Voda, voda!

2.6.2013 20:06 | Přečteno: 3801× | To jsem vážně jediný?

Tak ji tu máme zas. Jako v r. 1997 nebo v r. 2002 to začalo celkem nevinně - drobným vytrvalým deštěm - který se však jako na potvoru točí pořád dokola. Zpravodajství bubnuje na poplach topící se Praze na pomoc, ale o tom jaká je situace na jihu v Rakousku se už moc nedozvíte - inu košile bližší než kabát.

Chápu, že lidem postiženým povodněmi do smíchu není, nicméně stávající situace - která prakticky kopíruje scénář r. 2002 - potvrzuje, že vltavskou kaskádu nelze považovat za formu protipovodňové ochrany. Z hlediska rozmarů počasí jde naopak o velmi křehký mechanismus, kdy nelze nikdy dopředu odhadnout kolik vody upustit aniž by se situace na dolním toku ještě více zdramatizovala.

Je už nejvyšší čas přijmout povodně za přirozenou součást přírodního koloběhu a oblasti, které jsou opakovaně zaplavované vrátit původnímu účelu. Je načase přestat s kanalizací našich vodních toků, a opustit chimérickou představu o vybudování vodní dopravní cesty napříč Evropou!

       

Komentáře

[xkucf03]

a opustit chimérickou představu o vybudování vodní dopravní cesty napříč Evropou!

Ať žije železnice!

[pedro]

...v roce 2011 jsme platili speciální protipovoďnovou daň. A výsledky?

[robotics]

+1 výsledkem budiž další daň na povodně pro tento rok.

[loki]

Ona povodnova dan je jen dalsim dukazem, ktery podtrhuje neefektivnost a amoralnost statniho prerozdelovani.

[rADOn]

Ona cela povoden je dalsim dukazem jak jednoduchy je bejt chytrej kdyz se nestesti stane nekomu jinemu.

[Petr Tomášek]

+1

[M-train]

A co jsi tím chtěl sdělit - vylézt na kopce?

[xkucf03]

A začít tam stavět loď.

[M-train]

To je pracný, na to jsou už zavedený služby, z.B. - boats4rent.com/oceanside/, tam mají dobré ceny

[Aleš Kapica]

Vylézt na kopec je pouze řešení tady a teď. Já chtěl sdělit to, že je nejvyšší čas přestat pumpovat prachy tam, kde to postrádá smysl. Je nejvyšší čas na to, začít vnímat krajinu kolem nás jako živý organismus. Je nejvyšší čas připustit, že dosavadní přístup k řešení povodní formou kanalizace vody o dům dál je kardinální omyl. Je nejvyšší čas si uvědomit, že žádná přehrada riziko povodně nevyloučí - ba co hůř, v konečném důsledku situaci zhorší, protože dává lidem pod ní falešný pocit bezpečí.

Rozvíjet dál nějakou debatu nemá smysl - už tady totiž podobná jednou byla pod mým blogpostem z listopadu 2008 Racketeering pana Palase. Každý si ji může přečíst. Pan Palas si nakonec prosadil svou viz můj blogpost z listopadu r. 2012 Nemocní mocní a taky to za pár let přinese své ovoce - o tom nepochybuji.

[Aleš Kapica]

A nejde pouze o problém našeho českého rybníčku. Opět tímto upozorňuji na knihu Davida Blackbourna Podmaňování přírody.

[Ovocníček]

Jen pro ilustraci. Český Krumlov je chráněn Lipnem, protože mezi jeho hrází a městem nemá Vltava žádný významný přítok. Ale pozor, proti čemu to město ochrání?

Ne proti tisícileté povodni z roku 2002 - na to přehrada jednoduše nemá kapacitu. Jakmile je plná (což se tehdy stalo), musí začít pouštět všechno, co do ní přijde.

Ne proti povodni, která jde přímo z okolí. A to se děje dneska. LIpno může chytit vlnu z tajícího sněhu na Šumavě, ale většina vody, co je teď v řece, je přímo z jejího povodí pod přehradou (jelikož je krajina promočená a neabsorbuje). Lipno momentálně pouštělo 60 kubíků, ale v Krumlově je 300! Čili jen 20 % je regulovatelných LIpnem, zbytek teče z lesů, polí a strání...

Prostě to co tu máme, je taková ta blesková povodeň, kdy se z každé stružky stane řeka. Kdo zná polečnici (potok, normálně je v tom dvacet čísel vody), tak ta se zase vylila pod zámkem (vystoupala za pár hodin) na parkoviště, i když to nebyla taková Sodoma Gomora jako v roce 2002, kdy podtekla i plášťák a odnesla tam cestu i podloží dva metry do hloubky.

Ale pozor - před Lipnem byly záplavy pořád, po každé zimě. Lipno dokáže odchytit zhruba dvacetiletou vodu na Vltavě, IIRC, takže nyní nastávají zátopy právě jen po takhle neúnosně masivních deštích (snad 100 mm za dva dny, přičemž roční úhrn je 650), kdy to jde z celého území, nejen z horního toku. Takže je třeba přiznat, že ta kaskáda smysl má, i když ty přehrady jsou ohavnost.

[pavlix]

V tomhle je zajímavý pražský Botič, který mám tři minuty pěšky (naštěstí ze slušného kopce) a který letos svůj divoký rok 2002 hravě překonal.

[Max]

Kousek od Botiče na Nuselské bydlí má moravská přítelkyně. Tam je také vylitý dost silně. Takový čůrek potůček přes léto a dokáže posbírat tolik vody. To mi připomíná stoku u tety se strejcem. To je ten typ stoky, co má v průřezu 2x2m a přes léto je skoro vyschlá. Po roce 2002 udělali renovaci, celou jí prohloubili, vyčistili, zpevnili břehy atd. Dnes dopoledne, když jsem jel okolo, tak byla voda skoro zarovnaná se břehem. Odpoledne už nepršelo a hladina trochu poklesla, tak snad to letos přežijí. Každopádně vedle mají ještě potok a ten nevypadal na to, že by se chtěl zklidnit.
Zdar Max

[leste]

Botič není žádné překvapení. Kde si myslíš, že se vzalo to jméno?

[Aleš Kapica]

Bo teče?

[leste]

Botí.

[Marcela*]

Zejména poslední odstavec - nelze než souhlasit.

Přizpůsobit se hydrologickým podmínkám, krajinu v povodí přetvářet tak, aby byla schopná pohlcovat co nejvíce vody, nestavět znovu dokola v zátopových oblastech...

[Honza]

Velmi pěkné pojednání na toto téma Klíma má poruchu (hlavně část kde srovnávají cenu obnovy krajiny proti škodám způsobených povodni)

[Kvakor]

Osobně nechápu, že si mnozí lidé, co už byli několikrát vyplaveni (a po každé dům znovu opravili), neudělali v domech alespoň nějaké zábrany proti vodě, i když by to opravy moc neprodražilo. Vyjímky se najdou (jako tato obyvatelka Markvartic), ale u jiných to vypadá, jako kdyby měla být každá povodeň ta poslední a další by neměla přijít.

[Dr. Eddy]

A ty ses nejakej chytrej.

Mame dum v Ceskych Budejovicich. Stoji za hrazi, ktera ma udrzet minimalne 100letou vodu. Stejne jako jeden hlas ve volbach pravdepodobne nic nezmeni, myslis si, ze 1000leta voda prichazi nejak casto? V roce 2002 prisla dvakrat behem tydne. Takze za prve se proste nezda jakakoli ochrana smysluplna.

Za druhe, kdyz uz ta voda prijde, tak ti tezko nejake opatreni pomuze. Musel bys na to nejak pripravit fasadu, dvere a okna. My jsme meli skoro metr a pul vody v obyvaku. Po tuhle vysku musis vsechno utesnit. A nezapomen na proudy a tlaky, co ti tlaci do toho domu ze vsech stran. Dum neni ponorka. Nevim, jak si to predstavujes.

[Aleš Kapica]

Sorry, ale kdo postaví barák za nějakou hrází a naivně si myslí, že to ustojí je naivní trouba.

Ty hráze podél řek se v minulosti, nebudovaly aby chránily před záplavami chalupy, ale pole.

[Dr. Eddy]

Sorry, ale kdo postavi barak u lesa a naivne si mysli, ze ustoji pozar, je naivni trouba.

Sorry, ale kdo postavi barak na louce a naivne si mysli, ze ustoji tornado, je naivni trouba.

Sorry, ale kdo postavi barak u more a naivne si mysli, ze ustoji tsunami, je naivni trouba.

Sorry, ale kdo postavi barak u ve svahu a naivne si mysli, ze ustoji sesuv pudy, je naivni trouba.

Sorry, ale kdo postavi barak na celistve tektonicke desce, za kopcem s pevnym podkladem, poradne ho vyzdi a neodflakne to jak Americani s jejich papirovymi domy, ma to daleko k rece, mori, lesu, nehrozi mu nic z vyse zminovanych a naivne si mysli, ze to ustoji meteorit, je naivni trouba.

A krom toho, lokace je to nejdulezitejsi na dome. Lide se neshlukuji do mest bez duvodu.

[Aleš Kapica]

Hm. To jsem fakticky netušil, že tornáda, tsunami a lesní požáry při nichž hoří kde co, jsou u nás taky běžné.

Já jen vím, že pokud někde povodeň vzala staré baráky, tak to většinou byl důsledek toho, že se něco změnilo. A pro příklay není třeba chodit nikam daleko. Dopad povodní v r. 1997 na Severní Moravě měl několik příčin - už několik let předtím postupující eroze zemědělské půdy naznačovala co se může stát. Navíc od r. 1990 se objevovaly ve stále větším měřítku v Jeseníkách holiny - důsledek likvidace polomů ve smrkové monokultuře. A když to pak přišlo tak to zalilo na dolním toku - v Ostravě oblasti které se objevily teprve v průběhu uplynulých 100 let na místě bývalých rybníků.

Z doby zcela nedávné lze vypíchnout nedávné záplavy ve Studénce - důsledek výstavby nové dálnice D47.

[Dr. Eddy]

Netvrdim, ze jsou bezne. Jinde bezne jsou. Ale tornado se u nas uz taky objevilo. Pozar se taky tu a tam objevi, a ani nemusis byt u lesa. Zminoval jsem jen priklady.

Snazil jsem se ti naznacit, ze jsi trochu mimo, kdyz si myslis, ze kdyz postavis barak mimo nebezpeci povodni, tak jsi v pohode. Stat se muze cokoli. A uz si taky uvedom, ze se moc nepredpoklada, ze by se 1000leta voda opakovala tak casto jako ted. A konecne zatreti, ten dum je starsi nez ja. Nevim o tom, ze by se predtim povodne stavaly v takove mire a tak casto jako ted.

Vicemene souhlasim s obsahem blogu. Nemam nic proti souziti s prirodou. Ale nektere zdejsi nazory jsou proste uplne mimo - jako napriklad neplatit skodu postizenym.

V roce 2002 to na Rimove podelali. Mozna se mylim, ale mam pocit, ze to tentokrat zvladli. Nepovazuji prehrady za nejake zlo proti prirode. Za to extremismus, ktery trochu vane z tveho blogu, povazuji za zlo snad nejvetsi.

[Aleš Kapica]

Nevím kdo z nás dvou je tady víc mimo. Samozřejmě, vždy existuje potenciání riziko živelné pohromy. Ale ta zásadní nuance - nikoliv drobná - je v tom, že u těch povodní na určitých místech pravděpodobnost hraničí s jistotou. Chce to jen zajímat se trochu o historii místa a přemýšlet o tom, proč některé věci byly tak jak byly.

To že je ten dům starší než ty nic neznamená. Starší než ty jsou totiž i mé botky, co jsem v nich čundroval a také zatím slouží. Když byly povodně v OV, tak mi to nijak neobvyklé nepřišlo. Odra se nad Ostravou rozlévala prakticky každé jaro a dobře si pamatuji, kam sahala voda. Během osmdesátých let byly ty povodně trochu slabší - ale jinak se nic nezměnilo. A zanedlouho v těch místech vyrostla zahrádkářská kolonie, která po nějakém čase zbujněla v rodinnou zástavbu. V roce 1997 ty baráky byly vyplaveny. Myslíte že je někdo zboural?! Ale kdež! Jen řeku znásilnili zase o kousek výš a prodloužili tu mrtvou stoku.

Přehrady nejsou ani dobré, ani zlé - je to technická díla, která mají svůj účel, ale taky dopady. A ty bohužel není z dlouhodobého hlediska nijak jednoduché odhadnout. Doporučuji k přečtení knihu na kterou jsem již tady jednou odkázal.

[Ovocníček]

Nezapomeň, že většinou je člověk rád, že má kde bydlet, a ten barák třeba sám vůbec nestavěl (zdědil ho třeba po rodičích).

[pavlix]

Já mám trochu podezření, že celý tento blog je o tom, aby si Aleš ujasnil, jaký je borec a jací jsou ti ostatní looseři.

[Aleš Kapica]

Přílohy:

• images.jpeg (12989 bytů)
• images-po.jpeg (5786 bytů)
• reka-odra-koblov201305221_denik-300.jpg (13739 bytů)

Jako obvykle vedle jak ta jedle. Blog je o tom jak se tady znásilňují řeky. V příloze jsou obrázky, jak si Odru pamatuji já a jak vypadá dnes po "protipovodňových úpravách". A to není bohužel jediná řeka a potok, ze kterého se udělal kanál, jen proto aby se pozemky na jeho březích daly využít jinak než jako luka a lužní les.

[David Jaša]

A uz si taky uvedom, ze se moc nepredpoklada, ze by se 1000leta voda opakovala tak casto jako ted.

Definice stoleté vody říká, že se objeví desetkrát za tisíc let - tudíž je zcela v pořádku, že třeba města na Nise ji zažili v jednom roce dvakrát.

A konecne zatreti, ten dum je starsi nez ja. Nevim o tom, ze by se predtim povodne stavaly v takove mire a tak casto jako ted.

Ano, z vlastní zkušenosti to neví nikdo, protože pamětníci shluku povodní z konce 19. století už holt mezi námi nejsou.

[pavlix]

Definice stoleté vody říká, že se objeví desetkrát za tisíc let

Přesně? A jak se říká vodě, u které k tomu dojde jen šestkrát?

[David Jaša]

stošestašedesátiletá.

Samozřejmě že to není přesně. Je to stejný princip jako u toho nejotřepanějšího příkladu z pravděpodobnosti a statistiky: u (nešvindlovací) hrací kostky může při málo pokusech padnout cokoliv, ale při mnoha pokusech padne každá strana v 1/6 všech pokusů - a ta 1/6 je tím přesnější, čím víc pokusů celkově provedeš.

[pavlix]

u (nešvindlovací) hrací kostky může při málo pokusech padnout cokoliv, ale při mnoha pokusech padne každá strana v 1/6 všech pokusů

Je to pouze nejpravděpodobnější možnost. Díky tomu při hraní kostek ta postupka padá docela často, tedy řádově častěji než šest stejných kostek z ruky. To máš jen šest kostek, kdybys je házel postupně, je to šest pokusů. Když zvýšíš množství pokusů, zvýšíš samozřejmě pravděpodobnost této konkrétní hodnoty.

a ta 1/6 je tím přesnější, čím víc pokusů celkově provedeš.

To funguje na stejném principu jako ta postupka, akorát použiješ řádově větší počet pokusů než je počet různých hodnot. Pokud si navíc stanovíš toleranci té 1/3, můžeš počítat pravděpodobnost pro celé rozmezí hodnot. Při dostatečně velké toleranci dostaneš dostatečně vysokou pravděpodobnost.

Ale vtip je v tom, že to, co říkáš je pravděpodobnost na základě předpokládaných vlastností nějakým způsobem ideálního tělesa. Jenže v případě té vody o žádnou pravděpodobnost nejde. Jde pouze o statistiku a z ní ti vychází statistické pojmy, ne pravděpodobnostní.

Nehledě na to, že i kdybys udělal výpočet, ze kterého ti vypadne nějaká pravděpodobnost, tak to ještě neznamená, že to číslo má s rozumnou pravděpodobností nějaký fyzikální pravděpodobnostní význam ;).

TL;DR verze: Pravděpodobnost je svině.

[Grunt]

Ty hráze podél řek se v minulosti, nebudovaly aby chránily před záplavami chalupy, ale pole.

Proč se ty hráze mimochodem nepustí do polí a lesů, to mi dodnes není jasné. Vždyť to je princip který znali už staří egypťani. Voda sebou vždycky přitáhla úrodné bahno. Např. lužní lesy od Nových mlýnů dolů by toho pobraly IMHO minimálně tolik co samotné Nové mlýny. A díky tomu, že se tak v minulosti dělo se teď můžeme těšit z kvalitního tvrdého dřeva. No bohužel to pomalu mizne a kdo má sakra topit tím smrkovým hnusem nebo nedejbože nějakým rychlo-rostoucím papírovým bordelem? Asi budu muset brzo přejít na atom

[Ovocníček]

Jenže tehdy v tom bahně nebyla různá chemie, těžký kovy a tak... minimálně na dolním toku už tohle dneska fungovat nemůže.

[Grunt]

To mi připomíná jak jsem vařil sněhobílý kořen, v bílem kastrólku v čisté vodě a dostal jsem z toho víno. Ježíš by zblednul závistí jak mi jde přeměna vody ve víno od ruky.

[Aleš Kapica]

Ty hráze nechránily před většími povodněmi, ale před náhlým vzedmutím hladiny při průtrži. Když přišlo něco takového jako teď, tak bylo jasné, že s úrodou to bude na štíru, ale aby riskovali ztrátu úrody při každé větší bouřce, to už si dovolit nemohli.

Ale když už jsme u toho. Doporučuji kouknout se na mapy.cz, kde jsou k dispozici historické mapy jak vypadala situace dřív a porovnat ji se současným stavem. Jako příklad si můžeme vzít Troubky. Obec vypláchnutou v r. 1997 i v r. 2010. Co se změnilo od 50-tých let 19. století?

Z historické mapy je patrné, že mezi Troubkami a Henčlov existovala nějaká cesta s alejí, která mohla sloužit jako val, který odvádělvodu rozlitou v meandrech nad Troubkami mimo obec. A v místech dnešní Prechezy byl úsek, který tehdy mohl během povodní fungovat jako nárazník, který tlumil případnou přívalovou vlnu. Dnes je tam napřímené koryto, bez meandrů a pobřežní vegetace.

Přívalová voda se tak dostane až do ohybu řeky nad Troubkami. Jenže na soutoku Moravy a Bečvy, kde byl dříve lužní les, jsou místo něj rybníky. Vzdutím jejich hladiny se určitě zmenšil také spád koryta pod Troubkami a tím jeho drenážní schopnost. Přívalovou vodu nestíhá odvádět a ta se pak rozlévá do obce.

[Grunt]

Ale když už jsme u toho. Doporučuji kouknout se na mapy.cz, kde jsou k dispozici historické mapy jak vypadala situace dřív a porovnat ji se současným stavem. Jako příklad si můžeme vzít Troubky. Obec vypláchnutou v r. 1997 i v r. 2010. Co se změnilo od 50-tých let 19. století?

Naprosto není potřeba. Jsem z Lanžhota. Tady to mám z první ruky. Dokonce tu máme sdružení vedené p. Hostinou které proti těmto „protipovodňovým“ nesmyslům bojuje, žel marně. Všichni tady moc dobře vědí (někteří ještě dokonce pamatují), co jsou opravdová protipovodňová opatření, které fungovali spoustu let.

Ty hráze nechránily před většími povodněmi, ale před náhlým vzedmutím hladiny při průtrži. Když přišlo něco takového jako teď, tak bylo jasné, že s úrodou to bude na štíru, ale aby riskovali ztrátu úrody při každé větší bouřce, to už si dovolit nemohli.

Pamatuju si velkou vodu na Moravě, už nevím který rok, hrozilo zatopení Brodského. Jestli se dobře pamatuju, tak se to odklonilo do lesa a doteklo až „pod humna“ a zaplavilo přilehlé pole. Voda tam stála i přes zimu, ale vzhledem k tomu, že stejně už nezbyl kdo by ho obdělával, tak zůstalo ležet ladem. Za nějakou dobu na celém poli vyrostla docela unikátní fauna a flóra (mimo jiné, pokud se nemýlím místo nálezu labutě se zmutovaným H5N1) a když jsem se tama jel koupat na Moravu, pamatuju výjevy jako z filmu Krokodíl Dundee. Tak to tam vypadalo. Samozřejmě taková plocha nehledala majitele dlouho. O nějaké erozi nemůže být vůbec řeč. Ono kdyby se každý rok zaplavilo takhle nějakým způsobem pár dopředu naplánovaných polí…no asi by jsme se tu mohli dát na pěstování rýže.

[gtz]

Pamatuju si velkou vodu na Moravě

Rok 1997

[Grunt]

Ne-ne. 97 určitě ne. Ono těch velkých vod ještě bylo (IMHO tak kolem roku 2004)

[gtz]

No to netuším, v paměti mám sice ještě rok 2005 někdy po jarním tání ...

[Grunt]

Aiere, tak nějak to bylo.

[Dreit]

Když prohloubíme koryta řek o několik metrů, klesne o několik metrů i hladina. Problem solved

[Člověk z Horní Dolní]

Lepší řešení je prodat tu vodu do Afriky (pořád někde čtu, že nedostatek vody tam je obrovský problém). Dokonce by to mohlo být i finančně výnosné.

[Ovocníček]

A pak ti spadne okolní zástavba, mistře :)

[David Jaša]

Jo, takhle se problém řešil po shluku povodní koncem 19. století. Jak moc dobré řešení to bylo, bylo hezky vidět třeba na Bečvě r. 1997.

[gtz]

Vodav Rakousku také něco podobného jako u nás. Díval jsem se a celkem husté. Škoda, že naši pantáni nedělají nic s čištěním koryt.

Jinak Morava zdraví Čechy.

[Aleš Kapica]

Dík za link. Dohrábnul jsem se díky němu na skutečný přehled aktuálního stavu v Evropě.

[gtz]

Není za co, #13 Doplnil jsem ještě jeden odkaz tak jak události šly.

[David Jaša]

Škoda, že naši pantáni nedělají nic s čištěním koryt.

Jaký že má čištění koryt vliv při padesáti- a víceleté vodě?

