Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Je tomu sedm let, co se objevil ve zdejší poradně dotaz, zda-li existuje nějaký kodifikovaný Etický kódex administrátora. V jednom z příspěvků byl uveden link na The System Administrators' Code of Ethics Ligy profesionálních systémových adminů (LOPSA). V následujícím textu je uveden můj volný překlad. Ještě předtím si ale dovolím malé entrée, proč jsem tak učinil.
Před lety, v průkopnických dobách českého internetu se objevil web jedné malé neziskové organizace. Vznikl z nadšení a jeho design nezapřel, že jeho autor má spíš technické než umělecké myšlení.
Postupem času jej vylepšoval, objevovaly se další a další funkcionality a všichni byli moc rádi, jak to pěkně funguje. Ale doba i webové technologie pokročily dál. Objevily se takové věci jako CSS styly a postupně začalo být stále víc důležité nejenom to jak spolehlivě webová aplikace funguje ale také jak vypadá. Jak je přehledný a čitelný obsah který prezentuje.
Jenže autor tohoto webu jako by neslyšel. Každý, kdo se osmělil poukázat na nedostatky jeho díla se pro něj rázem stal málem osobní nepřítel, bez ohledu na to, jak vřelý vztah s ním předtím měl.
Objevily se i pokusy nahradit postupně zastarávající webovou aplikaci, ale tím padla kosa na kámen. Autor se dokonce nechal slyšet, že v takovém případě spustí skript, kterým všechno smázne. Tato výhrůžka pochopitelně nezůstala nepovšimnuta, jenže z těch co o tom mohli nějakým způsobem rozhodnout těmto věcem nikdo nerozuměl a ty, co jim rozuměli autor udržoval pěkně v odstupu.
A tak i nadále autor, připomínající Gluma a jeho prsten, střeží a udržuje své dítko. Ale běda každému, kdo se mu ho pokusí vzít!
Když jsem slyšel tohle vyprávění, tak mi vyklouzlo na adresu autora onoho webu jedno dosti silné neslušné slovo. Vůbec si totiž nedovedu představit, že bych takovým způsobem zklividoval data, která nepatří mě, ale lidem co pouze využívali k vytvoření obsahu svého webu můj CMS. Že ale takové chování není ojedinělé, o tom mne přesvědčil můj kolega, který mi povyprávěl o dvou případech, kdy nezůstalo pouze u výhrůžek. A tak mě napadlo, že nebude vůbec na škodu, aby se takový etický kodex objevil i zde v češtině.
Tiskni
Sdílej:
Vůbec si totiž nedovedu představit, že bych takovým způsobem zklividoval data, která nepatří mě, ale lidem co pouze využívali k vytvoření obsahu svého webu můj CMS. Že ale takové chování není ojedinělé, o tom mne přesvědčil můj kolega, který mi povyprávěl o dvou případech, kdy nezůstalo pouze u výhrůžek.Likvidace dat už je samozřejmě daleko za hranou a je dokonce i trestným činem (pokud je neoprávněná, tedy nebyla např. tato možnost sjednána ve smlouvě). Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).
Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje. I u nás máme weby, které si svého času někdo nechal za nějaký obolus udělat a pak naivně očekával, že mu budeme zajišťovat další údržbu nejenom na straně serveru, ale i na aplikační úrovni. To už je naštěstí minulostí. Něco jiného ovšem je, pokud někdo pro někoho vytvořil webovou aplikaci a následně - pod nejrůznějšími záminkami - brání v přístupu k jejím zdrojovým kódům a tím defakto znemožňuje, aby ji spravoval také někdo jiný než on sám. Jeden z takových případů byla údajně gentoo wiki. Kdy její autor přestal platit hosting, přístup nikomu jinému nedal a provozovatel serveru ji pak po nějakém čase smazal. Takový postup mi přijde přinejmenším poněkud podivný. Přesto, že někdo takovou věc provozoval na své náklady a pro obecné blaho, měli spolutvůrci jejího obsahu právo přinejmenším na to aby si jej předtím zkopírovali jinam.
Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje.Samozřejmě. To byla jen poznámka související s tím, co je nebo není v pořádku. Někdo má tu hranici poněkud jinde.
Pěkný článek, myslím, že pro spoustu lidí je to naprostá samozřejmost (a ti druzí to dodržovat patrně stejně nebudou).Přesně tak. Ten, kdo si zaslouží důvěru, žádný kodex nepotřebuje (respektive - má ho v sobě a chová se tak bez ohledu na to, zda dělá správce nebo cokoliv jiného), a těm ostatním je stejně jedno, zda na to existuje nějaký papír, či nikoliv - tam by to měl vychytat ten, kdo na danou funkci člověka dosazuje (což se samozřejmě nemusí vždy dobře zadařit).
...dva muži vejdou, jen jeden vyjde...Postavil bych jim za přispění EU Dóm hromu a lid by z nich měl konečně užitek