O nemorálnosti domácích úkolů

12.3.2023 15:32 | Přečteno: 2941× | To jsem vážně jediný?

Na střední škole mne někteří vyučující považovali za rebelanta, přestože jsem vždy respektoval jejich autoritu a přístup, jakkoliv byl na hlavu padlý. Byl to paradox, neboť můj vždycky byl a je, že každý z nás vede svůj vlastní boj. Těch, co by se altruisticky bili za má práva, jsem jako dítě za komančů moc nepotkal, a protestní akce které jsem zažil, nikdy nic nevyřešily. Jejich organizování mi tedy přišlo stejně zbytečné, jako vypracovávání domácích úkolů.

Domácí úkoly se mnou doma nikdy nikdo nedělal, což mne naučilo nespoléhat na cizí pomoc a poradit si za všech okolností sám.

Otec, který jezdil na stavby všude možně, se doma objevoval co čtrnáct dní na víkend, který z valné části strávil otročinou na chatě. Až dnes, mé neteře se svými rodinami, užívají výsledek jeho heroického úsilí, ze kterého nikdy nic neměl. Krátce po dokončení se totiž naši rozvedli a máti ho oškubala o všechno. Chatu i byt, který jí soud přiklepnul i se mnou. Mně už to bylo tou dobou jedno. Bylo mi 14, žil jsem svůj život a víkendy trávil s kámošema na čundrech.

Ale dřela i moje máti. Na základce mne štvalo, že musím po škole dřepět v družině a dál marnit čas ve společnosti děcek, kterých jsem měl za ten den už plné zuby. Jenže to nešlo jinak. Pracovala na směny. Ranní, odpolední. Furt dokola. Takže pokud měla něco doma stihnout, potřebovala na to alespoň pár hodin, kdy nikdo další nebyl doma.

Starší ségra byla v pubertě, což ani jedné z nich na klidu nepřidalo. Vycházky měla do 19:00. Už od 18:45 máti pobíhala po bytě jak tygr a když přišla byť jen o minutu později, zpráskala ji hned ve dveřích jako psa. Není divu, že z takového pekla chtěla uniknout. Když se v 18 vdávala, už byla na cestě má nejstarší neteř a mně bylo 10.

Své sestře tak vděčím především za to, že jsem v jejím stínu mohl v poklidu dospět do stadia, kdy už jsem byl vůči matce imunní. Ve 12 jsem potkal kamarády s nimiž jsem začal jezdit ven, a přes týden se domů z našich schůzek vracíval až kolem půlnoci. Takže když to na mně máti zkusila jak na ségru, zlomil jsem jí „praker” a řek' ať se probere, že už mi dávno není 10.

Vypracovávat nějaké domácí úkoly v takovém prostředí, nebo se učit, prostě nešlo. A stejně jsem na to neměl kdy. Odmala mne zajímalo kde co. Hodně jsem četl. Hodně jsem civěl na televizi. Volného času bylo tak málo a ještě jsem ho měl ubíjet prací do školy?! To co šlo, jsem narychlo dopisoval ráno ve škole, než začala hodina, případně o přestávkách. A na co čas nebyl, to jsem nedělal.

Tomu pochopitelně odpovídaly i známky. Na střední škole po nás jedna baba chtěla, abychom za domácí úkol tzv. „vypracovávali” maturitní otázky. Což v praxi znamenalo opisování učebnice. Tedy zcela zbytečná práce, jakou jsem nedělal ze zásady. A pak následovala písemka, která měla ověřit do jaké míry tu látku student ovládá. Tu jsem míval obvykle přinejhorším za dva. Ovšem známka na vysvědčení byla vždy průměrem všech známek udělených během uplynulého půlroku.

Ostatně, můžete se přesvědčit sami. Veškerá má vysvědčení od ZŠ až k maturitě jsem zde uploadnul loni v srpnu.

Na střední škole byly domácí úkoly také nástrojem rafinované šikany. Když se ve třídě vyskytoval vzpurný element, bylo zadávání domácích úkolů spolehlivým prostředkem jak proti němu poštvat zbytek třídy. Jen málo kdo tomu odolal. Mně to však bylo ukradené. To co jsem měl umět, jsem uměl a vzdorovat psychickému nátlaku taky. Museli nás přijmout, protože nebyla jiná alternativa. Náš ročník, končil devítiletou školní docházku odchodem z osmé třídy, jelikož po nás už žádná devítka nebyla. Jen čtyři holky, co s námi nastoupily do prváku, měly za sebou i devátou třídu a přidělení vyučující tenhle fakt – ať již z vlastní vůle, či na pokyn shora – odmítli akceptovat, čímž nastavili pravidla hry pro následující čtyři roky. Po celou tu dobu se nás snažili zbavit. Proč?

Byli jsme pátou třídou sestavenou z těch, co tuhle školu měli jako druhou alternativu a to zřejmě vedení školy, které si zakládalo na pověsti výběrové školy, uráželo. A také neměli dost vyučujících, takže angličtinu se učily jen třídy které byly sestavené z těch co si tuhle školu vybrali jako svou první volbu. Naše třída, byla obdobou „zelené míle”, kam přesouvali propadlíky. Pokud jste někdy četli Remarqua, tak naše třídní atmosféra byla velice blízká zákopu první světové války – nikdo se s nikým moc nesbližoval, protože nebylo vůbec jisté zda přežije do dalšího roku. Už jsem se tu jednou zmínil, že nás r. 1983 nastoupilo 36, propadlo k nám cca dalších 6 lidí, k tomu přibyli 2 co přišli odjinud. A v roce 1987 nás odmaturovalo 17. Až dodatečně nás spojilo – jak válečné veterány – „frontové přátelství”.

Mají domácí úkoly nějaký smysl a přínos?

Už dvakrát jsem se tady zmínil o p. Lipkovi, jednom z mála vyučujích ze střední školy které jsem ctil – v blogpostu na téma Jakou cestou by se mělo ubírat české školství? (23.2.2011) a v diskuzi pod blogpostem Zákulisí učitelky (4.5.2020). Ten každou písemku zahajoval slovy: „Používejte co chcete”. Je na snímku z 1. máje 1984 vpravo.

Svým přístupem nás totiž naučil nejvíc. I do jeho předmětu jsme však vypracovávali „domácí úkol” ovšem měli jsme na něj půl roku a honorovalo se i prodlení. Prostě klasická seminární práce na úrovni VŠ. Z vlastní zkušenosti tedy konstatuji, že „domácí úkoly” měly svůj smysl, jen pokud nebyly tupým memorováním učebnic. Svého času také panoval názor o prospěšnosti taháků, který vycházel z toho, že aby student mohl tahák vytvořit, musí látku nejdřív pochopit, aby si poznamenal jen to podstatné. Jenže to platilo tak před 30 lety. Dnes, v době internetu se tím nikdo neobtěžuje, protože si to v případě potřeby dohledá co potřebuje vědět přes mobil.

Proč považuji zadávání domácích úkolů za činnost nemorální

Na základních a středních školách by se však mělo podle mne učit tak, aby se to obešlo bez domácích úkolů. Vypracování domácího úkolu totiž není většinou dokladem píle dítěte, ale důslednosti a pozornosti jeho rodičů. Ale jen málokterý učitel je toho zřejmě schopen.

Žena je učitelka na ZŠ (učí od první po devátou třídu), také její sestra která původně začínala v družině – titul byla donucena získat studiem při zaměstnání, po mnoha letech praxe na prvním stupni. I má sestra, která vystudovala jako mladá matka díky podpoře svého muže, s červeným diplomem učí na prvním stupni. A mám mezi vyučujícími i řadu přátel, takže si troufám tvrdit že:

• Učitelé jsou bez výjimky postiženi selektivní slepotou a vidí v prvé řadě svůj předmět.
• Nevnímají fakt, že nejsou jediní kdo se pokouší tlačit žákům do hlavy i znalosti, které se dají získat až v případě potřeby, pokud je žák veden k tomu aby se vzdělával a vyhledával samostatně informace během výuky ve škole.
• A nevnímají, ani to že se zadáváním domácích úkolů okrádají i o svůj volný čas. Protože aby to mělo smysl, musí odevzdané úkoly zkontrolovat a ohodnotit.
• A bez výjimky zapomínají, že výuka není jenom jejich práce.

V naší zemi máme formálně osmihodinovou pracovní dobu, a zákaz dětské práce. Jenže co jiného je výuka pro dítě než práce? Jistě, někdo může namítat, že si děti ve škole při výuce hrají. Ovšem i pro mnohé dospěláky je práce činností která je baví. Ale je to pořád zaměstnání. Čas, kdy je potřeba soustředit pozornost na téma, které jste si zrovna sami nevybrali.

Podle § 79 odst. 1 zákoníku práce je týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) pro pedagogické pracovníky, stejně jako pro všechny ostatní zaměstnance, určena na 40 hodin týdně. S tím, že část z této zákonem stanovené doby je vyhrazena na přípravu k výuce. V reálu ovšem učitelé, co vykonávají své povolání poctivě, odpracují času mnohem víc, protože vyučovací hodiny nemívá kontinuálně za sebou a v pauzách musí většinou vykonávat i jiné činnosti, takže jim nezbývá nic jiného, než přesunou onu přípravu do času, kdy by naopak měli od školy vypnout a relaxovat.

Ok. Jejich volba. Ovšem dítě žádnou možnost volby nemá. Máme povinnou školní docházku a tak ve škole tráví denně 6 hodin čistého času. A pokud má za úkol dělat i něco dalšího do školy, už to dělá téměř onu 8 hodinovou pracovní dobu. Kolik času mu zbývá na relax? No to záleží na tom, jak ambiciózní má rodiče.

Kde je chyba? – Nikdo nechce slevit!

Situace je tristní, protože se od dob Marie Terezie neustále navyšuje kvantum toho co by dospělí potřebovali nakrmit do dětských mozečků, dokud jsou svěží. A také není všem stejně dáno. Už je to dávno co jsem dělal nějaký IQ test, ale statisticky tehdy jen velmi malá část populace ČSSR dosahovala hodnot podobných či dokonce vyšších. Možnosti a schopnosti našeho mozku jsou vývojově dané. Důležitý, je základ, kteří tvoří rodiče. Ten by měla škola rozvíjen, ovšem pokud zahltí váš mozek blbostma, které včas nezahodíte, moc prostoru k vlastní tvůrčí činnosti nezbude.

Možná v tom je klíč, proč jsem jinde než drtivá většina mých spolužáků ze SŠ. To nepodstatné se stihlo za ty roky, než jsem šel na druhou VŠ, z hlavy vykouřit. Takže zůstalo jen to na čem se dá stavět a volná mozková kapacita. Až dodatečně jsem se dostal i k věcem, které se mi tenkrát marně snažili dostat do hlavy. A upřímně nechápu proč, protože je bez reálné životní zkušenosti stejně nikdo nebyl schopen pochopit.

Jsou za tím existenční starosti vysokoškolských pedagogů?

Každopádně problém je mnohem hlubší než se zdá. Systémová změna není reálná, ale nikdo nemá koule na to, aby to otevřeně přiznal. O učitele je nouze, protože vysoké školy s pedagogickými obory lobbují za svoje zájmy aby i do budoucna byli altruisté, ochotní věnovat svůj čas dospívající mládeži, nuceni procházet martyriem akademických předmětů vyučovaných lidmi, bez praxe.

Komu vadí víceletá gymnázia?

Další, neméně intenzivní brzdou je snaha školství centralizovat a sjednotit. Synátor šel na osmileté gymnázium z 5. třídy z vlastní vůle. Vadilo mu, že se tempo výuky podřizuje těm pomalejším, co na to stejně dlabou protože jsou zkrátka od přírody hloupí. Jenže tak to prostě je. Všichni nejsou stejně nadaní, ani stejně hloupí. A v současné době, má dítě na výběr, jestli půjde jinam už po 5. třídě, nebo po 7. třídě či až po 9. třídě. Ovšem stejně tak by měla existovat i možnost volby pro ty z opačného spektra populace. Pro ty, kterým vyhovuje více řemeslo, než biflování. Proč by tedy také nemohli odcházet do učení již v páté třídě?

Kdo podle vás nejlépe zjistí, že dítě na studium nemá? Rodiče? Těžko. Podle mne jedině učitelé s ním stráví tolik času, aby se k tomu mohli vyjádřit. A nikde není řečeno, že vyučený řemeslník v sobě časem nenajde touhu po dalším studiu. Já sám opět nastoupil na denní VŠ po osmileté pause. Jenže v ČR se těší větší podpoře vzdělávání důchodců, než pracujících, co odvádějí daně.

Zpátky na stromy!

Kdo se poctivě přelouskal mým textem až sem, ví že po nás už nebyly ZDŠ (základní devítileté školy), ale jenom ZŠ s výukou osmiletou. Osobně vnímám jako újmu, že jsme opouštěli základku ochuzeni o učivo deváté třídy, které se nás nikdy nikdo neobtěžoval doučit. V mém případě to byl i důvod, proč jsem nedokončil první VŠ. Těžko můžete stavět na vědomostech, které vám nikdo nepředal. Ale ok. Je to dávno.

