Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Je tomu sedm let, co se objevil ve zdejší poradně dotaz, zda-li existuje nějaký kodifikovaný Etický kódex administrátora. V jednom z příspěvků byl uveden link na The System Administrators' Code of Ethics Ligy profesionálních systémových adminů (LOPSA). V následujícím textu je uveden můj volný překlad. Ještě předtím si ale dovolím malé entrée, proč jsem tak učinil.
Před lety, v průkopnických dobách českého internetu se objevil web jedné malé neziskové organizace. Vznikl z nadšení a jeho design nezapřel, že jeho autor má spíš technické než umělecké myšlení.
Postupem času jej vylepšoval, objevovaly se další a další funkcionality a všichni byli moc rádi, jak to pěkně funguje. Ale doba i webové technologie pokročily dál. Objevily se takové věci jako CSS styly a postupně začalo být stále víc důležité nejenom to jak spolehlivě webová aplikace funguje ale také jak vypadá. Jak je přehledný a čitelný obsah který prezentuje.
Jenže autor tohoto webu jako by neslyšel. Každý, kdo se osmělil poukázat na nedostatky jeho díla se pro něj rázem stal málem osobní nepřítel, bez ohledu na to, jak vřelý vztah s ním předtím měl.
Objevily se i pokusy nahradit postupně zastarávající webovou aplikaci, ale tím padla kosa na kámen. Autor se dokonce nechal slyšet, že v takovém případě spustí skript, kterým všechno smázne. Tato výhrůžka pochopitelně nezůstala nepovšimnuta, jenže z těch co o tom mohli nějakým způsobem rozhodnout těmto věcem nikdo nerozuměl a ty, co jim rozuměli autor udržoval pěkně v odstupu.
A tak i nadále autor, připomínající Gluma a jeho prsten, střeží a udržuje své dítko. Ale běda každému, kdo se mu ho pokusí vzít!
Když jsem slyšel tohle vyprávění, tak mi vyklouzlo na adresu autora onoho webu jedno dosti silné neslušné slovo. Vůbec si totiž nedovedu představit, že bych takovým způsobem zklividoval data, která nepatří mě, ale lidem co pouze využívali k vytvoření obsahu svého webu můj CMS. Že ale takové chování není ojedinělé, o tom mne přesvědčil můj kolega, který mi povyprávěl o dvou případech, kdy nezůstalo pouze u výhrůžek. A tak mě napadlo, že nebude vůbec na škodu, aby se takový etický kodex objevil i zde v češtině.
Tiskni
Sdílej:
Vůbec si totiž nedovedu představit, že bych takovým způsobem zklividoval data, která nepatří mě, ale lidem co pouze využívali k vytvoření obsahu svého webu můj CMS. Že ale takové chování není ojedinělé, o tom mne přesvědčil můj kolega, který mi povyprávěl o dvou případech, kdy nezůstalo pouze u výhrůžek.Likvidace dat už je samozřejmě daleko za hranou a je dokonce i trestným činem (pokud je neoprávněná, tedy nebyla např. tato možnost sjednána ve smlouvě). Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).
Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje. I u nás máme weby, které si svého času někdo nechal za nějaký obolus udělat a pak naivně očekával, že mu budeme zajišťovat další údržbu nejenom na straně serveru, ale i na aplikační úrovni. To už je naštěstí minulostí. Něco jiného ovšem je, pokud někdo pro někoho vytvořil webovou aplikaci a následně - pod nejrůznějšími záminkami - brání v přístupu k jejím zdrojovým kódům a tím defakto znemožňuje, aby ji spravoval také někdo jiný než on sám. Jeden z takových případů byla údajně gentoo wiki. Kdy její autor přestal platit hosting, přístup nikomu jinému nedal a provozovatel serveru ji pak po nějakém čase smazal. Takový postup mi přijde přinejmenším poněkud podivný. Přesto, že někdo takovou věc provozoval na své náklady a pro obecné blaho, měli spolutvůrci jejího obsahu právo přinejmenším na to aby si jej předtím zkopírovali jinam.
Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje.Samozřejmě. To byla jen poznámka související s tím, co je nebo není v pořádku. Někdo má tu hranici poněkud jinde.
Pěkný článek, myslím, že pro spoustu lidí je to naprostá samozřejmost (a ti druzí to dodržovat patrně stejně nebudou).Přesně tak. Ten, kdo si zaslouží důvěru, žádný kodex nepotřebuje (respektive - má ho v sobě a chová se tak bez ohledu na to, zda dělá správce nebo cokoliv jiného), a těm ostatním je stejně jedno, zda na to existuje nějaký papír, či nikoliv - tam by to měl vychytat ten, kdo na danou funkci člověka dosazuje (což se samozřejmě nemusí vždy dobře zadařit).
...dva muži vejdou, jen jeden vyjde...Postavil bych jim za přispění EU Dóm hromu a lid by z nich měl konečně užitek