[gtz]

myslel jsem to, že v korytech apod. se usazuje léta bordel a stát s tím skoro nic nedělá. Myslel jsem tedy to, že kdyby ty koryta byla v pořádku tak by se tam té vody mohlo vlézt více a nemusela napáchat takové škody.

[Sten]

Veškerý bordel, který tam byl, odnese voda už při prvním či druhém stupni.

Teď v Praze protéká více než 2 800 m³/s, normálně tam protéká kolem 150 m³/s. Takže by bylo potřeba téměř dvacetkrát větší koryto, aby se to tam všechno vešlo.

[gtz]

Nemyslel jsem ani Prahu, ale ty malé města/městečka kde mají s vodou problémy díky tomu, že nejsou proti povodňové hráze atd. V Praze tam toho moc nejde udělat.

[PepaSFI]

stručně řečeno, voda ten bordel neodnese. Usazeniny za desítky let se jen tak lehko nepohnou. Problém je částečně v tom že jsme řekám vnutili svůj názor. Vyzdili jsme koryta abychom získali prostory ale ta voda si plíživě vede svou. Vznikají mělčiny, usazeniny, zátoky a pokud to umělé koryto nebudem uměle udržovat, tak vzniknou bariéry které se v krizové situaci projeví. Samozřejmě že extrémy to řeší jen částečně ale menší problémy by odpadly. Ono taky nejde jen o objem vody ale i o charakter proudění, o to kam a jak se voda rozlije. Zkrátka, voda valící čistým korytem bude asi míň problémová než bouřící peřeje na nánosových bariérách. Jenže čištění koryt nemá ten správný efekt. Prostě, povodňová stěna za desítky milionů je skvělá věc u které se můžou papaláši předvádět a chlubit se zásluhama. Naproti tomu, vyčištění koryta které získá asi tak sejný ochranný efekt jako ta zeď a bude obnášet pár týdnů práce bagru a pár náklaďáků, to ten politický přínos mít nebude. Je to jen hromada smradlavýho bláta, politik se přece nebude natřásat před tatrovkou plnou sraček.

[Grunt]

Ještě taková technická: Nemělo by se při čistém, vyzděném korytě snižovat tření částic vody? Tím by měla voda získávat větší rychlost a s tím též větší energii, ne? Z mého pohledu též nic moc varianta.

[David Jaša]

Pravdu díš.

[Jendа]

Ale taky bude na stejný průtok stačit menší průřez, takže si nebude pomáhat přes Strahov, ale poteče v korytě.

[David Jaša]

Však v zástavbě je zregulované hladké prizmatické koryto v pořádku. Blbost je to ovšem v krajině, protože rozlivy vody zaprvé zmenšují vlnu dále po toku řeky, a zadruhé přírodní koryto se průchodem povodně neponičí.

[Grunt]

Nebavím se o Strahově (kterého vola napadlo postavit město a ještě k tomu hlavní v meandru dost velké řeky, to by mě fakt zajímalo), tam je to jasné pokud chceš mít z obou stran nahňahňané město a divadlo s výhledem na vlnící se Vltavu, ale problém je že tak jak to vypadá na Strahově to začíná vypadat i jinde. A pokud uděláš takovou rychlodráhu spíš připomínající urychlovač částic, který vede od pramene až do ústí tak se pak nemůžeš divit, že mosty nevydrží náraz rozjetého rychlovlaku (energie obou budou asi dost podobné).

[JS]

kterého vola napadlo postavit město a ještě k tomu hlavní v meandru dost velké řeky, to by mě fakt zajímalo

To mohlo napadnout jedine Prazaka..

[M-train]

To právě néééé, Pražák by to nikdy neudělal. To byl někdo, kdo přitáhnul z Moravy a zrovna tady se zabrzdil.

[Aleš Kapica]

No. Nevím jestli ta baba co v tranzu vykřikovala "Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká.." byla zrovna z Moravy..

[kavol]

no tak vodněkud zpoza Tater, no, coby, orient jako orient ...

[pavlix]

Máš snad nějaké důkazy o tom, že nebyla?

[Aleš Kapica]

Vzhledem k tomu, že jediná informace Kosmy o jejím tatíkovi je právě ta, že sídlil v džngli u Zbečna, které je od Moravy zcela opačným směrem, tak asi ne.

[M-train]

Já si vždycky myslel, že to byl Ringo Čech.....

[pavlix]

Přistěhovalec ;).

[gtz]

Ano, tak jsem to myslel, pročistit pár bagry koryta řek/říček tak, aby ten sajrajt šel pryč. Nikdo s tím nic nedělal asi protože prachy šly raději na jiné účely. A u těch tatrovek se určitě nikdo fotit nebude ... za to se body nedávají. Když se tam někde něco usazuje a od komančů se s tím nic nedělá tak ani sebevětší voda s tím nic neudělá. Bahno je bahno.

[M-train]

Myslím, že nějaký starosta říkal, že právě vyčištění koryta té jejich horské říčky od bordelu jim tu vesnici zachránilo.

[gtz]

To zachránilo pár městeček a vesnic i u nás na Moravě. Díky tomu, že se tehdy čistilo koryto Svratky tak v roce 1997 nebyly škody až zase tak moc velké.

Někdo zde píše, že xx-letá voda s tím nesouvisí, ale myslím, že souvisí. To bláto a ty nánosy co tam jsou myslím žádná voda sama od sebe neodnese.

[David Jaša]

Díky tomu, že se tehdy čistilo koryto Svratky

že byl Vír o 10 m níž, než obvykle

tak v roce 1997 nebyly škody až zase tak moc velké.

[gtz]

Tehdy jestli si pamatuji dobře jak Vír tak i Brněnská upouštěly celkem hodně velká kvanta vody, aby na tu vody byly připraveny. Myslel jsem čištění koryta mimo Brno -> např. směrem na Židlochovice. Pamatuji si, že tam byla voda tak akorát pod most a ostatní nemovitosti měli písek a to stačilo. Tehdy jsem se bavil s člověkem co dělal pro Povodí Moravy a kdyby se před tím rokem 97 neprovádělo čistění koryta tak to prý dopadlo špatně.

[Aleš Kapica]

Jenže vtip je v tom, že to zachránilo tu jejich vesnici. O tom jak dopadly vesnice pod nimi o kus dál už nic neříká.

[Bedňa]

Neviem či som uderený na hlavu, ale prečo pred jarou a jeseňou niesu priehrady vypustené na minimum ako záchytné body? Vždy nás tie jarné a jesenné dažde prekvapia ako tma v noci.

[M-train]

Nemáš pravdu, většinu lidí to nepřekvapí, jenom politiky.

[Bedňa]

+1 :)

[mrv]

takze politici ted ridi vltavskou kaskadu? nebo se jen snazis byt vtipnej? moc ti to totiz nejde...

[M-train]

Vypatlanýmu anonymovi je odpověď asi ztrátou času...

Existuje něco jako výkonná složka a rozhodovací složka. Stejně jako když TOPácký Hudeček měl údaje o stavu vody, byl požádán Radotínem o pomoc, a sdělil, že klídek, normy jsou předimenzované, a pak ho překvapilo, že voda stoupala nějak rychle. Měl bys v té oblasti bydlet, kravská mrvo!

[manasekp]

nechcu ti do toho moc kecat ale nic jako vykonna a rozhodovaci slozka neexistuje

[M-train]

Aha, a to mi píšeš z Marsu nebo odkud? Všude existují výkonné orgány, které konají, a pak rozhodovací, zde politické, které k činnosti dávají pokyn. Druhá věc je, že by věci měly být nastaveny tak, aby se na nějakého politika nemuselo čekat, až se vyspinká z oslav.

Tak mi do toho nechtěj moc kecat .

[manasekp]

u nas existuje zakonodarna, vykonna a soudni moc.

[M-train]

Tak to se ti omlouvám, já jsem netušil, že sedíš u příruček a připravuješ se na zkoušky ve škole. Měl jsem na mysli běžnou situaci - ve státní nebo komunální instituci, firmě, sportovním klubu, nebo dokonce rodině. Tj. že některé věci se provádějí jako výkonné (executive), některé věci potřebují politické (decisive) rozhodnutí k tomu, aby ta první část začala konat.

Ale to je asi na tebe moc komplikované, stejně jako to, že tebou zmíněná soudní moc v tomto konkrétním případě by měla příjít dodatečně, až (jestli) se prokáže, že politická moc-složka nesplnila svou povinnost a nedala pokyn exekutivě. Tak si dál na počítači kresli maňásky a diagramy o tom, co u nás spíš neexistuje jako funkční, než existuje - třeba ti to dělá dobře.

[Aleš Kapica]

Protože kdyby pak náhodou nezapršelo, tak by byly větší města v prdeli s pitnou a užitkovou vodou. Víme?

[Bedňa]

Aha takže nás to každý rok zaskočí, dík za potvrdenie.

[Aleš Kapica]

Přinejmenším do doby, než se stane úspěšné čtení z křišťálové koule normou.

[Bedňa]

V dnešnej dobe "kryšťálové koule" lietaju po obežnej dráhe a zrejme by objavili počasie čo sa vymyká každoročnému normálu a vždy nás prekvapia.

[Josef Kufner]

Ty "křišťálové koule na oběžné dráze" vidí na pár dní dopředu, když mají štěstí, tak na týden až dva.

[Bedňa]

Nehovorím o presnej predpovedi, ale dlhodobých predpovediach, to je jedno, mám 41 a ešte som suchú jar nezažil, no niekoho to každý rok prekvapuje. Prepáč nebudem to rozoberať ďalej.

[karel]

A loni suchy jaro nebylo? smarjaboze...

[David Jaša]

Při kolika z těch pozdních jaří (týdny po odtečení vody z tání) bylo tak vlhko, že se rozlívaly řeky?

[Bedňa]

Tak mi to práve potvrdili v správach na Prime. Politici tvrdili, že po výstrahe vypúšťali priehrady od minulého pondelka, pritom vypúšťali až od soboty, čo už bolo neskoro. Jaké jednoduché že? Stačí pri výstrahe odpustiť. Ako obyčajne sa zodpovednosť stratí v dyme. Tak si to zas niekedy zopákneme.

[Ovocníček]

Aha takže nás to každý rok zaskočí, dík za potvrdenie.

S jakým předstihem dopředu si myslíš, že se dá předpovědět, že za dva dny spadne 100 a víc mm? Čili velká část celoročního úhrnu srážek?

[luky]

Víme?

Az na to, ze tim duvodem je spis vykon vodnich elektraren. Vltavska kaskada se pouziva primarne k vyrobe elektriny a k zajisteni splavnosti.

[Kvakor]

Protože pak mrmlají rybáři a rekreanti, poněvač pak mají místo vody a pláží jen bahno. A energetici by neměli vodu na pokrývání špiček (resp. propadů), co dělají v elektrorozvodné síti "obnovitelné" zdroje. Proto se upouští až když meteorologové řeknou, že by mohly přijít povodně, jinak ne.

PS: V povodňovém zpravdoajství na ČT24 si stěžovali obyvatelé Husince na regulaci, nebo spíš neregulaci Husinecké přehrady - když tam byl hrázný, tak upoštěl průběžně kdykoliv bylo třeba, ale od té doby, co je vypouštění řízené dálkově, mají povodeň každé dva roky ...

