Stručný úvod do genealogie

dnes 10:34 | Přečteno: 137× | Jen tak na okraj | poslední úprava: dnes 10:41

Pro ty, kterým není fuk kde mají své kořeny.

Na téma genealogie jsem rozepsal blogpost už v květnu 2023, ale dostal jsem tehdy zadání otestovat Thinkpad x13s, takže zůstal nedopsaný. Něco málo z něj použiju, ale nejprve uvedu všeobecné resumé o genealogii od AI pro Vencoura:

Co je genealogie

AI píše:

Genealogie (rodopis) je pomocná věda historická, která se zabývá studiem rodinných vztahů, předků a rodové posloupnosti. Jejím cílem je zmapovat historii rodu, zjistit, odkud vaši předkové pocházeli, a sestavit rodokmen či rozrod.Zde je stručný úvod, jak s genealogickými výzkumy začít:

1. Jak začít: Od sebe do minulosti

   Základním pravidlem je postupovat od známého k neznámému.

   • Zapište, co víte: Začněte sami sebou, rodiči, prarodiči. Zaznamenávejte jména (včetně rodných příjmení u žen), data a místa narození, sňatků a úmrtí.
   • Zpovídejte příbuzné: Promluvte si s rodiči, prarodiči a jinými příbuznými. Starší generace často znají jména a příběhy, které nejsou v žádných dokumentech.
   • Prohledejte rodinný archiv: Hledejte staré fotografie, rodné listy, oddací listy, úmrtní oznámení (parte), školní vysvědčení či vojenské knížky.
2. Základní pojmy
   • Rodokmen: Sleduje předky pouze po jedné linii (obvykle otcovské – příjmení).
   • Vývod: Zahrnuje všechny přímé předky jedné osoby (otec + matka, 4 prarodiče, 8 prarodičů atd.).
   • Rozrod: Všechno potomstvo určitého předka.
   • Matrika: Nejdůležitější zdroj (záznamy o narození/křtu, svatbě, úmrtí).
3. Kde hledat (Archivy a online zdroje)

   V České republice je většina matrik (od 17. století) digitalizovaná a volně přístupná online prostřednictvím státních oblastních archivů.

   • Čechy: Státní oblastní archivy v Praze (SOA Praha), Litoměřicích, Plzni, Třeboni a Zámrsku.
   • Morava a Slezsko: Moravský zemský archiv v Brně (MZA Brno), Zemský archiv v Opavě.
   • Online databáze: FamilySearch (celosvětová), Geni, GeneaNet, MyHeritage.
4. Co budete potřebovat
   • Program pro tvorbu rodokmenu: Např. Ancestry (český, zdarma), Family Tree Builder (MyHeritage), případně aplikace na webech archivů.
   • Trpělivost: Čtení starých matrik (často psaných kurentem nebo latinsky) vyžaduje cvik.

Tip na začátek: Nakreslete si na papír kostru rodiny (strom) a postupně do ní doplňujte data. První "cihlou" bývá zjištění, kde se vaši prarodiče narodili.

No. Tolik AI. Z mé strany jde o premiérové využití generátoru blábolů, protože mne fakt nebaví ty všeobecné předpoklady vysvětlovat furt dokola. A teď k věci.

Písemné prameny – matriky, sčítací operáty, smlouvy, aj.

Před rokem 2015 byla genealogie náročným koníčkem, který vyžadoval spoustu volného času a peněz. Na druhou stranu přístup k osobním datům byl mnohem snazší než dnes.

Bohužel pro většinu z vás, po listopadu 1989 přišla doba zametačů stop. A v roce 2016 jim Evropská Unie naservírovala „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů)”, neboli GDPR (General Data Protection Regulation). A to bylo do českého právního rámce naroubováno jako „Obecné nařízení z 25. května 2018”, které nahradilo zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Viz https://www.mvcr.cz/gdpr/clanek/co-je-gdpr.aspx.

Tím se opět uzavřelo krátké časové okénko, kdy bylo možné dohledat některá novější data. Takže dnes je naopak největší problém získat data co spadají do období po r. 1918. A pokud nemáte nic, čeho byste se mohli chytit, abyste se dostali do matrik před rokem 1918, máte smůlu.

Co byste měli vědět o matrikách

Matriky se vedly trojí:

Matrika narozených (pokřtěných) – V těchto matrikách je záznam o narození dítěte. Ten obsahuje:

• Datum narození, obvykle shodné s datem křtu
• Místo narození (obec) a číslo domu (pokud již existovalo)
• Někdy se vyskytne i datum úmrtí, svatby, či jiná poznámka (např. záznam o osvojení, v případě nemanželských dětí) či pouhý křížek, který naznačuje že dítě zemřelo
• Jméno dítěte
• Jméno otce, povolání a později i vývod z předků (pokud byl otec známý)
• Jméno matky, stav, jméno otce a později i vývod z předků
• Jména a stav kmotrů – tato informace poskytuje širší představu o sociálním prostředí ve kterém se rodiče tehdy pohybovali.

Matrika zemřelých – Byla evidencí pro všechna úmrtí v příslušné farnosti. Je doufám jasné, že ne vždy byla všechna evidovaná data o zesnulém známá. Obzvláště v případě osob sešlých věkem, co zemřely bez příbuzných, přistěhovalců, atp. Nicméně jsou cenným zdrojem informací k tomu abychom zjistili, zda-li se dítě vůbec dožilo dospělosti. Pokud neumřelo do 6 let, a podchytila ho matrika oddací, byla velká pravděpodobnost, že se objeví záznam i zde. A tím i velká šance zjistit skutečný věk, jakého se tento jedinec dožil. Záznam obvykle obsahoval:

• Datum smrti
• Číslo domu, kde došlo k úmrtí
• Jméno zesnulého, včetně povolání a informace o pozůstalých
• Záznam o pohlaví
• Věk zesnulého, rozepsaný na roky, měsíce a dny
• A příčinu úmrtí, pokud byla známa. Ta pochopitelně odpovídala situaci, Souchotiny, tyfux, utopení, sešlost věkem atp. byly příčiny zjevné, ale co bylo skutečnou příčinou se tehdy mohli dozvědět jen stěží.

Matrika oddací – Tenhle typ matrik je pro pátrání velice zásadní. V minulosti totiž nebylo ani tak důležité kdy jste se narodili, jako spíš informace kde jste se narodili a kde se narodili vaši rodiče. A to se zapisovalo právě do matriky oddací. Také je velmi pravděpodobné, že kolem data svatby se nejspíš narodil i první potomek. Zapisovalo se:

• Datum sňatku
• Číslo domu a obec, kde bydlel ženich
• Jméno ženicha a jeho vývod z předků
• Vyznání (v době než se začaly vést oddělené matriky)
• Věk ženicha
• Informace o stavu (vdovec)
• Číslo domu a obec, kde bydlela nevěsta
• Jméno nevěsty a její vývod z předků
• Vyznání nevěsty
• Věk nevěsty
• Jména a bydliště jejich svědků

Jak si můžete povšimnout, nikde není vše co byste chtěli vědět. Nezjistíte, kolik pak měli manželé celkem dětí a jestli vůbec. Ani to, jaký byl jejich další osud. Takže vám nezbývá než to vzít pěkně zeširoka a ke správné interpretaci všech písemných pramenů musíte dokonale znát i kontext doby a souvislosti dohledávat i jinde než v matrikách.

       

Komentáře

[dnes 12:02 _]

pro mě jen nejhorší čas a pak rukopis - mám zdokladováno někde k roku 1800 a dostat se před už je pro mě tak široký záběr, že už to asi nedám a jak jsem psal na začátku - mám občas problém v matrice něco přečíst, natož najít…

A za další - už to nemá zase až takovou prioritu…

[Aleš Kapica]

Tak já už mám za sebe v podstatě vyřešeno. Vím kde kdo žil kolem roku 1700 a dál do minulosti už se nedostanu, protože 30 letá válka přeorala vše.

Dnes už se v matrikách hrabu jen kvůli kamarádům, nebo když se mne někdo obrátí s prosbou o pomoc. Ale MyHeritage si platím furt, i když jsou to vydřidušské svině. Zrovna minulý týden mne zas pumpli o 8 tisíc. Je to pro mne brána z cenným informačním zdrojům.

No a k tomu čtení matrik. Někdy se to fakt nedá, ale já se už od dětství zajímal o písmo a staré texty. A mám toho dost načteno. Naše matriky používají češtinu, latinu a němčinu, ale rozeznat různý zápis jednoho jména (v latince, kurentu, či jiné formě psaného písma) se dá naučit poměrně snadno, pokud matrikář zrovna nepsal jako prase. Možná se na to téma rozepíšu někdy příště.

A častá příjmení na která při tom narážím?: Holuša, Kozub, Uher, Grigar, Robenek, Návrat, Sýkora, Glabazňa, Kolibáč, Mikeska, Graca, Janáček, Franek, Sobek, Raška, Mikolajek, Lička, Šedinka, Hůla, Fojtík, Lapač, Lecián, Rajský, Řeha, Tvrdý, Kaluža, Žídek, Kokot, aj. – a vtipné je, že přitom s nikým z uvedených nejsem příbuzný.