Od roku 1995 máme opět ZŠ devítileté. Prodloužení výuky o jeden rok nikoho nebolelo. Jenže se objevují nové fantasmagorické plány za zavedení osmileté výuky, jelikož se počítá s tím, že by bylo povinné i první dva roky na škole střední! No to už je naprostý atak na zdravý rozum. V situaci, kdy kapacita toho co už je nestačí. Přitom bylo dávno jasné, že tahle situace nastane. V roce 2017 jsem měl rozepsaný blogpost na téma populace v ČR, na jehož dokončení nedošlo. Nicméně na přiloženém obrázku můžete vidět, že již v roce 2008 byla patrná populační vlna tehdy cca ve věku 2–3 let. Kolikpak že je těm dětem dnes? 17–18? Synátor má kliku, že je o rok starší, takže je v pohodě. Rvačka o kvalitní vysoké školy nastane až za rok.

A ještě jedna věc je z onoho grafu zřejmá. A to že nějaké prodlužování aktivního věku je bohapustý mýtus. Rohlík namočený v rumu, který se obyvatelstvo ČR, opíjí, aby mu nedošlo že až na velice malé procento šťastlivců je odsouzeno k celoživotnímu otroctví, protože jen málo kdo přežije 70 let. Naši rodiče patří k těm šťastnějším. Kovidové magoření přežili relativně ve zdraví, i když mi nikdo nevymluví že za současnými zdravotními problémy mého otce není to, že se nechal naočkovat, jelikož se jeho stav výrazně zhoršil loni po čtvrté dávce. Otec od ženy (který byl o něco mladší) to vzdal loni v září. V tom roce 2008 se pohybovali v rozmezí 65–70 let. Když se podíváte na to jak dlouhodobě vypadá ta populační křivka, tak dnes se pohybují už v tom malinkém trouhelníčku na samém vrcholu. Zato z mých bratranců zatím nepřežil 60 let zatím ani jeden, takže si iluze o dožití svém a příslušníků mé generace nedělám.

       

Obrázky

Komentáře

[Člověk z Horní Dolní]

Ok. Anyway... Sledujete tu někdo Survivor? Co říkáte na odchod Jirky?

Proč bych měl tu žumpu sledovat?

[Člověk z Horní Dolní]

Je to zábavný, nepřijde mi to jako žumpa. Z pohledu teorie her je Survivor velmi zajímavá a komplexní hra.

[J]

Komplexni? Ach jo. Je to zumpa.

[Člověk z Horní Dolní]

Ano. V tomhle typu her musíš pro "optimální" strategii najít Nashovo equilibrium - což je teda optimální strategie pouze v případě, že ostatní hrají optimálně - pokud tomu tak není, tak je potřeba odhadnout, jak asi budou hrát ostatní.

[Darth Phantom]

Sledovalo jsem ten minulej Survivor, soudruhu. Asi tak od půlky. Ten maník se mi zamlouval. Byl připravenej, měl znalosti a zasloužil si to. V principu se mi to líbí ta soutěž, a to byla jediná reality show, na kterou jsem se kdy vůbec koukal.

Nicméně ty soutěže jsou tak žalostně stejný, že se na to nedá koukat. Vždycky nějaká opičí dráha, a na konci se hází kroužkem nabo míčem, nebo hlavolam ze základky. Míra infantility už dávno překročila mez sledovatelnosti. A ty lidi taky. Je mi jasný, že kdyby tam byli úplně obyčejný lidi, tak se na to nikdo nebude dívat. Jenže bizarní panoptikálnost toho osazenstva je už taky za hranou, takže to nesleduju. V principu se mi to líbí, ale ta realizace je tragická a komediální.

[Člověk z Horní Dolní]

Ja ty souteze vetsinou preskakuju, nebavi me. Lepsi je americkej Survivor, doporucuju treba serii Cagayan, na CSFD 87%.

[plostenka]

Ovšem stejně tak by měla existovat i možnost volby pro ty z opačného spektra populace. Pro ty, kterým vyhovuje více řemeslo, než biflování. Proč by tedy také nemohli odcházet do učení již v páté třídě?

To je asi nejzajimavejsi myslenka, vlastne nemam nic proti. "Manualni gympl", tj ctyri roky ruzne profese, od elektrikare po traktoristu s tim, ze pak si vybere vyucni obor... Mozna akorat legislativa okolo stroju, urazu a praxi pro decka <15 let...

[Aleš Kapica]

V Německu na tohle mají Fachshule. Mám kámoše, co po vyučení šel dělat tesařinu do Deutschlandu. A jelikož je šikovný, zajistil mu šéf studium právě na tomhle typu zařízení. Dnes dělá tesařinu na špičkové úrovni a nejspíš tam i natrvalo zakotví, neb se časem sčuchnul s dcerou svého šéfa

[Want]

Kapica se svléká a ptá se manželky: „Co tě víc vzrušuje? Moje pěkná tvář a nebo sexy tělo?“

Manželka si ho prohlíží od shora dolů a říká: „Tvůj smysl pro humor!“

[Aleš Kapica]

Konečně něco alespoň trochu vtipného, co není lež.

[Aleš Kapica]

Teda až na onu drobnost, že nemám manželku.

[Petr Tomášek]

Manžela...

[Aleš Kapica]

To leda ty.

[$]

Se nedivim

[Aleš Kapica]

Za mne ještě fungovaly klasické dílny. Každý si tak šáhnul na hoblík či na pilník takže bylo jasné jak mu to jde rukama dřív než vypadnul ze základky. A dílny byly to nejcennější co mi dala průmyslovka. Od práce se dřevem, přes kovárnu, až po strojní obrábění. Ovšem i v tom s náma vyjebávali jak mohli, protože polovinu času co jsme měli mít dílny, jsme museli dělat to by už dnes ani ukrajincům nevoní. Takže jsme vyváželi kolečkama strusku z kotelny, sbírali kamení na polích či zadarmo otročili na stavbě dnešní ČEZ arény. Škola z toho možná něco měla, ale my ani korunu. To i ti učni na tom byli lépe, protože dostávali regulérní mzdu.

[_]

Jj, komunistická výchova v praxi. Z oboru neumí skoro nic, přemýšlení, schopnosti se učit nebo kreativního myšlení se v něm nedořežou, ale v dílnách s hoblíkem vyniká, i dalekonosné kolečko mu jde. Bohužel takhle často vypadají strojní průmyslovky i dnes, protože tam učí odchovanci jako Kapice.

[Aleš Kapica]

...protože tam učí odchovanci jako Kapice

Tak to jsi na omylu panáčku.

[Aleš Kapica]

A kámoš na tom nebyl o mnoho lépe. Jako vyučený elektrikář s maturitou kopal díry s cigošema, protože byl smluvně zavázán tomu podniku co mu zaplatil vyučení. Neviděl tehdy jiné východisko, než se upsat policajtům. A také si v roce 1989 vybral svého peška, protože se účastnil všech těch demonstrací. Jenže na druhé straně, coby mladé policejní ucho, takže jsem od samého počátku viděl jeho prostřednictvím i na druhou stranu barikády. Odtud také moje skepse vůči zdejšímu vývoji.

[_]

Naopak tohle je největší demence. Takhle totiž vypadá dnešní učňovské školství. Takže z něj sice vyjde člověk, který zvládne svojí práci, ale absolutně nedokáže samostatně myslet nebo dokonce si poradit jako živnostník. Každý asi známe, jak složité je najít člověka, který přijde kdy má, celou práci si dokáže smysluplně rozvrhnout a ocenit nebo vůbec se s ním dá na tomhle všechno domluvit. Typický učeň umí jen šroubovat pořád ten samý šroub na páse, a proto je mezi nimi suverénně nejvyšší nezaměstnanost.

Naopak dnešní doba na všechny lidi nakládá mnohem vyšší nároky, než byli před 50 lety (např. prodavač musí umět s počítačem), tak by si to žádalo natáhnutí základky aspoň o 2 roky (s tím teda, že by se aktualizovala i výuka na základkách). Já jsem pro ať se řemeslnící nejdřív naučí myslet, organizovat si čas a pracovat samostatně a potom ať klidně rozvíjejí další dovednosti. Protože ať budou šikovní jak chtějí, když nebudou samostatně myslet, tak jsou dneska k ničemu, protože je nahradí v lepším případě číňani, v horším stroje.

[Aleš Kapica]

V tom případě máš hodně co dohánět.

[Jendа]

Naopak tohle je největší demence. Takhle totiž vypadá dnešní učňovské školství. Takže z něj sice vyjde člověk, který zvládne svojí práci, ale absolutně nedokáže samostatně myslet nebo dokonce si poradit jako živnostník. Každý asi známe, jak složité je najít člověka, který přijde kdy má, celou práci si dokáže smysluplně rozvrhnout a ocenit nebo vůbec se s ním dá na tomhle všechno domluvit. Typický učeň umí jen šroubovat pořád ten samý šroub na páse, a proto je mezi nimi suverénně nejvyšší nezaměstnanost.

Já teda nevím jaký je výskyt tohoto fenoménu mezi učni, ale pozoruju to všemožně jinde, včetně IT.

[PetebLazar]

Které učivo ze základní školy (9.třídy) nechybělo na střední, ale chybělo (či působilo problémy) na vysoké škole?

[Aleš Kapica]

V prváku na střední – goniometrické funkce. Kráva co nás měla na mechaniku měla za málo nám věnovat alespoň hodinu aby k tomu něco řekla. Výsledkem bylo, že na konci pololetí měla celá třída měla mít, až na ony zmíněné absolventy 9. třídy mít nedostatečnou, což pochopitelně donutilo vedení školy k akci. Na druhé pololetí nás měl starší chlápek, který zachraňoval co se dalo. Vzhledem k tomu že měl pouhých 6 měsíců na to aby nám do hlavy nahrnul učivo 9. třídy + učivo prvního ročníku, které bylo nezbytné pro to abychom postoupili do dalšího ročníku, neměl to jednoduché. Soustředil se tedy jen na to co bylo podstatné pro nás, coby budoucí strojaře. A pochopitelně se to odrazilo i v jiných předmětech – matice, fyzice, chemice i ve strojírenské technologii.

No a na výšce (studoval jsem na pajdáku kombinaci Fyzika - Základy techniky) jsem dojel na to nejstupidnější učivo co by koho mohlo napadnout – geometrickou optiku. Opět učivo 9. třídy. Nějaké základy elektrotechniky jsme měli na prumce, ale tu geometrickou optiku mne nikdo nikdy neučil. A bohužel nejsem typ kterému stačí učebnice aby se to nadrtil. Abych dobře pochopil zcela nové věci potřebuji mentora, kterého se mohu zeptat, když mi něco není jasné, aby mi to vysvětlil. Stačí alespoň základ. Jenže my neměli ani to. Další problém představoval totální nedostatek učebnic. Kolegové na kolejích tehdy byli ve výhodě. Měli jednu učebnici, kterou si mohli půjčit a navzájem si mohli učivo vysvětlit. Jenže já na kolejích nebyl. Svoji roli sehrály také otrocké práce. Chmelová sezóna měla přednost. A když jsem ten druhák kvůli tohoto jediného předmětu opakoval, vlezl do toho listopad 1989, kdy se opět nic neučilo. A nejhorší na tom bylo, že ve snaze mi pomoci, chtěla po mně ta ženská co mě zkoušela jenom to samé co předtím. Chápu že jí hlava nebrala proč nechápu to nejstupidnější co ji mohlo napadnout. Ale mě natolik otrávilo, že jsem s tou školou seknul a na podzim narukoval. Ovšem to je zas jiný příběh.

[Aleš Kapica]

Jenom pro doplnění. Všechny ostatní předměty onoho druhého ročníku jsem měl splněné, takže jsem měl na ten podzim roku 1989 docházet na jednu přednášku, jednou za čtrnáct dní. A vzhledem o okolnostem ty přednášky byly asi jenom dvě nebo tři a šlus.

[JiK]

nechces prodavat vymluvy? v tom mas celkem talent...

[Aleš Kapica]

Ptal se, dostal odpověď. Tak mlč a šoupej nohama.

[rad]

VŠ studium je primárně o schopnosti samostatného studia a u absolventa se automaticky předpokládá schopnost se samostatně zorientovat v oblasti příbuzné jeho zaměření. To že jsi vylít' na něčem tak elementárním jako je geometrické optika (navíc na pajďáku, kde to bude nejspíš začínat a končit zobrazovací rovnicí), a ještě k tomu v situaci, kdy - jak sám píšeš - se ti snažila zkoušející pomoci jenom dokazuje, že jsi na to neměl. Což ale pochopitelně není nic špatného. Jen ty výmluvy kolem mi přijdou zbytečný.

