Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Když před třemi lety nastupoval náš syn do první třídy, tak jsme coby rodičové dostali k podpisu papír, kterým jsme měli vyjádřit svůj souhlas, zdali se náš potomek může stát pokusným králíčkem nebo ne. Šlo o tzv. nové písmo Comenius. Potomci rodičů co nesouhlasili šli do třídy A a těch co souhlasili do třídy B. Nikdo v podstatě neměl reálnou představu co to bude obnášet, neboť metodické materiály nikde volně k nahlédnutí nebyly. A u nás doma si v tomto prosadila svou vůli žena, kterou vydrillovali ke strojopisnému písmu kdysi během studia na VŠ. Vyjadřoval jsem své pochybnosti, neboť obdobný drill, kterým jsem prošel během studia na SŠ vyústil v to že během rukopisného psaní prasím psací písmo se strojopisným. Nicméně pro klid v rodině jsem také souhlasil.
Realita však překonala mé nejdivočejší představy.
Bylo mi sice divné, proč si školy metodické materiály pro tento experiment musely kupovat, ale podezření že jde spíš o zajištění budoucnosti pro jednu krávu jsem pojal v okamžiku, kdy se začaly objevovat v médiích oslavné články jak to není skvělé. Hned u toho prvního totiž bylo video na kterém se náš syn s tímhle psaním trápí u tabule.
V půli kopce se však nemá přepřahat. A tak jsem si říkal, že se to snad poddá. Momentálně je ve třetí třídě. A přestože s ním žena téměř denně psaní cvičila, vypadá jeho písmo jako by ho psal dysgrafik a dyslektik říznutý mentálním postižením. Syn tohle psaní upřímně nenávidí a snaží se ho odrbat jak jen může. Při psaní volí záměrně věty co nejkratší, aby toho nemusel psát tolik. A když píše věci z hlavy, tak mu občas vypadne nějaké to slovo či písmeno.
Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem mezi papíry našel kousek papíru s několika úhledně napsanými slůvky, napsanými psace. Vylezlo z něj, že si to jen tak zkoušel.
Čtení bublin u Garfielda mu nedělalo problém už před nástupem do školy. Spíš bych řekl, že se vlivem té tzv. genetické metody čtení zhoršilo. Ale velice záhy jsme narazili na to, že není schopen přečíst lístek se vzkazem od babičky, je-li psán psace. Zkrátka ty písmena neznal. Proto když jel do školy v přírodě, tak jsem mu napsal narychlo na na lístek abecedu psacími a tiskacími písmeny, aby měl k dispozici dešifrovací klíč, aby si dokázal přečíst alespoň pohled. To bylo to jediné z čeho mohl to psaní pochytit, protože psací písmo ho jinak nikdo neučil ani netrénoval.
Chystali jsme se zrovna psát pohled jeho kamarádovi, a tak povzbuzen mou pozorností chtěl zkusit napsat koncept psacím. Šlo mu to pomalu, protože jsem mu musel průběžně ukazovat jak má navázat některá písmenka. Takže nakonec to napsal tou nadrillovanou hrůzou. Přičemž mu jako obvykle při přepisování vypadla zase nějaká ta písmenka a sem tam i slůvko. V porovnání s tímto výsledkem vypadaly ty první dvě věty napsané psacím mnohem lépe.
Takže jsem si řekl, že experimentu bylo tak akorát dost. Nemohu však vedle něj neustále sedět a ukazovat mu jak má písmenka spojit, proto jsem dnes ráno napochodoval do papírnictví a koupil mu písanky pro první třídu.
Tiskni
Sdílej:
moje "tiskací" je i podstatně rychlejší a míň roztahaný než psací.Takhle to je ale u vetsiny. Tady se ale resi spise rozvoj osobnosti, ktery neni vubec spjaty s rychlosti psani, ale s tim "kreslenim" plynulych krivek. Zrejme jiz v prvni tride se timto zpusobem narazi na jiste rozdeleni deti na dve casti - na tu s nizsim EQ a tu s vyssim EQ.
Ten comenius je zlo. Chudaci deti.
radoby intelektualni snobstvi je mi nastesti cizi.Musim souhlasit, opravdu to tak skutecne vypada, ze jsi intelektualne nedotceny, ponevadz si vsude ve vsech diskuzich vystacis s nekolika politickymi zaklinadly o trhu a minimalnim statu. Odhadoval bych to na cevro nebo nejaky modry VUML.
5.10.2012 14:20
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
5.10.2012 17:07
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
4.10.2012 20:03
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
5.10.2012 17:11
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
V kazdom pripade robit statistiku na jednom decku a planovite ho odmietat porovnat s porovnatelnymi rovesnikmi nie je nic ine ako tupa blbost.Jak pise Ales o neco niz, rekl bych, ze se timto zapiskem pokousi o pravy opak.
Moje dcera se učí normálně psacím ve druhé třídě. Když si píše něco sama, jde ji to v pohodě a bez vážnějších chyb. V okamžiku kdy má psát něco povinně do školy, trvá ji to neskutečně dlouho, snaží se to ošulit jak jen může a chyb seká jak máku.
Tím chci říct, že problém nemusí být apriori v tom písmu, ale v tom že se ho musí povinně učit ve škole.
dysgrafik a dyslektik říznutý mentálním postiženímTak možný je všechno...
Syn tohle psaní upřímně nenávidí a snaží se ho odrbat jak jen můžeTohle jsem jako malej dělal taky a imho to s písmem nesouvisí. Prostě jsem byl znechucen hnusnou-tlustou-blbou učitelkou, nelíbily se mi obrázky v písankách a nesnášel jsem diktáty. Postupem času jsem si vyvinul psaní né nepodobné tomu co teď zkouší učit, tedy funkční, bez kudrlinek a docela čitelné. O učení psaní jsem se nikdy nezajímal, ale přijde mi, že Comenia Script je obrovský posun dopředu oproti nesmyslnýmu "krasopisu" pocházejícího z nějakého dávno zapomenutého století.
... funkční, bez kudrlinek ...
Ale hovno „kudrlinky“! Psací písmo se liší především tím, že není potřebí zvdihnout pero, aby se přešlo od jednoho písmene ke druhému, což je sakra funkční. Z „písařského“ hlediska je psací písmo vždy ergonomičtější, než „tiskací.“ Stačí se např. podívat, jak se vyvinulo arabské písmo (přes mezistupeň písma nabatejského a syrského) z aramejského „kvadrátního“ písma, na tom je to hezky vidět...
Sračky!! Perem se dneska nepíše.
Oh wait... čím to píšu?
do věcí, kde se pilotovi tleská, když se mu to podaří posadit zpátky na zem, nelezu.To už se nějakých pár let nedělá, alespoň co já vím...
Sračky!! Perem se dneska nepíše.A z čeho se mi teda minulou sobotu vylila trocha inkoustu kvůli změnám tlaku v letadle?
Psací písmo se liší především tím, že není potřebí zvdihnout peroZkus prosím napsat alespoň jednu větu tím písmem, u kterého údajně není zapotřebí zdvihnout pero.
Připomělo mi to, jak jsme se tuhle se ženou škrtli na jiné téma. I/Y Také jsem k tomu dlouho mlčel, ale když se na mě tuhle obořila že "ten rozdíl přeci není slyšet", jsem se neudržel a odseknul jí v tom smyslu, že "to, že neslyší ten rozdíl ona neznamená, že ho neslyší nikdo!". Vtloukal jsem totiž zrovna našemu synu pravidlo, že pokud neví co tam patří, tak si to má říct pro sebe a s patřičným důrazem. "Bil", zní přeci jenom dosti jinak než "byl". Skutečností je, že od té doby kluk chyby tohoto charakteru nedělá a zaslechl jsem ho jak si v takových případech potichu sporná slovíčka říká. 8-P
4.10.2012 19:12
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
4.10.2012 23:08
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
Ale kolikrát se přistihnu, že jsem právě přečetl stránku a přitom vůbec nevím, co tam bylo. Mysl se mi někam zatoulala. Ale děti nereklamují žádné podivnosti, tak jsem to asi přečetl dobře.
Ale kolikrát se přistihnu, že jsem právě přečetl stránku a přitom vůbec nevím, co tam bylo. Mysl se mi někam zatoulala.Tak tohle se mi stava take cas od casu (bohuzel nejen u pohadek, ale i technickeho/narocnejsiho textu). Proste mozek ma nedoresene "predchozi" tema a nejde se od nej tak rychle distancovat
. V mem pripade je vetsinou takove cteni plynule, ale proste vubec nevim co jsem precetl.
4.10.2012 11:12
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
já mám asi pět diametrálně rozdílných stylů psaní zcela přirozeně, a to jsou lidé, kteří se psaním (a kaligrafií) baví — ti zvládají desítky různých stylů písma technicky velmi dobřetak to ma upokujuje, mysella som si, že je to znak duševnej rozorvanosti:) a teraz môžem byť spokojná s touto novou diagnózou, vyčítanou zo spôsobu písania - som len hravá a mám talent technické zvládnutie rôznych štýlov
protoze se musi zvedat pero. Takze ja si myslim, ze prestoze Comenius vypada typograficky (na pocitaci) citelne, prece jen to neni tak rychle jako spojite psaci pismo.Tato teorie má bohužel jednu zásadní vadu v případě českého jazyka: pero se musí zvedat i u psacího písma kvůli diakritice (a tečce nad i). Já jsem se svého času (tj. základní škola) pokoušel používat variantu psaní diakritiky bez zvedání (která splňuje kritérium na rychlost), ale tvrdě jsem narazil. Byla to ovšem jedna z cenných lekcí, od té doby jsem se naučil vnímat a respektovat že logická provázanost mezi teorií a praxi (či dokonce mezi příčinou a následkem) je v lidské společnosti považována za nežádoucí, standardním řešením je pokrytectví či doublethink.
Sam uznavas, ze jsi byl schopen se spojitou diakritikou psat rychleji.Ano, ale nebylo to "psací písmo" - bylo to něco vlastního, přizpůsobeného.
Moje pointa byla spis, pokud uz menit styl pisma, pak ho prizpusobit moderni dobe. V dnesni dobe je daleko vetsi aplikaci rucne psaneho pisma prave spis zapis nez cteni (nekym jinym), a proto bychom ho meli spis opacne prizpusobit rychlosti nez citelnosti.To je zajímavý nápad, ale k ničemu. Pokud by se toho náhodou někdo chytil a zavedl, tak bude hlavním výsledkem spousta nasraných Kapiců.
..spousta nasraných Kapiců.To těžko. Zas tolik nás tady nežije.
4.10.2012 14:28
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
Těsnopis už přece existuje strašně dlouho.Moje pointa byla spis, pokud uz menit styl pisma, pak ho prizpusobit moderni dobe. V dnesni dobe je daleko vetsi aplikaci rucne psaneho pisma prave spis zapis nez cteni (nekym jinym), a proto bychom ho meli spis opacne prizpusobit rychlosti nez citelnosti.To je zajímavý nápad, ale k ničemu. Pokud by se toho náhodou někdo chytil a zavedl, tak bude hlavním výsledkem spousta nasraných Kapiců.
5.10.2012 18:21
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
.
4.10.2012 11:08
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
..., ale zase si zkuste spocitat, kolik zdejsich pisatelu ma OSOBNI a POZITIVNI zkusenost s tim "starym" pismem... ...neprehledl-li jsem se, tak NIKDO.Pochopitelně. Protože pro tyto lidi je psaní tak přirozenou a automatickou činností, že si ani nedokáží představit, že s tím má někdo problém. Kdyby se to mne osobně netýkalo, taky bych se k tomu také pravděpodobně nevyjadřoval, protože bych se nepovažoval za dostatečně obeznámeného s celou věcí. Nelze přeci zavrhovat něco, o čem nic nevím. Jenže stejně tak mi přijde nemístné tak nekriticky adorovat něco o čem nic nevím.
Nemálo lidí tady už napsalo, že přestože je škola od začátku nutila ke spojovanému písmu, sami od sebe časem - jakmile to bylo možné - postupně přešli na něco podobného Comenia scriptu.Něco podobného není totéž. Lidi, co od spojovaného písma přešli k něčemu jinému*, psaná slova začali rozdělovat podle toho, jak jim to vyhovuje. Comenia skript tě nutí rozpojovat všude.
psaná slova začali rozdělovat podle toho, jak jim to vyhovuje.To si nemyslim, protoze tim by vytvorili nova slova, ktera by nikdo neznal a musel by je podle vlastnich zkusenosti pri cteni spojovat, coz by vedlo k nepouzitelnosti tohoto zpusobu psani.
Comenia skript tě nutí rozpojovat všude.Toto neni pravda - Comenia Script je navrzeny tak, aby se v ruznych (mnoha) pripadech dal normalne spojovat. Bohuzel ucitelky to asi nechapou a deti jsou tedy uceny pouze podmnozine Comenia Scriptu, coz je spatne. Bez vahani bych si sel asertivne promluvit s ucitelkou/ucitelem nebo reditelkou/reditelem.
To si nemyslimTo, jestli si myslíš, jak já píšu, mě vůbec nezajímá. Já vím, jak píšu.
protoze tim by vytvorili nova slovaSlova se oddělují tím, že mezi ně vrazíš mezeru, ne že je mezi písmenky nespojitost.
To, jestli si myslíš, jak já píšu, mě vůbec nezajímá. Já vím, jak píšu. ... Slova se oddělují tím, že mezi ně vrazíš mezeru, ne že je mezi písmenky nespojitost.Zrejme jsme se spatne pochopili. V puvodnim prispevku vidim slovo rozdelovat a ne rozpojovat, coz me zmatlo.
A je to skutecne nutna znalost?
Nutná ne. Ale jestliže v této diskusi nezanedbatelný počet lidí přiznal, že toho mnohem víc píší na klávesnici, nabízí se kacířská myšlenka, že by pro ně dost možná bylo praktičtější, pokud by ve škole aspoň část toho oprovského počtu hodin věnovaného výuce psacího písma věnovala výuce psaní na klávesnici.
Stejne moc nechapu na co je dobre umet 100 WPM, sam z hlavy takto rychle nejake logicky koherentni myslenky plodit nedokazu, spis to muze byt dobry na nejake opisovani textu apod.
Sto slov za minutu je opravdu hodně, na takovou úroveň se dostane málokdo. Ale něco kolem těch 200 úhozů za minutu, což býval limit pro státnice, se docela hodí. Pro mne je ale třeba daleko důležitější než rychlost ten kvalitativní rozdíl, že se nepotřebuji dívat na klávesnici.
Netvrdim, ze je to na nic, ale vzhledem k vynalozenemu casu se to IMHO nevyplati.
U mladších by ten vynaložený čas byl menší. Ve škole stejně nemají do čeho píchnout. Je až směšné, že počítání do stovky se probírá zhruba tři roky nebo že se půl gymplu opakuje základka — bez ohledu na potenciál toho kterého jedince.
D
. Pro castecnou stochasticitu bychom byly jedina zeme na svete, kde se uci moderni layout - to bych urcite nepopsal slovnim spojenim "lide jsou pak hloupi".
Jaky bude vysledek prechodu na Colemak/Dvorak? Deti se budou muset naucit dve uplne jine rozlozeni (doma budou mit urcite QWERTY/Z, nektere zarizeni to maji natvrdo), vetsina z nich po konci vyuky Colemak/Dvorak prestanou pouzivat a zapomenou jej.Ano, presne stejny problem jako s diskutovanym pismem. Takze nema cenu to nejak resit - proste podle nejakeho normalniho rozlozeni bude vypadat i pocet uzivatelu. Takhle to je ale imho v poradku. Na 100+% to umi pouze politicke systemy - priroda vsak ne.
mozna ale pomalejiS timto jiz nemohu souhlasit, protoze toto se nestane nikomu, kdo se skutecne "vsema deseti" psat nauci. Vsadim boty, ze vy vsema deseti nepisete, protoze jinak byste nemel problem v hlave na par minut prehodit dve pismenka. Zeptejte se kohokoliv, kdo umi psat vsema deseti a potvrdi vam, ze minoritni zmenu (tzn. prohozeni dvou klaves) je schopny s naprosto minimalnim dopadem na rychlost psani akceptovat. Jde totiz o to, ze clovek jiz nad mapovanim pismenko-prst nepremysli a kdyz se objevi vyjimka, tak ta tabulka vyjimek ma pouze 2 polozky a to je schopny kazdy clovek rekneme s IQ vyssim 60 v hlave udrzet a davat na to bacha, aniz by to melo vliv na kvalitu/rychlost psani. Pochopitelne komfort malinko klesne, ale navenek to meritelne nebude.
Jednoduse se to nevyplati. Vyhody jsou male, naklady vysoke a potencialne zbytecne.Nyni vyhody mozna male, ale treba se hlasovy odposlech v nasledujicich letech nedostane kazdemu do kapsy, takze se bude hodit umet co nejrychleji dostat nejaka data do pocitace "bezne" dostupnymi prostredky. Naklady vysoke urcite nejsou - nemusi se totiz menit nic, pouze zak na zacatku hodiny 2x klikne a ma vhodnou klavesnici (pripade admin stahne vhodnejsi rozlozeni a nakopiruje do vsech pocitacu), nic vic. Software se menit nemusi (pokud je vhodne genericky vytvoreny jako napr. doporucovane programy od Kolibace). Potencialne zbytecne viz. "vyhody" vyse. Proste sazka do loterie.
To neni pravda, deti ucici se Comenius nemusi umet psat psacim pismem.Asi jsme se spatne pochopili - samozrejme by se ucili pouze jeden layout.
Proc tedy tlacit neco, co bude pro 99% populace problematicke?Netlacil bych to, pouze bych rad, aby v pripade, ze takova situace nastane (bude shora narizeno, ze se od malicka bude ucit krome rukou take psat na pocitaci), ucilo nejake rozumne rozlozeni.
Jinak by me zajimalo, odkud mate, ze lidi, kteri umi psat vsemi deseti s timto problemy urcite mit nebudou.Prave proto, ze nas neni mnoho, tak se vice zname a sdilime vice informaci souvisejicich s psanim vsemi deseti. Skutecne se jich zeptejte jake problemy maji pri pouzivani jinych rozlozeni - garantuji, ze vam radi odpovi
.
Uz jsem to psal vyse u diskuse o psani vsemi deseti. Jsem presvedcen, ze bottleneck prace s pocitacem urcite neni v surove rychlosti psani. Jsou daleko dulezitejsi veci na ktere je potreba se zamerit.Tak to se omlouvam, nejak jsem ho prehlednul, tak to jdu znovu prohledat. OT: Ktere veci jsou podle vas dulezitejsi nez samotna plynula, prijemna interakce stroje s clovekem (predpokladame, ze clovek je nucen s tim strojem nejak komunikovat)?
Tak minimalne na to nemate klavesnice. Nebo chcete ucit deti psat na klavesnicich, ktere maji jine popisky nez ma rozlozeni? Tak to hodne stesti. Krom toho budete potrebovat kvalifikovane ucitele, aby toto vubec mohli ucit.Zrejme jste nikdy neabsolvoval vyuku takoveho psani a zrejme jste se nesetkal s vice nez jednim ucitelem/ucitelkou "vyuky psani vsemi deseti" na stredni skole. Dite se nesmi (!) na klavesnici divat - je to kontrolovano a udeluji se za to spatne znamky. Dale kvalifikovany ucitel ICT tady v CR je naprosta pohadka - pamatuji si, jak jsem pracoval na pocitaci v cizi hodine vyuky psani vsemi deseti a zak se zeptal ucitele proc se vlastne ucime psat na takoveto klavesnici (myslel tim tu HW, takze nemel ani potuchy o jinem rozlozeni). A ucitel mu zcela od srdce odpovedel, ze nevi, ze sam neumi psat vsemi deseti, ze se to neuci a ucit nebude. Pak otevrel wiki a jal se procitat historii vzniku QWERTZ nahlas jako oficialni odpoved na zakovu otazku. Pochopitelne tim otazku nezodpovedel, ale pro me to byl jasny signal, ze se s tim musi neco delat - bohuzel MSMT napsalo vyse uvedene.
.
Trochu problem je v tom, ze lidi, kteri se uci alternativni rozlozeni klavesnice nejsou zrovna reprezentativni vzorek populace. Jsou to lide, co o to maji zajem, maji zrejme nadprumernou inteligenci, pracuji s pocitacem nekolik hodin denne ...
Tak to se omlouvam, nejak jsem ho prehlednul, tak to jdu znovu prohledat. OT: Ktere veci jsou podle vas dulezitejsi nez samotna plynula, prijemna interakce stroje s clovekem (predpokladame, ze clovek je nucen s tim strojem nejak komunikovat)?
Tak napriklad znalost hardware a software, vubec zaklady informatiky, zasady bezpecnosti a soukromi na internetu. Obecne pokud s tim clovek neumi pracovat, tak je mu rychlost psani na nic. Pocitacova gramotnost neni zrovna silnou strankou deti.
I kdyz tyto veci clovek zvlada, tak to nevidim jako bottleneck. Daleko dele mne trva vymyslet co napsat nez to napsat (pricemz to neni tak, ze bud pisu a nebo premyslim - pisu a premyslim, ve vysledku me psani nezdrzuje).
Zrejme jste nikdy neabsolvoval vyuku takoveho psani a zrejme jste se nesetkal s vice nez jednim ucitelem/ucitelkou "vyuky psani vsemi deseti" na stredni skole.
Nesetkal jsem se s zadnym, on na nasem gymnaziu (1000+ zaku) zadny takovy ani nebyl.
Dite se nesmi (!) na klavesnici divat - je to kontrolovano a udeluji se za to spatne znamky.
Asi nema cenu debatovat nad rozlozenim, kdyz se neshodneme nad tim, jestli by se mela zavest vyuka psani vsemi deseti.
Budou se muset naucit oba, okolni svet totiz pouziva QWERTY/Z.Nevim, proc se ucit oba, kdyz jiz od dob DOSu (Disk Operating System) je dvorak rozlozeni pritomno vsude. Krome toho vycestovali lide v zahranici ani dnes nepisi s hacky ani carkami, pokud nemaji vlastni pocitac (mobil, tablet...). Krome toho neni problem pouzit v mziku vlastni rozlozeni - zkuste si to na vasem OS a zjistite, ze to mate hned.
Rozumne rozlozeni, ktere bude pro vetsinu populace problematicke.Porad nevidim problem - QWERTZ jsem se kdysi musel prave na gymnaziu naucit na znamky, bez koukani na klavesnici (tem nejzlobivejsim se davaly pres ruce a klavesnici hadry, aby nebylo nic videt). Bylo to docela neprijemne, ale pak pozdeji preucit se na DVORAK mi trvalo tyden. Studie (Dvorak's Claims) rika, ze pro pseudonahodne vybrane lidi to je velice vhodne rozlozeni. Respektuji vas nazor, ale zatim jsem nikde nenasel duvod, proc by to zrovna pro vetsinu populace mel byt problem.
Trochu problem je v tom, ze lidi, kteri se uci alternativni rozlozeni klavesnice nejsou zrovna reprezentativni vzorek populace. Jsou to lide, co o to maji zajem, maji zrejme nadprumernou inteligenci, pracuji s pocitacem nekolik hodin denne ...V mem pripade bych se videl na reprezentativnejsi vzorek, protoze mam lehkou dispraxii (z toho tedy priznavam plyne ten zajem), jsem podprumerne inteligentni, a pracuji s pocitacem nekolik hodin denne stejne jako obrovska cast nasi "mladsi" populace (imho vice nez polovina).
Tak napriklad znalost hardware a software, vubec zaklady informatiky, zasady bezpecnosti a soukromi na internetu. Obecne pokud s tim clovek neumi pracovat, tak je mu rychlost psani na nic. Pocitacova gramotnost neni zrovna silnou strankou deti.Souhlasim, ale vidim za tim pouze to "bezpredmetne" memorovani teoreticke casti. To deti nebavi a dost casto jim to bez ukazky v praxi (interakce cloveka se strojem) bude uplne k nicemu.
Daleko dele mne trva vymyslet co napsat nez to napsat (pricemz to neni tak, ze bud pisu a nebo premyslim - pisu a premyslim, ve vysledku me psani nezdrzuje).Hm, zajimave - zastavam totiz presne opacny nazor
. Mam dojem, ze vetsina deti rada mluvi, zpiva a vubec se projevuje. Nas system se vsak snazi je co nejvice utlumit (ve vsech ohledech) a soustredit myslenky pouze na analytickou, neosobni cast sveta. Takovy clovek skutecne bude "dele" premyslet a pak 3x tukne do klavesnice. Ale myslim, ze napr. Facebook dokazuje, ze to prirozene neni a ze lide proste pisi kvanta textu denne.
Nesetkal jsem se s zadnym, on na nasem gymnaziu (1000+ zaku) zadny takovy ani nebyl.Hm, aha - tak to budte vlastne rad, ze vas nenutili ucit se takovy neprijemny layout
.
Asi nema cenu debatovat nad rozlozenim, kdyz se neshodneme nad tim, jestli by se mela zavest vyuka psani vsemi deseti.Hm, ja nestojim ani na jedne strane. Protoze narizeni shora byvaji hlavne v ohledech ICT hodne neuvazena. Ale rad bych, aby se proste nebral QWERTZ jako etalon, nybrz jako neco zastaraleho, davno prekonaneho (coz je pravda) a radeji se vyucovalo neco kvalitnejsiho.
. Mam dojem, ze vetsina deti rada mluvi, zpiva a vubec se projevuje. Nas system se vsak snazi je co nejvice utlumit (ve vsech ohledech) a soustredit myslenky pouze na analytickou, neosobni cast sveta. Takovy clovek skutecne bude "dele" premyslet a pak 3x tukne do klavesnice. Ale myslim, ze napr. Facebook dokazuje, ze to prirozene neni a ze lide proste pisi kvanta textu denne.
No ja nevim, ale nevidim valny prinos v chrleni 200 znaku za sekundu do klavesnice. Jednou z veci, ktere se maji deti ucit je schopnost jasne formulovat sve myslenky do logickych celku a to takto rychle proste nedokazi (snad az na nejake genialni vyjimky). Kdyz vidim takove ty blogisky predpubertalnich deti, tak se mi naopak zda, ze by mohli to psani zpomalit.
Na mnoha pocitacich nemas prava instalovat jina rozlozeni (skoly, internetove kavarny apod.), jinde je to tak trochu faux-pas (prijdes ke kamaradovi a budes mu instalovat nove rozlozeni?).Instalace by byla potrebna pouze na neaktualizovanem systemu, kde bys chtel psat ceska, nelatinska pismena. Coz se v zahranici nepredpoklada. A protoze dvorak je od dob DOSu uplne vsude, tak tohle je ten nejmensi problem (dokonce mensi nez to je dnes, protoze i kdyz si dneska muzes v zahranici prepnout layout na cz QWERTZ, tak bude problem stejne s kodovanim, hesly, klavesovymi zkratkami apod.).
Jinak samozrejme je to take o tom, ze deti nechodi do skoly jako tabula rasa, vetsinou umi psat na klavesnici jiz z domu (na QWERTY/Z).V tomto pripade se nejedna o konkretni problem dvorak, ale o individualni pristup k vyuce, ktery je u nas na skolach vesmes spatny - v uvedenem pripade bych pochopitelne zakovi dal na vyber - v tom nevidim problem.
Vetsina lidi z meho okoli (coz jsou vetsinou pocitacove zdatni lide) maji problem s prepinanim rozlozeni klavesnice. Typicke je to u programatoru - na kod pouzivaji anglickou klavesnici, na texty ceskou. Pokud lide budou muset prepinat (ve smyslu jednou doma, jednou ve skole) mezi COLEMAK a QWERTY, tak budou mit take problemy (a nesnaz se mi namluvit, ze si lidi vystaci s COLEMAK). Netvrdim, ze to jsou nejake vazne problemy - vetsinou proste clovek napise par pismen spatne a pak se opravi. Vyhodou alternativnich rozlozeni ma ale byt prave zvyseni efektivity a toto tomu docela odporuje.Jiste, u COLEMAK mas naprostou pravdu, protoze ta kompatibilita je takova zvlastni (na to bych potreboval trochu vyzpovidat Davkola
). Co se vsak mnou navrzeneho cz dvorak tyce, tak ten je v nejvetsi mozne mire kompatibilni s ANSI dvorak a mohu vas ujistit, ze kdyz klavesnici prepnu, tak mi to chvili da, nez rozpoznam rozdil (vetsinou kdyz chci napsat prvni cislici) - viz. odkazovany layout vyse (je to citelny textak a mam to tam popsane). Kdyz uz tady vychvaluji ten muj navrh cz dvorak, tak to rovnou dokoncim. Pri navrhu jsme totiz myslel na vsechny mne zname jazyky vychazejici z latinky a vytvoril jsem metodiku jak vytvorit lokalizovany dvorak layout pro dany jazyk tak, aby byl do nejvetsi mozne miry kompatibilni s ANSI dvorak. Zajimavosti je, ze ze vsech techto jazyku mi vysla cestina jako nejtezsi (ma nejvetsi abecedu) a protoze se mi uspesne podarilo ji namapovat s naprosto minimalnimi rozdily oproti dvorak, tak mohu s jistotou tvrdit, ze v ostatnich jazycich to muze byt uz jenom lepsi.
Jinak to rozvrzeni cz dvorak je primarne zamereno na pisare, sekretarky apod. Tzn. programatorske symboly se pisi pomaleji nez latinske a ceske znaky (at uz velke nebo male), cislice, interpunkce a par nejcastejsich specialnich znaku (euro, dolar, stupen celsia, zavinac apod.). Na programovani pouzivam ANSI dvorak, protoze cesky nikdy do kodu nic nepisu (neznam programovaci jazyk, kde by se uprednostnovalo lokalizovat primo v kodu). Kompatibilita ANSI s cz dvorak je do te miry, ze se pocesteny znak pise vzdy stejnym prstem, ve vyjimecnych pripadech alespon stejnou rukou (viz. ten odkaz v jedonm z postu vyse).
Zabavnost samozrejme zalezi na forme vyuky, cim vic prakticka, tim lip. Nicmene nemyslim si, ze neustale buseni do klavesnice bude pro deti zabavnejsi.To jiste ne, az takhle jsem to nemyslel
.
No ja nevim, ale nevidim valny prinos v chrleni 200 znaku za sekundu do klavesnice. Jednou z veci, ktere se maji deti ucit je schopnost jasne formulovat sve myslenky do logickych celku a to takto rychle proste nedokazi (snad az na nejake genialni vyjimky). Kdyz vidim takove ty blogisky predpubertalnich deti, tak se mi naopak zda, ze by mohli to psani zpomalit.S temi cisly bych to neprehanel, protoze ja kdyz se pekelne soustredim, tak dam max. 50 WPM a 4,2 CPS. Ty blogisky jsou imho zapricinene nemoznosti se jinde projevit (co do obsahu) a imho zaroven tim (to uz je teda pouze moje spekulace), ze neumi psat rychle (co do komoleni cestiny). Kazdopadne vyse uvedene hodnoty jeste zdaleka nedosahuji rychlosti ani me bezne mluvy (a to nemluvim vubec rychle), takze na mysleni pri psani je imho casu dost.
No, zkoušel jsem si teď Dvorak nebo Colemak nastavit, ale mám v nabídce pouze české, české QWERTY a české programátorské rozložení. Mám plně aktualizovaný Windows 7. Anglický Dvorak tam je. Takže český Dvorak/Colemak si nainstalovat musím, ne? Existuje vůbec nějaké oficiální české rozložení nebo to má každý jinak?Ano, cesky Dvorak/Colemak si musis doinstalovat. Zadne oficialni (tzn. statem posvecene) rozlozeni Dvorak/Colemak nemame. Ono ani QWERTZ/QWERTY je hodne osemetne, protoze statem je definovana pouze jista mala mnozina znaku pouze pro nektera mista na klavesnici. Tuto statni variantu tusim cca na 95% splnuji layouty pritomne v Win/MacOSX/Xorg/Linux_console/*BSD_console, ale nikdo nema tech 100% a krome toho je v kazde variante ruzne chovani AltGr a mnoha dalsich klaves. Takze na takove klavesnici si bezpecne napisete pouze cesky dopis bez specialnich znaku, ktere jsou skutecne obcas potreba. To uz je opravdu mozna lepsi doinstalovat si vsude vlastni layout a nebo nepouzivat diakritiku
. Btw jestli se nepletu, tak Win/Xorg/Linux_console/*BSD_console (nevim jak na MacOSX - to musim prozkoumat) umoznuji zmenu layoutu v uzivatelskem prostredi, tzn. zadna vyssi prava (admin/root/apod.) nejsou zapotrebi. Proste kliknout na webu a pak spustit jeden prikaz (na Win naklikat ), nic vic. Takze jak rikam, je to ten nejmensi problem.
Jinak ano, občas potřebuji používat diakritiku i v zahraničí. Stejně tak u kamaráda, ve škole, v internetové kavárně, různých kioscích a obecně kdekoli mimo můj počítač.No, tak ve vasem pripade byste se skutecne bez te uzivatelske instalace neobesel. Ale stejne by me zajimalo jak casto se clovek do takoveto situace dostane. Myslim, ze dost zridka, ale jsem ovlivnen prostredim, ve kterem se pohybuji (kazdy ma vlastni el. zarizeni a nejake kiosky/kavarny/apod. nepripadaji v uvahu a ve firme/skole si muzeme v uzivatelskem prostoru naseho uctu delat co chceme).
Jiste, u COLEMAK mas naprostou pravdu, protoze ta kompatibilita je takova zvlastni (na to bych potreboval trochu vyzpovidat Davkola
Problém není. V praxi mám daleko větší problém zvyknout si na jinou polohu pípy a jiné rozměry Shiftu a Enteru mezi ANSI a ISO. Nebo akceptovat chování správce oken v MS Windows. Navíc spousta klávesových zkratek je stejná (akorát Ctrl+S a pár dalších je jinde). Ale ono je to celkem fuk, protože QWERTY musím použít jen zcela výjimečně (ve škole Colemak je na Debianu i Mac OS X).
S temi cisly bych to neprehanel, protoze ja kdyz se pekelne soustredim, tak dam max. 50 WPM a 4,2 CPS.
To je zase subjektivní. Nedávno jsem potkal týpka, který z píky valil nepřetržitě paper na konferenci rychlostí kolem 100 wpm.
Vetsina lidi z meho okoli (coz jsou vetsinou pocitacove zdatni lide) maji problem s prepinanim rozlozeni klavesnice.Trochu OT - mam tu Windows 7 a tam se ALT+SHIFT prepina ne klavesnice, ale cely jazyk. Zpusobuje to problemy, a jak prepnout mezi 2 ruznymi rozlozenimi tehoz jazyka mi neni jasne.
(tem nejzlobivejsim se davaly pres ruce a klavesnici hadry, aby nebylo nic videt)Heh to bych se asi zacyklil ve stavu "rekalibrace" nebo bych začal psát v proměnném offsetu od rohu klávesové matice
.
.
Zaprvý, všechny jsou založeny na předpokladu, že člověk píše "všema deseti", tzn. tím systémem, kdy se (moc) nemění pozice ruky. Ve skutečnosti takhle píše zlomek lidí a vždycky to tak bude...Ano, presne takhle to je, proti tomu nikdo nic nenamita.
Zadruhý, o kolik skutečně jsou alternativní rozložení jako Dvorak nebo COLEMAK lepší? Jsou to desitky, nebo stovky procent? Pokud rychlost psaní na Dvoraku/COLEMAKu není oproti QWERTY/Z alespoň dvojnásobná, tak přechod imho nemá cenu. Honit nějakých pár jednotek nebo desítek procent rychlosti navíc opravdu pro bežného člověka nemá vlaný smysl.Pri zachovani stejneho pohodli (jak fyzickeho psani, tak miry soustredeni apod.) jsou Dvorak/COLEMAK cca 2x rychlejsi nez QWERTZ/Y pri beznem pouziti (sekretarka, spisovatel apod.).
Sečteno podtrženo, psaní s Dvorakem/COLEMAKem/apod., má smysl pro 1) velice vytíženou sekretářku a 2) lidi, které to zajímá a mají to jako hobby. Pro 99% ostatních ale v zásadě ne. A dost možná, že to bude platit i pro "všema deseti".Ano, o tomto nikdo nepolemizuje. Ja pouze reagoval na ten navrh zavedeni povinne vyuky na zakladni skole. Pokud ma byt pocitac nase hracka pro dalsich mnoho let, tak by bylo dobre s nim co nejlepe, nejprijemneji, ale take co nejrychleji interagovat. Zakovi bych dal na vyber co se chce ucit s tim, ze preferovany je Dvorak/COLEMAK z techto duvodu: XYZ, ale je mozne pouzivat i QWERTZ/Y, ktery ma tyto (ne)vyhody: ABC.
.
Ted vazne. Urcite bych nestranne zhodnotil dostupna rozlozeni, pak pronesl, ze je preferovany Dvorak/COLEMAK (protoze skola by mela byt zrovna v ICT bezesporu liberalni) a nakonec dal zakovi vybrat.
). Timto mirim k potlaceni myslenky, ze by tedy za prvnaka/druhaka meli rozhodnout rodice jakozto kompetentni osoba.
Pri zachovani stejneho pohodli (jak fyzickeho psani, tak miry soustredeni apod.) jsou Dvorak/COLEMAK cca 2x rychlejsi nez QWERTZ/Y pri beznem pouziti (sekretarka, spisovatel apod.).Hm, skutečně? Nic proti, ale tomu se mi moc nechce věřit, bylo by k tomu nějaké to [citation needed]?
Pokud ma byt pocitac nase hracka pro dalsich mnoho let, tak by bylo dobre s nim co nejlepe, nejprijemneji, ale take co nejrychleji interagovat.Souhlasim, ale otázka, která metoda je nejpříjemnější a nejefektivnější, je hodně složitá a dá se taky očekávat, že se odpověď bude měnit s časem...
Hm, skutečně? Nic proti, ale tomu se mi moc nechce věřit, bylo by k tomu nějaké to [citation needed]?No, nevim jak moc se daji brat nase nazory "nestranne", ale teoreticky by stacil Davkol a ja
(teda pokud sam nemate ve vasem okoli nikoho podobneho).
Souhlasim, ale otázka, která metoda je nejpříjemnější a nejefektivnější, je hodně složitá a dá se taky očekávat, že se odpověď bude měnit s časem...Na tuto otazku tez neznam odpoved, ale prave nedavno jsem vytvoril takovy maly prehled bezne dostupnych "lidskych" vstupu a "lidsky vnimatelnych" vystupu a zjistil, ze skoro zadne moznosti nemame - pouze analyza videa (pohyb rtu, oci, hlavy, rukou, prstu apod.), pak analyza zvuku, pak OCR (napr. Graffiti na Palm OS) a nakonec primy vstup pres klavesnici. Pro vystup toho je take malo (a to beru v uvahu i pomucky pro nevidome atd.). Asi nemusim nijak zduraznovat, ze klavesnice je bezkonkurencne ten nejrychlejsi zpusob jak sdelovat presne informace pocitaci. Osobne bych vsak radeji pouzival neco mene narocneho na lidske zdroje (obe ruce a vsech 10 prstu mi prijde skutecne prilis mnoho - radeji bych se flakal
).
No, nevim jak moc se daji brat nase nazory "nestranne", ale teoreticky by stacil Davkol a jaNo, nesledoval jsem Davkolovo zápisky moc detailně, pokud ale vim, tak tam ten nárůst rychlosti spočíval prostě v tom, že trénoval psaní - ie dost podobného zrychlení by klidně mohl dosáhnout i na QWERTY. Jinak podle toho, co jsem četl, ten rozdíl rychlosti není až tak buhví co...
, kdyz uz se donutili naucit neco jineho nez mainstream. Vyhody proste prevazuji.
Zajimavejsi je uvedomit si, ze nadani na psani vsemi deseti odpovida normalnimu rozdeleni pravdepodobnosti s nejakou sigmou (mne neznamou, ale to je v dusledku jedno) - na QWERTZ/Y proto pise vsemi deseti velice malo lidi, protoze to je pro podstatnou cast populace tak obtizne.
Lide, kteri pisi rychle na QWERTZ maji nadani. Lide, kteri pisi rychle na Dvorak nadani nemivaji a rychlostne jsou srovnatelni.To je spekulace.
Ale potvrdi vam to kdokoliv, kdo pise na Dvorak/COLEMAKNo tak jasně, že fanoušci Dvoraku/COLEMAKu mi potvrdí, že je lepší
Vyhody proste prevazuji.Zatím jsem žádnou podloženou výhodu nezaznamenal.
Zajimavejsi je uvedomit si, ze nadani na psani vsemi deseti odpovida normalnimu rozdeleni pravdepodobnosti s nejakou sigmou (mne neznamou, ale to je v dusledku jedno) - na QWERTZ/Y proto pise vsemi deseti velice malo lidi, protoze to je pro podstatnou cast populace tak obtizne.To je zase spekulace jako prase. Imho ve skutečnosti většina lidi nepíše všemi deseti ne proto, že by na to neměli nadání, ale prostě proto, že jim to k ničemu moc není. Imho.
Mate par minut? Dame si kazdy den po dobu alespon dvou tydnu online typespeed jeste s nekolika lidma a zmerime to. Nakonec se podelime o zazitky z psani. Nejlepe nekde osobne - poslu ti maila, ze bychom se potkali osobne. Zatim mam opravdova mereni pouze ode me a dvou bratru (ma papiry na dislexii). Nejaka mereni mame jeste od Davkola.Lide, kteri pisi rychle na QWERTZ maji nadani. Lide, kteri pisi rychle na Dvorak nadani nemivaji a rychlostne jsou srovnatelni.To je spekulace.
Zatím jsem žádnou podloženou výhodu nezaznamenal.Pochopitelne vyhody pro lidi, kteri hodne pisi - vy to zrejme nebudete, coz vam docela zavidim.
To je zase spekulace jako prase. Imho ve skutečnosti většina lidi nepíše všemi deseti ne proto, že by na to neměli nadání, ale prostě proto, že jim to k ničemu moc není. Imho.Dobre, vezmeme si priklad deti, protoze to jsou jedine mne zname osoby, ktere nemaji vypestovane zabrany a nerespektuji systemem dane mantinely. Dite se rado uci novym vecem za splneni dvou predpokladu:
). Skolni dochazka u nas do toho "minima" bohuzel spada .
Mate par minut? Dame si kazdy den po dobu alespon dvou tydnu online typespeed jeste s nekolika lidma a zmerime to. Nakonec se podelime o zazitky z psani. Nejlepe nekde osobne - poslu ti maila, ze bychom se potkali osobne. Zatim mam opravdova mereni pouze ode me a dvou bratru (ma papiry na dislexii). Nejaka mereni mame jeste od Davkola.Tím ale nenaměříme nic, co by souviselo s tvým výrokem. Nebo ty umíš nějak měřit talent? A znovu připomínám, že měření, která zveřejnil davkol, neměří rychlost COLEMAKu vs QWERTY, ale prostě rychlost s jakou se davkol zlepšoval v psaní, což je něco zcela jiného.
Pochopitelne vyhody pro lidi, kteri hodne pisi - vy to zrejme nebudete, coz vam docela zavidim.Ne, ani pro lidi, kteří hodně píší, jsem zatim žádné prokazatelné výhody nezaznamenal.
Dobre, vezmeme si priklad deti, protoze to jsou jedine mne zname osoby, ktere nemaji vypestovane zabrany a nerespektuji systemem dane mantinely. Dite se rado uci novym vecem za splneni dvou predpokladu:Úplně to samé bys mohl říct třeba o hraní na cello. Taky to nic nedokazuje. Krom toho naučit se všema deseti zas tak těžký není, imho docela pakárna...(viz. take "Montessori skola" jak zde nekdo uvadel v diskuzi) Myslim, ze z toho plyne, ze lide se nucenou silou uci pouze jakesi "minimum" a to psani vsemi deseti je proste prilis tezke, aby se do toho minima veslo (je dobre se podivat sam na sebe
- nejsou nucene silou, psychicky ani nijak jinak
- latka na ne neni prilis tezka (detem vsak nezalezi na tom, zdali jim ta latka v tu chvili k necemu je, proste je to spontanne zajima)
Tím ale nenaměříme nic, co by souviselo s tvým výrokem. Nebo ty umíš nějak měřit talent? A znovu připomínám, že měření, která zveřejnil davkol, neměří rychlost COLEMAKu vs QWERTY, ale prostě rychlost s jakou se davkol zlepšoval v psaní, což je něco zcela jiného.Mel jsem za to, ze lide s ruznymi poruchami (bratr, ja a vy jiste nekoho takoveho v okoli mate) jsou relevantni vzorek. Mam dojem, ze Davkol popisoval presne i rychlost jeho psani na QWERTZ/Y predtim, nez se zacal ucit na COLEMAKu. Proto bych videl jeho mereni take jako relevantni mereni.
Ne, ani pro lidi, kteří hodně píší, jsem zatim žádné prokazatelné výhody nezaznamenal.Ja ano, ale je pravdou, ze se jedna bud o spisovatele nebo IT specialisty, kterym skutecne trochu narostla produktivita, ale o hodne jim vzrostl ten komfort. Neznam sekretarku, ktera by rada psala (na QWERTZ). Ale znam Dvorakisty, kteri radi pisi
.
Úplně to samé bys mohl říct třeba o hraní na cello. Taky to nic nedokazuje.Ano, to plati i pro tu hru na cello. Ale nevidim tam jiz tu implikaci, ze to nic nedokazuje.
Krom toho naučit se všema deseti zas tak těžký není, imho docela pakárna...Neverim, ze byste nepsal vsema deseti, kdyby to zase tak tezky nebylo a dokonce to byla pakarna - to mi prijde jako protireceni ve prospech osobni lenosti. Nedokazu si predstavit, ze bych nevenoval po dobu jednoho tydne denne hodinu cviceni psani vsema deseti rozvrzenou do ruznych prestavek v pracovni dobe apod. (osobne jsme si vytisknul na papir Dvorak rozlozeni a vytukaval v takovychto prestavkach ruzna slova, ktera me sponatanne napadala a takto jsem se skutecne naucil do tydne psat na Dvorak) s vidinou (overenou mnohymi lidmi prede mnou), ze nebudu jiz nikdy muset koukat stridave na klavesnici a zobrazovaci zarizeni. To mi proste hlava nebere. Na druhou stranu bych to ale docela chapal, pokud bych se mel to same ucit ctyri tydny kvuli nevhodnemu QWERTZ/Y (viz. mnou zminene "minimum").
Mam dojem, ze Davkol popisoval presne i rychlost jeho psani na QWERTZ/Y predtim, nez se zacal ucit na COLEMAKu. Proto bych videl jeho mereni take jako relevantni mereni.Ne, není relevantní, protože není zaručeno, že QWERTY věnoval stejné úsilí jako COLEMAKu.
Ano, to plati i pro tu hru na cello. Ale nevidim tam jiz tu implikaci, ze to nic nedokazuje.Nedokazuje to, že cello je lepší než housle nebo nástroj X. Stejně jako to nedokazuje, že COLEMAK je (měřitelně či výrazně) lepší než QWERTY nebo rozložení Y.
Neverim, ze byste nepsal vsema deseti, kdyby to zase tak tezky nebylo a dokonce to byla pakarna - to mi prijde jako protireceni ve prospech osobni lenosti.Už jsem se naučil i mnohem těžší věci. Věř mi, všema deseti je relativně snadná záležitost. Důvod, proč jsem se to nenaučil, není lenost, jak mě obviňuješ, ale nezájem. Proč bych se to měl učit, když mi to v zásadě nepřinese moc velký užitek? V dnešním světě se můžeš věnovat stovkám různých zajímavých aktivit, takže je potřeba pečlivě zvažovat, co bude člověk dělat. Takže učit se "všema deseti" nebudu, dokud pro to nebude opravdu dobrý důvod.
Ne, není relevantní, protože není zaručeno, že QWERTY věnoval stejné úsilí jako COLEMAKu.No, v tom bych videl presne opacny smysl. A sice, ze jakmile se mu na tom zacalo darit psat, tak se snazil vice, protoze v tom videl vetsi smysl. Ale budiz, nechme jeho mereni stranou
.
Nedokazuje to, že cello je lepší než housle nebo nástroj X. Stejně jako to nedokazuje, že COLEMAK je (měřitelně či výrazně) lepší než QWERTY nebo rozložení Y.V tomto pripade bych rekl, ze se jedna o nevhodne prirovnani. Aby to sedelo, muselo by to byt "bezne" cello a pak nejake nove cello, ktere by melo lepsi struny, ze kterych by napr. nebolely tolik prsty nebo lepsi hmatnik, po kterem optimalne klouzou prsty a palec ze spodni strany apod. Rozhodne ne o jiny nastroj nebo jiny zvuk apod.
Už jsem se naučil i mnohem těžší věci. Věř mi, všema deseti je relativně snadná záležitost. Důvod, proč jsem se to nenaučil, není lenost, jak mě obviňuješ, ale nezájem. Proč bych se to měl učit, když mi to v zásadě nepřinese moc velký užitek? V dnešním světě se můžeš věnovat stovkám různých zajímavých aktivit, takže je potřeba pečlivě zvažovat, co bude člověk dělat. Takže učit se "všema deseti" nebudu, dokud pro to nebude opravdu dobrý důvod.Myslim, ze takova Hora staccato v prepisu pro klarinet (zase moje parketa) je na hranici moznosti klarinetoveho hrace a mohu rict, ze to hraje take kupa lidi a problem s tim nema. On je totiz docela podstatny rozdil mezi hmatem, ktery tvori zvukovy vjem a hmatem, ktery tvori vizualni vjem na 2D matici barevnych pixelu. Ten zvukovy je mnohem vice osobni a ujistuji vas, ze klavir je prave ukazka nastroje, kde jsou stejne prstoklady pro "kazdou usporadanou mnozinu klaves" opakujici se za sebou a dohromady tvorici klaviaturu, takze ve vysledku tam je i pres vicehmaty a mnohe akordy mene kombinaci nez na pocitacove klavesnici. Chci tim rict, ze hudebni nastroje nemaji s pocitacovou klavesnici nic spolecneho a tyto dve skupiny jsou tedy neporovnatelne. Avsak mate pravdu, ze pokud nepisete na pocitaci zdaleka tolik jako hrajete na klavir, take bych se zdrahal se ucit vsema deseti QWERTZ/Y a mozna i Dvorak. Btw zdravim hrace "jezkaren" - hrajeme od neho v klarinetovem kvartetu vsechno mozne (neco i s klavirem).
Aby to sedelo, muselo by to byt "bezne" cello a pak nejake nove cello, ktere by melo lepsi struny, ze kterych by napr. nebolely tolik prsty nebo lepsi hmatnik, po kterem optimalne klouzou prsty a palec ze spodni strany apod.Na tak odvážné tvrzení chybí důkazy, spíš by v tom případě to přirovnání mělo být, že někdo vezme cello, přerovná struny a možná změní nějakou délku nebo rozměr a bude tvrdit, že se na tom líp hraje a že by na to mělí ostatní přejít... Možná má pravdu, možná ale taky ne...
Chci tim rict, ze hudebni nastroje nemaji s pocitacovou klavesnici nic spolecneho a tyto dve skupiny jsou tedy neporovnatelne.No, určitá spojitost tam imho, ale uznávám že nebude moc silná, a je to pouze můj názor osobní názor... Ale mně nešlo o to přirovnat psaní na klávesnici k některýmu hudebnímu nástroji, jen jsem chtěl naznačit, že nejsem línej učit se nový věci, to je celý...
Btw zdravim hrace "jezkaren" - hrajeme od neho v klarinetovem kvartetu vsechno mozne (neco i s klavirem).Byl to génius, kam se Joplin hrabe
Já jeho tvorbu ale popravdě neznám jako celek, doporučil bys něco pro klavíristu (kromě zmíněnýho Stepu)?
Na tak odvážné tvrzení chybí důkazy, spíš by v tom případě to přirovnání mělo být, že někdo vezme cello, přerovná struny a možná změní nějakou délku nebo rozměr a bude tvrdit, že se na tom líp hraje a že by na to mělí ostatní přejít... Možná má pravdu, možná ale taky ne...Jo, tak nejak. Diky tomu me napadlo, ze existuji ruzne kytary - v tech se tedy nevyznam, ale mam za to, ze ruzni hraci z ruznych skupin hraji na tak odlisne kytary (ktere maji i prehazene nektere struny), ze by se to dalo klidne povazovat za dobry ekvivalent a tedka zbyva uz jenom neco zmerit (kolik je kterych, co na to hrajou, jestli rychle, pomalu, pohodlne, nepohodlne apod.).
jen jsem chtěl naznačit, že nejsem línej učit se nový věci, to je celý...Urcite liny nejsi, kdyz tady vydrzis se mnou diskutovat, aniz bys psal vsemi deseti
.
Byl to génius, kam se Joplin hrabeRekl bych skoro cokoliv - lide ti budou na vystoupeni vdecni za kazdou znamejsi jezkarnu. My hrajeme ten Bugatti Step, David a Golias, Ezop a Brabenec..., ale pro klavir primo z hlavy nevim (mrkni na www.kapralova.org/JEZEK.htm nebo wikipedii, tam urcite neco bude).
Microsoft hlási veľké zmeny. Vyskúšať ich môžete aj vy Microsoft v San Franciscu odhalil budúcnosť kancelárskeho balíka Office.Takmer úplne sa presunie na internet a stavia na dotyk prsta aj dotykových pier. Vyskúšať si nový Office môžete zadarmo už teraz. Microsoft len krátko po oznámení termínu vydania Windows 8 odtajnil aj prvé informácie o novej verzii sady kancelárskych aplikácií Microsoft Office. Steve Ballmer nový Office definoval ako plne internetovú, dotykovú a spoločenskú sadu aplikácií, ktorá je pripravená pre digitálny život.:) ak tomu dobre rozumiem(?), tak si Microsoft zabezpečuje, aby si "čierni pasažieri" zakúpiť ich "balíčky":)) neviem, čo budem robiť bez klasickej myši...prejdem na písané písmo:)
pardon že se vám montuju do sporu, ale když už je řeč o Ježkovi, doporučení pro klavíristu bych sice neměl, nicméně silně doporučuju seznámit se s celou tvorbou Osvobozenýho divadla - k některejm věcem má Ježek výtečnou hudbu (např. Tři strážníky bych považoval za takovej o hodně hodně slabší odvar zmíněného Bugatti stepu (a prosím nekamenovat za toto přirovnáníBtw zdravim hrace "jezkaren" - hrajeme od neho v klarinetovem kvartetu vsechno mozne (neco i s klavirem).Byl to génius, kam se Joplin hrabe
), já osobně mám třebas dost rád Tragedii vodníkovu ...), u něčeho stojí za to zaposlouchat se do textu (například Svět na ruby a Vy nevíte, co je středověk mě nedávno překvapily aktuálností, samozřejmě s mírným přehlédnutím vyloženě dobových rekvizit)
Ne, není relevantní, protože není zaručeno, že QWERTY věnoval stejné úsilí jako COLEMAKu.
Bohužel jsem si nevedl přesné záznamy (resp. vedl, ale zřídka nebo se nedochovaly), ale s QWERTY jsem narazil po pěti letech (to je podstatné, tou dobou už jsem měl vyvinutý efektivnější prstoklad (nebo taky zlozvyky, jak se to vezme) pro psaní určitých slov) na strop kolem 55 wpm, ačkoliv jsem se chtěl zlepšovat. Časem to rozeberu.
Kousek vedle jsem odkazoval na fóru Colemaku a ergonomickou sekci GH. Najdi si tam zkušenosti lidí jako Input nirvana, sordna, Lanx aj. + zkušenosti s přechodem na tom fóru Colemaku. Zvlášť v druhém případě jsou to vesměs lidé, kteří se z nějakého důvodu rozhodli (třeba proto, že měli zdravotní problém) a buď se jim přechod podařil... nebo ne.
To je zase spekulace jako prase. Imho ve skutečnosti většina lidi nepíše všemi deseti ne proto, že by na to neměli nadání, ale prostě proto, že jim to k ničemu moc není. Imho.
Jestli to nebude jako s cizími jazyky. Protože učení se nového rozložení v mnohém připomíná učení se cizího jazyka.
Kousek vedle jsem odkazoval na fóru Colemaku a ergonomickou sekci GH.Pokud tam někde není vědecky korektní studie, což počítám, že není, tak je to naprosto irelevantní.
Try typing "stewardesses". Tough, eh? Type the word several times and your left hand will need a break. Now type "chrząszcz" (Polish for "beetle"). Nearly impossible, eh? Type the word once and you've had enough."stewardesses" není problém neomezeně, "chrzaszcz" je problém i na tom ukazovaném rozložení QGMLWB. Problém u mě totiž není v tom, že by se mě pletly prsty, ale v tom, že se mě ty písmenka míchaj a pak je mačkam blbě, protože nevím zda szcz nebo sczc apod.
Problém u mě totiž není v tom, že by se mě pletly prsty, ale v tom, že se mě ty písmenka míchaj a pak je mačkam blbě, protože nevím zda szcz nebo sczc apod.Tak v tomto pripade bych si dovolil doporucit Dvorak, ktery se snazi co nejvice ruce stridat, coz do znacne miri eliminuje prave tento problem s pletenim si pismenek (i kdyz v pripade szcz se stridaji pouze 3 prsty). Zase na druhou stranu se lidem pak stava, ze prohazuji dve sousedni pismenka v pripade, ze se kazde pise jinou rukou (ale mne se to stava velice zridka, coz je imho dane mou neschopnosti psat rychle). Nakonec to stejne vidim jako problem dislexie pri cteni, ktery bohuzel nijak vyrazne zadnym layoutem neovlivnite
.
Zase na druhou stranu se lidem pak stava, ze prohazuji dve sousedni pismenka v pripade, ze se kazde pise jinou rukouPrávě, synchronizace vláken pro každý prst je v tomto případě nadliský úkol
.
Ono to trochu spočívá i v tom, že v (nejen) psacím písmu jsem se ještě před prvním počítačem dostal do stavu, kdy napsané slovo nepotřebuje být správně sestavené, ale bez problému ho přečtu i tak.
. To bohuzel lze zjistit az naucenim se na Dvorak cca 40+wpm).
, má na QWE úplně jiný znaky, dokonce ani ne písmena . Asi bych měl problém i se samohláskama na jedný ruce.
, ale to nevadi - dulezita je jeho kritika viz. nize).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
4.10.2012 11:08
4.10.2012 10:11
4.10.2012 10:03
4.10.2012 15:05
4.10.2012 17:02
That first source is a little suspect, to me. What about comparing seasoned Dvorak users and seasoned qwerty users vs. training qwerty users? Also, they tested 10 second bursts and multipled in order to establish a word per minute value.
Hm, skutečně? Nic proti, ale tomu se mi moc nechce věřit, bylo by k tomu nějaké to [citation needed]?
carpalx, pastorjhk,... Mně to vycházelo o cca třetinu a víc lepší. Nejde ani tak o rychlost jako o efektivitu rozložení (dostupnost kláves a navazující kombinace kláves pro digrafy/trigrafy).
Souhlasim, ale otázka, která metoda je nejpříjemnější a nejefektivnější, je hodně složitá a dá se taky očekávat, že se odpověď bude měnit s časem...
Což neznamená, že si vybereme tu nejhorší dostupnou.
Zaprvý, všechny jsou založeny na předpokladu, že člověk píše "všema deseti", tzn. tím systémem, kdy se (moc) nemění pozice ruky. Ve skutečnosti takhle píše zlomek lidí a vždycky to tak bude...
To bereš odkud. Pozice se mění v závislosti na digrafech/trigrafech/slovech, teda aspoň u zkušených písařů. A že tak píše málokdo? Před několik stoletími uměl málokdo psát rukou. Je dost podivné, že tak intenzivně používaný nástroj málokdo používá efektivně.
Zadruhý, o kolik skutečně jsou alternativní rozložení jako Dvorak nebo COLEMAK lepší? Jsou to desitky, nebo stovky procent? Pokud rychlost psaní na Dvoraku/COLEMAKu není oproti QWERTY/Z alespoň dvojnásobná, tak přechod imho nemá cenu. Honit nějakých pár jednotek nebo desítek procent rychlosti navíc opravdu pro bežného člověka nemá vlaný smysl.
Nejde ani tak o rychlost. Spíš o to, že v podstatě všechna ergonomická rozložení u evropských jazyků snižují počet pohybů prstů zhruba o třetinu (moc jednotlivými rozvrženími pak je minimální rozdíl). Když se vezme v potaz, že psaní na klávesnici ve větším rozsahu je nakonec riziková práce, stojí to za zamyšlení.
Znovu ale opakuji: mám ten pocit, že diskuze je o nových uživatelích. Když se nakonec podíváme, kolik lidí píše v rámci možností relativně efektivně na QWERTY a odmítá přejít, nebude to velký počet.
Je dost podivné, že tak intenzivně používaný nástroj málokdo používá efektivně.Hm, zatím chybí důkaz, že Dvorak/COLEMAK jsou efektivnější. Krom toho málokterý nástroj používaj lidi efektivně - podobně by ses mohl snažit do mrtě optimalizovat prakticky jakoukoli činnost...
Spíš o to, že v podstatě všechna ergonomická rozložení u evropských jazyků snižují počet pohybů prstů zhruba o třetinu (moc jednotlivými rozvrženími pak je minimální rozdíl).Hm, takže méně pohybovat prsty je podle tebe prospěšné? Proč?
Když se nakonec podíváme, kolik lidí píše v rámci možností relativně efektivně na QWERTY a odmítá přejít, nebude to velký počet.Proč by ten počet nebyl velký? Pravděpodobně bude větší, než všichni uživatelé Dvoraku a COLEMAKu dohromady...
Hm, zatím chybí důkaz, že Dvorak/COLEMAK jsou efektivnější.
Máš ho o kus vedle. carpalx, pastorhjk a další nástroje pro analýzu rozložení. BTW příští rok se chci věnovat detailnějšímu srovnání pro češtinu trochu jinou metodou, zatím sbírám materiál — výsledky snad budou.
Hm, takže méně pohybovat prsty je podle tebe prospěšné? Proč?
Menší námaha prstů (BTW např. ukazováček je silnější než malíček, proto by měl být použit pro častější symboly) a rychlejší psaní častých kombinací znaků (můj oblíbený příklad je "rst" na Colemaku z toho, jak to má vypadat správně, a z toho naopak špatného namátkou "noviny" na QWERTY).
Máš ho o kus vedle. carpalx, pastorhjk a další nástroje pro analýzu rozložení.Ty ale nic nedokazují - pouze měří nějakou statistiku daného rozložení, jako vzdálenost pohybů, frekvence pohybů jednotlivých prstů, apod. Ovšem od této statistiky k určení efektivity z hlediska člověka je ještě dlouhá cesta.
Menší námaha prstůA to je dobře proč? Proč platí u klávesnice opačný princip než třeba při sportovním pohybu? Když budu sedět celý dny na gauči, taky budu své tělo míň namáhat. Myslíš, že mi to udělá dobře? Co vím, tak zdraví prospěšné není málo pohybu, ale pohyb správným způsobem, a toho pak klidně může být i hodně. Znovu bych připomenul svou oblíbenou paralelu s klavírem, sorry, pokud to už někomu leze na nervy. Na klavíru (jakož i jiných hudebních nástrojích) podstpují prsty a ruce řádově vyšší zátěž než na klávesnici. Nevěřil bys, jak tvrdé klávesy mají některá piana, zejména ta stojací. Čili podle tvé logiky by takový průměrný student pátého ročníku klavíru měl mít zkryplený prsty a/nebo ruce. Jenže ouha, nemá (v drtivé většině případů). Čím to je? Každý začínající klavírista se musí pečlivě učit správné držení ruky, prstů, správný pohyb prstů v různých situacích, a hlavně: trénovat prsty. Nedivil bych se, kdyby podobný přístup pomohl lidem s problémy u klávesnice mnohem líp, než nějakých pár jednotek či desítek procent "efektivity" rozložení kláves...
BTW např. ukazováček je silnější než malíček, proto by měl být použit pro častější symbolyPrávě jsem naši kuchyňskou váhu stlačil malíčkem pohodlně na 2kg. Nevím, kolik je potřeba na stlačení klávesy, ale imho to budou řádově max desítky gramů, spíš ale gramy. Takže pochybuju, že ze silových rozdílů mezi prsty plyne pro klávesnici něco výrazného. Resp. možné to samozřejmě je, ale to by to musel někdo skutečně dokázat, že, ne že si někdo řekl "hmmm, malíček je slabý, budem ho na klávesnici málo zatěžovat, určitě to pomůže!" a dál nad tím vůbec nepřemejšlel... Sorry, ale celkově se nemůžu zbavit dojmu, že jde o jednu spekulaci za druhou, případně špetku observational bias...
a z toho naopak špatného namátkou "noviny" na QWERTYNevidím s novinama problém ani na QWERTY ani na QWERTZ...
Nemám dojem, že bys dočetl [carpalx] dál než na konec úvodní stránky.Sorry, ale fakt nemůžu najít nic relevantního. Konkrétně mě zajímá implikace "less effort => better {health | effectiveness | whatever...}" - je tam někde o téhle implikaci něco? Narazil jsem ale na něco jihýho zajímavýho: carpalx:
The majority of keyboards in English-speaking countries are arranged according to the QWERTY keyboard layout. Patented in 1868 by Christopher Sholes, this layout was designed to limit the speed of the typewriter operator to avoid the typebars from intertwining.wikipedia:
A popular myth is that QWERTY was designed to "slow down" typists though this is incorrect – it was designed to prevent jams while typing at speed, allowing typists to type faster.Což ve mě zrovna důvěryhodnost nevzbuzuje...
Hmmm... a pak je zajímavé téma "musicians and RSI".Ano, jistě. A víš, jak hudebníci řeší tahle zranění? Hint: Zahálka svalů to nebude...
Sorry, ale fakt nemůžu najít nic relevantního. Konkrétně mě zajímá implikace "less effort => better {health | effectiveness | whatever...}" - je tam někde o téhle implikaci něco?Nevim jak v tom clanku, ale less effort plati vzdy, kdy se nejedna o fyzickou namahu celeho organismu (tu si definujme jako "cinnost pri ktere clovek namaha velkou cast telniho pricne pruhovaneho svalstva, jez ma za nasledek zvyseni tepu/tlaku, vyplaveni adrenalinu apod., poceni, proste stimulaci celeho organismu v dusledku zateze"). Nyni je snad dana implikace jasna: "less effort" (v mnozine pripadu tvorene doplnkem vyse definovane "fyzicke namahy celeho organismu") => better {health|effectiveness|whatever...}.
Narazil jsem ale na něco jihýho zajímavýho: carpalx: The majority of keyboards in English-speaking countries are arranged according to the QWERTY keyboard layout. Patented in 1868 by Christopher Sholes, this layout was designed to limit the speed of the typewriter operator to avoid the typebars from intertwining. wikipedia: A popular myth is that QWERTY was designed to "slow down" typists though this is incorrect – it was designed to prevent jams while typing at speed, allowing typists to type faster. Což ve mě zrovna důvěryhodnost nevzbuzuje...Zdravy rozum rika, ze nelze porovnavat jablka a hrusky. V tomto kontextu si dva uvedene odstavce neprotireci (i kdyz musim uznat, ze jsou oba nestastne formulovany). Patentovany design byl vytvoren tak, aby snizil co nejmensi pocet kolizi pismenek, vyskytujicich se ve slovech vedle sebe, tim, ze se tyto klavesy umistily co nejdale od sebe. Vychazelo se pritom z rozboru slozitosti napsani slov, ktera se do te doby dala napsat na existujicich strojich velice rychle. Tim se efektivne vytvorila vlastne rychlostni bariera, ktera opravdu rychle pisatele (pisici jiz predtim plynule) zpomalovala, ale pomali pisatele byli rychlejsi, protoze ten jejich "burst" zpusob psani (tj. 4 znaky velice rychle za sebou a pak pul minuty pauza) jiz nezpusoboval ty mechanicke zaseky. A protoze pomalych pisatelu byla vetsina, tak se to zobecnilo, jako ze to zrychlilo psani.
Ano, jistě. A víš, jak hudebníci řeší tahle zranění? Hint: Zahálka svalů to nebude...Nevim co mas na mysli zahalkou svalu, ale protoze mam zkusenost s takovymi hraci (sousedka klaviristka a bracha celista), kteri opravdu nesmeli nekolik mesicu (tusim 2 nebo 3) vubec hrat (tzn. zrejme "zahalka svalu" ve tve terminologii), podival jsem se na net jak se to resi jinde a nic nenasel - pouze obecne kecy jak tomu predejit (tzn. o zdrave strave a psychicke vyrovnanosti): http://www.musicianshealth.com/rsi.htm
Nyni je snad dana implikace jasna: "less effort" (v mnozine pripadu tvorene doplnkem vyse definovane "fyzicke namahy celeho organismu") => better {health|effectiveness|whatever...}.[citation needed]?
Nevim co mas na mysli zahalkou svalu, ale protoze mam zkusenost s takovymi hraci (sousedka klaviristka a bracha celista), kteri opravdu nesmeli nekolik mesicu (tusim 2 nebo 3) vubec hrat (tzn. zrejme "zahalka svalu" ve tve terminologii), podival jsem se na net jak se to resi jinde a nic nenasel - pouze obecne kecy jak tomu predejit (tzn. o zdrave strave a psychicke vyrovnanosti):Co vím já, tak častá poučka byla "vraťte se ke svému učiteli, naučte se správné držení/pohyby rukou"... Samospasitelné to samozřejmě nebude, toho jsem si vědom...
[citation needed]?Ty snad delas veci nesouvisejici s vyse definovanou fyzickou namahou (tzn. napr. poslechu hudby, hrani na nastroj, uceni se do skoly, prace v zamestnani, vubec bezne cinnosti) tak rad, ze bys je klidne delal s "more effort"? Tak to te teda obdivuji, ale ja a snad vsichni, se kterymi jsem mel tu cest se osobne kdy sejit/videt/potkat teda davaji prednost variante "less effort" (tzn. vcetne psani na klavesnici). Fakt si te neumim predstavit jak sedis jako divak v koncertnim sale a snazis se, abys mel nejakou namahu
. Nebo kdyz prave sam koncertujes na klavir a pred divaky se snazis, abys mel jeste vetsi namahu nez uhrat Bugatti step v tempu 130 .
Co vím já, tak častá poučka byla "vraťte se ke svému učiteli, naučte se správné držení/pohyby rukou"... Samospasitelné to samozřejmě nebude, toho jsem si vědom...Resis pricinu misto dusledku. O pricinach vsak rec nebyla.
Ty snad delas veci nesouvisejici s vyse definovanou fyzickou namahou (tzn. napr. poslechu hudby, hrani na nastroj, uceni se do skoly, prace v zamestnani, vubec bezne cinnosti) tak rad, ze bys je klidne delal s "more effort"?Ne, ale o to nejde... Mně ani tak nešlo o to mít/nemít rád, ale o prospěšnost toho pohybu... Prostě "less effort" mi přijde jako příliš jednoduchá, zkratkovitá odpověď. Zdravý pohyb rukou se imho řídí poněkud složitějšími pravidly než jen "how much effort".
Zdravý pohyb rukou se imho řídí poněkud složitějšími pravidly než jen "how much effort".Jiste, tady ale hraje prim skutecnost, ze nejak do pocitace ta data dostat musis - civilizace te do toho nuti at to je nebo neni zdrave. Takze bohuzel neresime otazku "ano ci ne", nybrz "ktere zlo je nejmensi"
.
Třeba [Typing Effort Model] a vůbec charakteristiky metody použité pro srovnání včetně popisu algoritmu.
Vybíráš si blbosti z těch keců okolo. (Dovoluji si mimochodem podotknout, že Wikipedia v téhle oblasti dost saje.) Podstatné je, že autoři QWERTY (1) museli brát ohled na konstrukci psacího stroje (která je dnes irelevantní, staggered layout dnes nemá žádné opodstatnění) a (2) zcela jednoznačně neoptimalizovali QWERTY v prakticky žádném ohledu právě důkladně, viz Poika Isokoski:
Because the QWERTY-layout was designed by a mechanical engineer mainly from the perspective of trying to make it mechanically sound, it is not optimal from the typist's point of view. Some have claimed that the QWERTY-layout was designed so that members of frequent digrams are scattered across the keyboard to avoid jamming the arms of a mechanical typewriter. Others point out that this cannot be true because the QWERTY-layout forces the typist to use more adjacent keys than a random layout [Barber1997]. Soles, Glidden and Soulé (the inventors of QWERTY) would have been pretty lousy engineers if QWERTY is their best effort in avoiding closely located common digrams. Regardless of the motivations and skill levels of the 19th century engineers, we can today agree on that the keys can be arranged in a way that requires far less finger travel and distributes work better to both hands than QWERTY does.
Tady je totiž jádro pudla. QWERTY saje v alternaci i "rolování", má celkem bídné same-finger ratio, levou ruku zatěžuje podstatně více než pravou,... Ale pokud se rozhodneš, že worse is better, ani pak není důvod upřednostňovat právě QWERTY, protože třeba na spodním řádku má poměrně rozumný výběr symbolů.
Ano, jistě. A víš, jak hudebníci řeší tahle zranění? Hint: Zahálka svalů to nebude...
Když půjdeš k lékaři s tím, že z aktivity X máš RSI, dozvíš se nejspíš, že tu aktivitu prostě nemáš aspoň pár měsíců provozovat. Do jisté míry existují workaroundy jako specifické cviky, dělání přestávek apod. Budu hrozně rád, když se dostaneme aspoň k tomuhle, ale mnohem radši bych řešil příčinu než důsledky. Jinak např. Elizabeth Andrews in Classical Music Magazine:
Of 110 professional orchestra musicians tested, 20% were on muscle relaxants, 29% had peripheral (hand and arm) neurological disorders and 50% showed overuse syndromes.
Třeba [Typing Effort Model] a vůbec charakteristiky metody použité pro srovnání včetně popisu algoritmu.Četl jsem to, neobsahuje to relevantní informace. Jestli nechápeš proč, tak už fakt nevím co napsat...
QWERTY saje v alternaci i "rolování", má celkem bídné same-finger ratio, levou ruku zatěžuje podstatně více než pravou,...Wow. Alternace? "Rolování"? Same-finger ratio? Skutečně existují lidi, kteří tráví svůj čas tím, že tyhle pojmy definují a tímhle způsobem zkoumají vlastnosti rozložení počítačové klávesnice? LOL!
Ale pokud se rozhodneš, že worse is betterNe, můj výchozí postoj od začátku je it doesn't matter, until proven otherwise. Podotýkám ale, že i kdybych přijal tu premisu, že less effort => better, tak stále není vyhráno, protože stále by chyběl důkaz, že aplikace toho tvrzení zrovna tímhle způsobem (změna layoutu dle výše zmíněného modelu) je skutečně zdraví prospěšná.
Of 110 professional orchestra musicians tested, 20% were on muscle relaxants, 29% had peripheral (hand and arm) neurological disorders and 50% showed overuse syndromes.To mi přijde jako relativně dobrá statistika. Tihle lidi jsou z hudebníků, co vím, ti úplně nejvytíženejší (co do zatížení rukou), a jestliže i oni jsou po letech téhle dřiny pouze zčásti ztiženi těmihle problémy, tak mi přijde, že rozdíl pár jednotek až desítek procent mezi qwerty a colemak má pramalý význam... Mimochodem, co takhle číst v tom citovaném článku dál?
Regular exercise, particularly movement classes that include specific exercises to improve muscle tone, flexibility and body awareness, is essential.
Relevantní informace to samozřejmě obsahuje. Zvláště v kontextu toho, že přeuspořádání znaků z QWERTY na OPTI vedlo k nezanedbatelnému nárůstu rychlosti. Pouze je třeba určit parametry, které zvolit jako primární při optimalizaci.
Otázka, zda je změna prospěšná, je absurdní, protože
Dalo by se diskutovat, zda je prospěšné přeučování se u konkrétních lidí, ale o tom diskuse původně nebyla, čehož bych se držel.
Pro zdravotní prospěšnost změn doporučuji podívat se na studie zabývající se mj. Maltronem.
To mi přijde jako relativně dobrá statistika. Tihle lidi jsou z hudebníků, co vím, ti úplně nejvytíženejší (co do zatížení rukou), a jestliže i oni jsou po letech téhle dřiny pouze zčásti ztiženi těmihle problémy, tak mi přijde, že rozdíl pár jednotek až desítek procent mezi qwerty a colemak má pramalý význam...
Háček je v tom, že (1) nemyslím si, že by desítky procent byly málo, (2) v uvedeném případě jde o hudebníky — co když uvážíme kancelářské profese (kodér, sekretářka, překladatel aj.) v případě psaní na klávesnici (kde je výstup vždy stejný: napsaný text)? U těch, jde-li o rizikovou práci (což psaní ve větším rozsahu je) vznikají další náklady pro zaměstnavatele v rámci kompenzace rizik?
Desítky procent jsou prd.
Rozdíl mezi 40 wpm a 55 wpm je kritický pro praktickou použitelnost. U vyšších rychlostí se to ve většině (nikoliv ve všech) případů stírá.
nebude větsinou stát za námahu a komplikace s pohybem v cizím prostředí.
To je jak diskuze s Jirsákem.
Minimálně Dvorak je rozšířený aspoň srovnatelně s českou QWERTZ.
Přechod u zkušeného uživatele samozřejmě může (ale nemusí) být náročný, ale o tom řeč není.
Rozdíl mezi 40 wpm a 55 wpm je kritický pro praktickou použitelnost.Citation needed.
Relevantní informace to samozřejmě obsahuje. Zvláště v kontextu toho, že přeuspořádání znaků z QWERTY na OPTI vedlo k nezanedbatelnému nárůstu rychlosti.Já myslel, že nejde o rychlost, ale o "ergonomii"... oh well...
Dalo by se diskutovat, zda je prospěšné přeučování se u konkrétních lidí, ale o tom diskuse původně nebyla, čehož bych se držel.Diskuse byla afaik o tom, jestli by Dvorak/COLEMAK byly vhodný k vyučování na ZŠ. Já nemám vůbec nic proti tomu, když někomu tahle rozložení vyhovujou. Jakmile by to ale někdo chtěl plošně cpát lidem/žákům, bude to chtít solidní důkazní materiály (vědecky rigorózní, ne žádný lysenkoismy), že ta rozložení skutečně jsou nějakým způsobem prospěšná - zdravotně, rychlostně,...
Háček je v tom, že (1) nemyslím si, že by desítky procent byly máloJá měl na mysli desítky procent ne v rozdílu rychlosti, ale v tom effort. Nemám pro to důkaz, nicméně imho profesionální hudebník v orchestru má ten effort o stovky až tisícovky procent někde jinde... Jinak co se týče tý rychlosti...
Rozdíl mezi 40 wpm a 55 wpm je kritický pro praktickou použitelnost.U sekretářky nebo spisovatele dost možná jo. U programátora spíš ne. Každopádně imho 55 wpm se na qwertz/y naučí prakticky každý...
Já myslel, že nejde o rychlost, ale o "ergonomii"... oh well...
Komfort se blbě měří, resp. když neuznáváš menší dráhu, kterou prsty musí urazit... Vyšší dosažitelná rychlost díky lepšímu návrhu ale znamená¹, že můžu psát stejně rychle, ale s menší námahou. Cílem každopádně bylo především ukazát, že změna rozložení se v něčem projevuje.
¹ nezbytná analogie: to, že dovedu uběhnout maraton pod tři hodiny, neznamená, že tím tempem budu běhat pořád, a když budu potřebovat doklusat na zastávku, pravděpodobně z toho nebudu na mrtvici jako někdo s pivním pupkem, kdo se ztěží rozběhne
Diskuse byla afaik o tom, jestli by Dvorak/COLEMAK byly vhodný k vyučování na ZŠ. Já nemám vůbec nic proti tomu, když někomu tahle rozložení vyhovujou. Jakmile by to ale někdo chtěl plošně cpát lidem/žákům, bude to chtít solidní důkazní materiály (vědecky rigorózní, ne žádný lysenkoismy), že ta rozložení skutečně jsou nějakým způsobem prospěšná - zdravotně, rychlostně,...
V současné době se jim necpe nic, resp. obvykle národní varianta QWERTY (asi jako MS Windows). Výsledek je ten, že většina lidí má bídnou techniku psaní a průměrná rychlost je kolem 40 wpm. Tedy učit něco bude zřejmě lepší než neučit nic. Česká QWERTZ nemá žádný standard, který by definoval umístění netriviálního množství symbolů (základní typografické symboly¹ jako české uvozovky nebo pomlčka; symboly používané při programování). V takové situaci je vynucování české QWERTZ zhruba na úrovni "MS Office a jeho formáty taky používají skoro všichni". Pro mj. angličtinu srovnání rozložení existují (že je ignoruješ není můj problém) — ano, pro češtinu je to zatím horší, přestože jde celkem triviálně přes korpus ukázat, že rozdíl oproti angličtině není dramatický.
¹ oproti době psacích strojů už neexistuje technický důvod, proč je ignorovat
nezbytná analogie: to, že dovedu uběhnout maraton pod tři hodiny, neznamená, že tím tempem budu běhat pořád, a když budu potřebovat doklusat na zastávku, pravděpodobně z toho nebudu na mrtvici jako někdo s pivním pupkem, kdo se ztěží rozběhneTo je docela dobrá analogie, až na to, že QWERTY/Z určitě není ten pupkáč (tak markantní ten rozdíl není), nýbrž spíš taky maratonec, akorát nezaběhne maraton pod 3 hodiny, ale třeba jen za 3:20. Nezbývá než dodat, že na tý zastávce budou oba více-méně stejně v pohodě...
V současné době se jim necpe nic, resp. obvykle národní varianta QWERTY (asi jako MS Windows). Výsledek je ten, že většina lidí má bídnou techniku psaní a průměrná rychlost je kolem 40 wpm.No a v tom je jádro pudla... Kdo tohle považuje za problém? Komunita okolo Dvorak/COLEMAK/Geekhack atd. Tím to ale končí. Kdo se potřebuje naučit psát rychlejc, obvykle si bohatě vystačí s "všemi deseti". A kromě toho pak existuje těch 0.01% lidí, kterým to nestačí, potřebují něco víc, a tak jdou do Dvorak/COLEMAK/etc... Opravdu nevidím důvod, proč se měl zbytek populace řídit preferencí této minority.
No a v tom je jádro pudla... Kdo tohle považuje za problém? Komunita okolo Dvorak/COLEMAK/Geekhack atd. Tím to ale končí. Kdo se potřebuje naučit psát rychlejc, obvykle si bohatě vystačí s "všemi deseti". A kromě toho pak existuje těch 0.01% lidí, kterým to nestačí, potřebují něco víc, a tak jdou do Dvorak/COLEMAK/etc... Opravdu nevidím důvod, proč se měl zbytek populace řídit preferencí této minority.
To je stejné jako ptát se, proč by se většina populace (uživatelé MS Office) měla řídit preferencemi minority (uživatelé OpenOffice/LibreOffice) a používat ODF místo binárních formátů používaných MS Office.
O OpenXML v mém komentáři nebylo ani slovo.
česká QWERTZ (standard definuje pouze podmnožinu, nezanedbatelná část se výrazně liší mezi implementacemi) ~ binární formáty (standardizace specifikace neexistuje, ale je to průmyslový standard)Jestliže je tenhle problém řešitelný u COLEMAKu, je jistě řešitelný i u QWERTZ. Resp. vzhledem k rozšíření QWERTZ je u něj nejspíš ještě snáz řešitelný... Jinak nevím, proč jsi napsal ten zbytek komentáře, já chápu, jak jsi tu analogii myslel, odpověď je stále stejná: Zatímco u ODF vidím dobrý důvod, proč by majorita měla uvážit názor minority (licencování, monopolismus MS), u rozložení kláves tenhle důvod není a nevidím žádný jiný dobrý.
...vědecky rigorózní, ne žádný lysenkoismyJen tak mimochodem, Lysenko nemel zadny z tech jeho napadu/pokusu overeny, kdezto my mame na svete kupu spokojenych COLEMAKistu a Dvorakistu a pak zbytek, ktery pouziva "bezne dojne kravy" jako QWERTZ/Y
.
To bereš odkud. Pozice se mění v závislosti na digrafech/trigrafech/slovech, teda aspoň u zkušených písařů. A že tak píše málokdo? Před několik stoletími uměl málokdo psát rukou. Je dost podivné, že tak intenzivně používaný nástroj málokdo používá efektivně.Imho většina lidí (pokud bereme vyučování psaní na klávesnici, tak dětí) klávesnici na komunikaci zas tolik nepoužívá. Intenzivně pak WASD klavesy
.
Pokud budou chtít colemak používat profesionální písaři, tak proč ne. Ale cpát to těm "WASDařům" je imho zbytečný. Rychlost psaní je u průměrnýho člověka stejně omezená tokem myšlenek a když budu pracně vymýšlet slovosled věty, tak QWERTY určitě nebude hrdlo (někdy mám u sebe pocit, že by ani morzeovka nebyla hrdlo ).
Nejde ani tak o rychlost. Spíš o to, že v podstatě všechna ergonomická rozložení u evropských jazyků snižují počet pohybů prstů zhruba o třetinu (moc jednotlivými rozvrženími pak je minimální rozdíl).Já vlastně nevím, do jaké míry jsem kompatibilní se zbytkem populace. Já si vždycky převedu slovo na sekvenci kláves a lokací a pak je téměř libovolně rychle zmáčknu (to už je řešeno bez pohledu na klávesy).
Já vlastně nevím, do jaké míry jsem kompatibilní se zbytkem populace. Já si vždycky převedu slovo na sekvenci kláves a lokací a pak je téměř libovolně rychle zmáčknu (to už je řešeno bez pohledu na klávesy).Hm, tak me napada, jestli nejsi nahodou obeti problemu "slepice nebo vejce". Protoze nejsi schopen psat plynule na klavesnici ("prenaset myslenky plynule do pocitace"), urcite nebudes schopen ani plynule myslet a vice versa. Za sebe mohu prohlasit, ze po nauceni se psat plynule vsemi deseti se mi skutecne vyrazne zlepsila schopnost formulace myslenek do vet (a to jak spontannich, tak technickych). Jinak plynulost na QWERTZ/Y byla u me problem, i kdyz jsem psal vsemi deseti. Az po prechodu na Dvorak se plynulost stala skutecne plynulou a ne pouze shlukem kratkodobych davek pismen (kde davka dokonce casto ani neodpovidala celemu slovu, nybrz jeho casti). Tento stejny problem jsem mel dlouho i s psacim pismem, dokud jsem se nenaucil psat malinko rychleji.
197 keys per minute ~ 39 words per minutea měl jsem asi tři chyby (na první interpunkci jsem například dal mezeru na špatnou stranu čárky). Normálně ale píšu kontinuálně mnohem pomalejc, protože generuji text. Ale je fakt, že největší zdržení u toho testu byla rekalibrace pozice a generování burst sekvence
. Co se týče samotného burstu, tak ten byl mnohem rychlejší než 39wpm. Co se týče plynulosti myšlení, tak u mě bylo vždycky jakékoliv I/O hrdlo datové propustnosti, tedy nejen na klávesnici, ale třeba i na mluvení. Naopak na klávesnici bych řekl, že je to omezení nejmenší.
Mate pravdu, vsemi deseti psat neumim. Stejne jako 99% populace. Proc tedy tlacit neco, co bude pro 99% populace problematicke? Jinak by me zajimalo, odkud mate, ze lidi, kteri umi psat vsemi deseti s timto problemy urcite mit nebudou.
Co to je za blábol? O.o
Tak minimalne na to nemate klavesnice. Nebo chcete ucit deti psat na klavesnicich, ktere maji jine popisky nez ma rozlozeni?
Překvápko! Klávesnice určené pro výuku psaní všemi deseti nemají žádné popisky. Jinak polepky jsou nákladově zanedbatelné, na mechanických (i některých membránových) klávesnicích je výměna kláves (které jsou mimochodem vyráběny) maličkost a nakonec jsi jde nechat vyrobit od OEM jako např. Cherry sérii klávesnic upravených k obrazu svému.
. I tuhle jsem na český klávesnici kolegy hledal znak "|" metodou brutal force (holt když není nikde nakreslenej...).
Jestli myslíš to hledání "|", tak by to ale chtělo nějak vyřešit. Doteď si tu klávesu nepamatuju, ale kdyby tam byla nakreslená, tak to můžu používat bez omezení.
.
No je to možné, já bych si osobně vsadil na altgr+w .
na americké QWERTY je to ta klávesa kolem Enteru....to vidím rovnou
.
Jo aha, z toho ale vyplývá, že jen tak nepůjde proházet klávesy na klávesnici, ale budou se muset dokoupit. Otázka, která se pak naskýtá, zda se pro mojí klávesnici ještě vyrábějí kompatibilní klávesy
Jak na které (v případě stejného profilu jako na Cherry Standard Type nebo kláves u Apple Aluminium jsou problémem jenom zuby ve výchozí pozici). Ale opět: pro výuku psaní všemi deseti je to irelevantní. V případě nouze tu jsou přelepky — viz "blank stickers" na Amazonu.
Ale opět: pro výuku psaní všemi deseti je to irelevantní.Tohle by ale nefungovalo. Respektive by byl tak nízký práh zase na používaní očí, že pokud by se změnilo rozložení (cizí komp), tak by zase začlo fungovat to s těma očima.
.
Jaky bude vysledek prechodu na Colemak/Dvorak?
Rychlejší psaní, menší riziko zdravotních komplikací z psaní na klávesnici aj.
Deti se budou muset naucit dve uplne jine rozlozeni (doma budou mit urcite QWERTY/Z, nektere zarizeni to maji natvrdo)
Jednak není problém umět aktivně používat více rozložení (stejně jako není problém umět psát více písmy rukou nebo ovládat více jazyků), jednak je to irelevantní: Colemak je dnes na GNU/Linuxu, Androidu a Mac OS X hned po instalaci, na většinu systémů ho není problém přidat, prý bude i v příští verzi MS Windows po Win8; Dvorak je ještě mnohem rozšířenější; ale to je v důsledku jedno, protože už dnes existuje nutnost vypořádat se s anglickou QWERTY a českou QWERTZ, příp. ještě dalšími rozloženími.
vetsina z nich po konci vyuky Colemak/Dvorak prestanou pouzivat a zapomenou jej.
To je krajně nepravděpodobné, protože přechod zpět na QWERTY je velice nepohodlný. Pokud se ale někdo nenaučí kvalitní rozložení kláves používat, pravděpodobně nezvládne ani QWERTY — nic neztratí, protože nebude mít co, metodu kroužícího orla bude moci používat tak jako tak.
Potencialne budou nektere deti psat s Colemak/Dvorak rychleji, mozna ale pomaleji, protoze se jim to bude plest s QWERTY (po deseti letech mi stale dela problemy prechazet mezi QWERTY a QWERTZ).
Opět: nepravděpodobné. Jak jsem zmínil výše, není problém si udržovat znalost více rozložení a přecházet mezi nimi více či méně plynule — jako mezi různými jazyky.
Jednoduse se to nevyplati. Vyhody jsou male, naklady vysoke a potencialne zbytecne.
Na základě tvých spekulací. Já mám opačnou osobní zkušenost a hlavně sleduji zkušenosti dalších uživatelů.
Jednak není problém umět aktivně používat více rozloženíCitation needed, u mě to zrovna moc nejde. Resp pokud má klávesnice jiný rozložení, než jaký má popisky tak nastane kolize a obvykle vyberu tu nefungující variantu.
metodu kroužícího orla bude moci používat tak jako tak.Na QWERTY tý metodě kroužícího orla pomůže právě ten popisek.
Opět: nepravděpodobné. Jak jsem zmínil výše, není problém si udržovat znalost více rozložení a přecházet mezi nimi více či méně plynule — jako mezi různými jazyky.Pamatuju si, že na W95(?) svině Wordpad vždycky přepnul rozložení a nechal ho přepnutý i pro další aplikaci
. A pokud si windows dneska pro každou aplikaci pamatuje rozložení, tak je to dost složitý držet si přehled. Například já si nikdy nezapamatoval na českým rozložení, kde jsou ty znaky typu dolar, mřížka apod.
Na základě tvých spekulací. Já mám opačnou osobní zkušenost a hlavně sleduji zkušenosti dalších uživatelů.Máma má i problém s tím, když se má na qwerty zmáčknout shift (vrchní znak na klávese). P.S. Ovšem pokud existuje klávesnice s modifikovatelnými popiskami za velmi nízkou cenu (aktuální chicony jsem získal zadarmo), kde se rozložení vždy aktualizuje, tak beru zpět.
. Znám jen jednu nebo dvě klávesnice bez popisků, zbytek je s popiskama. Pokud chceš začít s počítačem, tak tě jiná mapa popisků než keykódů určitě zmate. U mámy/ségry jsem se dostal až ke šmirglu . S tím se váže to, že pokud bude mít každej národ vlastní rozložení, tak bude s výrobou klávesnic docela bordel (já jsem měl například německou klávesnici, proto pak taky ten šmirgl).
Jj, ale když na W95 člověk prakticky začíná, tak ho to poznamená .
No dobře, ale forum.colemak.com nenavštěvuje vzorek průměrné populace.
Si to projdi. Píšou tam obvykle lidé, kteří se z nějakých důvodů rozhodli přejít a popisují přechod. Občas neúspěšný, protože to vyžaduje silnou vůli (jako to učení se jazyka zmíněné jinde tady).
Popisky irelevantní nejsou, jinak by na klávesnici nebyly
Já je třeba na pár klávesnicích nemám.
).
Já je třeba na pár klávesnicích nemám.Jsem někde psal, že kromě minoritních odchylek (v krátké době po osmirkování jsem je taky neměl
).
[/trololo] A konečně se dá najít i příklad, kdy by nebylo moc dobré překopat celý systém na základě vlastností minoritní množiny.
BTW jinak možná je colemak dobrý pro lidi, co píšou deseti prsty. Já teda (to by mě lo zaznít), píšu jen třemi (písmenová sekce) a několika dalšíma pro sekce typu altgr, space, shift apod. Zkoušel jsem pozorovat, kterými prsty píšu nějaké slovo, ale v takovém případě, jsem se totálně rozpadl a psal jsem totální nesmysly, že bych se ani nepřihlásil do systému . Na druhou stranu po slepu psát taky nedokážu, neboť by rychlost klesla minimálně o řád a nejspíš bych se zacyklil na rekalibraci offsetu.
Jinak ohledně rychlosti psaní. Taková máma je ráda, když se stihne zalogovat (username a heslo) do login timeoutu (tuším 60 sekund a <30 stisků kláves). Zajímalo by mě, co by dělala na klávesnici bez popisků.
QWERTY je i na jiných třídách než desktop. S těmito třídami už může mít Microsoft <90%.
To je fakt výborná demagogie. ^_^
Na zařízeních s malou/virtuální klávesnicí jsou zase jiné priority, ale QWERTY saje i tam. Viz např. porovnání s OPTI.
Ještě jedna kacířská myšlenka: nebylo by tedy vhodné začít kromě psaní rukou učit žáky psát i na klávesnici?To není vůbec poznámka od věci. Bylo by to velmi vhodné, vzhledem k praktickému využití. Dnes již většina lidí, především mladších, píše naprostou většinu textu pomocí klávesnice.. Když se zamyslím, co píšu ručně, tak jsou to nákupní seznamy, poznámky, momentální nápady, nebo omluvenky a vzkazy do školy.. Občas nějaký podpis.. Psaní na stroji a AJ byly snad jediné předměty na střední škole, které se následně hodily v reálném životě. Dokonce jsem si tehdy udělala ze psaní na stroji státnici, byla podmínka stihnout tuším min. 200 úhozů za min. a tolerovaly se myslím 1-2 překlepy
. Je fajn umět psát poslepu s využitím všech 10 prstů, páč to není tak únavné..
Kdo dnes píše rukou?Ja pisu rukou pomerne casto, kdyz si delam poznamky pri premysleni (zvlast u matematiky se obcas hodi poznamenat si slovy napad nebo myslenku). Take pouzivam psaci pokud potrebuju neco zapsat case-sensitive (treba identifikator), tiskaci umim akorat velka pismena.
11.10.2012 07:40
kyknos | skóre: 18
| blog: Quid novi?
| Ranša Rosa
...takze diky bohu za jakykoliv pokus o posun...
vetsina (alespon zde) lidi psaci pismo hned po skole prestala pouzivat nebo si ho stejne pretransformovali v nejaky paskvil. to povazuji za dukaz nesmyslnosti se ho vubec ucit.Neni to tedy dulezite uz proto, aby byl aspon nejaky spolecny zaklad, z ktereho si to lide pretransformuji? Jinak z toho, ze psaci pismo povazujes za spatne samozrejme neplyne, ze Comenius nemuze byt horsi.
at si kazdy pise, jak je mu pohodlne. moje dite se naopak bude bude zcela jiste ucit tomu novemu. ...snad se ti dva pak dorozumi. )
praci pana vopenky neznam, ale tak horke s to s temi hlubokymi dusledky asi nebude. nebo mi chcete rict, ze v anglicky mluvicich zemich, kde je "neco jako comenius" standard uz hodne dlouho nejsou deti "chytre" a "zajimajici se o matematiku"?
nebo mi chcete rict, ze v anglicky mluvicich zemich, kde je "neco jako comenius" standard uz hodne dlouho nejsou deti "chytre" a "zajimajici se o matematiku"?No. Na to kolik jich je v poměru k naší populaci, bych řekl, že to opravdu není žádná sláva.
8.10.2012 17:41
4.10.2012 20:58
rýchlejšie. neviem ako sa pritom rozvíjajú konkrétne matematické schopnosti - ale je podľa mňa viac ako pravdepodobné, že pomáha celému rozvoju osobnosti. Ako všetky zložitejšie veci, ktoré sa musíte naučiť. Ľahké prekážky Vás nepodnecujú k rozvoju.
Školstvo sa u nás aj u vás neustále reformuje už desaťročia. Vždy niekto príde s nejakým novým nápadom, ako vytvoriť priestor pre to, aby sa "dieťa radšej naučilo niečo užitočné." Výsledok je asi tento:
Ja: Staroslovienčina teda nebol jazyk obyvateľstva na našom území, ten by sme mohli nazvať akousi starou slovenčinou... bol to južnoslovanský Slovanov z Balkánu
Žiačka: A už nám povedzte, čo to je ten balkán
Ja: Vy ste nemali na ZŠ zemepis?...
Ne vsechny reformy se povedou, ale stani na miste nas nedovede nikam.No, mám pocit, že veškeré dosavadní reformy vedly jen k poměrně rychlému úpadku školství. To je citlivý systém, kterému nesvědčí experimentování, ale spíš pořádek, řád a zachování původních principů. Podle mě lepší než vymýšlet Komenium, je držet se Komenského. Nevymýšlet např. hláskování, ale zachovat slabikování, které mimochodem určuje rytmiku. I v hudbě se používá slabikování, je to naprosto přirozené. Dosavadní změny na mě působí chaoticky a nekoncepčně. Předposlední ministr školství Dobeš byl magor a diletant. Nynější snad je dobrý, otázka je ale, jak dlouho bude moci ve své funkci působit, aby mohl ten chaos uspořádat.
Spojování jednotlivých písmenek má hluboké důsledky a souvisí to s matematikou, ovšem rozvádět to nemá cenu.A me by zrovna zajimalo, kdybys to rozvedl..
Že se tady neozval - kromě mě - zatím NIKDO jehož děcko, či děcko jeho známých by mělo reálnou zkušenost s tímto experimentem.Tak já jsem měl reálnou zkušenost s podle mě téměř identickým písmem, které jsem si vytvořil. Takže bych asi musel do diskuze povolat otce.