[Aleš Kapica]

Možná si předtím stěžovali, že jim občas nejde v baráku proud. 8-P

[Bedňa]

Asi existuje nejaké hranica aby sa dalo vyhovieť obidvom stranám. To ako by som počul v práci, nenič nástroje uber, no to nemusím robiť nič, je to o ľuďoch.

[gtz]

Sakra chtěl jsem doplnit svůj post, ale zapomněl jsem, že to tu nejde .

Tak aspoň doplním: Rakousko min. po minutě

[Peter]

V Nemecku tiež poriadne plávajú. Podľa Bayerischer Rundfunk by mohol Dunaj v Passau vystúpiť na 12 metrov. Pre porovnanie: v roku 2002 kulminoval pri 10,81 m a pri zatiaľ najhoršej povodni v 1954 mal 12,2 m.

[gtz]

Ano, také Rakušáci srovnávají letošní rok s 2002.

[Sten]

Byl jsem s přítelkyní o víkendu na Dachsteinu (byl tam Narzissenfest), takže zážitky z okolí Ebensee máme z první ruky. Brodění a značky „Überflutet“ (překvapilo mě, že na tohle mají připravené značky ) tam byly hodně časté. Přímo do Ebensee jsme se dostali v sobotu při cestě z ČR, zpátky už byla silnice u Roithu (cca 12 km od Ebensee) zavřená a museli jsme přes hory — druhá hlavní silnice vede do Solnohradu a tak by nás podle Radio OÖ čekala padesátikilometrová kolona, protože všechny silnice ze Solnohradu do Německa byly uzavřeny (nejopakovanější slovo v Radio OÖ bylo „gesperrt“ a dopravní zpravodajství časem zabíralo více než polovinu vysílání). Taky jsme v sobotu večer byli v Hallstattu, a protože už bylo pozdě večer, tak jsme si řekli, že tam zajedeme ještě v neděli dopoledne, což už nešlo.

[p.c.x.]

Aha, další chytrolín, expert na všechno včetně hydrologie. Nebýt kaskády a možnosti regulace průtoků, tak by ty povodně byly ještě rozsáhlejší. Vždyť jednou z jejich základních funkcí je právě snižovat riziko a intenzitu povodní. Na neregulovaných řekách k nim dochází daleko častějc. U tak velkých toků jako Vltava, Labe, Odra nebo Dyje to je prakticky nutnost.

Uvědomte příslušná místa (ČHMI, Výzkumný ústav vodohospodářský, Ministerstvo zemědělství, ..) a vysvětlete jim, jak jsou mimo a předneste svoje řešení. Určitě tam na někoho takového čekají. Vaše znalosti určitě uvítají i v zahraničí, kde ty vodní díla taky staví. Ještě je pokárejte, jak nejsou schopni spolehlivě předpovídat počasí a množství srážek, že máte lepší matematické modely nebo že to dokážete spolehlivě věštit z křišťálové koule.

[w4rr10r]

Nebýt kaskády a možnosti regulace průtoků, tak by ty povodně byly ještě rozsáhlejší. Vždyť jednou z jejich základních funkcí je právě snižovat riziko a intenzitu povodní.

Důkaz kruhem?

[Ovocníček]

Ani náhodou. Se podívej do Prahy nebo i do Krumlova - nejvyšší šlupka jsou ty neregulované/neregulovatelné toky. Není jak z nich zadržet vodu (udělat zkrátka "buffer"), aby se ta povodňová vlna otupila. Takže voda rychle stoupne třeba o čtyři metry, a za den je třeba už zase skoro v normálu.

Kdyby tam byla nádrž (což nechci prosazovat, ideální by samozřejmě bylo, kdyby se baráky vždy stavěly až hodně vysoko nad korytem). S nádrží bys to mohl částečně chytit, takže by si pouštěl třeba o 1,5 metru víc několik dní. Ale nebyla by vlna, která lízne i věci vysoko nad potokem a nadělá tam škody.

Co se děje v Praze teď: Orlík/Slapy regulujou odtok, ale teče to tam z Berounky a Sázavy, kde se vlna zachytit/otupit nedá. I když je pravda, že Orlík/Slapy nemají moc kapacity na skutečné pohlcení něčeho velkého, jenže jde právě o zvolnění té vlny. Záleží totiž na výšce té vody, ne tolik na tom, jak dlouho tam zůstane. Když máš baráku metr vody nějaké tři hodiny, tak to máš stejně v pytli jako po třech dnech. Ale když řeka na tejden stoupne jenom o 3 metry místo 4 a tobě se to zastaví někde před Prahem, tak jsi jako jedinec vyhrál. A zrovna takovejhle rozdíl může udělat ta přehrada, když část vody na nějakou dobu zadrží.

Jinak ovšem jsem pro podporování retenční schopnosti krajiny.

[gtz]

No u nás na Moravě když se stavěly Nové Mlýny tak proti nim byl hodně velký boj. Lidé byli proti, že jim mizí voda ze studen apod., ale po povodni v roce 2002 se ukázalo, že většinu vody Nové Mlýny zadržely. Naštěstí je tam velká plocha tak se voda mohla v klidu rozlít z jedné do druhé.

[Jendа]

Zajímavé, že začneš komentář „Ani náhodou“ a pak nevyvracíš tvrzení, na které reaguješ. Nebo jsem něco nepochopil?

Co se děje v Praze teď: Orlík/Slapy regulujou odtok, ale teče to tam z Berounky a Sázavy, kde se vlna zachytit/otupit nedá.

Mně se zdá, že kaskáda teď dělá všechno pro to, aby se naplnila, a pak musela pustit všechno. Spíš mi přijde, že chtějí dát čas na stavění zábran v Praze.

[Jendа]

Mně se zdá, že kaskáda teď dělá všechno pro to, aby se naplnila, a pak musela pustit všechno. Spíš mi přijde, že chtějí dát čas na stavění zábran v Praze.

As seen in 2002. Kaskáda plná a Mrkva plánuje další déšť.

[kralyk z abclinuxu]

Ad patička: Ty si z toho děláš srandu, ale někteří lidi to berou vážně

[Ovocníček]

Zajímavé, že začneš komentář „Ani náhodou“ a pak nevyvracíš tvrzení, na které reaguješ. Nebo jsem něco nepochopil?

Ono tvrzení pláclo něco jako že prý "důkaz kruhem":

Nebýt kaskády a možnosti regulace průtoků, tak by ty povodně byly ještě rozsáhlejší. Vždyť jednou z jejich základních funkcí je právě snižovat riziko a intenzitu povodní.

Důkaz kruhem?

A na to já v tom příspěvku uvádím, jak ty přehrady fungují a jak tím snižují riziko a intenzitu povodní. Takže tvrzení obžaloby v plném rozsahu odmítám a cítím se nevinen.

[David Jaša]

A na to já v tom příspěvku uvádím, jak ty přehrady fungují a jak tím snižují riziko a intenzitu povodní.

Jo, teorie je to hezká.

Praxe je taková, že:

1) přehrady se staví za přesně opačným účelem než ochranou před povodněmi - zadržením vody pro energetiku, vodárenství, závlahy nebo nalepšení průtoků. Všechno to vyžaduje udržovat přehradu plnou co to jde - zatímco ochrana před povodněmi vyžaduje mít přehradu co nejprázdnější.

2) i kdybychom všechny přehrady věnovali protipovodňové ochraně a udělali z nich suché poldry, tak zvládnou větší povodeň jen tak tak - viz Slezská Harta napuštěná v r. 1997 za pár dní...

[Ovocníček]

Takže praxe: Lipno momentálně pouští 95 kubíků, přitéká mu skoro 300 kubíků. To znamená, že snižuje celkový průtok pod sebou o 200 kubíků. V Praze už to moc nedělá, ale v Krumlově nebo Budějovicích teda kurva.

V Krumlově by nebýt Lipna teď teklo 500 kubíků místo 300 (momentální stav). Tj. o dvě třetiny více. Voda by se vylila do ulic, což se zatím nestalo. Takže "hezká teorie"?

[Jendа]

V Krumlově by nebýt Lipna teď teklo 500 kubíků místo 300 (momentální stav). Tj. o dvě třetiny více. Voda by se vylila do ulic, což se zatím nestalo. Takže "hezká teorie"?

Jenže to počítá s tím, že do Lipna přestane těch 300 kubíků přitékat ještě než se naplní. Což může a nemusí být pravda.

[Ovocníček]

Ano, ale zatím kapacitu má a déšť už není tak silný. Díval jsem se na stav, a jestli to dobře počítám, tak vydrží akumulovat ještě asi den, což by mohlo stačit. S tím, jak slábne déšť, by mohl slábnout i objem vody, který teče z bezprostředního okolí řeky, takže by mohlo Lipno začít postupně pouštět víc.

Krumlov údajně kulminoval na 307 kubících, takže něco takového tam ještě může celkové být puštěno, aniž by došlo k dalším škodám...

[Ovocníček]

Tak už se ten přítok zlomilo a odpouštění asi nebude třeba zvyšovat. Zdá se, že to měli v povodí vypočítané na kost :)

Zaplať Pán Bůh za to.

[David Jaša]

Příloha:

• vltava_nad_krumlovem.ods (16824 bytů)

V Krumlově by těch ~500 kubíků namísto ~300 dělalo odhadem půl metra navrch (hádám podle pokusu o měrnou křivku profilu nad Krumlovem v příloze) Stačilo by to na vylití Vltavy?

Jinak jestli ta korelace Qn a SPA platí stejně i v Krumlově pod profilem, tak je to dost velký průser ohledně územního plánování, když tam na III. SPA stačí dvouletá voda...

[Ovocníček]

Stačilo by to k vylití do centra a do spousty baráků. Těch 300 asi je hranice, co se dá unést bez průseru. Jestli by těch 200 kubíků bylo jen půl metru nevím, to koryto uvnitř města je sevřené a není moc místa k rozlití ani zpomalení. Jinak v roce 2002 to bylo o minimálně 2 metry výš, ale od té doby je poněkud prohrábnuté koryto. Teď někde čtu, že tehdy jsme měli kulminaci na 420 kubících, což Lipno opět zmírnilo o 140

Jinak se ty údaje poněkud liší (možná jsou to nesrovnatelná měření - někde čtu, že jsme měli během neděle a pondělí udržovaný průtok 280, někde vidím 220 kubíků). Jen někdy se u toho uvádí, kde se to měří (případně jestli se to nepřepočítává nějakým modelem) a tak, takže to vysvětlit nedokážu.

[David Jaša]

Jestli by těch 200 kubíků bylo jen půl metru nevím,

Taky nevím, byl to odhad. Nicméně Vltava v Krumlově (stejně jako v Praze) má celkem slušný spád a v tom případě roste s výškou hladiny poměrně výrazně rychlost proudění a tím pádem hladina roste znatelně pomaleji než průtok.

Jinak se ty údaje poněkud liší (možná jsou to nesrovnatelná měření - někde čtu, že jsme měli během neděle a pondělí udržovaný průtok 280, někde vidím 220 kubíků).

Na hladiny/průtoky z měrných profilů se dá spolehnout.

Jen někdy se u toho uvádí, kde se to měří (případně jestli se to nepřepočítává nějakým modelem) a tak, takže to vysvětlit nedokážu.

On zákon zachování hmoty platí i pro vodu a dá se čekat, že změny průtoku mezi odkazovaným profilem a soutokem s Polečnicí se dají zaokrouhlit na nulu.