[Want]

Jsi totální mimoň neznalý situace. Nebylo to tak že bych už vyčerpal všechny možnosti. Měl jsem ještě jeden termín. Ale taky už jsem toho měl plné zuby. Poměry se změnily a.tím pro mne další studium tohoto typu ztratilo smysl. Potřeboval jsem vypnout, a vojně bych se tak jako tak nevyhnul. Civilka byla po polovinu delší a věděl jsem kulové o tom na jak skvělá místa lze skrze ni proniknout. Nenapadlo by mě, že z armády odejdu po 8 měsících a 4 dnech na trvalou dovolenou, v době kdy jsem se tam začal mít jak prase v žitě.

[rad]

Tak to se omlouvám. Z příspěvku, na který jsem reagoval to vypadalo, že jsi měl problém se tu látku doučit, ne že jsi na ty (dva?) termíny přišel nepřipraven z přesvědčení.

[Aleš Kapica]

Problém s doučením jsem měl. Jak už jsem psal, z učebnice mi to jasné nebylo a ptát se nebylo koho, přestože jsem tou dobou už také bydlel na kolejích, protože listopadem roku 1989 výuka skončila a studenti co tam zůstali a představovali „stávkový výbor” měli v hlavě akorát chlast. Jenže já na rozdíl od nich chodil každé ráno na 6:00 do práce, zatím co oni přes den vyspávali aby večer mohli zase kalit.

Kdybych dostal jakoukoliv jinou otázku, zřejmě bych to dal. Jenže tím, že mi dala tu samou, mě rozhodila a tak jsem jí rovnou řekl nashledanou. Až během studia v Brně jsem si uvědomil, že nesnáším zkoušení. Ve chvíli, kdy nastane ta chvíle, že „teď to zkoušení začíná” nastává u mne totální blok myšlení a v hlavě se honí pouze jediná myšlenka – být úplně někde jinde. U písemných testů ten problém nemám. Na politologii probíhala většina zkoušek formou testů, jenže na religionistice se zkoušelo výhradně ústně.

Zrovna před čtrnácti dny jsem si psal s p. docentem Bělkou, který mne tenkrát zkoušel z budhismu. U zkoušky to proběhlo jak jsem popsal výše. A odpoledne, když jsme pak spolu jen tak kecali v hospodě mi s překvapením řekl, že kdybych mu to takhle řekl dopoledne, že bych tu zkoušku udělal. Ovšem pro mne nebylo cílem získat titul. Šel jsem na tu školu protože mne to zajímalo. A studium na MUNI mi hodně rozšířilo obzory i do jiných oblastí, a tak jsem se nakonec dostal k tomu co dělám, přestože to s obory které jsem studoval vůbec nesouvisí.

Na Karláku jsem happy. Nejsem student (nikdo mě nezkouší). Nejsem vyučující (studenti jsou pro mne stejní partneři jako vyučující) a dělám věci co mne baví. Takže svoji práci snů jsem našel, protože peníze pro mne nikdy nehrály tak důležitou roli, abych se kvůli jejich nedostatku udržoval v neustálé křeči.

[JiK]

znas to, on v pate tride chybel v prirodovede na travici system kruhoustych a proto potom nedodelal medicinu. Ne, ze by byl blbej nebo neschopnej, to ne...kdyby byl na zapad od nasich hranic, tak do toho zaplete jeste rasismus a jine diskriminace /sarc

[Want]

Proč ze sebe děláš vola? Je opravdu dost podstatný rozdíl probrat něco alespoň letem světem, a vynechat celý jeden ročník základního učiva rozvrženého původně na devět let.

[__]

Nevím, jak to na tom Karláku chodí dneska, ale když jsem tam studoval já, tak se považovalo za naprosto normální, že se student sám doučil to, co mu chybělo za střední školy, protože na té, na kterou chodil, se to třeba vůbec neučilo. V prváku se tak studenti rozděli podle těch, co přišli z gymplu (těm šla matika ale v předmětech okolo elktrických obvodů nestíhali) a ty, co přišli z elektro průsmyslovek (ti to měli opačně). Samozřejmě to neplatilo na 100%, ale bylo to celkem zřetelné. Tak se těch studentů na Karláku zkus někdy poptat.

Podle toho, co si pamatuju, tak učivo jednoho ročníku ZŠ se obvykle v učivu jednoho semestru VŠ celkem snadno ztratilo...

[Aleš Kapica]

Zapomněl jsi uvést, jaké jsi měl výchozí podmínky. Ten blogpost jsem napsal především proto, aby si ti, co to na vlastní kůži nezažili uvědomili, jaké důsledky mohou mít ty bláznivé nápady sociálních inženýrů.

Jak už jsem zmínil. Nevadí, když vám přifaří rok výuky navíc. Ale to že se zkrátí základní studium, aniž by se tomu přizpůsobily učební plány pro ty, co o ten rok přijdou vadí fakt hodně – pochopitelně ne těm, co tyhle kraviny vymýšlí.

Já totiž mám pro tohle srovnání. Kámoš, od kterého jsem začínal brát IT rozumy, byl z jiné základky (ZŠ Kosmonautů), kde jeli už podle osnov osmiletého cyklu. Takže se už učili množiny, aj. I na prumku měl štěstí. Měli osvíceného učitele, který těm co o to měli zájem – ve stejné době, kdy my otročili na stavbách socializmu – zaopatřil „gumáky” se kterými si mohli doma dle libosti hrát. Takže měl velice slušný náskok, protože mne počítače nezajímaly (zaujaly mne až možnosti internetu). Taky to není žádný blbec, ale role jsme si přehodili už před 20 lety.

[__]

Moje výchozí podmínky jsou v tomhle kontextu nepodstatné. Já psal o tom, co jsem videl kolem. Neobhajuju čachrování s roky vzdělávání, tvrdím, že když někdo říká, že zkoušku na VŠ neudělal proto, že něco na střední nebrali, je to obvykle výmluva. Příčina bývá jinde.

[Aleš Kapica]

Podle toho, co si pamatuju, tak učivo jednoho ročníku ZŠ se obvykle v učivu jednoho semestru VŠ celkem snadno ztratilo...

Tak k tomu ti mohu uvést asi tolik, že za mne na pajdáku představoval jeden semestr ekvivalent jednoho roku střední školy. Tzn. že na látku, co se brala ve fyzice na základce cca půl roku, jsi měl cca dvě přednášky. A když jsem v roce 2008 přišel sem na Karlák, tak jsem jenom čuměl, protože za takových podmínek tu školu zvládne každý blbec. Studium na prumce bylo mnohem tvrdší.

[__]

A to se divíš, že lidi to tvoje tvrzení o chybějícím roce ZŠ, považují za výmluvu?

[Want]

Jejich argumenty vypovídají pouze to, že mají sami hluboké mezery ve vzdělání a kulový přehled o tom jak to tady fungovalo před rokem 1990.

[__]

Takže ty tvrdíš, že učivo ZŠ je z pohledu Vš jednoduché a zároveň tvrdíš, že není výmluva to, žes VŠ zkoušel neudělal kvůli chybějící výuce na ZŠ?

[Want]

Nepodsouvej na základě své domněnky co jsem nikde netvrdil. Pouze jsem konstatoval jak to tehdy bylo. Pointa je v tom, že prioritou pro kvalifikaci učitele na ZŠ je všeobecný přehled v oblasti kterou učí, a nejenom schopnost učit, ale také učit se nové věci, ne memorovat poučky z učebnice.

To podstatné na co jsem chtěl upozornit, je to do jaké míry mohou ovlivnit budoucnost žáků nedomyšlené školské reformy a špatný přístup ze strany vyučujících.

[__]

Jen čtu, co píšeš. Tyhle dvě tvrzení mi přijdou, že jsou v rozporu:

Osobně vnímám jako újmu, že jsme opouštěli základku ochuzeni o učivo deváté třídy, které se nás nikdy nikdo neobtěžoval doučit. V mém případě to byl i důvod, proč jsem nedokončil první VŠ.

Tzn. že na látku, co se brala ve fyzice na základce cca půl roku, jsi měl cca dvě přednášky.

Pokud se nedaly k něčemu sehnat učebnice, tak byl problém jinde, ne?

[Aleš Kapica]

Jo. Byl. V tom, že na prumce se tohle, na rozdíl od gymplu, neučilo. Šlo o to, že jsem byl u té zkoušky dotazován na jednu konkrétní věc, kterou mi nikdo nikdy nevysvětlil – čočku, a to jak jsem porozuměl geometrické optice z toho co jsem měl k dispozici jednoduše neodpovídalo představám zkoušející. Chtěla zřejmě abych jí ocitoval odstavec z té učebnice co nebyla k sehnání. To je celé. Proto mě to tak znechutilo.

Dnes je každý chytrý jak rádio, protože si takovou situaci vůbec neumí představit, jelikož má už přes 20 let mozek masírovaný internetem a ten učebnicový deficit se dotáhnul během 90. let.

[__]

Jo. Byl. V tom, že na prumce se tohle, na rozdíl od gymplu, neučilo. Šlo o to, že jsem byl u té zkoušky dotazován na jednu konkrétní věc, kterou mi nikdo nikdy nevysvětlil – čočku, a to jak jsem porozuměl geometrické optice z toho co jsem měl k dispozici jednoduše neodpovídalo představám zkoušející. Chtěla zřejmě abych jí ocitoval odstavec z té učebnice co nebyla k sehnání. To je celé. Proto mě to tak znechutilo.

Což je ovšem něco dost jiného než:

Osobně vnímám jako újmu, že jsme opouštěli základku ochuzeni o učivo deváté třídy, které se nás nikdy nikdo neobtěžoval doučit. V mém případě to byl i důvod, proč jsem nedokončil první VŠ.

Ty důvody, co jsi uved teď, jsou pochopitelnější než ty z blogu. To už nezní tolik jako výmluva.

Dnes je každý chytrý jak rádio, protože si takovou situaci vůbec neumí představit, jelikož má už přes 20 let mozek masírovaný internetem a ten učebnicový deficit se dotáhnul během 90. let.

Taky jsem během studií pracně sháněl některé učebnice. Vzpomínám si třeba na mnoho hodin, které jsem strávil scanováním jakýchsi obskurních skript.

[Aleš Kapica]

Vzpomínám si třeba na mnoho hodin, které jsem strávil scanováním jakýchsi obskurních skript.

Všeobecná dostupnost kopírovacích zařízení, byla rovněž důsledkem puče v listopadu 1989. Je opravdu zvláštní, že se tak najednou v ČR objevilo tolik kopírovacích zařízení, když ani ne půl roku předtím, byl člověk odkázaný maximálně na fotopapír a kopírák.

Podle mne to byl také důvod proč se tolik kradly knihy z knihoven.

[Radovan]

Řada učebnice je k nesehnání i dnes. Například tyhle:

https://www.technickavychova.cz/historie.php

[Aleš Kapica]

Ano, mohu potvrdit. tuhle knihu jsem kdysi měl a neprozřetelně komusi půjčil. Dlouhé roky jsem ji pak sháněl znovu. Sehnal, opět komusi půjčil a opět pozbyl. Až se zcela náhodou objevily na knihobotu zničeho nic tři exempláře. Okamžitě jsem po nich skočil. Knihu už mám konečně nacvakanou ve slušné kvalitě, jen se nemohu dostat k tomu, abych dokončil její digitalizaci. Času je málo a věcí co bych rád dodělal hodně.

[Aleš Kapica]

Mimochodem to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se již koncem 90. let začal zajímat o možnosti sdílení přes internet a digtalizace knih. A také důvod, proč provozuji svou wiki.

[Want]

Jenže k tomu, aby se někdo něco mohl naučil je potřeba splnit určité podmínky. Dnes je to sranda, na internetu je kde co, ale tenkrát problém vůbec sehnat učebnice.

[_]

Nebyt jedne spatne ucitelky, mohls mit dneska nobelovu cenu. Misto toho jen pises blbosti na internet. Smutne jak ceske skolstvi nici nase nadejne talenty.

[Aleš Kapica]

Vzhledem k tomu, že od doby co jsem končil základku letos uplyne 40 let je tvůj úsudek dost mimo.

Nikdo neví, jakou cestou by se ubírala moje životní dráha, kdybych byl o deset let mladší, jako JiK. Je to zvláštní, ale nejvíc namistrovaných blbečků co jsem kdy potkal pochází právě z ročníků, co se přehouply ze základky počátkem 90. let. Vědí kulové jak to chodilo. Většinou se jim dostalo péče rodičů, co moc dobře věděli, že vzdělání jim otevře cestu ke kariéře. Od roku 1997 jsem s touhle generací, a těmi následujícími, strávil tři roky. Ti co začali přicházet pak, už byli jiní. Generace o které hovořím, to byli mlaďoši co v životě nemakali rukama. Naivní jak motýli, ale chytří jak rádio. Většinou měli za sebou i minimálně rok studijního pobytu na západě. Svět byl v 90. letech vůči lidem z bývalého Československa neskutečně otevřený. Takoví jako Jik ale studovali i za moje peníze, o které mě tehdy stát oškubal. A měl by trošku zpytovat svědomí, protože jsme fakt nestáli na stejné startovní čáře a nestudovali za stejných podmínek.

Pracuji na VŠ. A ne proto, že bych o to nějak zvlášť usiloval. Byl jsem osloven v roce 2008 coby specialista na virtualizaci. Až čas ukázal, že mi tohle prostředí vyhovuje do té míry, že veškeré jiné nabídky (kterých mi nechodí zrovna málo) odmítám, neboť jenom blb by opustil původní budovu nejstarší technické univerzity v České republice, kde studoval mimo jiné Křižík. Mimochodem, ten neměl ani maturitu, protože si ji nemohl dovolit. Ovšem to namistrovaní jedinci typu JiKa, odchovaní v bavlnce, nikdy nepochopí. A většina lidí na ČVUT také v tomhle skleníku vyrostla, proto jsou tak trochu mimo realitu. Výjimkou u nás na katedře je pokud vím jen Zdeněk Hurák, který přišel z vojenské akademie v Brně.

[David Ježek]

1. K domácím úkolům: byla to blbost už když jsem byl na SŠ já (90. léta), protože se to dalo vojebat. Je to blbost dnes ještě větší, protože Google / ChatGPT / hotová řešení válející se po internetech atd. Domácí úkoly klidně, ale jen jako dobrovolné věci navíc pro zájemce. Stavět na nich klasifikaci je kravina.
2. Byl jsem poslední ročník, co měl 8letou ZŠ. Slepice od nás, co se draly na "obchodní akademie" apod., ale neměly na to, skončily v přechodné devítce a prý se tak dělalo úúúúplný hovno, protože nebyly osnovy. My ostatní zasedli ve 14 letech do SŠ lavic. Marně přemýšlím, co tak zásadního se dnes hrne do dětí v devítce, když od té doby probíhá spíš redukce učiva, než cokoli jiného. Algoritmické myšlení to bratru ještě není, to bude fkat až 2030+, pokud vůbec.
3. Nedělej si iluze, tuhle generaci kolem SŠ už dávno ovládá TikTok - a to fakt nepíšu proto, že zrovna NÚKIB varuje, to hlásám už pár let.
4. Je úplně jedno, co vymyslí kostnaté ŠkoMini, protože přijde ChatGPT4. Nebude pořád dokonalej, ale bude dostatečně dobrej, aby za nemotivované i líné studenty řešil úkoly zadávané jim linými učiteli. A pak se možná, odhadem za 5-10 let odteď, někdo chytí za prdel a přijde nějaké rozumnější řešení. Kolem roku 2070 by jej pak mohlo adaptovat české školství, které tou dobou prozměnu bude zase z 8 let přecházet na 9 let.
5. Anyway, jedním si buď jist, a sice těmito konstantami českého školství:
   • učitelé pořád budou placeni hůř než jiní odpovídající VŠ zaměstnanci (zejm ti co učí MAT, FYZ, IT, CHEM, ...)
   • lid bude pořád držkovat, že za 5×45min denně, z toho 5 měsíců prázdnin ročně si učitelé ani to nezasloužej
   • pořád bude problém za ty prachy sehnat opravdové nadšence, kteří současně nebudou bokem doučovat, aby měli na hypotéku - učitel MAT z gymplu bude doučovat studenty z průmky, zatímco studenty z gymplu bude doučovat učitel MAT z průmky. A to prostě proto, že pořád bude nesoulad ŠVP, reálných hodin a motivace studentů, kterým veškerou pozornost krade posranej TikTok (ok, za 5-10 let to asi bude jiná sociální síť)
   • pořád bude i za 10 let existovat minimálně 1 škola v republice, kde bude v učebně tabule na křídy, ač už se tam od roku 2005 používají fixy. Ale hlavně že vedle té tabule bude 2metrová 4k LCD interaktivní tabule, perfektně umístěná vedle obrovského okna s rozbitými žaluziemi.

Konec rádoby humorného zápisku. A teď mi klidně jako obvykle napiš, že jsem debil .

[plostenka]

Nebudete prece cely zivot mit v kapse kalkulacku!

Spravedlivemu rozhorceni nebranilo ani nekolik zabavenych mobilu vyskladanych primo na katedre...

Obecni pan Ucitel uz proste neni uznavane povolani, chodit do skoly neni privilegium ale opruz a znalosti se neziskavaji z knihovny na vypujcni listek, ale lezi jeden dotaz daleko. Jen ceske skolstvi na tohle vsechno nejak zapomelo zareagovat...

[JiK]

... a znalosti se neziskavaji z knihovny na vypujcni listek, ale lezi jeden dotaz daleko.

A ten, kdo vladne muze rozhodnout, co se dozvis, kdy se to dozvis a jestli vubec...naserviruje ti to tak, ze si budes myslet, ze sis to nasel sam, a bufes tomu verit mnohem vice.

prijde mi to jako hnusna totalita jakou svet jeste nevidel. Kati a cenzori predchozich totalit, stalina, hitlera a spol, meli lidske slabosti, potrebovali jist, spat, meli touhu po majetku, milenky, ale AI cenzor se nezakeca, odvolani nebude, algoritmus, sledovani, totalni kontrola pozice, komunikace, cteni, myslenek, zarizenim, ktere si kazdy nosi v kapse, kdyz vidim tvrde rozdivocene vlady, jak plnou silou bouji proti svobode slova, aby nas "ochranili" pred spatnymi nazory, tusim, ze nas nic dobreho neceka...

[hefo]

S tým jedným dotazom - možno som zdementnel ja, ale mám silný dojem, že pred 15-20 rokmi vyhľadávače poskytovali na rozumne zadaný dopyt relevantnejšie výsledky. Dnes len samé e-shopy, ale trebárs fóra, kde je kopec užitočných informácií, to skoro vôbec neukazuje...

[JiK]

souhlasim v plnem rozsahu...prijde mi, ze vyhledavace se snazi microsoftit...tedy myslet si, ze vim lip nez uzivatel, co uzivatel chce.

mam na to priklad, nehledam trivialnosti, a nehledam je v prirozenem jazyce, takze by mne nenapadlo napsat do googlu: kolik let ma jaromir jagr ale spis neco jako: jagr hockey DOB s tim, ze si to odecist zvladnu sam...ale zpet k tematu debilizovanych a nereprenztativnich vysledku...chodil jsem tak nekde po aukru, kde se prodavali nejaky veci z prababiccina bytu...a natrefil jsem tam na minci, zlaty aureus z doby stareho rima, cca 7 g zlata. Jenze mince stala 200 tisic, a cena zlata je tak 15 tisic korun. Samozdrejme, je to unikatni stara pamatka, ohledne zlata se recykluje odjakziva, a vetsina jich za posledni 2000 let byla pretavena a vyrazen jiny papalas.

Zajimalo mne, jestli jde nejak rozlisit anticke zlato (material) od zlata relativne noveho. U organickeho materialu by se dalo pouzit datovani radioaktivnim uhlikem, ale zlato? Je chemicky dost inertni, nestarne, nerezavi, vizualne vypada po 2000 letech skoro stejne jako kdyz se s nim platilo. Zajimalo mne teda vysoce odborne jestli jde nejak fyzikalne nebo chemicky poznat zlato vytezene ve staroveku, proste stare.

Ptal jsem se nekolikrat velmi sofistikovane, ale google se rozhodl, ze mi na prvnich 20 stran vyseldku nasere to, jak poznam, ze zlato je prave (a ne falesne). K nicemu 101 variaci debilnich testu octem a mene debilnich testu, ktere dela kazda tavirna a vykupci. Ale nic o tom stari. ani s explicitnim minusem, ani s uvozovkama, nic. AIR vi lepe, co chces, smejde.

Nic o tom zda se to da poznat treba na XRD dikrafkci, nebo spektroskopicky, nebo jakkoli jinak. proste same nesmyslne a blbe vysledky, ktere jsem videt nechtel. S tim, ze maji de-facto monopol na hledani, takze pokud relevatni zdroj existuje, ale schovaji ho, umylsne ci neschopnosti, bude to stejne jako by neexistoval. Bing potom nasel o malicko relevatnejsi vysledek, ze nekdy v 16 stoleti byla v benatkach a nizozemi moda falsovat rimske mince, protoze je bohati lide zacli sbirat, jako konicek. A ze jdou poznat podle stylu razby resp vyroby raznic z oceli, protoze nepatrne ramce v pismenkach (treba pricka v A) vypada jinak v rimske a pozdne renesancni technologii. Sice nic o chemii nebo fyzice materialu, ale aspon o kus relevatnejsi...ovsem taky na 3 strane dole...mam pocit, ze trh vyhledavacu by zaslouzil konkurenci jako prase drbani, a nevchapu, ze neni kriticka masa, ktere by fizlovani a neschopnost gigantu vadila. Vsechny ruzne statni vyhledavace skoncily trapnym fiaskem, vcetne nejakeho projektu, ktery stedre dotovalo EU a dopadlo to jako vse, co soudruzi z eurosojuzu planuji... quant se to myslim jmenuje, a predpokladam, ze to nikdo neslysel a neuslysi..

[Want]

Nechápu co se tak divíte. Je to přeci ta úžasná AI v akci. A že to vyhledávání stojí za houby? To je váš problém, protože většině uživatelů to vyhovuje právě takhle.

[petr_p]

Já vidím dva důvody: Před dvaceti lety bylo na 1 e-shop 10 diskuzních serverů. Dnes je ten poměr převrácený. Druhý důvod je, že dřív se vyhledávač provozoval jako technologické demo, které mělo přitáhnout uživatele. Vydělávalo se na jiných službách než na on-line reklamě ve výsledcích. Dnes co vyhledávač, to reklamní agentura.

[plostenka]

A ten, kdo vladne muze rozhodnout, co se dozvis, kdy se to dozvis a jestli vubec...naserviruje ti to tak, ze si budes myslet, ze sis to nasel sam, a bufes tomu verit mnohem vice.

A prave proto je potreba decka hned na zacatku, v ramci ZS, naucit pracovat s informacemi. Priblizne hned potom, co se nauci ceskou a reckou abecedu a kupecke pocty. Jak najit a overit, jak si efektivne poznamenavat do hlavy/sesitu/vlastni wiki, jak radove odhadovat potrebny cas/material/vzdalenost...

[Aleš Kapica]

Zřejmě si mě s někým pleteš, protože jsem o tobě, coby debilovi, nikdy nepsal. Také ti uniklo, že si žádné iuze nedělám.

V bodě 2 se zamýšlíš nad tím, co se hrne do hlavy dětem v devítce. Bohužel ti s tím neporadím, jelikož ratolesti na kterých mi záleží se aktuálně chystají maturovat a nepatří mezi žádné blbce, tudíž o jejich budoucí existenci nemám strach. Nejlépe bys zřejmě udělal, kdybys zapředl hovor s nějakým čerstvým absolventem ZŠ.

Dnes je možná ovládá TikTok. Předtím to byl Facebook. A předtím čuměli na Novu. Zkrátka, vzorce chování se nemění. Stejně jako zastoupení totálních idiotů a těch kterým to fakt pálí. V průměru na tom zase tak zle nejsme. Ovšem důkazů o tom, jak si zdejší populace neváží svých velikánů je víc než dost. Vezměme si jen toho Komenského. Vykonal heroické dílo. A kdo z vás od něj něco četl? Takže mi to nedá a pastnu kousek od jiného týpka kterého mají všichni plnou hubu a prd o něm vědí:

„Já nemám rád prázdné mluvení o slovanství, jako nemám rád vlastenčení. Prosím vás, kolik pak z našich slavjanofilů dovede aspoň číst rusky, polsky, srbsky? Stejně tak jako ti lidé, co mají plná ústa, že jsme národ Husův. Kdo z nich pročetl aspoň kousek Husa, a nejen Husa, aspoň jednu knihu bratrské reformace? A nač to mluvení: normální člověk nevytrubuje do světa, že miluje své rodiče, svou ženu, své děti; to se rozumí samo sebou. Když miluješ svou vlast, nemusíš o tom mluvit, ale udělej něco kloudného; o nic jiného nejde. Já vím dost dobře, jak veliký, ale také jak těžký program je slovanství; zabýval jsem se studiem Polska, studoval jsem Rusko, pracoval jsem politicky s Charváty a Srby; jsem víc než na půl Slovák a už před padesáti lety jsem přišel s programem Slovenska. To se rozumí, že bych to nedělal bez lásky, člověk už je takový, že rád poslouchá svého srdce; právě proto o lásce nemluví, ale hledá pomoci rozumem. Mně vždycky bránil jakýsi stud, abych říkal slova “vlast”, “národ” a tak. Nevyvolávám-li o sobě, že jsem vlastenec, nekřičím o tom druhém, že je zrádce vlasti; musím trpělivě dokazovat, že jeho cesta je z těch a těch důvodů chybná. Takovými velkými hesly se mohou lidé opíjet, ale nemohou se jimi naučit pracovat. Osvobodili jsme se od despotických pánů; teď ještě se musíme osvobodit od velkých a despotických slov. Pravda, lidé se drží slov nejen v politice, nýbrž ve všech oborech, v náboženství, vědě, filosofii. Proto jsem vždy kladl důraz na věci, na pozorování a poznání faktů; ale dobře pozorovat a poznávat – k tomu je třeba lásky.”

