Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
df
.
Datové pole používám především jako úložiště pro archívní data a na ty zase tak často nelezu, takže se to nevyplatí.
nesrovná , nárust kapacity rotacních HDD je rychlejší než pokles spolehlivosti a rychlosti SSD
čím novejší generace SSD tím horší ..
Na serveru (RaspberryPi) se mi pohybuje jen disk (svištění skoro není slyšet) a na původním se Sempronem to nebylo o moc horší - stačí koupit pomalejší a tišší větráky (nejdražší jsem kupoval 80mm za 150Kč) a kde nejde PWM, tam připojit na 7V. Měl jsem to rok asi tři metry od postele a byl šlyšet jen vzduch, co se tlačil přes zdroj - zlikvidovat to perforování, tak je slyšet zase jen disk.
Svištění disku mi nevadí a zní mi i trochu příjemně, tlačení vzduchu přes díry ve zdroji zase až podezřele dobře napodobovalo zvuk deště za oknem
Redukce USB-SATA, koupená asi za dvě stovky. Původně jsem ji chtěl jako nouzovku když je potřeba vytáhnout data z disku, ale od chvíle co jsem ji připojil k malině se mi ji už nechce dávat pryč...a tak asi co nevidět koupim další, redukcí není nikdy dost
Já mám dva rozbitý a teď tam mám ten, kde se pomaleji ztrácí data Jinak jsem míval pár PATA disků (redukce umí taky), ale bezvadně funkční mi zůstaly jen tři 2GB (z toho jeden řve jako startující vrtulník) a 40GB...a tam se toho zase tak moc nevejde :(
Hm... na tom by se mi nelíbila ta pomalost. Škoda, že Raspberry nemá nějaký to SATA... ačkoli to by asi celou věc dost zvětšilo. Určitě by ale šlo sehnat levný & primitivní NAS a k němu Raspberry coby server + obsluhu + media player, etc..Levný a primitivní NAS => hlučné zařízení versus upečené disky. Chce-li dnes někdo opravdu velké a relativně zajištěné domácí datové úložiště za rozumnou cenu, dojde tam, kam jsem došel já.
Levný a primitivní NAS => hlučné zařízení versus upečené disky.To je pravda, nicméně zas na druhou stranu tyhle NASy mají většinou nízkou spotřebu (nemusim nutně koupit ten úplně nejlevěnšjí na trhu) a můžu ho šoupnout někam do komory nebo do garáže nebo někam podobně, zatímco Raspberry Pi může zůstat úplně v klidu v obýváku
6MB/s mi na to moje domácí hraní (DLNA, NFS) bohatě stačí
Tak a znova můj názor, tentkrát po přečtení:
Cílem bylo aby stroj byl tišší než kompresorek u akvária
Míval jsem před lety dva kompresorky a můj Sempron (deska s CPU zadarmo od místního prodejce, zachránil jsem před vyhozením) byl rozhodně tišší. Na CPU držel větrák s PWM na gumě od trenek, na disk foukal 120mm a ve zdroji byl 120mm+80mm.
Největším oříškem však bylo sehnat chladič pro CPU
Pokud je AMD v klidu, tak jde uchladit snad i silou vůle
Původní zdroj s regulací otáček ventilátoru se sice papírově zdál velmi dobrý. Ve skutečnosti stál za prd.
Původní větrák, nebo jsi měnil? Ve zdrojích jsou běžně větráky s cca 4x vyšším příkonem než normální 120mm - udělal jsem dvě výměny, u obou se to posunulo k lepšímu...a co teprve při připojení na 7V Navíc automatická regulace ve zdrojích nikdy nepustí větrák pod určitou hodnotu, která je pro normálně slyšící zbytečně vysoká
chladiče HDD
Když jsem před lety zkoušel svůj první server na Pentiu a neměl kam ho dát, zavřel jsem ho do šuplíku a přes lm-sensors a hddtemp měřil teploty. Disk asi po hodině vyletěl na 50°C a chtěl rychle stoupat, zbytek držel na "přijatelných" hodnotách. Disk jsem vyřešil připlácnutím chladiče z dalšího Pentia na nejteplejší místo (pomohla oboustranná lepící páska) a jeho teplota už ani po několika hodinách nepřelezla přes 40°C
Sice to není zrovna profesionální přístup, ale na tu bídu to dopadlo nadmíru dobře. Chtěl bych popřát hodně úspěchů u profesionálnějších řešení
Proudící vzduch je taky hranice na kterou jsem se dostal (a stačil mi Arctic Cooling + Sharkoon) a uznal jsem, že níž už to nepůjde.
RaspberryPi s diskem mám na kusu pěny (nebo co to je), oproti jakýmkoli skříním je to luxus. V desktopu mi disky drží ve vzduchu na kusech gumy.