[Ovocníček]

Měla by spád (relativně, žádná bystřina to není), ale jsou tam tři jezy, zrovna na potvoru tam, kam asi nejsnáž nateče, tj. Rybářská, Ostrov, Široká a okolí, Městský Park, Linecká, Plešivec, Po Vodě.

[kavol]

hm, což mi připomíná, že Krumlov je vlastně hezkým příkladem těch změn koryta, které se tu diskutují někde okolo - poslední krumlovský jez už připomínají jen kozy šlajsny, jinak je rovná hladina tam, kde kdysi byl asi metrový schod ...

[Jendа]

Ve svém příspěvku popisuješ, jak funguje regulace vodních toků (a v tomto s tebou souhlasím). Nevyvracíš ovšem nijak tvrzení, že „Nebýt kaskády a možnosti regulace průtoků, tak by ty povodně byly ještě rozsáhlejší. Vždyť jednou z jejich základních funkcí je právě snižovat riziko a intenzitu povodní.“ je důkaz kruhem.

[pavlix]

Přesně tak, dokazovat účinnost řešení příčinou jeho vzniku je argument vírou.

[Ovocníček]

Lidi, lidi. Ten originální poster se snažil vytvořit dojem, že ty přehrady nemají žádný význam.

Upnul se na to, že ten chudák před ním náhodou nepodložil svoji větu žádným důkazem, takže hurá, důkaz kruhem, přehrady jsou na prd!

A já vám říkám, že to v praxi funguje, dokonce jsem tu hodil i čísla, která do dokládají. Ale vy se pořád upínáte na to, že tu jeden člověk řekl, "že to je cíl přehrad" a z toho se tu snažíte dovozovat, že jestli je to jejich proklamovaný cíl, tak to určitě ve skutečnosti není pravda (sic). Tak kdo tu mele?

Jako sorry, ale sémantické flamy naprosto o ničem se na internetu vedou už dost často, ne? Tak proč to tahat sem, pánové.

[Jendа]

Ale já souhlasím s tím, co píšeš o funkci přehrad. Jenom jsem upozornil na to, že rozporuješ něco, co člověk, na kterého reaguješ, netvrdil.

[Jendа]

existuje argument vychvalující funkci přehrad, který je ale důkazem kruhem → přehrady jsou na prd

Můžeš mi osvětlit tuto implikaci?

[pavlix]

Lidi, lidi. Ovocníček jednou nepochopil jeden komentář a přesto musí pokračovat v diskuzi jen aby to nevypadalo, že se prostě seknul. A ani si nevšimnul, že Jenda nikde netvrdí to, o čem by se s ním tak rád hádal.

Tak kdo tu mele?

To mi přijde celkem zřejmé.

Jako sorry, ale sémantické flamy naprosto o ničem se na internetu vedou už dost často, ne?

Tentokrát ho docela udržuješ při životě :).

[Ovocníček]

Jinak bych k tomu ještě přidal takové lidové přirovnání: Povodeň na neregulovaném toku je jako když se chlastá nalačno, zatímco na regulovaném to máte jako když se chlastá s plným žaludkem.

Je jasné, že když vypijete čtyři flašky vodky, tak vás klidně zabije oboje. Ale to neznamená, že plnej žaludek nedělá žádnej rozdíl.

[David Jaša]

Jak píšeš o příspěvek výš - u menších povodní to smysl má, ale před většíma to neochrání. Tedy pokud regulací myslíš čistě přehrady. Pokud regulací myslíš všechno, co ten pojem opravdu obsahuje, tak teda potěš...

[Ovocníček]

I u těch větších to dokáže zmírnit škody částečnou kontrolou toho průběhu. Třeba i tím, že se to zdrží, aby se postavily zábrany. O kolik centimetrů to třeba nakonec sníží maximální dosaženou výšku vody v Praze, to hádat nemůžu.

[GeoRW]

+1, ale blogpost aspon pobavil

[kavol]

Aha, další chytrolín, expert na všechno včetně hydrologie. ... Uvědomte příslušná místa (ČHMI, Výzkumný ústav vodohospodářský, Ministerstvo zemědělství, ..) a vysvětlete jim, jak jsou mimo ...

á, další optimista, který si myslí, že se chod této země řídí nejlepšími vědeckými poznatky špičkových odborníků, a ne zcela jinými zájmy

na ČHMÚ, VÚV a jednotlivých Povodích samozřejmě spoustu věcí v blogu i zde v diskusi zmiňovaných vědí, netřeba je uvědomovat a něco vysvětlovat, nicméně reálná řešení se s těmi teoreticky ideálními dosti rozchází

při ranním čtení bulváru jsem se dozvěděl od nějaké tiskové mluvčí, že prý o nadměrných srážkách dostali varování až v sobotu večer, hm, jasně, hlavněže kanoisti rušili závody na základě předpovědi už ve čtvrtek, a já si vybavuju, jak už předminulý víkend, když jsme mokli, se mluvilo o tom, že to jen tak neskončí ... ale jistě, to tehdy byly od ČHMÚ jen takové babské řeči, že prej očekávaj chladné a deštivé jaro, to nebyli ti správní odborníci, které má jít Aleš poučovat, to byli vlastně jen nějací podobní chytrolíni jako Aleš, kteří na Ústavu pracujou jen náhodou a měli je už dávno vyrazit, že?

[Jendа]

Jaká bývá spolehlivost předpovědi, na základě které se ruší kanoistické závody, nebo když se mluví o tom, „že to jen tak neskončí“? Nemůže se stát, že se nějaký kavol bude příště rozčilovat, že jsme na suchu, protože správce přehrady uvěřil nějakým odhadům a vypustil vodu, načež déšť samozřejmě nepřišel, místo, aby počkal na spolehlivé vyjádření ČHMÚ?

[kavol]

Jaká bývá spolehlivost předpovědi, na základě které se ruší kanoistické závody, nebo když se mluví o tom, „že to jen tak neskončí“?

asi velká, poněvadž zorganizovat takovou akci není žádná sranda a nikdo si nevezme jen tak na triko ty promrhaný prachy a nasranou komunitu

v relativním měřítku, z hlediska zodpovědnosti jedince za věc o které rozhoduje, bych si to dokonce troufal považovat za větší tlak nežli u těch, co rozhodovali o (ne)otevření kohoutů ... přijde vůbec někdo aspoň o prémie? skončí kvůli tomu nějakej politik, co měl svolat krizovej štáb a řešit manipulaci s VD a neřešil jí, anebo na tom spíš ještě vytříská body, jak se krásně o své ovečky po povodni postaral a jak jim napříště nechá postavit další neúčinná protipovodňová opatření?

Nemůže se stát, že se nějaký kavol bude příště rozčilovat, že jsme na suchu, protože správce přehrady uvěřil nějakým odhadům a vypustil vodu, načež déšť samozřejmě nepřišel, místo, aby počkal na spolehlivé vyjádření ČHMÚ?

a jak si to "být na suchu" představuješ?

- třeba by se nějaký kavol rozčiloval, že mu zrušili nějakou vodáckou akci apod., a třeba by ho to i dost sralo, ale z pozice vodohospodáře, zajímalo by tě spíš riziko naštvanýho kavola, nebo riziko miliardovejch škod a ztrát na životech? ... takže tento konkrétní kavol by uznal, že na základě dostupných informací šlo o správné rozhodnutí a obrátil by svůj hněv k tomu, kdo ty informace dodal :-p

jinak asi zanedbáváš skutečnost, že déšť už tady byl, země byla nacucaná, i bez dalšího deště by ještě nejmíň další dva týdny byly zvýšené průtoky, takže v případě skončení deště po vypuštění přehrad by prostě stačilo nepřevádět celý přítok a tím ty přehrady zase napustit

a vůbec, nějak nechápu, jak toto tvoje rejpání souvisí s tou pointou, že výše jmenované spolky nenutno poučovat o tom, co vědí?

[Jendа]

a jak si to "být na suchu" představuješ?

- třeba by se nějaký kavol rozčiloval, že mu zrušili nějakou vodáckou akci apod., a třeba by ho to i dost sralo, ale z pozice vodohospodáře, zajímalo by tě spíš riziko naštvanýho kavola, nebo riziko miliardovejch škod a ztrát na životech?

Vadilo by ti, kdyby přehrady byly pořád úplně vypuštěné? (jako ne na dno, prostě maximální retenční prostor)

takže tento konkrétní kavol by uznal, že na základě dostupných informací šlo o správné rozhodnutí a obrátil by svůj hněv k tomu, kdo ty informace dodal :-p

Smí se Povodí řídit nejen podle vodáků, ale i podle kartářky? Hněv taky obrátíš na ni?

[kavol]

Vadilo by ti, kdyby přehrady byly pořád úplně vypuštěné? (jako ne na dno, prostě maximální retenční prostor)

no, a teď ještě definuj "pořád" - protože brát to doslovně, to by byla pěkná kravina ... jinak ne, nevadilo

Smí se Povodí řídit nejen podle vodáků, ale i podle kartářky? Hněv taky obrátíš na ni?

prosímtě, dej si studenou sprchu

[pavlix]

To ohledně vodáků a kartářky je podle mě relevantní otázka, nevyžadující studenou sprchu.

[kavol]

tak si to ještě jednou přečti, o logických klamech tě snad poučovat nemusím, ušetřeme si odkazy a přejděme rovnou k tomu, že "nejen podle vodáků, ale i" je naprosto zbytečná vsuvka, která neslouží k ničemu jinému než mi podsunout tvrzení, že se Povodí má (v tomto konkrétním případě) řídit podle vodáků

a to jsem neřekl, řekl jsem (byť nepřímo odkazem na jejich předpověď), že se má řídit podle ČHMÚ, a uvedl jsem příklad, že vodáci se podle něj řídili - tedy, že je něco špatně, pokud dvě různé skupiny na základě principiálně stejných informací vyhodnotily situaci odlišně, přičemž ta skupina, která to vyhodnotila v rozporu s později nastalou realitou, tvrdí něco v tom smyslu, že to prostě nemohla vyhodnotit jinak

to, že ČHMÚ lze k té kartářce leckdy přirovnat, je věc jiná

[pavlix]

Fajn. Podstatné je, kdo by měl vynášet nějaké soudy. Jestli když ČHMÚ řekne, že hodně prší (dobře, dejme tomu, že řekne, že to pravděpododobně bude pokračovat, ať nejsme zlí), kdo konkrétně na to má samostatně reagovat a jak? Zajímá mě postup, který je zpětně obhájitelný, ať se počasí dále vyvíjí jakkoli (tedy i podstatně jinak, než se předpokládalo).