S ohledem na bod 1 tvého příspěvku nepochybuji, že si autora hravě dohledáš.

[rad]

Mě trochu přijde, že se tu zapomína na primární smysl domácích úkolů (někdy se tomu říkalo domácí cvičení, což podle mě více onomu smyslu odpovídá) a tím je procvičit učivo v rozsahu na který není ve škole prostor. Typickým příkladem může být např. pasaní (ok, uznávám, že popisuju situaci, kdy jsem chodil do školy já, ale myšlenka je obecně platná), kdy je potřeba natrénovat jemnou motoriku pomocí dostatečného poctu opakování. Dalším typickým příkladem jsou bezesporu počty.

Navíc nevím o tom, že by domácí úkoly někdy hrály roli v klasifikaci (ale to asi může záležet učitel od učitele) už proto, že se daly opsat nebo je mohly slabším žákům vypracovat rodiče.

Jinak poznámka k těm platům. Současný průměrný příjem učitele za ZŠ je 49k. Prakticky na spadnutí je novela stanovující tarifní platy na 1.4 násobku průměrné mzdy, což bude nějakých 56k. Asistent na VŠ (záleží jaké) má 35k a docent 40k. Takže asi tak...

[Aleš Kapica]

Mě trochu přijde, že se tu zapomína na primární smysl domácích úkolů (někdy se tomu říkalo domácí cvičení, což podle mě více onomu smyslu odpovídá) a tím je procvičit učivo v rozsahu na který není ve škole prostor.

Pokud na to není ve škole prostor, tak je nejspíš někde něco blbě, ne? Buď jsou na ty děcka kladeny přemrštěné nároky, nebo je to učivo špatně rozvrženo ve výukovém plánu.

Pokud jde o psaní, tak tu paní, co přišla s tím skvělým nápadem aby se děcka nezdržovaly písmem psacím, by měli zažalovat za způsobení psychických traumat nezletilým dětem. Byla to bohužel jedna z věcí ve které jsem ženě ustoupil. A kterou se pak synátor pracně svépomocí doučoval. A ten motorický deficit je při jeho psaní patrný dodnes. Podepisuje se jak analfabet.

[rad]

Pokud na to není ve škole prostor, tak je nejspíš někde něco blbě, ne?

Ne nutně. Určitá třída dovedností se získává opakováním a to vyžaduje čas. Zatímco relativně cenný čas v hodině se využije pro představení látky, vlastní cvičení se může provádět již doma, samostatně. Mě to tak přijde naprosto v pořádku. Některé věci se prostě jinak naučit nedají.

[Aleš Kapica]

Promiň, ale s tímhle názorem patříš do kategorie těch, co schvalují dětskou práci. Já chápu, že učení za nabývání rutiny cvičením je náročné na čas, ovšem ten nesmí být na úkor duševního zdraví!

Každý tvor má právo na odpočinek a organismus který teprve dospívá tuplem. Mimino prochrápe 18 hodin denně. Dnes už se – byť váhavě – připouští, že nedostatek spánku je spouštěč mnoha tzv. civilizačních chorob. A každý organismus, aby mohl dlouhodobě fungovat potřebuje čas na regeneraci. A pokud někdo pracuje hlavou (žáci), jeho mozek potřebuje také dostatečně dlouhou dobu na to aby nově nabyté informace zpracoval a uložil. I ten nafukovací balón praskne, když to přepískneš. Lidský mozek sice nepraskne, ale jednoduše vypne a přestane další informace přijímat. Což znamená, že v ten okamžik je veškerá snaha učitele k ničemu a jenom okrádá žáky o čas, který by mohli věnovat relaxaci.

Jak už jsem zmínil v téhle diskuzi jinde. Každý to máme jinak. Někomu se líp dělá ráno, a jinému večer. Mně vyhovuje když vstanu se slunkem, na pohodu dorazím do práce (9:00) a pak odcházím po dvanácti hodinách, jelikož se obvykle až odpoledne zaberu do práce natolik, že přestávám vnímat čas. Dopoledne se totiž nelze soustředit a pro mne je soustředění klíčové.

[Aleš Kapica]

A pokud někdo pracuje hlavou (žáci), jeho mozek potřebuje také dostatečně dlouhou dobu na to aby nově nabyté informace zpracoval a uložil.

Pokud bys v tom snad náhodou viděl nějaký rozpor, musím upozornit, že žák je tvor, který informace teprve přijímá a ukládá do hlavy, kdežto já jsem už ve stadiu, kdy na základě uložených dat informace generuji a ukládám do kódu, či do psaného textu. Rozdíl je tedy v tom, že pro mne je moje „práce” záležitostí duševní hygieny. Kdybych ti teď kupř. neodepsal, tak by se mi tahle reakce dál honila hlavou a bránila soustředění, které je teď pro mne důležité, abych konečně dokončil to co mám rozdělané a mohl to rovněž pustit z hlavy.

[David Ježek]

Současný průměrný příjem učitele za ZŠ je 49k.

A tohle máš odkud?

[rad]

Český statistický úřad

[bagr]

Nepochopil jsem tu narazku na tabuli s kridami. Slo by to rozvest?

Tabule s kridami je naprosto vyhovujici, pokud tedy na ni umis nakreslit metr dlouhou rovnou caru a umis kreslit obecne. (A to je asi u vetsiny pocitacem zdeformovanych lidi problem.)

[jejda]

Kdesi jsem slyšel, že prý má být škola "příprava na život". Nevím jak to mají ostatní, ale pro mě život začal když jsem vylezl ven z mámy. Předchozích devět měsíců mi na "přípravu" bohatě stačilo. Děcka by se měly učit od dospělých tak, že budou dospělým aktivně v rámci možností pomáhat řešit dospělý problém. Tak jak malý stromek v lese vyrůstá v reálném prostředí pod korunama starších stromů. Škola jak ji dneska známe je zrůdnost, kde je hejno vrstevníků víceméně ponechaných napospas samým sobě, kde se násilím odděluje teorie od praxe. Člověk potom co promrhá čtvrtinu života v izolaci od reálných problémů, vystrčen ze školy ven se chudák začíná učit žít odznova.

[johnyK]

hallo,

po case jsem sem zavital a vidim nejake blogy. Dobry.

ted k tomuhle blogu:

Vadilo mu, že se tempo výuky podřizuje těm pomalejším, co na to stejně dlabou protože jsou zkrátka od přírody hloupí.

kdysi tady byl nejaky JS nebo JS1 a ten by k tomu urcite neco rekl. Docela bych rad vedel co.

[ZV]

Zaujímalo by ma, ako si bez domácich úloh predstavujete, že by sa dieťa naučilo napr. gramatiku, keď si nebude prakticky precvičovať pravidlá na dú, alebo ako by si bez precvičovania doma osvojilo a zautomatizovalo nejaké počtové výkony. Ani naučiť sa naspamäť básničku nie je zbytočné, pretože sa tým cvičí pamäť. Na tom prvom stupni je dôležitý aj ten dril a je celkom tragédia, že sa zanedbáva. Dôsledky nezadávania domácich úloh je na tých deckách vidno, už ani plynule čítať nevedia, keď vyjdú zo ZŠ. Ja som mala domáce úlohy rada - ako z ktorého predmetu, samozrejme, môj herbár vyzeral napr. otrasne, na päťku, a to som sa s ním riadne natrápila... Napísať seminárku okopírovaním z nejakej Wikipédie by som bola cítila ako osobnú potupu...A to tu radšej neukážem svoje vysvedčenie napr. z 2. ročníka gymnázia - tuším 3 štvorky...Moje deti na tom prvom stupni určite museli riešiť domáce úlohy, aj keď ich v škole nedostali, stačilo, keď sa zistilo, že napr. neovládajú poriadne vybrané slová.

[Aleš Kapica]

Viz Komenský: Škola hrou. Pokud dítě škola baví, naučí se hravě všechno i bez domácích úkolů. A dítě které hodně čte se naučí i tu gramatiku. A memorováním básniček se paměť necvičí. Paměť se cvičí tím, že jste nuceni s ní průběžně pracovat.

[ZV]

repetitio est mater studiorum

škola hrou vôbec neznamená, že by sa niekto mal naučiť bez námahy... je úplne scestné predstavovať si, že chúďatá deti je hriechom zaťažovať úlohami, že by mali robiť vždy iba to, čo ich práve baví... tak sa nikdy nenaučia prekonávať prekážky (v tom blogu s cca 2500 komentármi som dala link na Michalkovovo video a v závere je dobrý príklad, kam sme to s tými vzdelávacími reformami už dotiahli)

[Want]

Zásadně nesouhlasím. Dítě které učení baví se totiž učí bez námahy. Na základce jsme měli v posledním roce na matiku obávaného ředitele. Jmenoval se Sekáč a byl to sekáč! Hodiny matiky s ním byly pro mne radost. A nepamatuji si, že by kdy po nás chtěl nějaký domácí úkol. Jenom byl velice zásadový. Zcela v duchu hesla: "Zklameš jenom jednou." A přesně to se stalo, když jednou celá třída "bulnula" jeho hodinu. Už bylo po přijímacích zkouškách, tak co, že? Od té doby se už neusmál. Odučil ten zbytek školního roku a nazdar. Krátce na to tu naši základku zrušili, poslali ho do důchodu a v budově zřídili sportovní gympl. Byla to pomsta kovaného soudruha tělocvikáře, kterého vyhodil.

[ZV]

treba tento prístup vyskúšať na vlastných deťoch:)... nech si precvičujú všetko v škole, doma nech sa iba hrajú - najlepšie na počítači

ako si vlastne všelijakí tí inovátori predstavujú "školu hrou" a "bez domácich úloh"? ... jedna vyučovacia hodina má 45 minút a v triede je okolo 25 žiakov, medzi nimi nejakí "integrovaní" s rôznymi poruchami učenia a správania (a teraz vynechám fakt, že na učiteľské štúdium sa dnes tí najväčší lúmeni naozaj neprihlásia)

aj my sme mali všelijakých učiteľov a tá domáca úloha bola samozrejmá povinnosť, ktorej účel sme tak nejako chápali - overiť si, nakoľko sme pochopili učivo, doplniť si, čo sme nestihli pochopiť a precvičiť si a zapamätať, čo sme sa naučili... vyučovanie v škole bol iba návod na sebavzdelávanie, dú niekedy aj zaujímavá výzva

chcem vidieť žiaka takej základnej umeleckej školy, ako by sa naučil hrať na husliach bez domácej úlohy;)

[Want]

treba tento prístup vyskúšať na vlastných deťoch:)

V textu se o tom nenápadně zmiňuji.

chcem vidieť žiaka takej základnej umeleckej školy, ako by sa naučil hrať na husliach bez domácej úlohy;)

Zamyslete se nad tím proč to dělá. Aby trénoval paměť? Ne. Jde o získání rutiny, aby nepřemýšlel nad tím, kam položit prst aby vyloudil příslušný tón. A tohle drilování z něj bez talentu umělce neudělá.

[ZV]

A tohle drilování z něj bez talentu umělce neudělá.

je jasné, že nie, ale ak je napr. aj manuálne zručný, môže toto svoje nadanie uplatniť ako výrobca huslí... okrem toho hudobné vzdelanie a znalosť hry na nástroj mu umožní lepšie vnímať hudbu, a to prispieva k rozvoju osobnosti (do hudobnej som nechodila a je to škoda;))... na druhej strane, bez remeselnej zručnosti nikto umelecké dielo nevytvorí a zručnosti vyžadujú dril... a treba, aby ho niekto krok po kroku viedol a zadával mu "domáce úlohy"

[Want]

Nevím jak je tomu dnes, ale za mých dětských let se na ZŠ hudebka učila, a pokud byl u někoho zájem větší, chodil paralelně do hudebky. A ty ostatní s nějakým drillováním nikdo neotravoval.

A stejně tak to bylo i dílnami. Každý si to mohl zkusit, a pak dobře věděl jestli by se rukama uživil nebo ne. Pak záleželo jestli má dobrého pamatováka, protože bez něj biflovací studia nebyla možná a jak je na tom s logickým úsudkem. Kdo nic z toho neměl, skončil u prkna, v administrativě, někde u pultu nebo jiné činnosti kde to neměl zapotřebí. A i tyhle profese se daly dělat dobře a s radostí.

[ZV]

ja som myslela hudobný odbor na ZUŠ... bola by som rada chodila do výtvarného, ale u nás nebol, a preto viem, ako veľmi mi chýbalo odborné vedenie a tie domáce úlohy z výtvarnej:), v škole výtvarná a hudobná boli ozaj na figu borovú, kdekto si tým dopĺňal úväzok alebo (v našom prípade výtvarná v.) kreslil horšie ako ja:)

[ZV]

len dodatok... myslím, že to bol Klaus ml., ktorý chcel do školy dostať ľudí, ktorí síce neštudovali učiteľstvo, nemuseli by absolvovať DPŠ, ale sú dobrí vo svojom odbore, majú záujem a schopnosť učiť deti... osobitne napr. v tých estetických predmetoch by to bol prínos

[Aleš Kapica]

Jo. Ovšem to bylo ještě v časech než mu jeblo z Trikolóry. 8-P

[kvr]

> Dítě které učení baví se totiž učí bez námahy.

Nesmysl. Ta námaha je tam pořád. Rozdíl je v tom, že to dítě tu námahu akceptuje jako přirozenou součást aktivity (a života). Ano, tím, že ho to baví, se ten mozek uspokojuje a dále motivuje - prakticky varianta workaholismu, ale v rozumném množství.

[_]

jenže ono to není jen o baví nebaví - když se dítě nenaučí "trénovat" a nedostaně nějakou dávku drilu, tak ho žádný talent a bavení nezachrání - bude se o něm nějdřív říkat "z něj by něco mohlo být" a pak už jen "z něj něco mohlo být..."

[Aleš Kapica]

A před čím by ho to jako mělo chránit? Aby si od dětství zvykalo že má držet hubu a krok? No to se pak nikdo nemůže divit, že dobrou polovinu české společnosti tvoří lehce manipulovatelné stádo.

Já na rozdíl od vás mohu říct, jaký byl Fiala coby šéf. Ostatně. Právě díky němu jsem se dostal na onu druhou VŠ. A i když s ním v mnoha věcech nesouhlasím, respektuji co dělá. A moc dobře vím, co jsou zač ti, co mají prsty za tou šaškárnou na Václavkém náměstí. Já si na pouliční divadlo jsem si nikdy nepotrpěl. Byl jsem roku 89 příliš v centru dění na to, abych si namlouval, že se o změnu režimu zasloužili v listopadu 1989 studenti. Ta inscenace byla od samého počátku v režii kariéristických komoušů a jejich pohůnků. Chtěli změnu. Sralo je, že i když mají prachy a moc, nemůžou si dělat co chtějí, protože vždy byl ještě někdo nad nimi, kdo je mohl klepnout přes prsty. Dnes je tady máme opět, pohrobky Stalinovy. A zas by nám chtěli lajnovat naše životy, jako tenkrát. V jejich hlouposti jim nedochází, že tím znova pletou bič i na sebe.

[_]

Víš aspoň zhruba co si chtěl říct?

[Want]

Já jo. A ty?

[_]

Jo, dík za optání

[__]

Osobně vnímám jako újmu, že jsme opouštěli základku ochuzeni o učivo deváté třídy, které se nás nikdy nikdo neobtěžoval doučit. V mém případě to byl i důvod, proč jsem nedokončil první VŠ.

Opravdu? Co tak náročného se v té deváté třídě učilo, že sis to nemoh dostudovat sám?

[Aleš Kapica]

GoTo

[Agent]

A c oříkáte na školy typu Ježek bez klece?

[Jendа]

Potkal jsem tohoto člověka. Jeho myšlenka byla že 5-10 programátorů zaplatí 15% své mzdy a najmou si soukromého učitele (tutora) a budou mít vlastní školu. A prý nesehnal 5 like-minded programátorů s dětma v podobném věku. Přišlo mi to jako hustá myšlenka; v ČR je to prý na rozdíl od například Německa legálně realizovatelné (v Německu musíš dítě posílat do „státní“ školy).

[Člověk z Horní Dolní]

Takže v principu jde o založení soukromé školy. Proč nevyužít nějakou existující?

Z pohledu společnosti se mi úplně nelíbí myšlenka, že bohatí posílají děti do soukromých škol, ti ostatní do těch méně kvalitních státních. Vznikají pak jakoby dvě oddělené společnosti, kde jedna má přístup ke kvalitnímu vzdělání a k "sociální síti" úspěšných a bohatých, což má dlouhodobě kumulativní efekt.

[ZV]

to je anglosaský elitársky systém školstva

[xxx]

Proč nevyužít nějakou existující?

Protoze to nejde? Protoze obecne ve skolstvi stale prevazuje nazor, ze nejlepsi je rozdelit deti podle veku, nacpat je do trid po 25 lidech, a podle na nekolik lete pevneho rozvrhu do nich ve slotech po 45 minutach maltit ucivo. Jednu vec tomu systemu nelze uprit, a to ze je velmi cost-effective, protoze ti tam staci nasadit ucu pred duchodem, co nezna nic jineho nez tupej dril.

Nelze se pak divit, ze ti kteri maji o vzdelani svych deti zajem, hledaji alternativy. A asi neni tezke si dovodit, ze to delaji spis lidi se vzdelanim, a tedy spis ti bohatsi (ale stale se bavime o normalne prijmovych rodinach), co treba jsou ochotni i neco zaplatit. Teda ono jim nic jineho nezbyva. Protoze podpora statu je miziva (nebo spis zaporna). Pripadne se snazi dostat potomka na nejakou progrsivnejsi statni skolu.

Vinit je z toho je tak trochu victim blaming, a pokud ti to vadi, pak by jsi mel spis uprit pozornost k tomu, proc ty statni skoly povazujes, za mene kvalitni.

[bagr]

Nezlob se na me, ale treba zrovna u anglictiny a cestiny (zrovna s tim doma bojujeme) je tupej dril nejlepsi. Lepsi stara baba s praxi nez nejaka mlada s obrazkovou ucebnici.

Predmety typu matematika neresim, tam tem chytrejsim staci se koukat a je to jasne.

[xxx]

¯\_(ツ)_/¯

[Jendа]

Nezlob se na mě, ale třeba zrovna u matematiky je tupej dril nejlepší. Předměty typu angličtina neřeším, tam těm chytřejším stačí číst knížky a jazyk se naučí.

[Aleš Kapica]

Nesouhlasím. Matice je nutné v prvé řadě porozumět.

[xxx]

Spis jsem asi mel pouzit "nudne predcitani z ucebnice", nez tupej dril.

Nicmene u toho drilu je treba k zamysleni, jestli se dite nauci lip pocitat na prvni brigade v Mekaci za kasou, nebo drilem, bez nejake vnitrni a vnejsi motivace. Stejne tak je k zamysleni, zda-li ten dril ma vubec nejaky dlouhodoby efekt. V prida me cestiny ho totiz urcite nemel.

[ZV]

staci nasadit ucu pred duchodem

Nás ešte učilo (na ZŠ aj strednej škole) pár starých učiteľov z I. republiky. Najdôležitejšia bola pani učiteľka v I. ročníku - nesmierne láskavá a s nezabudnuteľným prístupom k deťom. Keď ochorela, nahradila ju jej rovesníčka v dôchodkovom veku - tiež kvalitná. Nepoznala by som príbehy zo Starých pověstí českých, nebyť ich. Šli sme na druhý stupeň s dobrými základmi, ale tam sa to začalo kaziť, i keď náš dejepisár bol už tiež dôchodca - ten mal zase najradšej antiku a recitoval nám verše v starogréčtine.:) Zemepisár bol tiež dôchodca - bol postrach, nekompromisný, ale donútil učiť sa aj najväčších lajdákov. Susednú triedu učila vynikajúca učiteľka matematiky - učila ešte moju mamu. Nás učiteľka v takom mladšom strednom veku. V našej triede matika nikoho nezaujímala, v susednej áno.

Toľko k tvojmu útoku na úče před důchodem... Myslíš, že sa kvalita učiteľov zlepšuje?

[xxx]

Predevsim pribyvaji ucitele, kteri si narozdil od tebe umi poradit s tim, ze ...jedna vyučovacia hodina má 45 minút a v triede je okolo 25 žiakov, medzi nimi nejakí "integrovaní" s rôznymi poruchami učenia a správania (a teraz vynechám fakt, že na učiteľské štúdium sa dnes tí najväčší lúmeni naozaj neprihlásia).

[ZV]

Predevsim pribyvaji ucitele, kteri si narozdil od tebe umi poradit s tim, ze ...jedna vyučovacia hodina má 45 minút

to iste, sú sú stále kvalitnejší, keď teraz na tie pajdáky už berú aj retardov

[Jendа]

Z pohledu společnosti se mi úplně nelíbí myšlenka, že bohatí posílají děti do soukromých škol, ti ostatní do těch méně kvalitních státních. Vznikají pak jakoby dvě oddělené společnosti, kde jedna má přístup ke kvalitnímu vzdělání a k "sociální síti" úspěšných a bohatých, což má dlouhodobě kumulativní efekt.

Ale to nabízené řešení dostupné dnes je „posílat všechny do méně kvalitních škol“. Jinak v bonmotech je k tomu:

I know this stuff [náhodné vylepšování lidí] scares the heck out of everyone, but how is this really different from:
- Hiring childhood development specialists
- Pre-K programs
- Kindergarten enrollment
- Providing kids with excellent nutrition
- Providing kids with a home that is safe and free from abuse
Every single factor listed above is demonstrably correlated with lifetime intelligence, body development, mental/physical health and athleticism. Is it fair that some kids get to grow up in a safe and loving environment, while other kids worldwide grow up in malnourished or abusive households. Is it fair that some kids get best-in-class schooling and attention thanks to rich parents, while others are left watching TV all day. If we're going to ban genetic profiling because it is unfair, should we be banning all of the above as well.
Instead of trying to pull everyone down to the lowest common denominator, perhaps we should instead focus on pulling everyone up to their highest potential. I for one welcome a world of universal access to genetic improvements, and generations of kids who are healthier and smarter than we can ever hope to be.

a

Klasika, z No child left behind je All children left behind.

[bagr]

Troufam si tvrdit, ze to je tim, ze my jsme takovi polovicni Rusaci a vzdycky si nejak poradime. (Aspon tedy ja jsem mentalitou spis na vychode nez na zapade.) Zrovna tohle resim u svych deti, jestli maji jit na (maly) gympl. A dosel jsem k zaveru, ze kdyz budou chtit, tak at jdou. Ale kdyz nepujdou, tak se taky nic nestane. (To starsi dite se nakonec dostalo na oba mistni gymply, ale usoudili jsme, ze to dojizdeni za to nestoji.) Ono z nich neco vyroste i tak. Ja, na rozdil od autora, jsem ve skole prospival excelentne a stejne si nemyslim, ze bych byl nejaky nadclovek a ze zivot je o necem jinem nez o cervenem diplomu.

[Aleš Kapica]

Je fajn, že si se našel, ale rusáci nejsme ani náhodou. Jinak přístup jaký jsi zvolil je podle mne ten nejlepší. Ke každému rozhodnutí je potřeba mentálně dozrát. Jak jsem zmínil. Synátor šel na osmiletý gympl po páté třídě, ale kamarádčina dcera si uvědomila až o dva roky později, že na tamní základce to nemá budoucnost.

Letos maturují. Synátor se loni počátkem léta osamostatnil. Bydlí v podnájmu s kamarádem, je hrdý na to, že si na většinu životních nákladů sám vydělá a hodlá jít studovat na náš ústav, přestože jsem se ho od toho snažil odradit. Vzpomínáte?

Zmíněná dcera alternativní ženy bude maturovat mimo jiné z francouzštiny. Z angličtiny nemusí, protože testy na CA2 zvládla v listopadu. Přijímačky neřeší, protože scio testy úspěšně zvládla – je sranda, že když ty scio testy pak dala mně, byl můj výsledek ještě o třetinu lepší než ten její. Ale bylo to jen tím, že mám víc zkušeností, a hodně věcí o kterých v těch testech byla řeč si pamatuji. I když to není moje dcera, jsem na ni hrozně pyšný. Rozhoduje se mezi studiem psychologie v Olomouci a právy v Praze. Osobně bych ji raději viděl v Praze, protože by měla lepší zázemí a větší možnosti. Ale záleží na ní.

[Jendа]

Troufam si tvrdit, ze to je tim, ze my jsme takovi polovicni Rusaci a vzdycky si nejak poradime.

Mně přijde, že mě to do života poškodilo. Minimálně tím ztraceným časem.

Ja, na rozdil od autora, jsem ve skole prospival excelentne

No to já taky (celou ZŠ samé jedničky a celý gympl 1-2 dvojky, vždy vyznamenání), ale to bylo tím, že zejména na gymplu byla úroveň látky/náročnost (a tím taky předané informace) jak ze zvláštní školy. Pak jsem šel na matfyz, tam jsem měl zejména z matematiky trojky (kdo to nezná, tak hodnocení je 1-4, přičemž 4 už je vyhození, takže trojka není „prostředek“, ale „těsně stačilo“), ale spoustu jsem se naučil.

[plostenka]

Existuji ruzne Montessori skoly ktere uz maji zavedene ucitele/tutory a nejake zkusenosti s vyukou (a ochranou pred OSPODem a jinou statni sikanou kvuli nechozeni do statni ZS).

Chybny vyber tutora/pristupu se tezko napravuje, kor kdyz tech lidi se na kazde zmene musi shodnout 5-10.

