Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V roce 2019 se konal v Praze MediaWiki Hackaton a tak jsem využil této příležitosti, abych vyřešil vleklý problém. Nemohl jsem se dostat do Gerritu a nikdo nebyl schopen zjistit, kde je můj problém.
Až tam, díky tomu, že jsem se osobně sešel s několika lidmi, které jsem do té doby znal jen přezdívkou na MediaWiki.org se to podařilo vyřešit.
Chyba byla stupidní a vznikla při slučování účtů. Do Gerritu jsem se registroval jako jeden z prvních v roce 2015, když MediaWiki přecházela na git. Do databáze se mé uživatelské jméno uložilo tak, jak s ním pracovala MediaWiki – s prvním znakem velkým písmenem. Jenže časem někdo usoudil, že bude lepší, když budou všechny znaky uživatelského jména převáděny na malá písmena. No a bylo vymalováno, protože uživatelská jména původních účtů (kterých asi nebylo zas tak moc) nikdo nekonvertoval. Takže ať jsem zadal uživatelské jméno jak jsem chtěl, nikdy se neshodovalo. A tak jsem jen bezmocně přihlížel jak jsou do kódu mého rozšíření implementovány změny, které zcela zásadním způsobem měnily jeho fungování.
Ale těsně před tím Hackatonem se mi ozval týpek z Francie s dotazem, jestli by nebylo možné udělat nějakou změnu, tak aby to moje rozšíření podporovalo semantic wiki. A tak jsme se domluvili, že se tam sejdem a výsledkem byl kompletně přepracovaný kód.
Kromě jiného jsem si ale tehdy postěžoval i na to, že není možné implementovat moje šablony, pro automatické přepínání obsahu jazyka wiki, podle zvoleného jazyka rozhraní, jen proto, že v systému MediaWiki není k dispozici systémová zpráva, která by vracela kód aktuálně zvoleného jazyka.
Můj patch, který to řešil přidáním systémové zprávy, byl odmítnut s tím že „This is not a stable implementation for the software and will be hard to maintain and verify over time. Also something about appropriate fallback for new languages and insurance that this exists for every recognised language (including those without translations), which would require a structure test at the very least.”.
Bylo mi fuk, jakým způsobem ten kód bude možné získat. Šel jsem touhle cestou především proto, že se nehrabe do kódu MediaWiki a wiki navíc umožňuje obsah překládané zprávy převalit podle potřeby jiným obsahem. Takže Dvorapa, kterému jsem si postěžoval, udělal pro jistotu ještě jeden patch, který vrací ten jazykový kód přes magic word {{USERLANGUAGE}}. No a ten byl hozen do ledu s tím, že: „..would need evaluation from Parsing team before being merged.” A jelikož měl „Parsing team” zřejmě priority jiné, byl ten patch před rokem také hozen do stavu „Abandoned”.
Jenže 3. září 2024 peklo zmrzlo, protože se konečně našel člověk, kterému došlo, že automatické přepínání obsahu multijazyčné wiki bez toho fakt fungovat nebude. Obnovil ten task a dnes byl kód konečně začleněn do hlavního kódu – po 5 letech. A 9 let poté, co jsem přepínání obsahu podle zvoleného jazyka – jako obvykle v předstihu – vyřešil u své wiki.
Tiskni
Sdílej:
Ne. O lidech, co čekají na to, až jim odkýve co si mají myslet někdo jiný. Pokud možno s titulem a z nějakého renomovaného ústavu, před kterým si mají sednout na zadek.
Ale jdi ty brepto. A přečti si ten blogpost. Fakt nemám čas ani morál na to, abych někomu zdlouhavě vysvětloval proč je změna nutná. Ani na nějaké editační války.
Ke kódu (a historii změn) má přístup každý přihlášený uživatel. Registrace je podmíněná jen tím, že žadatel o konto není anonymní kokot. Anonymní pindalové totiž mají právo akorát šoupat nohama.
Tyhle balíky nejsou užitečné? Asi záleží jak pro koho. Pro mainstream asi ne, protože by se jich dávno ujal někdo jiný a nevyřadili by je z bookwormu.
alesi pls... vzdyt to uz ani neni vtipny, si to uz konecne uvedom, ze ty se proste NEMAS cim chlubit, na ty, kam by ses chtel radit, jsi jeden OBROVSKEJ PODPRUMER, z toho se proste nevylzes... budto jdi a delej, nebo se srovnej s tim, ze mas proste hovno dopad na cokoliv a prestan nam furt cpat ten svuj "uspech", vzdyt je to proste akorat trapny... mas ty vubec nejakou dustojnost?
co tak se soustredit na to svoje vlastni hovno, misto toho, abys furt hledal nejaky cizi k zavideni
nepoucitelny, tyhlety stari paprdove, hlavne ze to ma sebevedomi pres pul vesmiru
Co si dokázal a k čemu jsou přispěl ty?
náhodou matěj už dokázal šířit proruSSký dezinformace o tykačoj, vylez na rypadlo, bydlel v Klinice a napsal o něm levicovej plátek a2alarm :D todle jentak někdo neumí :D :D :D ;D
sem teda jako slyšela že vy v Klinice spíte jenom na takovejch hnusnejch rohožích který ste si nejspíš vytahali někde z kontiku a že normální postel je pro vás uplně stejný scifi jako třeba vobyčejný mejdlo nebo zubní pasta :P :P
Mimochodem samotný kód mé instance MediaWiki je z veřejně dostupných git repozitářů, které udržuje přes Gerrit Nadace MediaWiki. Ovšem to bys zjistil ihned, kdybys neměl za málo se podívat na verze.
?
Podvod je čin, kterého se dopustí ten, kdo zneužije cizí nevědomosti či důvěřivosti k vlastnímu neoprávněnému prospěchu či obohacení, resp. někoho za tímto účelem uvede v omyl. Typicky jde o vylákání peněz pod nějakou záminkou (dodání věci, záloha na elektřinu atd.), kterou ale podvodník nesplní, a oběť tak o své peníze přijde.
Od myšlenkových impotentů, jako seš ty a tobě podobní, žádné obohacení nehrozí.
Mimo jste vy všichni.
Ve skutečnosti je za tím koloniální politika Anglie, což je ostrovní stát, závislý od vykácení lesů, z nichž většina padla na stavbu lodí, na importu veškerých surovin. S rozvojem námořního obchodu, ztratila svou ekonomickou soběstačnost. A nedostatek dřeva na stavbu lodí a směnných prostředků pro jeho nákup na starém kontinentu odstartoval koloniální politiku drancování, která byla založená na importu kolaborující populace do cílové destinace. Ta následně ovládla kolonizované území buď tím, že původní obyvatelstvo přečíslila, nebo tím, že zkorumpovala jeho zástupce, aby měli rovněž osobní zájem na aktivní kolaboraci.
Pro Anglii se stává nepřítelem automaticky každý, kdo začne usilovat o nezávislost území, které poskytuje nějakou komoditu, kterou Anglie potřebuje. Případná nezávislost totiž ohrožuje proces drancování surovinových zdrojů, s nimiž se obchoduje a ekonomika Anglie je na ochodu závislá.
Zde je skutečná příčina všech válek od 16. století až do současnosti.
O rozpoutání války, která by jí umožnila okupovat německé kolonie usilovala Anglie přinejmenším od té doby, co se jí podařilo zdecimovat Búry (1902), proti kterým štvali černochy. A Búrové byli potomci uprchlíků, které vyštvali katolíci ze střední Evropy. Někteří z utečenců pomohli na nohy také anglickým koloniím v Americe a stáli také za tím, že se pak od Anglie trhly.
Podobnou chybu již Anglie opakovat nechtěla, proto měli do Kanady dlouho otevřená vrátka jen kolonisté z Anglie. Teprve až zametli s métisama a prohlásili Kanadu za britské dominium, začali opatrně pouštět tak emigranty odjinud. Obzvláště když jim pustily žilou dvě světové války v průběhu 20. století.