Otázka je, na co se to profesionální řešení zaměřuje - pro někoho je profesionální thin client v pokoji a server někde pryč, další to zase chtějí mít pohromadě a splnit několik nesplnitelných nároků...což se tady zřejmě povedlo
Díry do zdroje se mi moc dělat nechce, obzvlášť když je tam zespoda 120mm větrák a vzadu jen perforování - neměl by na čem držet napájecí konektor a kdokoli by do toho moh sáhnout V tomhle se mi docela líbí PicoPSU
Navíc automatická regulace ve zdrojích nikdy nepustí větrák pod určitou hodnotu, která je pro normálně slyšící zbytečně vysokáV mym zdroji automatická regulace třeba vypíná větrák úplně, když se dostatečně uchladí :)
Tak to můj zdroj tehdy za 2K opravdu neuměl....teď tam mám větrák natvrdo na 7V větev a docela spokojenost. Třeba časem až budu měnit, ale tenhle musí ještě pár let vydržet
sorry že si rejpnu, ale: ... a přitom stačilo jen vyházet zevnitř větráky a dát tam noctua přes (dodávaný) odporový člen.Tohle bylo přesně to, za co jsem vyhodil ty prachy před dvěma lety. Pokud jde o "měření", tak něření na mobilu uvádí hluk v naší cimře 35~40dB. Neříkám že ten komp i teď nejde slyšet, ale je v tom výrazný rozdíl. Dost velký na to, abych to nepovažoval za vyhozené peníze.
ah, v tom případě je ta investice pochopitelná.
No nevím, jestli se dá splachovadlu říkat server
Slouzi? Slouzi!
Taky jsem pred jistou dobou zkoumal skrine daneho vyrobce a docela se mi ten napad libil. Ne uz tak ta cena. Ale prestal jsem o tom uvazovat z duvodu absence prostoru pro ATX zdroj a taky chybejici Mini-midi tower model
Za běžného provozu je na procesoru teplota kolem 41°C. V bedně 43°C, 2,5" HDD hlásí 28 a 31°C a větší 3,5" HDD mají 34~38°C. Chip na grafické kartě má 75°C.Nechci ti kazit radost, ale jako člověk co trochu tepelné výpočty dělá, ti musím říct, že tyhle čísla jsou blbosti. Jestliže máš v bedně vzduch o teplotě 43°C a tento vzduch má chladit okolní komponenty, tak musí být jejich teplota vyšší, nežli teplota vzduchu. Jinak by to fungovalo obráceně - CPU a pevné disky by ti chladily vzduch v bedně, což je blbost, jelikož právě ztráty v těchto komponentách vytváří teplo. Z uvedených údajů tak vypadá smysluplně jenom teplota na grafice, jinak někde hledej chybu. (Osobně to tipuji na chybně uvedenou teplotu vzduchu v bedně - čidlo je pravděpodobně na základní desce a tedy je zespodu ohříváno vedením tepla z jiných komponent MB.) Jinak zajímavá studie ... ale ty prachy bych za to nedal
spike:~# date Út led 8 09:10:22 CET 2013 spike:~# uptime 09:10:26 up 10:06, 1 user, load average: 0,00, 0,04, 0,05 spike:~# sensors k10temp-pci-00c3 Adapter: PCI adapter temp1: +0.0°C (high = +70.0°C) (crit = +90.0°C, hyst = +88.0°C) radeon-pci-0100 Adapter: PCI adapter temp1: +77.0°C f71889ed-isa-0600 Adapter: ISA adapter +3.3V: +3.23 V in1: +0.90 V (max = +2.04 V) in2: +1.06 V in3: +0.86 V in4: +0.58 V in5: +1.26 V in6: +1.50 V 3VSB: +3.23 V Vbat: +3.18 V fan1: 0 RPM ALARM fan2: 0 RPM ALARM fan3: 0 RPM ALARM temp1: +42.0°C (high = +255.0°C, hyst = +251.0°C) ALARM (CRIT) (crit = +255.0°C, hyst = +251.0°C) sensor = transistor temp2: FAULT (high = +255.0°C, hyst = +251.0°C) (crit = +255.0°C, hyst = +251.0°C) sensor = transistor temp3: +43.0°C (high = +255.0°C, hyst = +253.0°C) ALARM (CRIT) (crit = +255.0°C, hyst = +253.0°C) sensor = transistor spike:~# hddtemp /dev/sda /dev/sda: ST9500420AS: 30°C spike:~# hddtemp /dev/sdb /dev/sdb: ST9500420ASG: 33°C spike:~# hddtemp /dev/sdc /dev/sdc: ST2000DM001-9YN164: 39°C spike:~# hddtemp /dev/sdd /dev/sdd: ST2000DM001-9YN164: 44°C spike:~# hddtemp /dev/sde /dev/sde: ST2000DM001-9YN164: 44°C spike:~# hddtemp /dev/sdf /dev/sdf: ST2000DM001-9YN164: 44°C spike:~# cat /proc/partitions major minor #blocks name 8 0 488386584 sda 8 1 488385560 sda1 8 32 1953514584 sdc 8 33 1953513543 sdc1 8 16 488386584 sdb 8 17 488385560 sdb1 8 48 1953514584 sdd 8 49 1953513543 sdd1 8 64 1953514584 sde 8 65 1953513543 sde1 8 80 1953514584 sdf 8 81 1953513543 sdf1 11 0 1048575 sr0 9 1 3907022848 md1 9 500 488254336 md500 253 0 102400000 dm-0 253 1 30720000 dm-1 253 2 30720000 dm-2 253 3 3906199552 dm-3
temp3
ti bude vždycky trochu lhát - to čidlo je SMD součástka přímo na základní desce, takže když kolem ní vyloženě fofrem neproudí vzduch, tak měří vlastně teplotu na povrchu základní desky, ne teplotu vzduchu v case.
