Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »Společnost Meta Platforms vyhrála ostře sledovaný spor o akvizici sítě pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikace WhatsApp. Podle amerického soudu firma jejich převzetím neporušila antimonopolní zákon, protože si tak nemonopolizovala trh sociálních sítí. Žalobu na Metu podala před pěti lety americká Federální obchodní komise (FTC). FTC argumentovala, že Meta, tehdy známá jako Facebook, koupila tyto dvě společnosti v letech 2012 a 2014 proto, aby s nimi nemusela soutěžit.
Home Assistant včera představil svůj nejnovější oficiální hardware: Home Assistant Connect ZBT-2 pro připojení zařízení na sítích Zigbee nebo Thread.
Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Co způsobilo včerejší nejhorší výpadek Cloudflare od roku 2019? Nebyl to kybernetický útok. Vše začalo změnou oprávnění v jednom z databázových systémů a pokračovalo vygenerováním problém způsobujícího konfiguračního souboru a jeho distribucí na všechny počítače Cloudflare. Podrobně v příspěvku na blogu Cloudflare.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.
V prosinci jsem konečně dostal do použitelné podoby djvutool shellový tool pro práci s DjVu soubory, když moji pozornost upoutal DjVu.js Podle všeho v rámci tohoto repozitáře oprášil Nikolaj Suchanov svůj původní javascriptový kód pro čtení obrazové informace DjVu souborů z r. 2014 a přepsal ho do ECMA6.
Tím ovšem defakto vyřešil můj základní problém, který stál v mé cestě za dlouhodobým cílem – mít k dispozici multiplatformní nástroj pro práci s DjVu soubory. Javascriptový editor pro úpravy textové vrstvy DjVu souborů už totiž existuje – WebDjVuTextEd. Má však jednu zásadní vadu – je závislý na nástrojích DjVuLibre, stejně jako ten můj shellový skript.
Skloubením těchto dvou aplikací však lze vytvořit aplikaci zcela multiplatformní, použitelnou bez ohledu na OS. Pěkná myšlenka, není-liž pravda? Ti co se o věc zajímají vědí, že ani komerční nástroje pro práci s DjVu soubory (které už dávno nejsou k dispozici) nikdy neměly tak komfortní možnosti úpravy textové vrstvy. O metadatech ani nemluvě.
Vyhrabal jsem tedy z hloubi duše trosky a pustil se do studia kódu DjVu.js To pro mne znamenalo především se dokopat k podrobnějšímu seznámení s využitím javascriptových konzolí a debuggerů, co nabízejí moderní weboví prohlížeče. Tyjo, mít takový luxus na zkoumání kódu v oněch dřevních dobách, to by byla jiná káva. No nic.
Především jsem zjistil, že autor DjVu.js začal přepracovávat svůj původní, víceméně nezávislý kód způsobem, který se mi moc nelíbí. Chápu jeho pohnutky, ale nevidím nejmenší důvod, proč bych měl kvůli dvou tří víceméně statických knihoven stahovat dalších 250MB dat. Následující text tedy nebude o mém zápolení s javascriptem, ale o tom jak se tomu vyhnout.
Původní kód DjVu.js pracoval s knihovnou jQuery (v2.1.1). Současná verze používala verzi novější, ale autor se rozhodl místo ní použít React.js
Nic proti, React.js je rozhodně správná volba, ale přiznám se, že jsem tím nadšen nebyl, protože tím pádem přestaly fungovat starší části jeho kódu, které řešily věci, které jsem potřeboval. A s postupem spojeným s instalací npm jsem k rozumnému výsledku nedošel. Problém totiž spočíval v tom, že svůj DjVu prohlížeč dělá primárně k webovému nasazení, kdežto mým záměrem je aby aplikace fungovala i bez toho že by byla závislá na webovém připojení.
Vrátil jsem se tedy nejprve ke starší verzi jeho kódu, kde byla k dispozici knihovna jquery-3.2.1.min.js abych mohl zjistit na čem kód DjVu.js havaruje. Což se mi podařilo. A když už jsem byl v tom, dopsal jsem si i věci, které mu chybí - především jde o třídy pro zpracování skryté textové vrstvy a metadat.
Pak přišel na řadu druhý krok. Klíčovou výhodou pro nasazení React.js je skutečnost, že umožňuje dynamicky přegenerovat dílčí nody DOM modelu stránky přímo javascriptem, aniž by při tom bylo nutné pokaždé znovu načítat celý DOM objekt. U původní stránky to bylo řešeno tak, že se měnilo javascriptem nastavení atributu viditelnosti u div elementů.
Ovšem jak to udělat, aniž by bylo nutné instalovat to zpropadené Node.js?
Odpověď na mou otázku mi dal blogpost, který před dvěma lety napsal Shing Lyu. Až dodatečně jsem pak zjistil, že ani ne před měsícem publikoval jeho aktualizovanou verzi. Nechci tady uvádět tupý překlad jeho blogpostu, takže se omezím pouze na detail.
Shing Lyu ve svém blogpostu uvádí, jak přilinkovat potřebné knihovny tak, aby nebylo nutné používat npm. Já osobně jsem si raději potřebné knihovny stáhnul rovnou do prepozitáře, abych nebyl závislý na připojení, když chci na kódu pracovat offline. Navíc zkušenost s aplikací WebDjVuTextEd mě poučila, že je lepší mít všechny potřebné kódy pohromadě, než spoléhat na to, že budou ke stažení z původní lokace navždy.
Stáhnul jsem si tedy jak verze development, se kterými se lépe pracuje při trasování kódu, tak verze komprimované – pro budoucí finální použití.
<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" />
<title>Test</title>
<script type="text/javascript" src="app/react.development.js"></script>
<script type="text/javascript" src="app/react-dom.development.js"></script>
<script type="text/javascript" src="app/babel.js"></script>
</head>
<body>
<div id='root'>
<script type="text/babel">
function tick() {
const element = (
<div>
<h1>Hello, world!</h1>
<h2>It is {new Date().toLocaleTimeString()}.</h2>
</div>
);
ReactDOM.render(element, document.getElementById('root'));
}
setInterval(tick, 1000);
</script>
</div>
</body>
</html>
Upozorňuji na zvýrazněnou část kódu - bez ní JSX syntaxe (kterou zpracovává babel.js) fungovat nebude.
Tiskni
Sdílej:
Když jsem si otevřel jakpsatweb.cz, tak mi to sice začlo všechno zas docházet, ale stejně jsem se musel koukat na každej atribut jak se píše, protože to dělám v KWrite a ten validitu nemá jak zkontrolovat