[kavol]

Fajn. Podstatné je, kdo by měl vynášet nějaké soudy. Jestli když ČHMÚ řekne, že hodně prší (dobře, dejme tomu, že řekne, že to pravděpododobně bude pokračovat, ať nejsme zlí), kdo konkrétně na to má samostatně reagovat a jak?

kdo konkrétně? - v rámci této diskuse ten, kdo ovládá výpustě přehrad, což je celá hierarchie lidí, počínaje nějakým čičmundou na dispečinku Povodí, když se nic neděje, a konče někde asi u hejtmanů nebo bezpečnostní rady státu

sorry, ale tuto část nemám nastudovanou, takže ti to z hlavy neřeknu a googlit můžeš sám :-p

Zajímá mě postup, který je zpětně obhájitelný, ať se počasí dále vyvíjí jakkoli (tedy i podstatně jinak, než se předpokládalo).

mno, obecně jsem to snad již popsal dostatečně, ale zopakuju - v případě déletrvajících dešťů (či jiného předpokladu zvýšených stavů, např. větší sněhová pokrývka na konci zimy apod.) držet minimální možnou hladinu, tedy navýšit odtoky co nejdříve, "dokud se nic neděje", aby pak byl eventuelně prostor je snížit, a na normální stav nechat přehrady nastoupávat teprve po skončení dešťů

přičemž "déletrvající", "minimální možnou", "co nejdříve" atd. jsou věci závislé na konkrétních podmínkách té oné přehrady

nevím, co by na takovém postupu mělo být neobhajitelného?

[pavlix]

Jo, zní to docela rozumně.

[kavol]

btw, zachytil jsem zajímavou JPP informaci, že tak to dřív bylo, že Orlík chodil dolů o 10 m, teď šel s bídou o tři, resp. tak akorát se vrátil na stav ze začátku května, kdy ale naopak bylo slunečno, zatímco teď chcalo už několik tejdnů - tak nějak (těch 10 m, když už dobu prší a ještě má pršet, i když se neví přesně kolik) bych si to představoval, viz níže

[jozka]

Ja bych do toho vnesl trochu reality... pokud ma kavol na mysli ty same zavody co ja (o jinych nevim), tak ty nebyly zruseny proto, ze by byla povoden, ale proto, ze bylo uz ve ctvrtek jiste, ze to bude pres 25m3/s, coz je hranice za kterou se uz neda postavit regulerni trat. 25m3/s neni zadna povoden. To, ze nakonec teklo 209 m3/s je vec jina.

[kavol]

patrně myslíš Paraplíčko, protože v Troji měli být rafťáci (a na Paraplíčku i kajaky, že ...)

(mělo se jet ještě něco krom Nisy, na který se to stihlo?)

samozřejmě 25 a 209 je krapet rozdíl, nicméně podstatná otázka je ta, jaktože vodáci věřili, že to půjde ještě nahoru, a lidi co maj pod palcem kohouty na přehradách tomu nevěřili? - viz výše, i kdyby z toho nakonec nebyl takovej vejplach, tak pořád by to bohatě stačilo na doplnění stavů po preventivním upuštění, co tomu teda bránilo, po negativních zkušenostech z let minulých a s předpovědí, že má ještě pršet, byť třeba nevydanou s tak velkou pravděpodobností, jako pak když už bylo pozdě?

[jozka]

No tak specialne v ten ctvrtek uz prehrady poustely, dokonce driv nez se zrusily zavody. Pokud si vybavuji, prutok sel rekou nahoru uz od stredy. Jinak debatu na tohle tema jsme uz meli kdysi pomerne ohnivou a ja na rozdil od tebe verim Povodi, ze "maximalni retencni hladina" znamena opravdu maximalni retencni hladinu, bez ohledu na to, jak je vysoka hraz a zabradli na ni

O Nise nevim nic, Jizera se rusila z duvodu, ktery jsem uvedl a Troja kvuli tomu, ze ten kanal je pri zvedle hladine proste zarovnany a neni kde jezdit.

[kavol]

No tak specialne v ten ctvrtek uz prehrady poustely, dokonce driv nez se zrusily zavody. Pokud si vybavuji, prutok sel rekou nahoru uz od stredy.

tak teď prozměnu nevím, kterou řeku myslíš, protože průtoky šly nahoru vpodstatě po celý republice už asi tak před třema tejdnama, naopak přehrady to až na konečný počet vyjímek prakticky nereflektovaly

mluví se tu hodně o Lipně a Krumlově, poslední řádky z tabulky na PVL:

04.06.13 07:00   	236 	106 	  > Q2
03.06.13 07:00   	227 	97,7 	 > Q2
02.06.13 07:00   	203 	77,5 	 > Q1
01.06.13 07:00   	136 	33,1 	 
30.05.13 07:00   	 94 	13,5

no tak sorry, ale 13,5 není nějaký pouštění, to sotva převáděli přítok a to kdoví jestli

vyráželi jsme tam onehdy asi za 40 a nebylo to ani poznat, jen místama, kde z léta známe mělčinky kde je potřeba kličkovat, jsme měli hloubku na pádlo, hm ... takže nějakejch 60 klidně mohli valit, ale tolik a víc do toho šplouchli až v neděli, kdy se to pak v pondělí potkalo s lokální vodou na 245 kubíkách ve Spolí, zatímco při zaškrceným Lipně by to bylo o čtvrtinu menší - kdyby tři dny pouštěli aspoň těch 60, tak by to udělalo prostor aby pak dva dny mohli místo 100 držet skoro sucho

Jinak debatu na tohle tema jsme uz meli kdysi pomerne ohnivou a ja na rozdil od tebe verim Povodi, ze "maximalni retencni hladina" znamena opravdu maximalni retencni hladinu, bez ohledu na to, jak je vysoka hraz a zabradli na ni

hm, tady se ovšem nebavíme o žádným přelivu, tak nevím proč to sem taháš ...

[jozka]

Lipno neresim, to jsou z pohledu dolni Vltavy drobne a Orlik odpoustel pres tyden 200m3/s a to je uz v dane dobe odpousteni, u nas dole to znamena pres 600m3/s a podle zprav z jezu se melo v nedeli dosahnout kulminace 800m3/s. Poradne za to vzali az v sobotu, kdy uz bylo jasne, ze srazky jsou extremni a dlouhotrvajici a uz to byla jen otazka jak moc se povodi vyplachne.

[kavol]

Přílohy:

• m0011_cz.gif (31088 bytů)
• 0011_cz.gif (12010 bytů)

Lipno neresim, to jsou z pohledu dolni Vltavy drobne

no tak ale není na světě jen dolní Vltava, že

a Orlik odpoustel pres tyden 200m3/s a to je uz v dane dobe odpousteni,

no nevim, ale to je v těhle místech jak když plivne - ostatně zajímavější je podívat se, jak ten mohutný odtok 200 kubíků zahýbal s hladinou, viz příloha ... prakticky nijak

podle grafu sklesali na nějakých 348 metrů a vejplach nastal asi při 351, to jsou jenom nějaký 3 m rozdíl

považuju za docela zajímavou informaci z diskuse na Novinkách, kde někdo podepisující se Ludvík Koukal, České Budějovice píše "Orlík se před 25 lety upouštěl na jaře o 10 m z důvodu jarních tání a ihned při zahájení větších děšťů."

zajímalo by mě, jestli se někde dá tento údaj ověřit ... nicméně tedy jen tak baj woko, jestliže se ta křivka pohybuje pořád relativně těsně pod hranicí maximálního zásobního prostoru, přestože je už dlouho deštivé počasí, země je nacucaná, přítoky zvedlý, a tedy není nutno to tam držet na suchý léto, protože voda ještě neodešla, tak to mi kurvafix dost neštymuje

Poradne za to vzali az v sobotu, kdy uz bylo jasne, ze srazky jsou extremni a dlouhotrvajici a uz to byla jen otazka jak moc se povodi vyplachne.

sorry, ale to "dlouhotrvající" bylo jasné mnohem dřív než v sobotu; i když se na ČHMÚ původně sekli v tom, kolik toho spadne najednou, tak jejich modely rozhodně zohledňovaly, kolik už toho spadlo, a že země nemá jak brát a co spadne tak poteče dál

[jozka]

no tak ale není na světě jen dolní Vltava, že

Jiste, ale pisu o tom, co dobre znam a kde byly asi nejvetsi skody.

ale to je v těhle místech jak když plivne

Vsechno je otazka casu a meritek. kdyz zastrelis pet lidi, jdes do lochu, kdyz to udelas ve valce, nikdo ani nezvedne oboci. Na cerven je prutok dolni Vltavy 800m3/s hodne velka voda a k tomuhle udaji smerovala podle mne veskera manipulace.

zajímalo by mě, jestli se někde dá tento údaj ověřit

Ja to nevim. Nasvedcovalo by tomu to, ze dlouho zadne velke povodne nebyly, ja si pamatuju nebo "pamatuju" velke vody ke 2000 m3/s z roku 1977, 1982 a pak dlouho nic, az 2002, pak je tam nejaky letopocet z 50.let, z roku 1925 (tusim) a samozrejme 1890. Az opadne voda, muzu dodat, stejne bych mel ty rysky po patnacti letech obnovit

sorry, ale to "dlouhotrvající" bylo jasné mnohem dřív než v sobotu

napsal jsem "extremni a dlouhotrvajici". Ja jsem Alladina sledoval, prave kvuli Jizere, nakonec jsem jel do Krusnych hor na vikend a v nedeli pred obedem uz jsem mazal zpatky vyklizet. Skutecnost byla jeste horsi nez predpoved, na horach nehorazne chcalo od sobotni noci do do chvile, co jsme odjeli a to bylo minimalne tricet hodin v kuse.

Kdyz to shrnu, manipulace byla v souladu s radem, kde kdysi kdosi stanovil priority, mozna pod vlivem sussich let. Je ted na odbornicich a nacalstvu, aby prehodnotili jednotlive priority.

[Jendа]

Mohl bys mi osvětlit rysky na stupnici prvního grafu z m0011_cz.gif? Co je to přeliv? Myslel jsem, že je to nezavíratelná díra, ale asi není, když je hladina trvale nad ní.

[jozka]

Je to castecne zaviratelna dira.

[David Jaša]

Kóta "přeliv" zjevně označuje pevný přeliv, "maximální zásobní hladina" je pak kóta, kam až se dá nad přelivem hradit. Viz první relevantní obrázek z gůglu.

[Grunt]

Oni jsou zas nějaké povodně? Sakra a kdy se to stalo?

[Ovocníček]

Přes noc.

[gtz]

Přes noc, hlavně to chytly Čechy. U nás na Moravě je to jen okrajově, Znojmo hlásí bdělost, musí něco málo upouštět z přehrady, to stejné se děje u nás na Brněnské, ale jinak je až na pár sklepů prý klid.

[Člověk z Horní Dolní]

Stát by měl povodně zdanit, tím by se omezil jejich výskyt a rozsah.

[Admin]

spravit povodnove mapy a ludom ktory su natolko hlupi ze si stavaju obydlia v povodnovych oblastiach s vysokym rizikom vytopenia nepreplacat skody. A bol by pokoj so stavanim v povodnovych oblastiach. Dalej - vybudovat vodne elektrarne - odklonenie riek a vytvorenie zdriavacich a zatopovych priehrad a pod. Ale to dokazali komunisti, kapitalisti vedia o tom akurat 20 rokov hovorit a hovno z toho...

[Zopper]

No, až na to, že to byli právě ti komunisti, co ve velkém přišli s "poručíme větru, dešti" a postavili baráky na břehu, nebo aspoň zúžili břehy - máme chalupu ve vesnici, kde bylo dřív široké zahloubené koryto potoka na dně "údolí". Jenže se to blbě využívalo a tak se to za komunistů z větší části zavozilo, takže potenciální průtok se změnšil asi na polovinu. Naštěstí nepamatuju, že by to někdy nějak víc stouplo, ale kdyby jo, byl by to problém.

A obyvatelé zátopových oblastí si už připlácí na pojištění, případně je už proti vodě pojišťovny odmítnou pojistit.

Mimochodem, jaký mají vodní elektrárny vliv na povodně? Mě napadá jen to, že kvůli nutnosti mít vodu v nádrži se upouští, až když je to opravdu nutné, a tedy pozdě.

[dad]

No, až na to, že to byli právě ti komunisti, co ve velkém přišli s "poručíme větru, dešti"

dnes se uz pomerne presne vi, ze povoden 2002 zapricinil Paroubek a ja bych se divil, kdyby nemel sve prsty i v te soucasne ...

[JS]

To je hloupost, za ty soucasne muze Zeman.

[Aleš Kapica]

Stejně jako v roce 1997.. 8-P

[Sten]

Kdepak, ten se jenom veze

[gtz]

Blbost, Zeman nyní řekne, že za to může tato vláda, že neudělal co měla a proto by měla padnout

[kralyk z abclinuxu]

No zatím se pouze navezl do snímání z vrtulníku a, tradičně, do novinářů, takže třeba to nebude tak hrozný.
Hlavně aby ho z toho všeho deště a vlhka zas nechytla viróza...

[Ovocníček]

spravit povodnove mapy a ludom ktory su natolko hlupi ze si stavaju obydlia v povodnovych oblastiach s vysokym rizikom vytopenia nepreplacat skody. A bol by pokoj so stavanim v povodnovych oblastiach. Dalej - vybudovat vodne elektrarne - odklonenie riek a vytvorenie zdriavacich a zatopovych priehrad a pod. Ale to dokazali komunisti, kapitalisti vedia o tom akurat 20 rokov hovorit a hovno z toho...

Lidi co jsou natolik hloupí většinou ten dům v tom místě mají už dávno. To si to představuješ, že se seberou, odjeddou do satelitu o Prahy a tam si postaví novej (šak v televizi se pořád říká, člověk má mít úspory, jinak ohrožuje sociální situaci v zemi!).

A myslíš si, že jim ten barák po posledních dvou povodních někdo pojistil? Jasně že ne. A naopak, pokud pojistil, tak je to důkaz toho, že to bylo území z dobrých důvodů považované za bezpečné. Pojišťovny jsou totiž opatrné jako svině a všechno si sichrujou. Jestlis se dá z něčeho věštit, tak z interních tabulek pojišťhoven :)

BTW, ignoruješ jednu důležitou věc. Tyhle povodně, stejně jako ty v roce 2010, jsou na většině míst bleskové povodně lokálního charakteru. Vznikly tím, že nějaký potůček, u kterého se nedá mluvit o záplavové zóně, se změnil v řeku, protože se v území (povodí má často malinké, prostě jedno údolí) vyskytl zcela anomální přísun srážek. Na to se skutečně připravit nedá, pokud bys takové případy ohodnotil tak, že "kretén stavěl v rizikovém území", tak bys mohl stavět barák jen někde na vrcholcích kopců (to bys třeba koukal, kolik vody může při přívalovém dešti přitéct z pole).

Příklad tady. To je barák postavený několik metrů nad hranicí, kam může řeka třeba při tisícileté vodě dosáhnout. Ale takhle to tam dokatovala voda z polí při přívalovém dešti. Přisrala si to po té cestě co je tam vidět, a celou ji přitom podemlela. Domek měl ještě štěstí, že většina toho přívalu tekla po druhé straně (ale odnesl to tam jeden jízdní pruh).

[Aleš Kapica]

Poněkud se rozcházíme v bližším učení časového termínu "dávno". A krom toho jsem taky jasně napsal, že situace se v průběhu času může dost razantně změnit.

Pokud totiž někde zregulují koryto potoka tak aby voda protekla rychleji o kus dál, tak to sice znamená zlepšení místní situace, ale změnu situace dál po proudu. To se ukázalo počátkem května ve Studénce, kdy byly zaplaveny i domy, které v r. 1997 při obdobné situaci zaplaveny nebyly.

[pavlix]

Takže v podstatě říkáš, že je potřeba takové kroky neplánovat jen lokálně, ale komplexně pro celý tok?

[Aleš Kapica]

Pochopitelně. Všechno se má dělat komplexně, pokud to má mít nějaký smysl. A pokud jde o vodu..

Kolik toho spadne shora ovlivnit nemůžeme, ale můžeme ovlivnit co se s tím stane potom. Žádoucí je vodu akumulovat. Jsou ovšem pro akumulaci vody tím pravým přehrady? Pro názornost bych doporučil malý pokus. Vzít sklenici, naplnit ji vodou a pak ji překlopit. Totéž pak zopakovat, ovšem s tím rozdílem, že se předtím ta sklenice vyplní mycíma houbičkama. V obou případech se voda vyleje, ale ze sklenice vyplněné houbičkou ne tak prudce. A podobným způsobem v přírodě fungují mokřady a lužní lesy - zpomalují rychlost odtékání vody.

Pak doporučuji ještě jeden pokus. Vzít sklenici a plech. Stejné množství vody jaké se vejde do sklenice rozlít na plechu. A pak počkat co dříve vyschne. Opět je zde paralela. Z úzkého koryta, které funguje pouze jako drenáž ke svedení vody, se jí odpaří a vsákne jen minimum, kdežto ze zalitých luk se jí odpaří mnohem více a rychleji.

Jenže jak se u nás provádí protipovodňová opatření? Čištění koryt, napřimování toků a stavby pobřežních bariér. To všechno vede k mnohem ostřejším změnám v průtoku. Cílem protipovodňových opatření by tedy mělo být dnes už ne zachování, ale obnova retenčních dispozic krajiny a zmírnění výkyvů v průtocích. V oblastech podél řek mají být stavební uzávěry a pravidla nastavena tak, aby okolnosti buď donutily obyvatele těchto oblastí prostor vyklidit, nebo se s rizikem ztrát při povodních smířit.

Velké zemědělské plochy by měly být znovu rozděleny mezemi na menší celky. A v kritických místech by měly být asfaltové silnice upraveny tak, aby se z nich nestávaly sběrná koryta - podobně, jako se drenážují kupř. lesní cesty.

Netvrdím že se dnes všechno dělá špatně, jak by si někdo mohl myslet. Ale většinou se všechno dělá chaoticky, bez smyslu a vzájmené provázanosti. A v tom je ten náš problém.

[David Jaša]

Konkrétně u řek bych doplnil, že opevněné a napřímené koryto v krátkém úseku - skrz stávající zástavbu nebo pod mostem, třeba - není na škodu, na škodu ale je, pokud je takové koryto i mimo zástavbu, nebo pokud se dokonce napřimuje kvůli nové zástavbě.

[pavel]

Na začátku (kolem druhé minuty) pořadu Planeta věda je řečeno,že úprava,řízení počasí se běžně provádí nejen v evropě.

[vencour]

Nooo vim, že v Moskvě 1980 na olympiádě nějak odstranili mraky, aby měli slunečné počasí a nepršelo. Náklady asi byly, teď jsou škody takové, že by to tak drahé nebylo ... jestli pouštěli do mraků nějakou aerosol nebo co ... po 33 letech se jen čeká, až se mraky vypršej? Mam ponětí, že i Amíci to aspoň jednou testnuli ... nevíte někdo víc? Google mi zatim nenapověděl ...

[pavel]

v tom videu přeci hlastelka či moderátorka říká ,že moderní věda dokáže téměř zázraky. Takže rozpustit,vytvořit nebo přesunout oblačnost není dnes vůbec složité. Otázka je,kdo a proč to dělá. Při pohledu na satelitní snímky vyvstává mnoho otázek sat24.com CHMI

[Aleš Kapica]

Moderní věda dokáže vstkutku zázraky. Tak rychle zasvinit a otrávit všechno kolem nikdo dřív nedokázal.

[Jendа]

Při pohledu na satelitní snímky vyvstává mnoho otázek sat24.com CHMI

Snímky jsem si prohlédl, otázka žádná nevyvstala (a radar CHMI sleduji pravidelně). Můžeš mi to trochu přiblížit?

[pavel]

CHMI je v současné době přetížený.takže se nemůžu ke konkrétním jevům vyjádřit. Z mého laického pohledu je na satelitních snímcích (sat24) zvláštní pohyb oblačnosti. Osobně mě zaráží to ohraničení oblačnosti nad částí německa a francie. Dále je tu Itálie, proč oblačnost vzniká jen nad pevninou (kopíruje hranice) a ještě nabývá jak "houba". Chápu, že toto nejsou vědecké argumenty a tomuto se kde kdo vysměje.Nejsem vědec,o věcech přemýšlým po svém. Určitě by bylo rozumné kdyby nějaký vědec vysvětlil,proč se s počasím děje to čeho jsme svědky. Že by globalní oteplování? :) tomu někdo věří?

[Jendа]

Dále je tu Itálie, proč oblačnost vzniká jen nad pevninou (kopíruje hranice) a ještě nabývá jak "houba".

Hory.

Určitě by bylo rozumné kdyby nějaký vědec vysvětlil,proč se s počasím děje to čeho jsme svědky.

Pro začátek by možná stačilo doložit, že se s počasím skutečně něco děje. Například ty povodně - podobné (~3000-4000 Kubíků za sekundu) byly i v roce 1890 a 1893.

A jinak - vezmi si kýbl vody a zkus ho vylejt v lese na louce a na trávník na sídlišti. Pozoruj, jak voda teče a jak dobře se vsakuje.

[Grunt]

kopíruje hranice

K tomu bych měl logičtější vysvětlení. Doporučuju zapnout si Google Mapy a vypnout popisky. Je zajímavé jak je v některých případech ta státní hranice mezi jednotlivýma státama vidět (jako v tomto případě mezi Moravou a Dolními Rakousy) i bez toho aby byla znázorněná. Nemůže třeba být to příčinou?

[pavlix]

Supr odkaz.

[Grunt]

Nejčuprovější

[pavlix]

To byl sarkasmus, ten odkaz vede na přihlašovací obrazovku.

[Grunt]

Však to je pouze pro oči registrovaných.

[Grunt]

Příloha:

• mapa.jpg (272931 bytů)

Ale speciálně kvůli tobě, teda…

[Jendа]

No jo, ale to je tím, že v Rakousích už mají trojpol, zatímco my ještě dvojpol .

[kralyk z abclinuxu]

To je divný. Podle nejlepšího zdroje historických informací bychom ho mít měli... Nemají ho např. Britonci, Keltové, atd. [zdroj].

[Grunt]

Nejsem zemědělec, takže nevím co tam mají jinak než my, ale jinak máš recht. Něco jo, protože to tam víc připomíná tohle (popravdě řečeno, když přejedeš hraniční les, tak je to jako by si se ocitl v Normandii, akorát bez těch šikovných plotků).

[Kvakor]

Je zajímavé jak je v některých případech ta státní hranice mezi jednotlivýma státama vidět (jako v tomto případě mezi Moravou a Dolními Rakousy) i bez toho aby byla znázorněná. Nemůže třeba být to příčinou?

Já bych to viděl na rozdíl ve zdroji dat - na každé straně hranice dělá snímkování jiná firma jinou technikou, navíc v jiném ročním období.

[Grunt]

No zrovna tento případ s tím nemá nic společného (navíc snímkování většinou kopíruje nějaké dlaždice, ne státní hranice).

[JS]

No, jak ja jsem to pochopil, existuji prognozy, ze se v dusledku globalniho oteplovani (Arktida se mimoradne silne otepluje, to tady snad nikdo soudny nepopira ) zesiluje arkticka oscilace a ta zpusobuje delsi chladna obdobi (nebo naopak delsi tepla, protoze narusuje to bezne proudeni od Atlantiku) v mirnem pasmu. Tlakova nize, co zpusobila tyto povodne, muze byt i tento pripad. Samozrejme, zatim je tezke rict, jak to je - klima se da opravdu hodnotit az zpetne nejakych 20 let.

[Marcela*]

Už jste napsal Prof. Esperovi?

[JS]

Vidite, jeste jsem se nedostal k tomu, precist si ten predchozi blog.

[JS]

Jinak, mozna jste to v tom predchozim prispevku prehledla, to zase az tak nesouvisi s AGW. Nemusite na AGW verit, abyste pochopila, proc muze otepleni Arktidy zpusobit vyraznejsi (delsi) extremy pocasi v Evrope. Staci prijmout fakt, ze se Arktida otepluje (i kdyz pochopitelne, deje se to prave kvuli AGW) - a popirat to otepleni Arktidy by asi opravdu bylo jako tvrdit, ze Zeme je placata.

Nasel jsem o tom nejaky lepsi popularni text, prednasku a puvodni clanek, vse od stejne vedkyne. Ale existuji i dalsi, na tenhle jsem narazil nahodou ted pri cteni diskuse.

[leste]

Konečně oteplení. Že to trvalo!

[manasekp]

http://en.wikipedia.org/wiki/Cloud_seeding ?

[vencour]

To asi nesedí, v odkazech tam je, že to prováděno později ... tak jako tak sice čekam, že můžou bejt nějaký vedlejší vlivy, ale asi ne tak velký, když se o tom až tak neví?
Aneb mít 2x za 11 let velký povodně mi přije jako dost dobrej důvod pro případné preventivní rozprášení mraků.
Tak něco jsem našel ... No Rain For 1980 Olympics
A pro úplnost ... wiki - weather modification

[Sten]

V Moskvě 1980 to byla IMO jen urban legend, ale v Pekingu 2008 to opravdu dělali.

Jinak u tohoto postupu je jeden zásadní problém: někam se to vypršet musí.

[Ovocníček]

Přesně tak, to je o tom, že letadlo rozpráší do mraku kondenzační jádra a způsobí tím, že se vyprší. Když to uděláš 50 km od Moskvy, tak v Moskvě neprší, protože se to vylilo o těch 50 km dál.

V naší situaci ti to pochopitelně vůbec nepomůže. Leda že bys chtěl narušit vzdušný prostor Polska a udělat jim tam spoušť. Navíc v takhle velké oblačnosti bys tam těch letadel musel poslat asi "trochu víc".

[vencour]

Fajn, musí se to vypršet, ale i to by mohl být další manipulační prostor, stejně jako se argumentuje účinností přehrad.

[Jendа]

Jako že bys kontinuálně práškoval, abys mohl v případě přívalu přestat?

(počkat, nedělá se to už? )

[vencour]

Vycházim z popisu Úprav počasí v Pekingu, ono by stačilo někde nechat pršet dřív, než mrak uzraje, aby se déšť rozložil do delšího období případně sprchlo do jiného povodí, které neni ještě tak nasáklé.

[Jendа]

No jo, jenže to bys fakt musel dělat skoro furt.

[Ovocníček]

To by k ničemu nebylo. V čechách pršelo nějaké dva týdny, takže je to promáčené všude a retenční schopnost nemáš nikde.

[Jendа]

Můžeme to poslat do sousedních zemí.

Climate wars!

[WNJ]

Chces se vzdat nadvlady nad prirodou, jako ses vzdal nadvlady na vychovou vlastniho ditete, co? Je zajimav,e, jak snadno na nekom poznat, ze je zbabelec.

[Aleš Kapica]

Z pohledu tvé logiky je teda nejspíš zbabělcem i každý kdo cvičí aikido.

[Šangala]

Já s tím (s Vltavskou kaskádou) mám jediný problém, uvědomuji si že té vody teče opravdu groβe-big-moc, ale dokud se nepodívám na čísla sám, tak asi neuvěřím tomu, že to musít být takto pokaždé.
Rád bych si v tabulce zobrazil grafy přítoků a odtoků, ne za fčil, ale už od doby kdy se vědělo, že prší víc než je zdrávo, bo mě není furt jasné, proč se vždy čeká až to bude téměř plné a pak se začne na full zaplavovat, místo toho aby se zaplavovalo pijánko (I. stupeň) už od začátku, co to vypadá podezřele.
Přide mi to jako špatně nastavená PID regulace, případně jen PI (založená tedy jen na in/out).
A když se ta data snažím dohledat, tak zjištuji, že pro jistotu nejsou ani aktuální data, natož archiv (některé stránky asi prostě smazali, bo jim tam chodili lidi a server nevypadá, že by byl přetížený). Např. http://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/vodni-dila a i další odkazy ukazují okamžitě 404, ale profil státního podniku se zobrazí do 1 sec.
Je vůbec někde možné tato data získat? ví někdo?, kdo toto zrovna čte :)

[JS]

To je zajimava namitka, ovsem problem je, ze lide odmitaji jednat vzdy striktne utilitarne. Klasickym prikladem je otazka, jestli byste byl ochoten zabit cloveka proto, aby se tim zachranily zivoty peti jinych lidi (kteri by jinak zemreli).

[Šangala]

Na to kašlu, nejde mi o to, jak se někdo rozhodl, jestli dobře nebo špatně, já chci hlavně vědět jak to je (a jestli to nakonec není i lepší, bez kaskády - tedy bez regulace :)).
„Všichni“ říkají, že to tak prostě musí být a že to nemůže zabranit a že to dává jen čas, ale zatím nikdo nikdy neukázal čísla, grafy, či simulace…, ehm tedy nevím o tom. Mě stačím právě to in/out (+limitní/povodňové průtoky) za 14 dnů dozadu a chci si jen udělat Calc simulaci.

[xxx]

Tusim, ze bez te regulace, obcas vznikl v praze nejaky ten novy ostrov :).

[jozka]

Nekde na chmu.cz nebo na pvl.cz se vali zprava z povodni 2002, kde tohle bylo. Suma sumarum... pokud spadne voda v objemu CELE vypustene kaskady, neni co resit. Ona dokaze "vyzehlit" vodu do urovne Q20, pak uz tezko, pak se jen muze snazit odklonit spicku z Vltavy mimo spicku z Berounky/Sazavy, coz se jim letos povedlo, na rozdil od roku 2002.

Hlavne se porad zapomina na to, ze ochrana pred povodnemi je jen jedna z funkci kaskady, ty dalsi jsou dokonce k tomuhle protichudne. Akorat ty skody nejsou tak dramaticke a medialne zajimave. Pochybuji, ze by CT24 drzela nestale zive zpravodajstvi, kde by redaktori s dramatickym hlasem sdelovali posluchacstvu, ze "stoji pred dalsi fabrikou, ktera musela odstavit vyrobu kvuli tomu, ze prutok klesl pod patnact kubiku odstavit provoz".

[xxx]

Tak se nam medialni show chyli ke konci. Takze vypnout Live zpravodajstvi a zpatky do prace.

[Jendа]

Přílohy:

• countpix.php.txt (965 bytů)
• VLCH.gif (10675 bytů)

V příloze je skript na spočítání celkového průtoku z grafu na PVL. Původně měl sloužit pro hádání se s Jirsákem, ale pak jsem zjistil, že ten komentář byl postnut před pěti lety .

Budete si muset upravit $dim_y, protože automaticky škálujou y-osu.

Příklad: zajímá mě, kolik vody dosud proteklo Prahou za 3. SPA.

• Stáhnu si http://www.pvl.cz/portal/sap/grafy/VLCH.gif
• Zjistím y-rozměr jednoho pixelu na průtokovém grafu (500 (m^3/s)/32px = 16), nastavím $dim_y
• Zjistím horní (330) a dolní (461. px - 1500 m^3/s) souřadnici na obrázku.

• C:\WINDOWS> php countpix.php VLCH.gif 330 461
  npix=13734
  total=364994784 m^3
  

• Porovnám s velikostí retenčního prostoru Orlíku

[kavol]

C:\WINDOWS>

ha, že by si tady někdo vzal k srdci mou připomínku?

[kavol]

chápu správně, že jsi spočítal průtok za týden (resp. šest a půl dne), vyšlo ti nějakých asi 365 mega, a toto porovnáváš s údajem o využitelném zásobním objemu 85 mega?

takže kdyby tento zásobní objem byl před průserem vyprázdněný, tak by udržel čtvrtinu toho, co Prahou za toto krizové období proteklo, a jelikož to proteklo především z Berounky a dalších menších neregulovaných zdrojů, tak to vlastně mohlo teoreticky ubrat skoro celý příspěvek Vltavy? (pod Orlíkem jsou další přítoky, ale taky jsou tam další přehrady s nějakými zásobními prostory ...)

řekl bych, že to je docela zajímavé, a vrhá to dosti jiné světlo na tvrzení ve stylu že kaskáda může uregulovat Q10, nanejvejš možná trochu Q20, ale určitě už ne Q50 ...

[Jendа]

chápu správně, že jsi spočítal průtok za týden (resp. šest a půl dne)

Počítám průtok nad hranici 3SPA. Tj. kolik by se muselo naakumulovat, aby těsně nebyl 3SPA vyhlášen (a tudíž by došlo jen k relativně malým škodám - co se vlastně při 2SPA zatápí?). 3SPA trvá momentálně 3,5 dne.

Pro celkový si ještě přičti 3,5 dne * 1500 m3/s, ale ten podle mě není zajímavý.

vyšlo ti nějakých asi 365 mega

Jj. Ještě trochu přiteče, nejsme na konci. (a pozor, i když Kaskáda nebyla ani zdaleka prázdná, něco přecijen zachytila)

s údajem o využitelném zásobním objemu 85 mega?

Přiznám se, že jsem teď z čísel trochu zmaten a nevím, jak interpretovat tuhle informaci:

Zásobní objem je 374,5 mil. m³, z toho využitelný zásobní objem po kótu 351,6 m představuje 85 mil. m³. Ochranný objem nad touto úrovní činí 62,1 mil m³

Kolik teda dokážu zachytit, když je to prázdné?

tak by udržel čtvrtinu toho, co Prahou za toto krizové období proteklo

Což mi teda nepřijde moc, ale Prahou jsem se projel, když bylo 2800 m3/s, takže nemám porovnání, co dalšího se zatopilo při kulminaci (3400).

a jelikož to proteklo především z Berounky a dalších menších neregulovaných zdrojů, tak to vlastně mohlo teoreticky ubrat skoro celý příspěvek Vltavy?

(a Sázavy, po Sázavě už jsou jenom Štěchovice a Vrané, které nestojí za řeč) Ano, mohlo.

[Jendа]

Tak jsem se připovzdělal a jestli to chápu dobře, tak prázdná (leč podlimitní - „Zásobní prostor lze před povodní prázdnit jen tehdy, bude-li ho možno během povodně opět naplnit na minimální hladinu zásobního prostoru“) Kaskáda by letošní povodeň chytla kompletně.