Mě na desce GigaByte zase ukazoval pořád 70°C, občas při extrémní zátěži stoupla teplota na 71°C. Usoudil jsem, že to bude nVidia chipset, protože ani po koupi aktivního chladiče se na tom nedala udržet ruka a to už pár desítek vteřin po zapnutí
Bych ty teploty taky nebral az tak vazne. Rekl byvh, ze lm_sensors si ctou z toho teplotniho cipu nejake hausnumero, ktere podle udaju v datasheetu prepocitaviji na teplotu, co to ma ukazovat. Staci, aby vyrobce MB vymyslel nejakou ptakovinu, popripade to proste zapojil jinak, a cisal muzou byt uplne vedle.
Teplotu v casu, ktera je o dva stupne vetsi nez na procesoru bych neresil. Nejen, ze to cidlo je na desce, takze kdovi co ho vsechno nezahriva, ale hlaven ty 2 st, predstavuji nejakych 5%, coz je imho daleko pod chybou toho cidla.
spike:~# sensors k10temp-pci-00c3 Adapter: PCI adapter temp1: +0.0°C (high = +70.0°C) (crit = +90.0°C, hyst = +88.0°C) radeon-pci-0100 Adapter: PCI adapter temp1: +75.5°C f71889ed-isa-0600 Adapter: ISA adapter +3.3V: +3.23 V in1: +0.90 V (max = +2.04 V) in2: +1.06 V in3: +0.86 V in4: +0.58 V in5: +1.26 V in6: +1.50 V 3VSB: +3.23 V Vbat: +3.18 V fan1: 0 RPM ALARM fan2: 0 RPM ALARM fan3: 0 RPM ALARM temp1: +41.0°C (high = +255.0°C, hyst = +251.0°C) ALARM (CRIT) (crit = +255.0°C, hyst = +251.0°C) sensor = transistor temp2: FAULT (high = +255.0°C, hyst = +251.0°C) (crit = +255.0°C, hyst = +251.0°C) sensor = transistor temp3: +42.0°C (high = +255.0°C, hyst = +253.0°C) ALARM (CRIT) (crit = +255.0°C, hyst = +253.0°C) sensor = transistor spike:~# hddtemp /dev/sda /dev/sda: ST9500420AS: 28°C spike:~# hddtemp /dev/sdb /dev/sdb: ST9500420ASG: 31°C spike:~# hddtemp /dev/sdc /dev/sdc: ST2000DM001-9YN164: 37°C spike:~# hddtemp /dev/sdd /dev/sdd: ST2000DM001-9YN164: 42°C spike:~# hddtemp /dev/sde /dev/sde: ST2000DM001-9YN164: 42°C spike:~# hddtemp /dev/sdf /dev/sdf: ST2000DM001-9YN164: 43°C spike:~# uptime 09:00:08 up 14:12, 3 users, load average: 0,14, 0,09, 0,07 spike:~# date Pá led 18 09:00:13 CET 2013Deska je MSI 870A-G54 (MS-7599), jedna z prvních co měly SATA III a USB 3.0, a navíc ještě PCI sloty. Procesor je AMD Athlon(tm) II X2 245e . Uvažoval jsem i že bych pořídil výkonnější ale pak mi to přišlo zbytečné. Výkonově stíhá na všechno co potřebuji.
Pokud je mi známo, tak AMD - na rozdíl od Intelu - uvádí u procesorů jejich maximální TDP, které pak ve skutečnosti bývá nižší.A důkaz? Tohle už totiž asi tak 8 let neplatí (od Core2). Kolikrát si ještě přečtu tuhle donekonečna omílanou blbost bez jakéhokoli důkazu? Řada CPU Intelu má udané TDP větší nebo rovno maximální spotřebě! Pokud znáte zákon zachování energie, musí vám být jasné, že TDP zcela odpovídá, spíše je o něco naddimenzováno. Naopak současné procesory AMD mají spotřebu až o několik procent vyšší než je udávané TDP. Z toho se sice o TDP nedá usoudit nic, ale rozhodně není více naddimenzováno než u konkurence. Spíše naopak.
AMD - na rozdíl od Intelu - uvádí u procesorů jejich maximální TDP, které pak ve skutečnosti bývá nižšínemůže být pravdivé. Konec diskuze.
že jejich bezvětrákovost znamená, že výrobce počítá s tím, že vy jako skládač zajistíte jistý minimální průvan chladného vzduchu kolem pasivních chladičů jiným způsobempresne tak. Treba u grafik pasivni chladic v zadnym pripade neznamena ze tam aktivni chladic neni potreba. Znamena to jenom ze ho tam vyrobce nedal...
Tiskni
Sdílej: