Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Společnost Valve sponzoruje a společnost Collabora portuje RADV (open source Vulkan ovladač pro AMD GPU z projektu Mesa) na Windows.
Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.
V prosinci jsem konečně dostal do použitelné podoby djvutool shellový tool pro práci s DjVu soubory, když moji pozornost upoutal DjVu.js Podle všeho v rámci tohoto repozitáře oprášil Nikolaj Suchanov svůj původní javascriptový kód pro čtení obrazové informace DjVu souborů z r. 2014 a přepsal ho do ECMA6.
Tím ovšem defakto vyřešil můj základní problém, který stál v mé cestě za dlouhodobým cílem – mít k dispozici multiplatformní nástroj pro práci s DjVu soubory. Javascriptový editor pro úpravy textové vrstvy DjVu souborů už totiž existuje – WebDjVuTextEd. Má však jednu zásadní vadu – je závislý na nástrojích DjVuLibre, stejně jako ten můj shellový skript.
Skloubením těchto dvou aplikací však lze vytvořit aplikaci zcela multiplatformní, použitelnou bez ohledu na OS. Pěkná myšlenka, není-liž pravda? Ti co se o věc zajímají vědí, že ani komerční nástroje pro práci s DjVu soubory (které už dávno nejsou k dispozici) nikdy neměly tak komfortní možnosti úpravy textové vrstvy. O metadatech ani nemluvě.
Vyhrabal jsem tedy z hloubi duše trosky a pustil se do studia kódu DjVu.js To pro mne znamenalo především se dokopat k podrobnějšímu seznámení s využitím javascriptových konzolí a debuggerů, co nabízejí moderní weboví prohlížeče. Tyjo, mít takový luxus na zkoumání kódu v oněch dřevních dobách, to by byla jiná káva. No nic.
Především jsem zjistil, že autor DjVu.js začal přepracovávat svůj původní, víceméně nezávislý kód způsobem, který se mi moc nelíbí. Chápu jeho pohnutky, ale nevidím nejmenší důvod, proč bych měl kvůli dvou tří víceméně statických knihoven stahovat dalších 250MB dat. Následující text tedy nebude o mém zápolení s javascriptem, ale o tom jak se tomu vyhnout.
Původní kód DjVu.js pracoval s knihovnou jQuery (v2.1.1). Současná verze používala verzi novější, ale autor se rozhodl místo ní použít React.js
Nic proti, React.js je rozhodně správná volba, ale přiznám se, že jsem tím nadšen nebyl, protože tím pádem přestaly fungovat starší části jeho kódu, které řešily věci, které jsem potřeboval. A s postupem spojeným s instalací npm jsem k rozumnému výsledku nedošel. Problém totiž spočíval v tom, že svůj DjVu prohlížeč dělá primárně k webovému nasazení, kdežto mým záměrem je aby aplikace fungovala i bez toho že by byla závislá na webovém připojení.
Vrátil jsem se tedy nejprve ke starší verzi jeho kódu, kde byla k dispozici knihovna jquery-3.2.1.min.js abych mohl zjistit na čem kód DjVu.js havaruje. Což se mi podařilo. A když už jsem byl v tom, dopsal jsem si i věci, které mu chybí - především jde o třídy pro zpracování skryté textové vrstvy a metadat.
Pak přišel na řadu druhý krok. Klíčovou výhodou pro nasazení React.js je skutečnost, že umožňuje dynamicky přegenerovat dílčí nody DOM modelu stránky přímo javascriptem, aniž by při tom bylo nutné pokaždé znovu načítat celý DOM objekt. U původní stránky to bylo řešeno tak, že se měnilo javascriptem nastavení atributu viditelnosti u div elementů.
Ovšem jak to udělat, aniž by bylo nutné instalovat to zpropadené Node.js?
Odpověď na mou otázku mi dal blogpost, který před dvěma lety napsal Shing Lyu. Až dodatečně jsem pak zjistil, že ani ne před měsícem publikoval jeho aktualizovanou verzi. Nechci tady uvádět tupý překlad jeho blogpostu, takže se omezím pouze na detail.
Shing Lyu ve svém blogpostu uvádí, jak přilinkovat potřebné knihovny tak, aby nebylo nutné používat npm. Já osobně jsem si raději potřebné knihovny stáhnul rovnou do prepozitáře, abych nebyl závislý na připojení, když chci na kódu pracovat offline. Navíc zkušenost s aplikací WebDjVuTextEd mě poučila, že je lepší mít všechny potřebné kódy pohromadě, než spoléhat na to, že budou ke stažení z původní lokace navždy.
Stáhnul jsem si tedy jak verze development, se kterými se lépe pracuje při trasování kódu, tak verze komprimované – pro budoucí finální použití.
<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" />
<title>Test</title>
<script type="text/javascript" src="app/react.development.js"></script>
<script type="text/javascript" src="app/react-dom.development.js"></script>
<script type="text/javascript" src="app/babel.js"></script>
</head>
<body>
<div id='root'>
<script type="text/babel">
function tick() {
const element = (
<div>
<h1>Hello, world!</h1>
<h2>It is {new Date().toLocaleTimeString()}.</h2>
</div>
);
ReactDOM.render(element, document.getElementById('root'));
}
setInterval(tick, 1000);
</script>
</div>
</body>
</html>
Upozorňuji na zvýrazněnou část kódu - bez ní JSX syntaxe (kterou zpracovává babel.js) fungovat nebude.
Tiskni
Sdílej:
Když jsem si otevřel jakpsatweb.cz, tak mi to sice začlo všechno zas docházet, ale stejně jsem se musel koukat na každej atribut jak se píše, protože to dělám v KWrite a ten validitu nemá jak zkontrolovat