.., ale neplyne z toho mimo jine, ze i tiskaci pismo by melo byt pro deti nejak "provazano"?Ale ono je provázáno. Typografickými pravidly. Při čtení textu vnímáme slovo jako celek, nikoliv shluk slabik. A to i při čtení rukopisu. Kdo umí psát rukopisem, je při jeho čtení schopen vnímat charakteristické znaky, což mu do značné míry usnadňuje odhadování slova jako celku. Nevím jestli se tu někdo zajímal stejně jako já i o jiné typy písma, ale kupř. pro většinu lidí je naprosto nečitelný kurent, psaná azbuka či polština, přesto že jsou velmi podobné našemu psacímu písmu. Je to dané tím, že většině z nás chybí při čtení odpovídající jazykový kontext.
Nevidim duvod pro existenci dvou zcela odlisnych stylu pisma.Kterých dvou stylů? Existuje jich mraky. Každý má v podstatě svůj. Psací forma písma je pro dítě mnohem snazší. Protože přirozená je křivka, nikoliv rovná čára. Jen málokteré dítě má tak pevnou ruku aby bylo schopné nakreslit rovnou a pokaždé stejně velkou přímku. O rychlosti psaní rozhoduje spíš rutina a cvik, než forma písma.
kupř. pro většinu lidí je naprosto nečitelný kurent, psaná azbuka či polština, přesto že jsou velmi podobné našemu psacímu písmu.
Psací forma písma je pro dítě mnohem snazší. Protože přirozená je křivka, nikoliv rovná čára. Jen málokteré dítě má tak pevnou ruku aby bylo schopné nakreslit rovnou a pokaždé stejně velkou přímku.Toto je nezvratitelny fakt. Vyuka je mnohem prirozenejsi. Avsak viz. nize.
O rychlosti psaní rozhoduje spíš rutina a cvik, než forma písma.To neni az tak pravda. Tyhle cary zacnou strasne zpomalovat ve chvili, kdy nechceme kreslit krivky, ale opravdu zachytit citelne informaci a nic dalsiho nas nezajima. Pak se hodi prudce trhnout rukou a jednim popr. dvema kratoulinkymi tahy napsat jedno pismeno. V te rychlosti nelze delat pekne navazujici obloucky apod. - nejrychleji se proste daji psat pouze rovne, ostre cary. Proto bych si nestezoval na pismo (viz. nize) ale na konkretni vyuku, ktera by se nemela zamerovat na super rovne cary, ale spise na dodrzovani ostatnich metrik (proporce apod.), protoze ty urcuji citelnost - rovnost cary se dopiluje casem castym psanim.
.
...kupř. pro většinu lidí je naprosto nečitelný kurent, psaná azbuka či polština, přesto že jsou velmi podobné našemu psacímu písmu.Diky za informace - doposud jsem nevedel kterym pismem vlastne pisu a tedka vim, ze pisu kurentem (skoro originalnim, nezmenenym). Proto asi pisu tak pomalu
.
No, ja pisu tim kurentem tak pomalu, ze na to ani ten jazyk nema vliv .
Pokud jde o mého syna, tak pokud mu to nejde nijak valně ani po dvou letech intenzivní péče, kterou mu denně věnuje matka, tak je podle mě nutně něco špatně.S tím souhlasím. Nicméně z toho nevyplývá, že chyba je nutně v tom písmu...
Dítěti tak naprosto uniká vazba mezi písmeny a během psaní ztrácí dynamiku mluveného slova. Proto mu vypadávají při psaní nejenom písmenka, ale i celá slova. Když se napíše blbě písmeno, tak je učí ho škrnout a pokračovat dál, místo aby ho tlačili napsat správně celé slovo. Dítě tak nevnímá slovo jako celek a slabiky jako fonémy. Je pro ně problém rozpoznat základ slova, určit slovo odvozené a vytvořit slovo odvozené pomocí předpon a přípon.+1
.
učí je, že když něco napíšou blbě, tak to mají přeškrtnout a napsat znovu.U nás je povoleno mazat, naštěstí. Jinak by byl text třeba i 3x přeškrtaný
/anebo přelepovaný /, na to kolikrát není ani místo a vypadalo by to příšerně. Dřív se zmizíkovalo, ale na vyzmizíkovanou plochu se dá psát jen tzv. přepisovačem a ten je tmavší a dělá silnější linky, nebylo to ideální. Gumovací pero je opravdu výborné, většinou ani není příliš poznat, že bylo něco přepisováno.
Chudák kluk, ale možná to děti přiměje pár slov a vět od něj pochytit...
7.10.2012 23:47
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
heh nebo s někým přes internet telefoniiZde se musím vsunout: O Mumble kanále pro konverzaci s nativama, o tom už jsem hodně přemýšlel (a nebo něco víc smysluplného, ale nic mě nenapadá). Já jsem na tom ještě hůř.
). Co třeba kecání při hraní nějaký gamesy? A nebo prostě mluvit se známejma jen anglicky. Ono i poslouchání něco dá k vlastním schopnostem komunikace, ale je to extrémně málo.
8.10.2012 00:17
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Tak nápadů je hodně, ono stačí i zkoušet zpívat anglický písničky
Nepočítám-li Art of the dress, tak muziku se zpěvem zásadně neposlouchám už kvůli tomu abych nemusel zpívat.
Co třeba kecání při hraní nějaký gamesy?
Pokud odpočtu že na to mám sotva čas, tak jo. Časy TS dobře pamatuju (měl jsem vlastní TS server), ale právě hraní po internetu mě vždycky odrazovalo (zvláště pak zakládání klanu a ještě přitom mezinárodního). Navíc ta cílová demografie nejsou zrovna moc ti s kým bych si popovídal.
A nebo prostě mluvit se známejma jen anglicky.
To je to na čem jsem hůř než ostatní. Mě je za to dokonce nandáváno.
. V tom TS máš víc zkušeností než já, já mám odpor během používání počítače s někým mluvit. Gruntů v anglofonním světě ale bude jistě dost .
Gruntů v anglofonním světě ale bude jistě dost
Mají hlas jako HotDiggedyDemon.
Ještě poznámka: Rozhodně nechci být na tebe nějak hnusný nebo něco, ale jestliže v 3. třídě při přepisování vynechává syn písmena, nebo i celá slova, pak to možná nějaká disgrafie (nebo podobné) opravdu bude.Také jsem si to myslel. Kupodivu měl tendenci vynechávat pouze tehdy, když psal tím "novým" písmem.
Celkově: myslim si, že to je dost individuální. Imho by bylo ideální, kdyby žáci měli možnost výběry trvale. Třeba by i někdy v 3. nebo 4. třídě mohl proběhnout nějaký test, který písmo jim vyhovuje líp, podle kterýho by se mohli rozhodnout, ale případně i později, podle potřeby.Souhlasím, jenže háček je v tom že tyhle experimentální děti žádnou možnost výběru nemají. Smysl by to dávalo tehdy, kdyby se učily paralelně psát jak klasickým psacím písmem, tak tiskacím a po půl roce by absolvovaly nějaký rozřazovací test. Jenže to je přepych, do kterého nikdo nepůjde. Když jsem kupoval ty písanky (nekoupil jsem jen jednu). Tak jsem byl překvapen že existují písanky pro první třídu, i pro druhou třídu. Obě s velmi podobným obsahem. Dosud jsem měl za to, že psát se děti učí především v první třídě tak jak tomu bylo za mých časů.
Také jsem si to myslel. Kupodivu měl tendenci vynechávat pouze tehdy, když psal tím "novým" písmem.Aha, tak já to pochopil špatně. No v tom případě je možné, že to bude opravdu v písmu... Je fakt, že já když psal psacím navazovacím písmem, tak jsem dost vynechával háčky & čárky nad písmenama, tenhle problém ale po přechodu na jiný písmo zmizel. V tom případě bych klidně syna psací písmo naučil, jestli mu víc vyhovuje, učitelky si dřív nebo později zvyknou...
Rozhodně nechci být na tebe nějak hnusný nebo něco, ale jestliže v 3. třídě při přepisování vynechává syn písmena, nebo i celá slova, pak to možná nějaká disgrafie (nebo podobné) opravdu bude.alebo skôr ako dysgrafia nekoncentrovanosť, roztržitosť... koncentrácia pozornosti, vôľa sa dajú cvičiť a presne na tom písanom písme Máme každý rok viac diagnostikovaných tzv. dysgrafikov, dyslektikov, dysortografikov... no pri detailnejšom pohľade u viacerých ide skôr o lajdáctvo, pohodlnosť... deti s vývojovými poruchami učenia majú nárok na rôzne úľavy a dosť sa to zneužíva(podobne rastie počet detí s rečovými vadami, tiež sme mávali v škole takých, čo mali také problémy, ale asi boli lepšia logopedická starostlivosť, alebo sa to aj zo strany rodičov bralo zdopovednejšie a nezanedbali to vtedy, keď bol čas tie vady reči odstraňovať). A s tým zatápěním...Prečo robíte nasilu z učiteľov množinu nejakých ľudožrútov? Predsa ten učiteľ nebude tie deti mučiť len tak pre radosť. Nepotrebuje nijakú dys.. na papieri, aby zistil, za akých podmienok je dieťa podať požadovaný "výkon" ... nebude skúšať Janka, ktorý sa zajákáva, pred triedou a tiež nebude Jožkovi rátať za chybu, keď vynechal písmenko, ak vie, že to napr. robieva... skôr sa bude snažiť, aby sa Janko snažil viac koncentrovať a vynaložil viac vôle na to, aby chyby nerobil( tiež sa musím dosť snažiť, aby som nevynechávala:)). Dozajtra musím pre dys...porobiť plány ind. prístupu k nim, takže nadnes to už je odo mňa všetko:)).
*vymenila som Janka za Jožka, sem-tam preklepla a vynechala nejaké to slovo... zanedbanosť...lajdák a roztržitá:))
5.10.2012 18:08
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Plne súhlasím, že to písmo comenius je blbosť.Není to blbost. Já píšu podobným, býval jsem si mohl ušetřit dost trable... Je to blbost pro některé lidi...
pro některé lidi...aha, zase množina některých lidí:))
http://www.grafologia.sk/html/zdroje/literatura.htmto nie je nijaké šarlatánstvo... unifikované písmo= unifiovaná osobnosť?
Česká grafologická komora nie je však Lencovej písmenkami nadšená. Argumentujú tým, že toto písmo svojou redukovanou podobou neumožňuje rozvoj osobnosti. Zdôrazňujú, že nie je dôležitý vonkajší tvar, ale to, ako k nemu deti dospejú, aký typ prežívania ho bude sprevádzať - či uvoľnenie, alebo kŕčovitosť. Jednoduchosť nového písma je v tvare, ale nie v pohybe ruky. „Neustále prerušovanie vyžaduje koncentráciu na detail a náročnejšiu orientáciu v priestore,“ tvrdia českí grafológovia vo svojom oficiálnom stanovisku. Napriek tomu berú tento pokus ako signál, že existujúcu školskú predlohu treba upraviť.http://www.sme.sk/c/6038878/naco-je-nam-pisane-pismo.html hľadala som iné diskusie k tomuto písmu a pozeraám, že mám rovnaký názor ako českí grafológovia, a som len praktik s dlhoročnou pedag. praxou
.
Mel jsem dojem, ze Comenia Script splnuje do pomerne vysoke miry tu genericnost a lze z neho casem vytvorit psaci variantu a nebo ciste tiskaci. Koukam, ze tomu tak ale neni - zrejme jsem to uplne spatne pochopil a nebo se to ve skolach uci naprosto otresnym zpusobemJá mám stále ještě za to, že tomu tak je. Nicméně je velkou otázkou, jak výuku pojímají učitelé a zda to Comenii chápou. Protože podle mě nejde učit něco, co jsem se sám ve škole neučil, aniž bych věnoval spoustu času vlastnímu osvojení. A zvláštní problém může představovat psychický blok u učitele, který je odpůrcem jakýchkoli změn mezi písmem, které se učil a písmem, které vyučuje. Mimochodem genericitu mi potvrzuje hned první obrázek, který na googlu dostávám při dotazu na Comenia Script (nemusí být nutně stejný jako tvůj první obrázek, ale určitě najdeš spoustu takových.
...určitě najdeš spoustu takových.Jiste, to bylo kdysi prvni misto, ktere jsem vyuzil pro seznameni se s Comenia Scriptem. Pak nasledovaly me vlastni pokusy tak psat, abych ziskal i realnejsi predstavu (z te mi prave vyplynula ta prijemna genericita). Bohuzel Quiduv pribeh ve mne vyvolava rozpaky a pouze potvrzuje mou skalopevnou domnenku, ze ceske skolstvi dostava na frak od listu (ucitele) az po koren (MSMT) cele hierarchie.
Bohuzel Quiduv pribeh ve mne vyvolava rozpaky a pouze potvrzuje mou skalopevnou domnenku, ze ceske skolstvi dostava na frak od listu (ucitele) az po koren (MSMT) cele hierarchie.Že je české školství z pohledu chovanců a jejich rodičů tragédie, o tom škoda mluvit. Snad jen obdiv těm, co se to pokouší držet nějak nad vodou. A jinak máš naprostou pravdu. Ryba smrdí od hlavy. Při hodnocení konkrétních zúčastněných osob bych si ale dával pozor na to, že pan Aleš podle rád, často a hodně přibarvuje.
Že je české školství z pohledu chovanců a jejich rodičů tragédiea čo pohľad českých učiteľov? alebo na tom záleží najmenej?
a čo pohľad českých učiteľov? alebo na tom záleží najmenej?Pokud vím, tak se vždycky tvdilo, že školy jsou vzdělávací a výchovná instituce. Příjemcem toho vzdělání a výchovy jsou žáci. Objednatelem i plátcem vzdělání jsou rodiče, potažmo stát, tedy nepřímo celá pracující společnost, jejíž součástí je i určitá minoritní část učitelů, kteří jsou často zároveň i rodiči. Ale co si budeme povídat, kvůli učitelům se ty školy nestavějí. Nehledě na to, že učitelé školám jaksi nevládnou, ale musejí se přizpůsobovat představám úředně dosazených ředitelů. A ti rovněž nebývají vždycky morální autoritou. Ryba smrdí od hlavy. Takže máš naprostou pravdu. Něčí názor pro mě není zajímavý pouze tím, že si říká učitel, ale tím, co je to za člověka, jak odborně, tak lidsky. Při současných finančních i jiných podmínkách české školy podle mě inklinují k vytěsňování kvalitních učitelů ve prospěch lidí, kteří si prostě nenašli jinou práci. Ale co já vím, možná tomu tak bylo vždycky, jen jsem u toho nebyl
Že by si tí hlupáci nenašli inú prácu?Pokud nejsi hlupák, nemáš důvod se nad tím čílit. Zbytek nemá smysl komentovat, protože nemá žádnou návaznost na můj příspěvek do diskuze.
Nebrala som to tak, že by niečo bolo namierené proti mne. Nadávanie na učiteľov je teraz taký spoločenský úzus a nedivte sa, že mi to niekedy ide na nervySpolečenský úzus je nadávat na všechno a sám pro zlepšení nic nedělat. Učitelné nejsou zdaleka výhradním cílem.
V očiach mnohých žiakov a rodičov reprezentujúWeasel words?
tak to by si, pavlix, musel mať skúsenosť, keď sa spomenie na hodine nejaká téma, ktorá sa žiakov a ich rodiny existenčne osobne dotýka...Jo táák. No slyšel jsme o vysokoškolské přednášející z Prahy, která na technické univerzitě v Liberci vysvětlovala, že problémy s romským etnikem jsou smyšlené a ve skutečnosti vůbec neexistují :). Takže něco v tom smyslu? Samozřejmě, když se člověk opře do nějakého citlivého tématu, tak musí počítat s tím, že jeho názor bude rovněž citlivě vnímán. A ano, u učitele se tak nějak předpokládá znalost a určitý nadhled a je velmi jednoduché zklamat.
slyšel jsme o vysokoškolské přednášející z Prahy, která na technické univerzitě v Liberci vysvětlovala, že problémy s romským etnikem jsou smyšlené a ve skutečnosti vůbec neexistují :). Takže něco v tom smyslu?1/ musela by som tú prednášku počuť na vlastné uši, aby som uverila tomu chýru o tej prednášajúcej 2/ keby tvrdila taký nezmysel, tak by si vypočula prednášku odo mňa( nikdy som netvrdila že nie sú, sú a chcela by som konečne od niekoho, kto o tom len prednáša počuť,kde chce s tým riešením začať
A zrazu sa ocitneš v roli zákonodárcu a ministra práce, soc. vecí a rodinyNějak nevidím důvod tuto roli hrát a u nás to žádní učitelé nedělali.
Věřím, že tak nepůsobím ani na tebe a že to píšeš jenom proto, že jsem tě něčím před časem naštval. A to při vší snaze řídit se pravidlem „assume good will“.Nie, pavlix, nijako hrubo si ma neurazil,vážne neublížil,a ani si ma ničím tak strašne nenaštval, aby som sa cez to v tej chvíli nepreniesla.Len sa stále potom nejako zopakovala tá istá zápletka.Ty máš pocit, že ti niečo píšem, lebo som za niečo na teba naštvaná a ja mám ten pocit tiež...A je možné,že sme obaja rovnako na druhej strane chceli predpokladať dobrú vôľu a zase sa to iba niekde zadrhlo... Toto je verejná diskusia a tak musím trochu brzdiť s prílišnou otvorenosťou a nebudem ďalekosiahlo rozoberať možné príčiny. Nehovorím, že je chyba len na tvojej strane, je to nejaké vzájomné - ja o voze, a ty o koze:). Asi to bude tým, že používame naozaj iný jazyk(nemyslím slovenčinu a češtinu). Tu som začala uvažovať o tom, že tento svet je ozaj Babylon s popletenými jazykmi - a o chvíľu sa tie rôzne skupiny ľudí z rôznych prostredí, so vzďaľujúcimi sa záujmami, skúsenosťami a cieľmi, už vôbec nedohovoria. Zdá sa, že ani nemajú snahu. Nie iba tu, ani tam"vonku". Štve ma asi tá všadeprítomná povrchnosť, s ktorou sa predstiera rozhovor. Nikto nikoho nepočúva,len sám seba. To tvoje "nápodobně" beriem, i keď sa už snáď ani nemienim snažiť s niekým o nejaké dorozumenie nad rámec nevyhnutnej výmeny základných nevyhnutných informácií:). Virtuálne debaty celkom opúšťam, lebo si o.i. chcem zvyknúť na normálny spánkový režim:). A už tých "hlubokých nedorozumění" bolo asi dosť... Takže už to tl;dr ukočním. Maj sa a pozdravujem aj davkola, že mi to jeho posmeškovanie bude aj celkom chýbať. D
Štve ma asi tá všadeprítomná povrchnosť, s ktorou sa predstiera rozhovor. Nikto nikoho nepočúva,len sám seba. To tvoje "nápodobně" beriem, i keď sa už snáď ani nemienim snažiť s niekým o nejaké dorozumenie nad rámec nevyhnutnej výmeny základných nevyhnutných informácií:). Virtuálne debaty celkom opúšťam, lebo si o.i. chcem zvyknúť na normálny spánkový režim:). A už tých "hlubokých nedorozumění" bolo asi dosť...A pak že mám já nějakou zeď :). Nashle příště, až budeš mít zase chuť si do mě přijít kopnout a vymýšlet o mně polopravdy a lži.
Ale faktem je, že tu autoritu u nás zase tak nutně nepotřebovali, protože jsme dost fungovali na principu „žij a nech žít“.Pokud nám někdo vyloženě nedělal problémy, neměl problémy od nás< a to ani když neplnil svoji práci a poslání.
Ale faktem je, že tu autoritu u nás zase tak nutně nepotřebovali, protože jsme dost fungovali na principu „žij a nech žít“.Pokud nám někdo vyloženě nedělal problémy, neměl problémy od nás< a to ani když neplnil svoji práci a poslání.Slovo ani v češtině znamená to stejné, co přestože nebo navzdory. Třeba ti to pomůže.
15.10.2012 13:29
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Rozumiem Ti veľmi dobre. Nechápem síce tvoje motívy... alebo som neprišla na chuť tomu osobitému zmyslu pre humor. Ale významom toho, čo píšeš, rozumiem veľmi dobre.Z tvých reakcí to není zřejmé.
Reakcie na snahu dokázať si, že som ten blb, ktorý ti skočí na to, že ani = přestože? :)Zapomněl jsem druhé slovo ze slovního spojení „ani když“ (ale přímo v citaci jsem ho zvýraznit nezapomněl). Pokud vypadnutí tohoto slova považuješ za nějaký druh útoku, tak já ti to vyvracet nebudu. Tvrdila jsi, že jsme byli rádi, že učitel kašlal na výuku, což je naprosté nepochopení textu. Skutečnost je taková, že nás to štvalo, protože jsme se chtěli naučit aspoň trochu anglicky. Ale protože nám mimo zanedbávání výuky už nijak jinak neškodil, tak jsme nikoho s tímto problémem nekontaktovali a někteří z nás si mimojiné i kvůli tomu platili soukromou výuku angličtiny. Nemůžu za to, že jsi to pochopila přesně opačně. Byla jsi přátelsky upozorněná, ale jestli to nepochopíš ani teď, tak už se snažit nebudu.
Alebo moja reakcia, keď vyberieš náhodnú vetu z toho, čo som napísala a snažíš sa ma stotožňovať s nejakou prednášateľkou v LiberciPříklad toho, kdy mluvčí v dobré víře promlouvá proti rasismu a prostě se mu to nepovede. Jestli to vnímáš tak, že tě k ní přirovnávím, tak ne. Jí se prostě jen něco nepovedlo, tak jako se to občas stane každému.
Je tam skrátka barikáda, ale postavil si si ju sámJestli je u tebe nějaká barikáda, tak si s ní holt budeš muset nějak poradit.
* hľadala som to a našla, aby som nebola obvinená, že zase len tak kecám
Ale faktem je, že tu autoritu u nás zase tak nutně nepotřebovali, protože jsme dost fungovali na principu „žij a nech žít“.Pokud nám někdo vyloženě nedělal problémy, neměl problémy od nás< a to ani když neplnil svoji práci a poslání.
Inak povedané, žiaci takého alibistu, čo síce nič nerobil, ale dal im pokoj, nešikanovali... Takže oni tí tvoji učitelia by autoritu ani nepotrebovali, aj keby ju mali... ale oni ju nemali,však? Autoritu si treba zalúžiť. Ako si už spomínal. Alei len tak hocikto asi ťažko vedomosťami a pedagogickým majstrovstvom splní nároky takých mimoriadnych žiakov, ako ste boli vy, fungujúci na príncípe ži a nechaj žiť. To by musel byť najmenej akademik.
Aby učiteľ ani autoritu nepotreboval, stačí pristúpiť na princíp.A na podmienky tých, čo by ho žiť v opačnom prípade nenechali.
+1
čilím sa, lebo s tými ľuďmi denno-denne žijem, a nemám rada, keď sa paušalizuje...Rovněž nemám rád, když se paušalizuje.
možná tomu tak bylo vždycky, jen jsem u toho nebylNajskôr asi áno, učitelia nepatrili k vyšším príjmovým skupinám... tak ako k študentovi patril prívlastok "chudobný," často sa používal aj v spojení s "učiteľom." Vyššia autorita učiteľa súvisela o.i. s tým, že predsa len oproti väčšine obyvateľstva bol popri farárovi a notárovi často jediným vzdelancom v širokom okolí. Mnohí vzdelanejší sa živili napr. súkromným učiteľovaním u bohatých, kde boli iba sluhami...i keď trochuv hierarchii služobníctva trochu osobitne postavenými. Nielen u nás, mám to napr. aj z takej viktoriánskej beletrie:).A vždy boli rukojemníkmi štátnej moci a ideológie.My sme v normalizačnej dobe zažili, čo to znamená, keď museli hromadne odísť zo školstva s biľagom nežiadúcivh elementov.Takže aj to je dôvod, prečo si to povolanie mnohí radšej nevyberú. Ako to tak sledujem, až vjde zo škôl ďalšia generácia učiteľov( máme tiež taký súkromný inštitút:)) pod nosom, tak tú kvalitu možno vidieť na vlastné oči), to len bude radosti!
Vyššia autorita učiteľa súvisela o.i. s tým, že predsa len oproti väčšine obyvateľstva bol popri farárovi a notárovi často jediným vzdelancom v širokom okolí.To bude možná jeden z problémů, kterým trpí ti dnešní učitelé, že už se ztratil ten rozdíl ve vzdělanosti.
. Je strašně málo učitelů, hlavně v základním školství. Ono to dělá hodně, chlap má vždycky větší autoritu, tak nějak přirozeně . Ještě můj táta vzpomíná, že těsně po válce, když chodil do školy, bylo učitelů - mužů poměrně dost. Pak ovšem přišla éra "emancipace" a nastoupily soudružky učitelky..
Dnes je to o penězích. Chlap s VŠ vzděláním jde učitelovat jen z čistého entuziasmu, či nedostatku jiné práce.
Já si myslím, že tím to až tak nebude, ale tu autoritu měli dřív učitelé větší i proto, že to byli mužiU nás na gymplu bylo mužů docela dost a přesto jich přirozenou autoritu měla menšina. Autorita udržovaná strachem z propadnutí je znouzectnost. Ale faktem je, že tu autoritu u nás zase tak nutně nepotřebovali, protože jsme dost fungovali na principu „žij a nech žít“. Pokud nám někdo vyloženě nedělal problémy, neměl problémy od nás, a to ani když neplnil svoji práci a poslání.
Dnes je to o penězích. Chlap s VŠ vzděláním jde učitelovat jen z čistého entuziasmu, či nedostatku jiné práce.A odchází, když mu do práce značne neodborně a necitlivě zasahovat jeho nadřízená, úředně dosazená dáma. Není to jen o penězích, ale i o hrdosti. Alespoň u těch lidí obojího pohlaví, co ze školství skutečně odcházejí.
4.10.2012 22:32
Dreit | skóre: 15
| blog: Dreit a jeho dračí postřehy
| Královehradecký kraj
S psacím jsem míval vždycky problémy a třeba podpis doteď (je mi dvacet) neumím napsat unifikovaně, vždycky vypadá jinak a doteď píšu pomaleji, než bych chtěl. Na druhou stranu tiskacíma bych se podepisoval minutu a nestihnul napsat vůbec nic
Zlatá QWERTZ klávesnice + dot-matrix printer, rychlejší to snad ani být nemůže
4.10.2012 23:16
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
Zlatá QWERTZ klávesnice + dot-matrix printer, rychlejší to snad ani být nemůže
Muhehe.
.
Já osobně jsem vždy psal psacím a většinu věcí budu i dál (hmm snad jen názvy funkcí nebo hesla ). Vždycky mě bylo divný proč dávat do znaku zbytečné množství informací. Je fakt, že můj motorický styl psaní asi nebude zrovna moc normální (například to s plynulým posouváním ruky). Každopádně na základce se nastartoval efekt (kvůli rychlým diktátům) co největší rychlosti zápisu. Psací písmo postupně degradovalo na výše v diskuzi zmiňované EKG , ale čitelnost (pro mě) byla stále konstantní. Osobně teďka nepotřebuju ani napsat slovo správně (chybějící oblouček u "m"? ... irelevantní!), abych ho dokázal přečíst. Vlastně stačí jen poznat pár písmen a zbytek vyplyne z kontextu věty. Fatální misdetekce by se daly spočítat na prstech imho .
Kdybych ale psal tiskacím, tak bych například nestíhal zkontrolovat text a taky bych neměl tak pekelně vyvinutý systém postprocessingu.
Rozhodně bude sranda, až si ti děti s Comenia budou číst něco od lidí, co píšou psacím. Disciplína archivář-historik bude rázem řádově složitější.
P.S. Ale pořád to mohlo být horší, taky se mohli děti učit fontem Comic Sans .
Disciplína archivář-historik bude rázem řádově složitější.
minulosť - ako tu niekto napísal- je nezaujímavá, a historik - archivár je podľa ceny práce jednoduchá profesia:), tak by to bolo namieste trocha sťažiť
.
Myslím, že takoví Japonci nebo Číňani se při pohledu do této diskuze musí potrhat smíchy
Stojí za zmínku, že luštění japonských textů z doby před druhou světovou válkou je skutečně lahůdka, protože znaky tehdy unifikované neměli.
. Jak dlouho se vlastně takoví číňani učej psát znaky (vím, že já se svým škrabopisem bych to nedal nikdy )?
.
"prase pod střechou" (to je domov, pokud se nemýlím).ROFL
Ale je pravda, ze nemozno ocakavat, ze narod, ktory nema ani poriadne vyvinuty jazyk, nebude mat ani poriadne vyvinute pismo.Co tedy očekávat možné je?
našincaúplne zrozumiteľné, ale je možné, že rakovinové bunky typu "vidíme sa" a pod. postupne napadnú celú našu gramatiku a štylistiku a náš jazyk postupne zdegeneruje a zanikne
myslela som si, že sa ospravedlňuje za použitie viacerých záporov za sebouProč by to dělal?
a pokiaľ ide o preklepy a nechcené motanice v súvetiach, kto chce, aj tak vždy porozumieAkorát někdy porozumí opak :).
Môže vidieť zápory navyše aj tam, kde nie sú.
A v čom s tebou podľa teba nesúhlasím?Že někdy člověk může větu interpretovat špatně.
V čínštině by s fonetickým zápisem byl problém, protože mají kupu hlásek navíc.Většina evropských jazyků, co používá ~26 latinských písmen, má nějaké ty hlásky navíc. Jde jen o to kolik a jestli si je člověk uvědomuje. Třeba i v angličtině, kterou se běžně dorozumívám, jsem si už od pár lidí nechával říkat dvě slova, o kterých tvrdí, že zní různě (liší se v nich nějaká hláska), aniž bych dokázal rozpoznat rozdíl.
). Dneska mam takove polopsaci pismo, kde pouzivam tiskaci, ale casto nektera pismena navazuju pokud je to, co se rychlosti tyce, vyhodne. Takze me tak napada, ze cviceni psaciho pisma na zakladce mi dnes umoznuje psat celkem rychle (naucil jsem se navazovat pismena) tiskacimi pismeny. Tuhle vyhodu proste comenius nema.
5.10.2012 13:16
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
5.10.2012 18:11
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
5.10.2012 21:24
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Např. já si všiml, že k psacímu psímu tíhnou lidé co nemusejí moc technikuEhm wtf?
, prečo množiny povojnových generácií, včítane tých ponežnorevolučných, obsahujú tak veľa bezchrbtových a sebeckých , starajúcich sa len o vlastný prospech, nehľadiac na prostriedky a elasticky sa prispôsobujúcich podmienkam tak se.úc na ostatných.
Kedysi taký malý chlapec musel ísť do bane, lebo otca prepustili a brali namiesto prepustených chlapov malých chlapcov, ktorým platili menej(viď súčasnú modifikáciu - prácu na študentské dohody:)). Vstával ešte v noci, lebo musel ísť na 12 hodinovú šichtu pešo. Živil rodinu, mladších súrodencov. Po revolučných zmenách nielen v politike (viď Gottwaldova baranica vo februári a následné stále plnšie uspokojovanie hmotných potrieb)mohol zrazu konzumovať rezne so zemiakovým šalátom a s prispením štátu si postaviť dom(!), ešte si aj z fabriky priniesť zadarmo na stavbu všetko potrebné. Nechcel, aby jeho deti trpeli ako on a tak im dal všetko, čo sám nemal - aj na klavír ich zapísal do hudobnej školy, aj na rekreácie ROH k socialistickým moriam ich brával. A ešte ako dôchodca pravidelne dotoval rodiny svojich potomkov vždy raz do mesiaca cez návštevné hodiny v lacnom domove dôchodcov.Tak sa mu podarilo vychovať tie ďalšie budovateľské generácie.
6.10.2012 12:36
kyknos | skóre: 18
| blog: Quid novi?
| Ranša Rosa
Osobně jsem zapomínal psát tečky, háčky a čárky nad písmenky dokud jsem je psal "školometsky" až po napsání celého slova. Jakmile jsem je začal psát hned za dotyčným písmenem, problémy zmizely.Měl jsem to přesně taky tak.
A není syn skutečně dyslektik nebo méně inteligentní?...Ale by někomu psaní nepreferovaným způsobem dělalo takové potíže, to skutečně není normální...a nepreháňate to už niektorí s tým naslovovzatým odborným diagnostikovaním na diaľku? Alebo je to pokus o urážku autora blogu prostredníctvom zámerne netaktného spochybňovania predispozícií potomka? Mimochodom, ten čo sa priveľmi zaoberá vývojom a cibrením svojho rukopisu, aby pôsobil čo najefektnejšie, si asi potrpí na imidž...a to tiež o neičom vypovedá.
6.10.2012 23:20
kyknos | skóre: 18
| blog: Quid novi?
| Ranša Rosa
.
8.10.2012 00:39
kyknos | skóre: 18
| blog: Quid novi?
| Ranša Rosa
8.10.2012 15:36
kyknos | skóre: 18
| blog: Quid novi?
| Ranša Rosa
Jediné co by se mělo na školách učit je čtení psacího písma, protože bohužel ještě nějakou dobu se s ním děti budou občas setkávat. Ale do budoucna je stejně mrtvé jako ten zmiňovaný těsnopis.
Mám dojem, že pro některé lidi je znalost těsnopisu něco s čím mají navrch nad spolužáky, když jde o to si něco, co jinde nepochytí, zapsat a proto se to naučí. Ale je možné, že dnes si na těsnopis lidé čas nenajdou a nenapadne je to (já sám to neumím). Navíc, když se použije dneska dostupný diktafon s vynikajícími mikrofony pro digitální záznam zvuku, tak se dá k otázce vzdělání přistupovat i tak. V parlamentu ještě stenotypistka jako zaměstnání je, nebo už jen rychlopísařka na stroji?
Když ve starých dokumentech vidím víc než obvykle polokurzivní písmo, přijde mi podle situace a obsahu občas, že si to psychologicky nesprávně spojuju (snad ne jako předsudek) s tím, jakou měli možnost se psát naučit, na co jim to tak bylo. Představuju si, že (podle sociálního zařazení) to v posledních dvou třech staletích mohli být lidé, kteří psát zrovna ani v životě nepotřebovali (rozšíření znalosti psaní mezi prostý lid, to je taková docela moderní věc, souvisí to s nároky doby a možností uplatnění tohoto umění). Ono taky, když většina společnosti maká hlavně na poli, nebo v manufaktuře, tak to ani nemuseli tak často potřebovat, ale někdy psaní napsat čím dál víc jistě potřebovali.
"musí zemřít" -> to je mi z toho hned nějaký horor.
čitelně místo té dávno zastaralé a škodlivé hrůzy zvané "krasopis"Mě tedy bylo vtloukáno do hlavy, že krasopis=čitelně. Na druhou stranu to názvosloví u mě bylo stejně irelevantní, protože jsem stejně konvergoval (hmm podle formy spíš divergoval
) k "prasopisu". U tiskacích by to bylo podobný.
Protože je to skutečně jenom pro slávu a prachypresne tak, ako mnoho zo všetkých tých samoúčelných pedagogických inovácií,ktoré nie sú ničím iným, len obkecávaním toho, čo tu už dávno bolo, len sa o tom nenatrepalo toľko zbytočných rečí a nevykynožilo toľko papierov... taká osnova alebo čas. tem. plán mal kedysi jednu-dve strany, teraz 15:)... inovátori prešli na novú, anglosaskú terminológiu a "vedeckejšie" definície a klasifikácie... slečna chce byť celebrita, tak premýšľala, čím by prerazila...to je ako s tým práškom, čo vyperie na rozdiel od bežného každú škvrnu
Písmo Comenius Script ovšem děti nutí k pro ně nepřirozeným pohybům. Musejí to pak zvládat s křečemi v ruce.Křečovitě jsem psal celých 7-8 let, než jsem přešel na tiskací písmo - a ve 14-15 jsem měl do dospělosti ještě dost daleko.
Pro děti je přirozené kreslení malých kroužků, které plynule a bez rychlých přerušení a stopů přecházejí v další.[citation needed]. Pro mě to teda bylo totálně nepřirozené...
A že u dětského písma, které nemá přesné mezery jsou některé dvojice písmen vedle sebe nerozeznatelné.LOL! Tak to se podívej na některé proslulé "krasopisné" dvojice/trojice jako f-b, h-k, m-n-u, r-z a s-t. Tiskací/Comenius je v tomhle ohledu imho lepší.
Každopádně napsal jsem tam 'bylo'...
Tady jde o to, že vy i "pán vyššie" automaticky předpokládáte, že psací-krasopisné písmo motoriku trénuje nějak lépe než Comenia Script, což vůbec nemusí být pravda.+1
Tady jde o to, že vy i "pán vyššie" automaticky předpokládáte, že psací-krasopisné písmo motoriku trénuje nějak lépe než Comenia Script, což vůbec nemusí být pravda.+1
Děti se potřebují naučit jemnou motoriku a procvičovat. Pro děti je přirozené kreslení malých kroužků, které plynule a bez rychlých přerušení a stopů přecházejí v další. ...Úkolem psaní není jenom naučit se psát, ale také nacvičit jemné pohyby ruky.... ...Ostatně se podívejte do vývojové psychologie a vývoje schopností dětí a dětské kresby... ... Cílem je naučit děti psát – to že si pak lidé písmo doupraví časem ke skoro tiskacímu, je jiná věc.
Najstarší výtvarný prejav sú plynulé vlnovky (napodobňovanie medveďa, ktorý si brúsil pazúry o stenu skalného previsu a pravdepodobne estetické uspokojenie z vydareného tvaru napodobňujúceho skutočnosť, z vyjadrenia predošlej skúsenosti; ten, kto už trochu nadobudol kresliarsku zručnosť, kreslí s uvoľnenou rukou, nie trhanými pohybmi. Každý je schopný naučiť sa kresliť, pokiaľ bude vedieť ako a bude tovytrvalo cvičiť. Nebude to ešte stačiť na umelecké dielo, aj keby to malo dokonalý tvar a spĺňalo technické náležitosti, ale ten, čo sa naučí kresliť si zlepší schopnosť pozorovať a vnímať detaily a spájať ich do celku, cvičí si pamäť, učí sa orientovať v priestore atď. Učiť sa písané písmo je podobné cvičenie. Tie počiatočné ťažkosti sa tu zbytočne zveličujú(muži majú horšiu jemnú motoriku ako ženy, čo môže byť jedna z príčin). Argument, že učenie sa písanému písmu deti preťažuje je smiešny. Čo sú to za padavky, ktoré neprekonajú ani takúto malú prekážku?
Čo také užitočné by sa mohlo dieťa naučiť, keď takzvane "zefektívni" to písanie,čo si pod tým" naučiť sa namiesto toho niečo užitočné" navrhovatelia predstavujú? Niečo, čo urýchli vývin dieťaťa? Chcú preskočiť nejaké to štádium vývinu ľudskej psychiky? Zase? Už tu tých pokusov bolo veľa- napr. ten s tými množinami na prvom stupni ZŠ.
Skôr sa mi zdá, že je to len taká afektovaná snaha po "modernosti"za každú cenu. V móde sa vždy napodobňuj a sú autoritami tí "významní a slávni, v tomto prípade anglicky hovoriace krajiny. je v tom aj pekný kus riťolezectva.
Co já vím, tak ten argument není ani tak o tom, že psací písmo děti přetěžuje, ale o tom, že prostě není vhodné, lidem se s ním blbě píše. Důvod je jednoduchý: v době, kdy bylo psací písmo aktuální, se psalo jinak a jinými nástroji než dnes.
Není trochu pokrytectví hned vedle obhajovat psaní způsobem, který byl optimalizován pro psací stroj?
A tu statistiku máš kde?Nemám žádnou takovou statistiku, to byl odhad, ale narovinu, skutečně si myslíš, že uživatelů tiskacícho písma bude podobně jako Dvoraku? Imho ne. Nicméně bylo by hezký tu statistiku mít - docela by mě to zajímalo.
A kde máš výzkum, že je Comenius prokazatelně lepší?Nikde, a pochybuju, že je vůbec možné to objektivně změřit. Krom toho, možná došlo k mýlce, ale já neprosazuju Comenia Script jako jediný správný. Už na začátku jsem psal, že jsem pro možnost volby, aby si každý vybral dle osobních preferencí. Já nejsem ani proti psacímu písmu, ani proti Dvoraku apod., já prostě jsem proti tomu, aby někdo něco nutil lidem na základě nějakých svých osobních preferencí a/nebo nepodložených hypotéz - a je jedno, jestli se jedná o psací písmo, Comenia Script nebo Dvorak/COLEMAK. BTW. Můžu položit záludnou otázku? - Proč vlastně nepoužíváš Q*MLW*? (Nebudu z odpovědi vyvozovat žádný argumenty, jen jsem zvědavej
)
Nemám žádnou takovou statistiku, to byl odhad, ale narovinu, skutečně si myslíš, že uživatelů tiskacícho písma bude podobně jako Dvoraku? Imho ne. Nicméně bylo by hezký tu statistiku mít - docela by mě to zajímalo.
Je tu ale podstatný rozdíl: psát rukou se učí 99 % populace povinně ve škole — to pro psaní na klávesnici zdaleka neplatí. Sice se tu ozval netriviální počet lidí, ale na druhou stranu totéž jsem odkazoval v případě rozložení. Sice zřejmě s menší kvantitou, ale to je dáno také dalšími faktory (třeba rozšířeností náročného intenzivního psaní) apod.
Nikde, a pochybuju, že je vůbec možné to objektivně změřit. Krom toho, možná došlo k mýlce, ale já neprosazuju Comenia Script jako jediný správný. Už na začátku jsem psal, že jsem pro možnost volby, aby si každý vybral dle osobních preferencí. Já nejsem ani proti psacímu písmu, ani proti Dvoraku apod., já prostě jsem proti tomu, aby někdo něco nutil lidem na základě nějakých svých osobních preferencí a/nebo nepodložených hypotéz - a je jedno, jestli se jedná o psací písmo, Comenia Script nebo Dvorak/COLEMAK.
Je otázkou, nakolik je dítě na nižším stupni ZŠ kvalifikováno učinit takové rozhodnutí. Proto jsem zastáncem výběru co nejlepší varianty shora s tím, že případně se může změnit později. Protože jak už tu padlo, dalším podstatným problémem u těchto činností je technika.
BTW. Můžu položit záludnou otázku? - Proč vlastně nepoužíváš Q*MLW*? (Nebudu z odpovědi vyvozovat žádný argumenty, jen jsem zvědavej
Když se podíváš na total effort, Colemak se od ryze algoritmicky optimalizovaných rozložení liší o jednotky procent, přitom i on je o více než třetinu efektivnější než QWERTY. Obecně rozdíly mezi ergonomickými rozloženími jsou v zhruba v řádu jednotek procent. Samozřejmě to závisí na tom, jak se zvolí korpus, a na preferencích ohledně jednotlivých parametrů. Colemak se snaží o minimalizaci dráhy prstů, a to mírně na úkor alternace rukou nebo upřednostňování silnějších prstů. To mi vyhovuje.
http://www.rimava.sk/wp-content/uploads/2012/09/listina_1001.jpg:)) takže do roly blbca teraz namiesto mňa obsadíš niekoho iného?
odkázala som už na názory psychológov a grafológov
Ano, názory. Krom toho analýza písma v tomto směru se ukázala být bezvýznamná. Když si vypůjčím přirovnání odjinud, písmo je jako tvář. Nedá se říct, že by jednotlivé rysy nemohly nic nevypovídat, ale něco z toho vyvozovat nemá význam, protože je to příliš komplexní záležitost.
Inak... ten argument, že chúďatá deti majú pri písaní písaným písmom kŕče v rukách je srandovný:).Mně na křečích v rukách nic úsměvného nepřijde a takovýto hyenismus podle mě do školství nepatří.
Ja som naopak nepočula( nečítala) žiaden presvedčivý argument, prečo by to písmo malo byť prínosom pre všetkých.Souhlasim. Na wikipedii píšou, že "Výzkumy, které měly být podkladem k tvorbě Comenia Scriptu, zatím autoři návrhu nikde nepublikovali, nelze se tedy seznámit s metodou výzkumu, s jeho východisky, výsledky ani interpretací a pilotní projekt nebyl před jeho ohlášením podrobně zpracován a neprošel oponenturou.", což mi nepřijde moc dobré, taky bych radši, aby k tomu zveřejnili materiály. Poznámka na okraj: na tý wiki taky píšou, že "[Comenia Script] Je inspirované reálně používanými variantami ručně psaného písma a podobné zejména kurzivě, vrací se k tradici karolinského písma a humanistické kurzivy.". Tady bych jako zajímavost podotkl, že navazované psací písmo je barokní záležitost, čili o hodně novějši než obé zmíněné. Ie Comenia Script není až zas tak moderní výstřelek...
Comenius Script je největší zvěrstvo pro děti.Bylo by fajn alespoň správně nazývat to, co chci kritizovat.
Protože je to skutečně jenom pro slávu a prachy jedné krávy, ale že tím zničí mnoho dětí, je vše – a té krávě nejvíce – zcela jedno.Já si té dámy velice vážím. Je škoda se se jí dostává i takovýchto reakcí.
Comenia Script navíc kritizují i typografové, že je to špatně udělané písmo. A že u dětského písma, které nemá přesné mezery jsou některé dvojice písmen vedle sebe nerozeznatelné.Tenhle problém vnímám především u školského písma.
Já si té dámy velice vážím. Je škoda se se jí dostává i takovýchto reakcí.Vy si jí možná vážíte, já pracuji s člověkem co ji zná osobně.
nebyl problem kdykoliv zajit za kymkoliv (jak uciteli, tak vedenim skoly) a probrat jakoukoliv zalezitost souvisejici se skolou.
O RLY?
).
Tady se použivá pojem psace a tiskace - psací a tiskací písmo. To mi přijde stejně jako argumenty, co z toho vycházejí, dost lidové. Tohle ale není důležité. Jde tu o to, čemu se odborně říká kurzívní, polokurzívní, a třeba knižní písmo, jak se terminologie vyvinula v našich zemích a používá dnes.
Vy si ta písmena stejně netisknete tak, jak by si někdo, kdo o tom nikdy neslyšel, mohl na základě toho, co říkáte, nesprávně myslet. Ten způsob psaní se během staletí vyvíjel a měnil. Různé typy písma se používaly i vedle sebe. Závisí to na cílech, které ten, kdo je používal, měl. A oni ti písaři věděli, na co to mají. Čitelnost - návrat k antice -> humanistické písmo (i tady u nás), navázání na to, čemu se říká karolinská minuskula, na antiku.
A dneska si naříkat nad tím, jak se to (kurzívou) nedá dobře a čitelně napsat a nařízený nový styl je pro to řešením, mě nepřesvědčuje. Jednak jde o to, kolik se věnuje času tomu (v běžné praxi), jak si na tom je kdo ochoten dát záležet, ať už je malý nebo velký, aby napsaný text dobře a úhledně vypadal, a pak o to, kolik se věnuje úsilí jej přečíst. Je to věc cviku. Pro čtenáře starých/nových textů to znamená začtení se, taky vědomí toho, že je potřeba postihnout vedení tahů (ductus) - a to je ten základ, který se učíte tak nebo onak ve škole, abyste byli schopni přečíst text i po druhých alespoň ve své generaci (no a když vám to nejde, tak vás většinou učitelé nechají projít do vyššího ročníku, ať už se to u vás vyrovná s časem, nebo si vytvoříte vlastní písmo.
Změna ve způsobu tvoření, užívání a znalost zkratek je další věc. Dneska máte, pokud si nečtete jen poznámky načmárané na papír, možnost setkat se s více rukopisy. Je tu obrovská spotřeba textu - denně: toto řeší knižní písmo (to čím jsou vysázeny texty, které mají vypadat v rozsahu abecedy stejně v delším textu, mají být dobře čitelné - o tom je práce tvůrců písem). A ta písma (fonty) mohou být také různá. Tomu se přizpůsobujete denně, jak se setkáváte s různými texty, rychle, nedělá vám to většinou potíže (latinka).
Co tak psací písmo zrušit? Proč ale? K čemu slouží?
Kurzívu a polokurzívu a podobně najdete i v antice, např. mladší římská kurzíva. Co si myslíte, že byste k jejímu přečtení potřebovali? Viděl bych dva předpoklady, kromě toho, že nejste při čtení textu zásadně neschopní, nemáte nějaký problém se čtením jako takovým, abyste dešifrovali byť jen písmeno nebo slabiku: umět jazyk, v tomto případě znát něco z toho, jak se projevuje latina - jestli jej neznáte z předchozí zkušenosti (po usilovném drcení se slovíček - to je předpoklad pro přechod na vyšší úroveň, kdy budete číst - odhadovat slova, u nich ani neznáte význam), seznámit se s tím, jak tu kurzívu (co není kurzívou v našem smyslu) tvořili - není to tak spojité psaní, jak byste z označení za kurzívu čekali.
Na písmo, které se používá pro běžnou spotřebu při použití na šmírácích všeho druhu, které mají často a poměrně brzy skončit i v koši nebo ve skartovačce, se kladou jiné nároky. Nemusí to po vás číst jiní, ani jim to nemusí být určeno. Mně může být jedno, jestli při tomto druhu užití čmáráte, jak chcete, ale jestli budu v pozici, kdy vás požádám o rukou psaný text (ne abych provedl grafologický rozbor vaší osobnosti), tak bude jen dobře, když si na tom dáte záležet. I když snad nejsem ten typ, co by vás to přinutil pětkrát přepsat.
12.10.2012 23:08
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
A dneska si naříkat nad tím, jak se to (kurzívou) nedá dobře a čitelně napsat a nařízený nový styl je pro to řešením, mě nepřesvědčuje.Diskuze není o možnosti psát čitelně, ale o praktičnosti konkrétního písma a pro jeho přijetí ostatními lidmi. A musím říct, že použití písma tak, jak se učilo ve školách, v mojí praxi není přijímáno dobře v žádné z činností, u kterých ručně tvořená písmenka potřebuju. Je to jak z důvodu čitelnosti, tak z důvodu kulturních zvyklostí.
Jediný důvod pro to kritizovat cokoli, ať už jde o kurzívu nebo polokurzívu, který vidím, je nedbalost v psaní. Sám klidně píšu tiskacím, kombinuju to s psacím, jak se o tom píše výše. Výsledkem je podle rychlosti čmárání liter škrabopis, ale to mi starost nedělá. Ona ta kurzíva je věcí cviku - uživatel polokurzívy si to zřejmě nedovede dost dobře představit.
Zajímavá je pro mě otázka, jak ten škrabopis souvisí s tím, jak se psychicky utvářím a vyvíjím. Mohlo by používání té polokurzívy vést k jinak kulturně utvářeným dětem? (to, že v dospělosti lidé píší všelijak, a kdo viděl dopis psaný polokurzívou - přes všechny ty písařské vzory, třeba z doby před sto lety, tak chápe, o čem píšu, mi starost nedělá). Oni tehdy, když psali dopis příbuzným taky nepoužívali (přísně vzato, nemuseli) kurzívu. Používali to, co uměli, jako dneska. Oficiální vzor nějaký byl a byl zkoumán odborníky až vyzkoumán. Ve škole se dá naučit ledasco.
Lidé ve stejné době v různých zemích nepíší stejně, tak s čím si dělat hlavu. Viz starší příklady, které svědčí o tom, že když potřebovali něco napsat pořádně, tak se to zadalo písaři, nebo právník měl jako součást své kanceláře někoho, kdo se o to, aby smlouva byla čitelná postaral. - A to je ten příklad přijetí ostatními lidmi. Nejde o to, co si o tom myslí někdo, kdo toho není schopen, ale o to, co se požaduje. Dneska to vyřeší za pár sekund tiskárna. To je pokrok - v chrlení papíru a dělání překlepů, protože jednu tendenci lidé mají, psát rychle (jediná praktická stránka věci) (a u klávesnice se přehmátnout a dělat překlepy - a stejně si to po sobě nepřečíst, aby opravili chyby, které tam stejně mohou nějaké zbýt), a potom psát ještě rychleji, což vede k tomu, že si mohou myslet, že jiné písmo jim to neumožní. Výsledkem je něco, co se i tak dá přečíst, ale dovedu si představit, jak je potom druzí touží nakopnout do prdel..., aby z toho taky něco měli.
13.10.2012 00:35
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Jediný důvod pro to kritizovat cokoli, ať už jde o kurzívu nebo polokurzívuMyslím, že o tom ani blogpost ani diskuze není.
Pokud ne, tak si klade omezené cíle v chápání vztahu mezi potřebou změny typu písma, v tomto případě určeného k masovému použití na území České republiky, a vlivem, který to vyvolává. Nastupující pokolení se vychovávají podle potřeb společnosti, jestli je tyto potřeby někdo schopen určit vědomě nebo nevědomě, je mi jedno. Doba se zrychluje, jako se zrychloval běh života i v minulosti.
Na to, jak se píše, má vliv třeba kulturní potřeba (návrat k antice na konci středověku/začátku novověku, jak to vidíme my z pozice střední Evropy, podle rozvoje té které oblasti), a s tím související podpora doprovázená praktickými ohledy (převzetí vzorů vycházející z karoliny (mysleli si, že je to echt antické) - což vede k nástupu humanistického písma pro určitý okruh použití (více jinde než v Německu, kde je v kurzu pořád to lámané novogotické písmo až někam do reformy v roce 1941).
Myslím si, že se na věc ti, kteří zavrhují písmena abecedy, jak se je sami učili, dívají z odstupu několika let. Jejich zkušenost je mate, protože si myslí, že to, k čemu dospěli, je vrchol - o děcka jim jde potom kvůli vlastnímu ultimativnímu poznání až někde v druhé řadě. jakoby chtěli, aby děti začínaly tam, kde oni skončili - u písmenek, která vypadají nevzhledně, která jsou jako součást textu rozházená po papíře, protože toto písmo nakonec slouží jako užitkové, a když se podíváte na to, jak vypadá užitkové písm v tom kterém století, tak zjistíte, že to není žádná novinka, že to tak dopadalo často. Protože pokud nepíšete zamilovaný dopis, nebo si nenecháváte vyhotovit dokument kvůli nějakému právnímu pořízení, nepíšete supliku úřadu, tak vám o moc zrovna nejde.
Jistě, jak jedna strana tak druhá používá běžné racionalizace svých důvodů, takže neočekávám a nenutím je tímto, aby se shodly. Pro někoho je otázkou vůbec to, jaký má smysl se učit psát s perem v ruce. Ne každý to potřebuje (a ne každý to ve svém životě využije). Ale jsou lidé, které svým názorem nepřesvědčí, a mají jasnou představu, jak by chtěli, aby to probíhalo a s jakými prostředky.
13.10.2012 12:06
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
lolwut?
Protože pokud nepíšete zamilovaný dopis, nebo si nenecháváte vyhotovit dokument kvůli nějakému právnímu pořízení, nepíšete supliku úřadu, tak vám o moc zrovna nejde.
Máme TeX.
Jejich zkušenost je mate, protože si myslí, že to, k čemu dospěli, je vrchol - o děcka jim jde potom kvůli vlastnímu ultimativnímu poznání až někde v druhé řadě. jakoby chtěli, aby děti začínaly tam, kde oni skončili -to ste lepšie vystihnúť ani nemohli
písmo nakonec slouží jako užitkové, a když se podíváte na to, jak vypadá užitkové písm v tom kterém století, tak zjistíte, že to není žádná novinka, že to tak dopadalo často. Protože pokud nepíšete zamilovaný dopis, nebo si nenecháváte vyhotovit dokument kvůli nějakému právnímu pořízení, nepíšete supliku úřadu, tak vám o moc zrovna nejde.
Pro někoho je otázkou vůbec to, jaký má smysl se učit psát s perem v ruce. Ne každý to potřebuje (a ne každý to ve svém životě využije). Ale jsou lidé, které svým názorem nepřesvědčí, a mají jasnou představu, jak by chtěli, aby to probíhalo a s jakými prostředky.Ospravedlňujem sa, že Vás kopírujem, ale nevšímavejší a len tak globálne vnímajúci čitatelia by možno tieto Vaše slová nepostrehli. Múdro.
13.10.2012 12:11
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
13.10.2012 12:55
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Co hořelo, to vyhulil. Myslel si, že je to známka punku.
Jestli si myslíš, že jsi na to kápnul, tak se společně s dalšími (včetně přispívající do těch předchozích diskuzí, bráno v čase nazpět) mýlíš. Ale uklidni se, nemůžeš se přece mýlit ve všem a jedno klopýtnutí ti problémy s dokazováním věrohodnosti zasloužilého bojovníka neudělá.
Nekouřím. Dým z cigarety bych s klasikem označil za nežádoucí smrad, když jej zrovna nechci.
13.10.2012 18:08
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
13.10.2012 14:04
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Inak, tvoje rýpanie ma baví. Teším sa na všetky Tvoje ďalšie poznámky.
Pokud ne, tak si klade omezené cíle v chápání vztahu mezi potřebou změny typu písma, v tomto případě určeného k masovému použití na území České republiky, a vlivem, který to vyvolává.Vliv (v pozdějším věku) to pravděpodobně nevyvolá prakticky žádnej, protože to je v zásadě jen kodifikace toho, co už je poměrně dlouho běžnou praxí...
Myslím si, že se na věc ti, kteří zavrhují písmena abecedy, jak se je sami učili, dívají z odstupu několika let. Jejich zkušenost je mate, protože si myslí, že to, k čemu dospěli, je vrcholA máš lepší nápad? Ty se na to snad díváš s menším odstupem?
Comenia Script možná není "vrchol", ale ta kurzíva taky nebyl žádnej vrchol psacího umění. Pokud by se měl ve školách vyučovat nějaký vrchol psacího umění, tak by se ten předmět musel přejmenovat na Kaligrafie...
13.10.2012 13:11
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Comenia Script možná není "vrchol", ale ta kurzíva taky nebyl žádnej vrchol psacího umění. Pokud by se měl ve školách vyučovat nějaký vrchol psacího umění, tak by se ten předmět musel přejmenovat na Kaligrafie...
have my upboats, sir
Comenia Script možná není "vrchol", ale ta kurzíva taky nebyl žádnej vrchol psacího umění.
Mám dojem, že jsou tu spleteny dohromady cíle (může být celá řada cílů, které dohramady zaručí, že pohled na téma, se kterým se pracuje při přípravě změny, nebude zbytečně úzký), a taky prostředky. Odborník, kterému bych něco takového svěřil, by měl mít za sebou dlouhodobější zkušenost v pedagogice, psychologii atd. takové věci dělá širší skupina lidí, i ekonom nebo chemik by ktomu mohl něco podstatného říct. S vlastní tvorbou abecedy by mu klidně pomohl někdo jiný. Ale nevím, jestli je to práce vyloženě pro tvůrce fontů, co se používají na sázení textu pro tisk, nebo jestli je to dokonce vhodné pro kaligrafa. Oba by ale mohli mít širší obzory, než jen svou specializaci, tak to pak ano. Možná ale existuje specializace, o které nevím, jak se jmenuje. nazval bych toho člověka prostě písařem. Znalost paleografie a rozhled po tom, k čemu se došlo ve světě, by byla nutným předpokladem. Výsledek nemusí být nezbytně něco, co bude všem připadat jako vrchol. Hlavně, aby to děcka moc nesr.lo už v době, kdy jsou vhozena do mlýnku vzdělávacího systému.
Ta doba prvních dvou, tří, čtyř let ve škole je nádherné období. Slunce svítí okny do třídy, děti v hodině psaní s chutí opisují to samé písmenko na řádku, nálada je výborná. Pohled na stránky s přepsanými písmenky přináší pocity štěstí. Rodiče je za to, jak krásně to napsala chválí. Možná ale, že jsou tu nějaké jiné vlivy, které určují, že některé děti jsou z toho vytočené. možná proto, že doma hodně čumí na televizi a ví, že dneska by měl být vytočený každý. Myslím ale, že tato etapa dětství je pro ně/má být obdobím radostným.
4.10.2012 15:37
5.10.2012 12:33
