený přicházíš do kontaktu se zdravými, ne?! Tj. například, když ležíš jako pacoš s kovidem doma, nebo ve špitále, pokud nejsi zrovna na plicní pumpě.

Nacez jsem ukazal scenar:

A jak vis, ze si nakazeny?

Vezmi si nasledujici scenar.

(1) V pondeli jdes s Frantou na pivo, Franta je uplne v pohode.

(2) Ve stredu jdes za babickou do domova duchodcu, protoze jsi v pohode a nemas zadne symptomy.

Ve ctvrtek ti vola Franta, ze je mu zle a ze byl v patek v Techtle mechtle a necela cela parta to tam chytla taky.

V sobotu se to u tebe rozjede taky a v pondeli u babicky, ....

Ale jinak prece nikdo nebyl nemocny, takze nosit rousky nedavalo smysl, ne?

Takze jeste jednou otazky.

(a) Je ten scenar realny, nebo nerealny? Pokud ne, uved argument. (Skutecnost, ze ti lidi se mohli nakazit i jinak ten scenar nedela neplatnym.)

(b) Co by se stalo, kdyby vsichni ucastnici toho scenare meli rousku?

[Aleš Kapica]

Ten scénář je reálný. A s rouškou by dopadli jak bez roušky. Stačí? A neptej se jak idiot na věci o kterých jsem se tu vyjádřil už několikrát.

[prqek]

Nepsal jsi tu tuhle něco ve smyslu, že když se setká nemocný se zdravým, má smysl, aby nemocný tu roušku měl? Pravda, v tomhle případě, striktně vzato, nikdo nemocný není, ale pokud jde o nakažlivost, tak to vyjde nastejno, jak jsi právě uznal.

[Aleš Kapica]

Je totiž stejně reálný jako x dalších.

[prqek]

Bezpříznakového přenašeče z tebe nedělá to, ze ignoruješ opatření.

On to není nereálný hypotetický konstrukt, je to jedna z cest, kterou se nákaza šíří. Přijde mi hloupé zatracovat omezení této cesty jen proto, ze existují i jiné. Díru v lodi nenecháš neucpanou jen proto, že jsou tam další a ucpávka stejně casem proteče.

[Aleš Kapica]

Češi a roušky: Průzkum ukázal, zda je lidé nosí jednorázově, víckrát nebo vůbec

Z perexu:

Dvě třetiny Čechů věří, že zakrývání úst rouškou chrání před šířením covidu-19. Vyplývá to z internetového průzkumu agentury Nielsen Admosphere. Nadpoloviční většina respondentlů nosí naústek jednorázově, třetina i několikrát po sobě, než ho vyhodí. A jen minimum dotázaných přiznalo, že ochranné prostředky vůbec nepoužívá.

[prqek]

... zakrývání úst rouškou chrání před šířením covidu-19.

Do toho se vejde kdeco, zhruba od omezuje šíření po charní 100% nositele. Takže výše nastíněný spor to nijak neřeší.

[vencour]

Hmm. Kdysi voněly koňské koblihy. A jiné srandy.
Jo Praha je naštěstí pořád ještě nádherná, má místa, kde je spíše klid a zeleň.
Vlastně i ty cyklisti by mohli vyprávět

[Aleš Kapica]

Myslíš tyhle cyklisty? To těžko. Až rok 1880.

[vencour]

Ok mohl jsem napsat "cyklisti mohou vyprávět".
Vyprávět o krásách Prahy, protože když se snaží vyhnout dopravě a autům, tak jsou krásám Prahy snad o něco blíž.

[Aleš Kapica]

Chceš-li poznat krásy Prahy, zahoď kolo a choď pěšky.

[vencour]

Ano i to je názor.
Stejně jako že bych mohl úmyslně nedělat některé chyby a nesledovat kdo se ozve a jak.

[Aleš Kapica]

Tak to nedělej.

[Aleš Kapica]

Abys nebyl na pochybách. Jezdec na kole, je především účastníkem silničního provozu, takže má při jízdě sledovat co se děje kolem něj a ne se kochat.

A jezdec na kole, který není účastníkem silničního provozu je obecné ohrožení. A tím tuplem se nemá co kochat, ale dávat pozor aby do někoho nevrazil.

[Ondřej J]

Osobně si myslím, že by nám Praha před 150 lety nevoněla. Velice pravděpodobně byla dost zaprášená, smrdělý zase jiné smrady než dnes, různé klihy, louhy atp. Ale člověk by si nejspíš za chvíli zvykl

[PetebLazar]

Určitá část populace by si přála žít o n-generací dříve. Ve filmu Půlnoc v Paříži tento fenomén zpracoval Woody Allen.

Co si pamatuji, tak v 80-tých letech se značně rozšířenými lokálními topeništi (brikety atpd.) nebylo moc o co stát.

Nebo Londýn https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_smog_1952

[marbu]

Jo, nedovedu si úplně představit, jak v zimě vypadala Praha v době, kdy se topilo dřevem a dřevěným uhlím. Natož pak uhlím v polovině 20. stol.

[Aleš Kapica]

Sníh byl bílý, na Vltavě se bruslilo a kdo nemusel být venku, seděl pokud možno někde v teple. Většinou někde u piva. Žebráci se stáhli z města do Bráníka k vápence ev. k Židovským pecím, aby nezmrzli. Kašny byly obedněné, aby nezamrzaly protože vodovody až do baráku tehdy nebyly. A cachtat v teplé vodě se chodili lidi do Václavských lázní.

[Aleš Kapica]

Smrad, zápach, vůně,… to jsou dost subjektivní vjemy.

Dodnes si vybavím, jak jsme se zadrženým dechem chodívali kolem knihvazárny, areálu Kotvy na Výškovické ulici, protože ten puch klihu byl fakt strašný. Na druhou stranu jsou v paměti vryté i jiné pachy. Různé pachy dílen na průmyslovce. Různé zápachy a smrady v areálech Vítkovických železáren, či koksovny, kde jsem svého času taky pracoval. Smrad z uhelného šlamu, kterým se topilo v okolních vsích.

Ale prach nesmrdí. Krom toho se již tehdy ulice za horka kropily, aby se z nich neprášilo a množství zeleně fungovalo jako dost účinný lapač prachu. Z hlediska prašnosti je na tom současná Praha mnohem hůř než tehdy. Stačí se zamyslet. Každá kára co projede městem za sebou zanechává jemný prach, který kromě spalin tvoří také drobné částečky z brzdového obložení či gum. Nic takového tehdy nebylo. Tehdy byla většina prachu organického původu, který když se usadil někde v závětří vytvořil podmínky k tomu, aby tam zakořenilo nějaké to bejlí.

[RB]

Stačí si přečíst něco z historie pražské kanalizace:

Rozvojem průmyslové výroby došlo nejen ke zvýšení počtu obyvatel, ale i k velké zátěži životního prostředí. Strojírenství, chemický průmysl a výroba stavebních hmot stále více ohrožovaly životní prostor pražské kotliny. Stav stávající pražské kanalizace byl také průběžně zhoršován častými povodněmi. Voda rozvodněné Vltavy se stokami dostávala spolu s fekáliemi do pražských ulic a navíc rozrušovala konstrukci stok zevnitř.

V Praze byla průmyslová výroba. Moderní kanalizace se začala budovat až na konci století. Doprava koňmi měla jednu zásadní vadu - fekálie koní. Problém s tím mělo každé velké město v 19. století a třeba u Londýna se projektovalo, že se utopí v koňských hovnech a bralo se to jako logistický problém generace, jak se toho zbavovat. To nakonec vyřešil přechod k automobilismu (který zase přinesl jiná negativa).

Osobně bych romantickým představám o vzduchu tenkrát moc nepropadal. Myslím, že Praha tenkrát smrděla výrazně víc, a troufal bych si tvrdit, že vzhledem k existenci průmyslu a topení výhradně na tuhá paliva a prakticky neexistujícím opatřením proti emisím byl v mnoha místech ten vzduch horší než dnes.

[RB]

Jinak i v dnešní době se dají najít v Praze místa, kde je klid, není moc lidí a voní. Moc rád mám třeba sad Třešňovka a okolí.

[Aleš Kapica]

Já bych doporučil schody pod Orionkou zjara. Případně Kodaňskou, když kvetou lípy.

[Aleš Kapica]

Osobně bych romantickým představám o vzduchu tenkrát moc nepropadal. Myslím, že Praha tenkrát smrděla výrazně víc, a troufal bych si tvrdit, že vzhledem k existenci průmyslu a topení výhradně na tuhá paliva a prakticky neexistujícím opatřením proti emisím byl v mnoha místech ten vzduch horší než dnes.

Tak to si nemyslím. Jednak Praha nebyla tak velkou aglomerací jako dnes a pak, uhlí coby palivo v domácím topeništi tehdy bylo poměrně drahé. Na rozdíl od dříví, kterého po Vltavě připlavalo mraky, se muselo dloubat ze země a dovážet. Ve velkém se začalo uhlím topit až poté co Praha začala expandovat za hradby, protože cena dříví šla výrazně nahoru.

[j]

Jen si uvedom, ze tech obyvatel byla cca 1/10 proti soucasnosti. A tam, kde jsou dnes okrajovy casti prahy to tenkrat bylo 30km za prahou. Prudkej narust obyvatel zacal az pred koncem stoleti a trva vlastne dodnes.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[MakeIranBombedAgain❗]

furt to tam smrdí ;D

[Radovan]

Copak louhy, ale pražská kanalizace v té době obnášela jednu stoku ústící přímo do Vltavy, a na tu stoku byli radní tak pyšní, že do ní nechávali svážet fekálie z celého širého okolí. Každý večer se tak po Praze pohybovaly vozy s bečkami a zvoncem, který oznamoval obyvatelům že mají odevzdat svou denní dávku nasyslenou v příslušné nádobě.

Vařilo a topilo se vím možným, na uhlí měli jen bohatí, chudina se musela spokojit se vším co hořelo. Dřevo to bylo v lepším případě. Do londýnských "mlh" sice měla pražská atmosféra daleko, ale i tak v centru občas, za správného počasí, nebylo vidět ani ve dne.

Vodou se šetřilo, šťastnější měli vlastní pumpu na dvorku, ostatní se museli podělit s okolními ulicemi o společnou obecní, v bohatých čtvrtích se sem tam objevila i kašna napojená na vodovod. Ale půlka Prahy si musela vystačit s vodou z Vltavy.

A o zacházení s odpadky se bude lepší vůbec nezmiňovat

[Josef Kufner]

A jak na tom tou dobou byla kanalizace?

[Aleš Kapica]

Asi tak. Nějaké stoky už existovaly, ale většinou bylo na tom dvorku i nějaké to hnojiště s kadibudkou. Ovšem to co produkujeme je do značné míry dané tím co žereme – kupř. nic tak nesmrdí jak psí hovno od psa co je na laciných granulích.

Ovšem je nutné si uvědomit tehdy byly výkaly cenná komodita, používaná nejenom při hnojení půdy, ale také k činění kůží. Takže se tenkrát doslova prali o každé hovno. A vodu tehdy v Praze pil jen sebevrah.

[Radovan]

Velmi cenná, sanytrníci by mohli vyprávět. Když bylo třeba, tak i žumpy vykupovali.

[Tak tak]

A taky tráva byla zelenější a nebe modřejší!!!!

[Radovan]

A voda mokřejší. A zpívaly se písničky jako třeba Das Blutgericht.

[alte aber gute]

Ja du hast recht, akorat ty protektoratni aktivisty a udavace uz tady mame zase zpatky.

[Radovan]

Ti tu byli pořád, jenom přehodili veksl do jiného análu. V tomhle ohledu se nikdy nic nezměnilo.

[Max]

To je podle mě čistě idealizování tamní doby. Reál bude spíš různý, ale hodně bude směřovat ke stavu, který by ti nevyhovoval.
Ono i dnes už je to různé. V zimě má mnohdy člověk ve městě čistší vzduch, protože kotle na vesnicích prostě jedou na plno.

Pokud jde o velká města v době dávné, tak se bavíme o dost velké špíně (absence kanalizace, infrastruktury = bláto, problémy s výkaly koňů apod.). A doba páry byla také hodně špinavá.

Musím říci, že celkem se mi líbí názor Daniela Vávry, který zmínil zde:
Jáma Pekel #4 - Automat, Hřibova blokáda, velká hnojová krize a souboj o budoucí podobu měst
kde právě zmiňuje i velkou hnojovou krizi :).
Každopádně tam i zaznívá názor na města a život v nich, se kterým také souhlasím.
Pro někoho se to může zdát dlouhé, ale doporučuji to zkouknout.
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Maxi, žili bychom stejně jako teď, kdy se nás nikdo neptá co ti vyhovuje a co ne. Prostě bys vycházel z reálného stavu. A to jak bychom si žili, lze odhadnout jen stěží. Pokud bych vzal v úvahu situaci svých předků, tak bych nejspíš v Praze vůbec nebyl. Pokud bych nežil v okolí Slezské Ostravy, tak bych byl buď po smrti (v důsledku epidemie tyfu), nebo v USA.

[jozka]

A je, zas jedny stary dobry casy. Ja vam nevim, treba Dickens je nevidel zas tak ruzove.

[Aleš Kapica]

Dickens psal o Praze? To jsem netušil. Povídej. Přeháněj…

[Radovan]

Géza Včelička vyhovuje? :)

[Aleš Kapica]

Géza Včelička byl mladý zob. Jeho vzpomínky odrážejí Prahu v tom nejbrutálnějším rozvoji, kdy nestíhalo nic a už se topilo uhlím o sto šest.

To je némlich to samé, jako kdybys chtěl porovnávat vzpomínky na Vítkovice od někoho kdo tam žil v době před rokem 1836, se vzpomínkami někoho, kdo tam žil v době po roce 1860, kdy už jely na plné koule Vítkovické železárny. To je jako srovnávat nebe a dudy.

Nebo – když už jsme u toho Ostravska – vzpomínky na místa dětsví mého otce jak je zažil on, a jak jsem je zažil já viz. Rač si přepnout letecký snímek na mapu z 19. století. Tak vypadalo okolí Švrklu až do roku 1942.

[Aleš Kapica]

A nestavět tu fabriku dostavěli komouši, kteří vlastníky pozemků zpitoměli natolik, že je v dobré víře věnovali státu(!) tak bych byl dnes pěkně “opeřený”.

[Radovan]

Proti Dickensovi byl zob, ale "jeho" Praha neexistovala už ve čtyřicátých letech. A navíc tady ve středoevropském "kráteru Bohemia" jsme byli za světem vždycky trochu pozadu

[Aleš Kapica]

Jakých "čtyřicátých letech"? 20. stol? Jo to jo. To už totiž začaly definitivně mizet i ty zbytky co přečkaly pražskou asanaci.

[Radovan]

Jo, přesně těch. I knížku o tom napsal. Já už také některá místa nepoznávám, zažil jsem je jinak, nejen v té Praze

[jozka]

Zas tak slozity to nebylo. Dame tomu jeste cas?