Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Původně jsem chtěl tenhle dotaz do pléna hodit do poradny, ale nebylo mi jasné do které ze stávajících skupin dotazů bych ho měl dát. Takže mi nezbylo než se otázat takhle. Zpracovávám v GIMPU skenované dokumenty, což obnáší aplikaci nejrůznějších filtrů, atp. Některé jsou náročné a trvají déle, jiné tak náročné nejsou. Bohužel ale netuším jakým způsobem bych mohl zjistit jak přesně trvají dlouho
Jde o to, že stejného výsledku lze dosáhnout mnoha různými způsoby, které se ovšem v konečném důsledku liší tím, kolik sežerou času a výpočetního výkonu. Což se dá ovšem jen těžko předem posoudit, když nevím, jak dlouho operace s určitými parametry trvá. Tj. jestli se vyplatí, nebo už ne.
Nenapadá někoho řešení, jakým způsobem by se to dalo zjistit?
Je možné že na to GIMP má i nějaké udělátko. Jenom o něm nevím, protože způsob, jakým je dokumentován, je taky pěkná tragédie.
Ale pokud budete mít k tomu nějakou užitečnou poznámku, určitě ji uvítám.
Aktuálně jsem vyřešil problém sice humpolácky, nicméně způsobem dostačujícím. Sledováním procesu přes strace.
strace -tT -e trace=read -p …
Chci-li zjistit, jak dlouho ta operace bude trvat, nahodím výše uvedeným způsobem strace na spuštěnou instanci gimpu.
Takhle nějak to vypadá např. při vypnutí zobrazení některé vrstvy:
14:42:36 read(4, "\1\0\0\0\0\0\0\0", 16) = 8 <0.000090> 14:42:36 read(10, "\211PNG\r\n\32\n\0\0\0\rIHDR\0\0\0`\0\0\0N\10\6\0\0\0\337>\23"..., 65536) = 8708 <0.000178> 14:42:36 read(10, "", 65536) = 0 <0.000114> 14:42:41 read(4, "\1\0\0\0\0\0\0\0", 16) = 8 <0.000044>
Jak vidíte, překreslení obrazu trvalo cca 5 sekund. A následující výpis demonstruje, jak to vypadalo, po aplikaci filtru "Rozostření pomocí mediánů". Něž se vygeneroval nový náhled, zabralo to 39 sekud.
14:45:05 read(4, "\1\0\0\0\0\0\0\0", 16) = 8 <0.000102> 14:45:05 read(4, "\1\0\0\0\0\0\0\0", 16) = 8 <0.000093> 14:45:45 read(4, "\1\0\0\0\0\0\0\0", 16) = 8 <0.000157> 14:45:46 read(4, "\1\0\0\0\0\0\0\0", 16) = 8 <0.000160> 14:45:46 read(10, "\211PNG\r\n\32\n\0\0\0\rIHDR\0\0\0`\0\0\0N\10\6\0\0\0\337>\23"..., 65536) = 8708 <0.000174> 14:45:46 read(10, "", 65536) = 0 <0.000123> 14:45:55 read(4, "\1\0\0\0\0\0\0\0", 16) = 8 <0.000022>
Jak jste se mohli dozvědět z mého následujícího blogpostu o GIMPu, při hledání nástroje jsem – víceméně náhodou – narazil na to, kde má GIMP vlastní udělátko na sledování zátěže, které si můžete otevřít v postraním doku Okna → Dokovatelná dialogová okna → Sledování zátěže (Windows → Dockable dialogs → Dashboard) .
Nicméně to co mne zajímalo, se z něj stejně nedá zjistit. Ale může vám to pomoci při práci s velkými soubory, při kterých začnete narážet na limity vašeho HW k tomu, abyste zbytečně neprodlužovali svou práci tím, že budete mít zbytečně velké soubory s desítkami vrstev v situaci, kdy to není nutné. Více vi odkazovaný blogpost.
Tiskni
Sdílej: