Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Jednou z mých oblíbených kratochvílí, je přenášení v čase. Je to jednoduché. Stačí se koukat kolem sebe a vědět něco o místech jimiž procházíte. Kupř. dnes, cestou z Olšanského náměstí do Myslíkovy mne napadlo, jak z hlediska pachů a vůní musela být kouzelná Praha před pouhými 150 lety.
V roce 1871 ještě stály kolem města hradby, za nimiž se nacházela pole, louky a sady.
Dnes známe centrum Prahy jako dlouhé hradby domů kolem ulic, zamořených automobily, jimiž se proplétají tramvaje. Pro lidi v nich teda moc místa není. Tenkrát se většinou obyvatelstvo po městě přesunovalo pěšky – první koňská dráha se objevila až roku 1875. Koně vlastnili většinou jen drožkáři a povozníci. Vlastní ekvipáž si mohli dovolit jen ti nejmajetnější. A pokud bylo nutné něco většího přestěhovat, bylo levnější využít služeb registrovaného městského posluhy s dvoukolákem.
Skoro každý pražský dům měl dvorek, kde se daleko od rušných ulic nacházely oázy klidu a zeleně. Dnes je obvyklé, že je parková úprava součástí některých velkých náměstí. Tenkrát se na nich konaly trhy, takže připomínaly spíš udusaný mlat. Každé ráno se sjížděli do města trhovci ze širého okolí, aby zde prodali ovoce, zeleninu, drůbež a jiné.
V domech se topilo převážně dřívím či dřevěným uhlím. V Podolí stály hromady palivového i stavebního dříví připlaveného po Vltavě, kde to muselo být nepochybně cítit vůní pryskyřice. A ve městě byly desítky malých pivovarů, kde z ječmene vyráběli slad, takže se v ulicích mísila spousta pachů a vůní, které dnes už zachytíte jen málo kde.
A v noci? Jen minimální veřejné osvětlení plynovými lampami. Nevím kdo z vás pamatuje předlistopadovou noční Prahu. Já jo. To kouzlo starých omšelých a liduprázdných nočních ulic je nenávratně pryč.
Škoda. Ale ještě jsou v Praze místa, kde občas, byť jen na chvíli, zavane vůně starých časů.
Tiskni
Sdílej:
evidentne je chyba v mojom prijimaci, ale tento turingov test nedavam. mohol by som ti napisat, alebo zavolat na fel cvut. lenze ak si gpt-2 a chlapci ti slohli konto, mohol by si sa ako fyzicka osoba nasrat a zacat to riesit. tak mi prosim radsej vyries turinga z jednej ruskej rozpravky: a i b sedeli na komine. a, b spadlo. co ostalo na komine? (nie ze by to nieco riesilo, ale aspon pre pobavenie spolocnosti)Mohol. Jenomže to by byl rychlý konec jedné iluze, takže neurobil. Inu jak se říká: Svět chce být klamán.
tak mi prosim radsej vyries turinga z jednej ruskej rozpravky: a i b sedeli na komine. a, b spadlo. co ostalo na komine? (nie ze by to nieco riesilo, ale aspon pre pobavenie spolocnosti)Tohle neznám. Pokud to není nějaký chyták na parsování syntaxe, tak bych tipnul: flaška vodky?
Bohužel názor takového Jendy, opravdu akceptovat nemohu.Ale tohle je přesně to, co jsem psal. Pravda, v tomhle případě se vyjádřil poněkud agresvině, ale dříve se tu smysl obecného nošení roušek snažil vysvětlovat trpělivě. Obdobně to bylo vysvětleno v tom pdf, cos tu linkoval. Samozřejmě se spoustou doplňujících podmínek, které ale tady ale AFAIK nikdo nerozporuje. Máš pravdu v tom, že rouška se musí používat správně, aby mělo její nošení význam. Ty ale neustále snažíš různým lidem podsouvat, že považují roušku za jakousi zaručenou ochranu, nebo že neexistuje nic jako bezpříznakový přenašeč (což není nic neobvyklého ani u jiných infekčních nemocí). To mám považovat za výsledek přemýšlení nad tím, co říká protistrana?
Nějak ti uniklo, že nepotřebuji nikomu nic podsouvat.Možná v kontextu celé republiky. Nepochybuju, že je nemálo lidí, kteří tak roušky vidí. Ale mezi diskutujícími tady je to IMHO velmi okrajový názor. A ty přesto argumentiuješ, jakoby to někdo tvrdil.
A pokud se týče těch tvých bezpříznakových přenašečů. Podstatné je, že se k řešení aktuální situace přistupuje od samého začátku špatně ...Nejsou moji, prostě jsou. Mimochodem nevypadalo ti tam něco? Ty věty moc nenavazují.
... k řešení aktuální situace přistupuje od samého začátku špatně a pod mého názoru je aktuální stav přímým důsledkem veškerých opatření.Chyb se určitě udělalo mraky, ale většina těch opatření má za cíl omezit kontakt mezi lidmi. Sice toho cíle nebylo zdaleka vždy dosaženo, asi bychom našli i taková opatření, která měla opačný efekt, ale v sumě k tomu IMHO došlo. Jak tohle mohlo zapříčinit větší rozšíření nemoci?
Jak tohle mohlo zapříčinit větší rozšíření nemoci?Myslím, že tahle diskuze není optimální prostor pro tyhle debaty. Rozebíralo se to již na mnohokrát. Viz moje reakce na teoretický scénář uživatele deda.jabko, jejímž cílem bylo poukázat na to, že existují jiné, mnohem pravděpodobnější způsoby šíření nákazy než to, že sedím a kecám s někým u piva v hospodě.
Mi je úplně jedno kvůli komu to navrhuješ. Podstatné je, že chceš, aby se omezovali všichni, jen kvůli tomu že je určitá skupina lidí, které jsi členem myslí, že to bude mít nějaký pozitivní efekt.Ostatní pravidla založená na stejném principu odmítáš taky? Myslíš, že tvoje reakce na děda.jabko byla ukázkou přemýšlení nad tím, co řekla protistrana?
Já vím co chtěl sdělitOtazky obvykle slouzi k tomu, aby dotazujici zjistil, co si o dane veci mysli dotazovany.
proto nebylo nad čím dál přemýšletTo jde videt, ... dotazovany nad otazkou nepremysli a furt si mele tu svou, neco jako hloupy markov-chain model.
I já znám lidi co se nakazili. U některých i pravděpodobný zdroj nákazyAle predmetem otazky vubec nebylo, jestli znas nekoho, kdo se tak nakazil nebo snad, jestli jsi nekoho nakazil ty. V diskuzi jsi tvrdil, za dava smysl nosit rousky: tehdy, když ty jako nakažený přicházíš do kontaktu se zdravými, ne?! Tj. například, když ležíš jako pacoš s kovidem doma, nebo ve špitále, pokud nejsi zrovna na plicní pumpě. Nacez jsem ukazal scenar:
A jak vis, ze si nakazeny? Vezmi si nasledujici scenar. (1) V pondeli jdes s Frantou na pivo, Franta je uplne v pohode. (2) Ve stredu jdes za babickou do domova duchodcu, protoze jsi v pohode a nemas zadne symptomy. Ve ctvrtek ti vola Franta, ze je mu zle a ze byl v patek v Techtle mechtle a necela cela parta to tam chytla taky. V sobotu se to u tebe rozjede taky a v pondeli u babicky, .... Ale jinak prece nikdo nebyl nemocny, takze nosit rousky nedavalo smysl, ne?Takze jeste jednou otazky. (a) Je ten scenar realny, nebo nerealny? Pokud ne, uved argument. (Skutecnost, ze ti lidi se mohli nakazit i jinak ten scenar nedela neplatnym.) (b) Co by se stalo, kdyby vsichni ucastnici toho scenare meli rousku?
Dvě třetiny Čechů věří, že zakrývání úst rouškou chrání před šířením covidu-19. Vyplývá to z internetového průzkumu agentury Nielsen Admosphere. Nadpoloviční většina respondentlů nosí naústek jednorázově, třetina i několikrát po sobě, než ho vyhodí. A jen minimum dotázaných přiznalo, že ochranné prostředky vůbec nepoužívá.
... zakrývání úst rouškou chrání před šířením covidu-19.Do toho se vejde kdeco, zhruba od omezuje šíření po charní 100% nositele. Takže výše nastíněný spor to nijak neřeší.
Rozvojem průmyslové výroby došlo nejen ke zvýšení počtu obyvatel, ale i k velké zátěži životního prostředí. Strojírenství, chemický průmysl a výroba stavebních hmot stále více ohrožovaly životní prostor pražské kotliny. Stav stávající pražské kanalizace byl také průběžně zhoršován častými povodněmi. Voda rozvodněné Vltavy se stokami dostávala spolu s fekáliemi do pražských ulic a navíc rozrušovala konstrukci stok zevnitř.V Praze byla průmyslová výroba. Moderní kanalizace se začala budovat až na konci století. Doprava koňmi měla jednu zásadní vadu - fekálie koní. Problém s tím mělo každé velké město v 19. století a třeba u Londýna se projektovalo, že se utopí v koňských hovnech a bralo se to jako logistický problém generace, jak se toho zbavovat. To nakonec vyřešil přechod k automobilismu (který zase přinesl jiná negativa). Osobně bych romantickým představám o vzduchu tenkrát moc nepropadal. Myslím, že Praha tenkrát smrděla výrazně víc, a troufal bych si tvrdit, že vzhledem k existenci průmyslu a topení výhradně na tuhá paliva a prakticky neexistujícím opatřením proti emisím byl v mnoha místech ten vzduch horší než dnes.
Osobně bych romantickým představám o vzduchu tenkrát moc nepropadal. Myslím, že Praha tenkrát smrděla výrazně víc, a troufal bych si tvrdit, že vzhledem k existenci průmyslu a topení výhradně na tuhá paliva a prakticky neexistujícím opatřením proti emisím byl v mnoha místech ten vzduch horší než dnes.Tak to si nemyslím. Jednak Praha nebyla tak velkou aglomerací jako dnes a pak, uhlí coby palivo v domácím topeništi tehdy bylo poměrně drahé. Na rozdíl od dříví, kterého po Vltavě připlavalo mraky, se muselo dloubat ze země a dovážet. Ve velkém se začalo uhlím topit až poté co Praha začala expandovat za hradby, protože cena dříví šla výrazně nahoru.