[Radovan]

Já jsem teda domácí úkoly dělal strašně nerad, pokud vůbec. Ale občas mi připadá že by jich mělo být ještě víc. Nedávno jsem u nás na dílně zkusil otázku: "Znáš dvě strany pravoúhlého trojúhelníku, jak spočítáš třetí?" Z pěti mechaniků jsou tři do dvaceti roků, takže by to ještě měli mít čerstvé v paměti, ale znal to jediný, a to je cikán

[petr_p]

Domácí úkoly mají sloužit k zopakování učiva. Slyšet výklad a stihnout pár příkladů v jednotném tempu v té samé vyučovací hodině nestačí k trvalému osvojení si látky. Domácí úkol má donutit žáka, aby si nejlépe ještě ten samý den zopakoval, ve vlastním tempu, co se naučil při hodině. Souvisí to s krátkodobou a dlouhodobou pamětí a denními biologickými cykly mozku. Že někteří učitelé zneužívají domácí úkoly jako součást klasifikace, je chyba učitelů, respektive výkonostně orientovaného, přeplněného vzdělávacího programu, kde není čas na nic. Všimněte si, že existence domácích úkolů často koreluje s tím, jestli předmět je postaven na dovednostech, nebo na znalostech. Domácí úkol z matematiky nebo jazyka je běžný. Ale už jste viděli domácí úkol z dějepisu nebo zeměpisu?

[Want]

Mám na tohle odlišný názor. V případě témat co vyžadují opakování má být rozvržena výuka tak, aby po hodině ve které se žáci naučí něco nového byla jedna i víc hodin procvičovacích, praktických. Ne opět ve škole u tabule, ale někde venku. A ne pouze pro opakování jednoho předmětu.

Kamarádův syn absolvoval první vzdělávácí stupeň v Londýně a tam to takhle fungovalo. Po návratu šel rovnou na víceletý gympl. Protože ZŠ představovala skok do temného středověku.

[JiK]

A mají teda medianovi studenti tech londýnských základek bez úloh lepší nebo horší znalosti a schopnosti než medianovi studenti tech českých zakladek?

Pokud odpověď není naprosto jasná, zkusme jít do extrémnější pozice, jsou v průměru (či medianu) lépe vzdělaní studenti na konci zakladky řekneme v Hongkongu, na taiwanu, v Číně, či Singapuru, kde je ostrý dril nebo v pokrokovem skolstvi bez úloh, bez známek a bez učení?

Ono to vede k zásadnější diskuzi. Co je cílem školy? Aby všichni uměli minimum? Aby se každý zlepšil o stejný kus? Má byt vůbec cílem to, aby děti byly hlavně šťastné (náhrada psychologa, drogového dealera a herny) nebo aby získaly dovednosti a znalosti (i za cenu diskomfortu a tlaku)? Je lépe dělat věci do kterých se mi až tolik nechce ve škole nebo si hrát a pak je muset dělat zbytek života?

Vždyť si každý z vás asi umí odpovědět, co zabezpečí lepší práci v budoucnu, když se bude dítě učit adminovat Linux, programovat a bastlit, nebo když bude cele dny hrát na xboxu a dívat se na tiktok jak cernosky twerkuji…

[Want]

Cílem základního vzdělávání je poskytnout základy. Pokud tuhle roli musí suplovat rodiče, je to špatně. Absolvent střední školy by měl dosáhnout úrovně aby mohl sám učit na základním stupni. Pokud tomu tak není, je něco špatně. A vysoká škola má rozvíjet specializaci. Za první republiky to tak bylo. Na průmyslovce za mých časů zbyly už jen střípky zašlé slávy. Původně se na tu školu chodilo až po vyučení. A činnost byla na úrovni školy kde pracuji teď.

[JiK]

nejak jsi neodpovedel. asi omylem.

maji nebo nemaji studenti tech londynskych zakladnich skol bez uloh lepsi znalosti a schopnosti na konci tech zakladek?

To je otazka, ktera jde odpovedet ANO/NE. bez vykrouceni a okecavani. nemyslis?

[Aleš Kapica]

Těžko ti mohu dát odpověď ANO/NE, když NEVÍM. Vím jenom to, s čím se mi svěřil po návratu do ČR, po 5 letém životě v Londýnské City, kámoš. A způsob výuky jaký měly ve škole jeho děti by přesně takový jako bych si představoval a jaký se i v rámci některých alternativních škol praktikuje i v ČR.

Rozhodně nepatřím k těm, co by chválili sirky jen proto, že jsou americké.

[JiK]

vsimni si, ze jsem se neptal, zda je prijemnejsi nebo lepsi ten "zpusob" vyuky...ale zda je lepsi vysledek s nebo bez uloh a domaciho procvicovani.

Ja jsem ten posledni, kdo by chtel ucit deti nazpamet travici system kruhoustych nebo jmena a datumy narozeni 27 popravenych ceskych panu, ale mam za to, ze i skola hrou ma sve limity, a treba matika imho nejde zvadnout na nejake rozumne urovni nutne pro dalsi studium bez pocitani. aktualniho skutecneho pocitani, sbirky uloh, khan academy, uloh, cvicebnice, podle vkusu kazdeho soudruha.

Protoze bez naproste jistoty(!) ve scitani & nasobeni zlomku neni mozne treba resit matiku na prvnim rocniku, nebo i reseni rovnic a fyziku...a z praxe vim, ze i v takto trivialni veci studenti casto tapou, mysli si, ze vi, a nevi. Blekotaji pak podobne vymluvy, ze na to na zakladce chybeli a pod. A bohuzel to neni vyjimka, ale stav znalosti rekneme 20% rocniku.

Zopakovali mi to kamaradi, co uci fyziku tady, na skolach, ktere berou 58 tisic skolneho za dva semestry, videl jsem to sam na LU, a potvrdili mi to lidi, co uci primo matiku 101 na udajne vyborne statni VS (VCU), kde je skolne 16k, nebo na nejake floridske univerzite. Takze na nejmene 5 institucich, v nejmene 4 statech USA...

[Fluttershy, yay!]

lepsi znalosti a schopnosti

Jak se to měří?

[JiK]

typicky jde treba mira znalosti a schopnosti v matematice celkem snadno merit srovnavacimi testy. napric staty, napric populaci, napric casem. A vypadne meritelne cislo, nebo interval, s to jde porovnat s jinym cislem. Staleti se tak ruzne veci merily...ve sportu, v boji, v obchode...

ale to se zacina dost zpochybnovat, protoze ty hard data, ty vysledky nejsou prave priznive po moderni pokrokove metody...

[Want]

Mohu v tomto směru mluvit pouze za sebe. Za těch 33 let jsem drtivou většinu matematiky pozapomínal, protože tyhle znalosti potřebuji jen v minimální míře. Ovšem v době, kdy jsem švihnul s tou první VŠ jsem s matikou problémy neměl. Je to furt to samé. V podstatě je to jen o interpretaci matematických symbolů. Nepoužíváš, zapomeneš. Je to přirozený samočisticí mechanismus mozku, kterým se uvolňuje buffer pro věci nové. Zrovna včera rano ve studiu 6 tam o tom mluvil typek co se studiem mozku zabývá.

[Fluttershy, yay!]

To je ovšem velké posunutí branky.

Původní výrok nebyl o konkrétním předmětu, nýbrž prostě o znalostech a schopnostech ze základní školy. Na základní škole bývají hodiny čtení a psaní, ano, počítání, přírodopisu, občanské výchovy, tělocviku, výpočetní techniky, estetické výchovy,… a naopak je mnoho (často velmi praktických!) znalostí a dovedností, které tam člověk ani nepotká.

Druhá věc je, že to není jen o drilu, ale (hlavně) o metodice. Slavná příkladová studie je Knowing and Teaching Elementary Mathematics Liping Ma. Tedy, dril může být neefektivní a vést k horší znalosti než méně drilu s lepším porozuměním.

A někdy se zvládnutí různých schopností prostě vylučuje nejen z časových důvodů. To si pamatuju z debat o výuce psaní. Že školy sice mohou klasicky vyučovat psaní jako „krasopis“, ale za cenu potlačení jisté kreativity.

Takže je to otázka priorit mezi ohromným objemem různých znalostí a dovedností. Výše Kapica nadhodil příklad goniometrických funkcí, které neumí. On je evidentně prostě neumí, ale asi i on ten rok života nějak strávil a naučil se v době, kdy je mozek stále ještě plastičtější, něco jiného.

[Aleš Kapica]

Výše Kapica nadhodil příklad goniometrických funkcí, které neumí.

Ehm. Psal jsem o situaci před 40 lety. Při troše pozornosti by ti neuniklo, že nás tyhle věci, bez kterých bylo nemožné dál pokračovat doučil schopnější učitel, než byla ta baba. Stejně tak tomu bylo s elektrotechnikou. Nechci se chlubit, ale až na tu geometrickou optiku která se na prumce neučila, jsem na tom byl lépe než spolužáci, které jsem naopak na VŠ doučoval. Ale třeba dějepis jsme měli jen v prváku. A to ještě beztak jen kvůli komunistické nalejvárny.

Jen pro ilustraci. Teď maturuje syn. V jeho věku jsem měl už za sebou prvák na pajdáku a odmakaný rok při studiu. Na poště, ve skladu, jako prodavač i jako uklízeč. Ovšem ani on se prstem v zadku nešťourá. Osamostatnil se loni. A také se už živí z větší části sám.

[xxx]

To je ale falesne dilema, ktere tlaci tradicni skolstvi, ze bud budu mit klidek a pohodicku a zadne znalosti, nebo diskomfort a znalosti. Ve spouste cinnosti, ktere povazujeme za uceni, zadny diskomfort nepocitujeme. Osobne v tehle myslence nejsem uplne radikalni, ale ten utek k tomu, ze to jinak nejde, je proste bullshit.

[JiK]

myslim si, ze to je zcela realne dilema. A nerikam, ze je jednoduche. jako rodic proste musis v jistem bode rozhodnout, jestli dnes bude xbox nebo uloha. jestli bude twerkovani nebo spanelstina. proste rozhodovat. Nebo uteces pred rozhodnutim a nechas deti vychovavat algoritmem na youtube.

Zeptam se jinak. mas deti? kolik jim je?

[xxx]

Nevim co mi chces sdelit. Jestli to obecne moudro, ze v realite musis cinnit i rozhodnuti, ktera nejsou optimalni. Nebo, ze jako rodic nejsi schopen motivovat svoje deti k uceni jinak, nez ze jim zakazujes xbox. Kazdopadane nic z toho nerozporuje to, ze puvodni myslenka, ze uceni musi byt opruz je bullshit. Ocividne i jini ti tady dali dost indici k zamysleni, ze tomu tak neni.

Deti nemam, nicmene to mi nebrani pozorovat rozdilene pristupy k vychove u starsich kamaradu. Naopak nejsem diky tomu zatizen tim, ze kvuli vlastnim detem nejsem schopen hodnotit sve vlastni vychovne metody s potrebnym odstupem. Tudiz tenhle stupidni smer diskuse si, nejen pro tentokrat, odpustime, jo?

[kralyk z abclinuxu]

Vždyť si každý z vás asi umí odpovědět, co zabezpečí lepší práci v budoucnu, když se bude dítě učit adminovat Linux, programovat a bastlit, nebo když bude cele dny hrát na xboxu a dívat se na tiktok jak cernosky twerkuji…

Mně to celé přijde jako dost těžká otázka, ať už konkrétně domácí úkoly, resp. vzdělávání obecně.

Mam děti v předškolním věku. Co se týče MŠ, tam jsem celkem jednoznačně pro moderní "progresivní" alternativu v podobě LMŠ. Nevím, jak ostatní LMŠ, ale z té naší jsem zatim dost nadšený - děti jsou většinu času venku, jsou více vystavené ne-sterilním podmínkám (mokro, bahno, zima,...), mají více odpovědnosti (na výpravu do lesa každý svůj batůžek, v něm svačinu, pláštěnku,...), více se učí se pracovat s rizikem, není neobvyklé, že pracují s nožem, se sekyrkou (samozřejmě pod dohledem)... Učitelé v LMŠ povětšinou vyznávají progresivní výchovné přístupy, nicméně v praxi vidím (aspoň u nás), že nemají problém dětem něco zatrhnout, když už dělají moc velké blbosti, takže za mě dobrý.

Co se týče ZŠ, tak tam jsem z alternativy nadšen méně, spíš vůbec, resp. v některých případech jsem zhrozen, jako např. jedna místní alternativní ZŠ, kde jsou k dětěm a jejich přáním tak respektující a free, že děti po prvním roce třeba neumí číst/psát - WTF. Na druhou stranu ale nejsem vůbec nadšen ani z klasické "tradiční" ZŠ, kde dítě hodiny sedí na prdeli, poslouchá výkad, občas se přesune do jiné třídy (spořádaně! žádný běhání, nebo bude poznámka!), kde dál sedí na prdeli, poslouchá výklad, bifluje...

Linux, programování a bastelní jsem se naučil tím, že jsem o tom měl zájem a otec mě v tom podporoval, později jsem chodil na elektronický/radioamatérský kroužek... V podstatě nic z toho nebylo zásluhou základky nebo domácích úkolů... Čímž nechci říct, že je základka zbytečná, ale nějakej zázrak to IMO není.

Aktuálně vůbec nevim, jak budu základní vzdělání dětí řešit. Snad se do té doby něco rozumného najde (ale kdovíkolik času už nemam).

[Jendа]

Ty levicovélesní mateřské školky moc nechápu, kolega tam má dítě, tak to znám útržkovitě, a přišlo mi divné jak jsou třeba vystaveni povětrnostním vlivům. Samozřejmě teď zkusím zagooglit nějaký showcase, ale můžeš případě dát nějaký odkaz, co to popisuje?

Můžeš ve své 200000 aglomeraci najít deset lidí s podobným smýšlením a podobně starými dětmi a zaplatit si tutora. (jako to mi neříkej že se takoví lidi nenajdou)

Druhý kolega chce dát dítě asi do Varnsdorfské (waldorfské nebo jak) školy.

A ten člověk, co se mu nepodařilo najít lidi na ten tutor projekt, má teď dítě ve "SCIO škole", prý to je lepší než default, i když ne ideální.

[kralyk z abclinuxu]

Ty levicovélesní mateřské školky moc nechápu, kolega tam má dítě, tak to znám útržkovitě, a přišlo mi divné jak jsou třeba vystaveni povětrnostním vlivům. Samozřejmě teď zkusím zagooglit nějaký showcase, ale můžeš případě dát nějaký odkaz, co to popisuje?

Tbh nevim o místě, kde by to bylo nějak pěkně popsané. Co by tě zajímalo? Případně můžu poslat nějaké fotky nebo něco soukromým kanálem...

Ad ten tutor nebo soukromá škola, jo, to jsou možnosti, nad kterejma uvažuju, případně 'tradiční' škola a korigovat individuálem + tutor...

[Jendа]

Tak jsem o tom přečetl na wikipedii a přijde mi to jako strašný bizár. Buď se to zásadně liší v implementaci podle konkrétní školy, nebo jsem si spletl cizí slova a ve skutečnosti mluvil o něčem jiném, třeba Montessori.

[Aleš Kapica]

Je to tak. Přístupy těch alternativních škol se dost liší a kdo se o to nezajímá víc do hlouky v tom má hokej. Proto bych mu doporučoval seznámit se alespoň s principy na kterých tyhle školy stojí.

Mně osobně jsou bližší „montessori” školy. Bohužel jich není moc, proto není reálné aby se mohl každý svobodně rozhodnout, aniž by s tím byl spojený opruz. Kamarádova žena na takové škole působí a dojíždí denně 30km autem. Není výjimkou, že z takové dálky tam dopravují i rodiče své děti, protože v roce 2012 to byla jediná škola svého druhu v kraji.

U počátků waldorfských škol v ČR byl zase můj kamarád z první VŠ. Neviděli jsme se už 30 let, takže mi teď ne a ne naskočit jeho jméno. Tímto typem školy prošly děti některých mých přátel, takže vím že ne každému dítěti to vyhovuje. Je tedy potřeba se zajímat. Pro umělecky a kreativně zaměřené děti je to fajn, ale pokud je vaše dítě spíš racionální a skepticky uvažující tvor, dejte mu zavčas možnost odejít jinam.

Podobný problém představují SCIO školy, ovšem z jiného gardu. Tamní svoboda dětského rozvoje hraničí s anarchií. Což je podle mne špatně. Kamrádka tam rok působila a usoudila že tohle fakt ne. Sama je matka dvou již dospělých potomků, která má řadu let zkušeností s výchovou dětí v rámci výuky plavání pro školy. Ale pokud chcete aby vám z dítěte vyrostl malý arogantní, sebestředný sobeček, je pro vaši volbu tenhle typ školy ideální.

My jsme měli kliku. Obě děti, syn i dcera kamarádky o které jsem se zmínil, navštěvovali stejnu školku. Nevím, jak dalece jsou na tom ostatní děti co tam chodily, ale základ jaký tam dostali je patrný dodnes. Mimochodem, četli jste Fulghuma? Každopádně syn, než šel na základku zažil i klasickou školku, takže jsme měli možnost srovnání. Naštěstí to už bylo těsně před nástupem na ZŠ, takže už ho moc traumatizovat nestihli. Na ZŠ chodil hned vedle. Nebylo to tak strašné dokud nezačali v duchu dobu integrovat jedince, co tu úroveň začali stahovat dolů, takže ti schopnější raději po páté třídě uprchli na víceletá gymnázia. Opět máme možnost srovnání, protože mezi jeho kamarády jsou i takoví co tam zůstali.

Ale ukázalo se, že ani ten gympl nebyl bůhví jaká výhra a to nepatří zrovna k těm nejhorším. Nicméně ty dva kovidové roky zafungovaly jako vynikající filtr. Defakto tím nastal konec inkluze, protože s těma co se nezačali přes veškerou snahu učit sami, ať již pro to, že se jim nechtělo nebo na to nemají buňky, dál už čas nikdo neztrácel. Takže se to rozdělilo cca na půl. Je jasné, že maturu udělá i ta hloupější půlka, ale díky tomu ty méně úspěšné děcka ví, kde mají své limity. A těm schopnějším to pro změnu zvedlo sebevědomí.

Asi největší přínos onoho gymnázia vidím v tom, že měl synátor v rámci školy možnost vypadnout za hranice. I když cestu do anglického Devonu díky vlastní blbosti propásl, měl možnost navštívit do svých 18 let Polsko, Chorvatsko, Německo, Francii a Švýcarsko. Kamarádčina dcera, krom toho že jí to pálí, je rovněž sportovně nadaná, což jí také otevřelo cestu do světa. Pomohlo jim to především k rozvinutí komunikačních a jazykových schopností. To já v jejich letech byl nejdál akorát u Baltu. S polštinou a slovenštinou jsem vyrůstal. Rusky nás učili. Ale k ostatním jazykům jsem se dostal až po 20 roce života a je to znát dodnes.

[kralyk z abclinuxu]

Tak jsem o tom přečetl na wikipedii a přijde mi to jako strašný bizár.

Jo, je to drsně esoterický Zajímavý je, že ve srovnávacích testech se jim i přesto zřejmě celkem daří. Což ale může být prostě selekční efekt soukromé školy / rodičů, kteří nechtějí default... na té wiki je i poznámka v tom duchu:

Educational successes of private Waldorf schools may partially reflect the social status of their students.

[Fluttershy, yay!]

No, esoterické. Obojí má náboženské pozadí. Viz třeba tenhle Hergot! (způsob, jakým tam prezentují scientologii, mě nepotěšil, mírně řečeno). Teda Rudolf Steiner byl přímo ukázkový esoterik, takže v tomhle případě ano, esoterické.

[Aleš Kapica]

Jsou i jiné školy, bohužel zápolí s podobnými předsudky jako padly i téhle diskuzi a bez peněz to fakt není jednoduché. Dcery mé kamarádky, co vyrostla pod mým vlivem, navštěvují takovou školu v Hradci Králové, takže vím, že zrovna tu jejich školu kupř. dlouhodobě trápil nedostatek vhodných prostor.

[Darth Phantom]

že pracují s nožem, se sekyrkou

To si děláš kozy, se sekerou v MŠ. Se srpem a kladivem taky, nebo to až v první třídě?

[kralyk z abclinuxu]

Jo, kladivo taky :) Anebo třeba akuvrtačku - s dostatečně malou (třeba) vrtačkou vyvrtá díru do dřeva tříleté dítě.

Srp ovšem je jiná věc. To je kategorie záludných nástrojů, společně s např. kosou. Na jedné akci typu 'tábor pro dospělé' tyhle nástroje taky máme a bojíme se je půjčovat i dospělým...

[ZV]

LMŠ

sestra je učka v MŠ, teraz v istej inonárodnej súkromnej, prv viac rokov v Montessori - po rekvalifikácii z umeleckej profesie absolvovala predškolskú pdg., potom Montessori kurzy, takže má aj certifikát z tejto pedagogiky... roky bola nadšená, sama si vyrábala pomôcky, kým neboli u nás dostať, deti, ktoré učila, mali často nejaké psych. problémy a postihnutia, pre ktoré ich rodičia nemohli (nechceli) dať do "normálnej" MŠ... čo sa za ten čas zmenilo, sú rodičia a v náväznosti na to deti ... toto je generácia, ktorá vyrastá na ohradených detských ihriskách a v nákupných centrách, a aby som to nerozvádazala: sociálne neadaptovaná a emocionálne obmedzená

kde dítě hodiny sedí na prdeli, poslouchá výkad, občas se přesune do jiné třídy (spořádaně! žádný běhání, nebo bude poznámka!)...kde dál sedí na prdeli, poslouchá výklad, bifluje...

:) toto už dávno neplatí, ak niekde platilo... teraz je to presne opačný extrém...

nevim, jak budu základní vzdělání dětí řešit

tak, že sa nespoľahneš na školu... budeš zámerne motivovať, aby sa o veci samy zaujímali a súčasne aj necháš na nich, aby si vybrali, čo ich bude zaujímať viac... keď urobíš z dú (domáceho doučovania) zábavu, zmanipuluješ ich, aby si splnili aj úlohu, ktorá by ich veľmi nebavila, ušetríš si nervy aj ty... vysvetľovať im, že vedomosti, zručnosti sú to, čo im nikdy nikto nevezme, keď krachne banka ;)... ale každé decko je iné, nie na každé platí tá istá metóda a na niektoré neplatí nič... (mám ich 4, 3 VŠ, jeden dokopaný k maturite, ale ovláda viac jazykov, žije teraz už v tretej krajine, dnes ho už aj mrzí, že na tie dú kašľal)

[Darth Phantom]

:) toto už dávno neplatí, ak niekde platilo... teraz je to presne opačný extrém...

Bingo!

[Radovan]

"poslouchá výkad"

Na humanitních předmětech nic jiného dnes ani neuslyší

[ZV]

a keby učiteľ pripustil diskusiu o tom, o čom sa nediskutuje, niekto by ho udal, a prišiel by o miesto... vykladať témy smú na besedách iba samopozvaní aktivisti z mimovládok so správnym ideologickým zameraním je len otázkou času, kedy dospejeme až sem

ďalsia kurikulárna reforma sa už chystá definitívne pochovať bývalú kvalitu čsl. školstva... ľutujem každého entuziastu, ktorý sa dnes odhodlá stať sa učiteľom... utekaj, kto môžeš

[deda.jabko]

Ja to taky vidim, jako sbirku falesnych dichotomii.

Má byt vůbec cílem to, aby děti byly hlavně šťastné (náhrada psychologa, drogového dealera a herny) nebo aby získaly dovednosti a znalosti (i za cenu diskomfortu a tlaku)?

Musi to byt v opozici? Veci (a znalosti), ktere me zivi, jsem vstrebal tak nejak bez nejakeho tlaku a diskomfortu. Proste protoze me zajimaly.

co zabezpečí lepší práci v budoucnu, když se bude dítě učit adminovat Linux, programovat a bastlit,

A k tomu adminovani linuxu, programovani a bastleni se dostane diky drillu ve skole? Neni ten drill spis kontraproduktivni, protoze ubira cas na veci, ktere dite zajimaji a budou ho v budoucnu asi i zivit?

Ruku nahoru, kdo se ucil adminovani, programovani nebo bastleni pomoci drillu!

když bude cele dny hrát na xboxu a dívat se na tiktok jak cernosky twerkuji…

Nemam ty tiktoky, tak by me zajimalo, jak se lisi twerkujici cernosky od toho, co je/bylo na MTV?

Je lépe dělat věci do kterých se mi až tolik nechce ve škole nebo si hrát a pak je muset dělat zbytek života?

A je opravdu nutne delat pozbytek zivota, co se clovek ucil ve skole? Bude to s vyvojem technologii vubec mozne? V posledni dobe si vsimam toho, ze rada lidi se svou puvodni profesi sekla a zacala delat neco jineho, co je vic naplnuje. Typicky je to presun od kancelarske prace (s nutnou VS) k nejake kreativni manualni praci.

[Jendа]

Nemam ty tiktoky, tak by me zajimalo, jak se lisi twerkujici cernosky od toho, co je/bylo na MTV?

Prý to má díky interaktivitě a modernímu designu po o-30-let-pokročilejším výzkumu mnohem větší „dopamine rush“ (superstimulus). Asi jako ovoce a med vs. moderní čokoládové tyčinky.

[deda.jabko]

Ok. Asi jsem boomer. Ale jestli z tohoto jsou cinani schopni vykouzlit dopamine rush, radsi skoncim na piku.

[ewew]

Možno to bude tým, že si niečo predstavujú čo by mohlo byť vnútri. A to zvýši dopamin.

[ZV]

twerkujici cernosky majú skoliózu a vypuklé zadky

[John_Pitralon]

Představuju si ideál základní školu asi jako coworking space, klidně může být otevřená do večera. Kdo přijde, přijde. Ale aby učitel otrokářsky zadával děckám povinně DÚ jako za časů bolševismu, práci nadoma, zásah do svatýho soukromí, to těžko..

[ZV]

dobrá anamnéza stavu školstva a jeho produktov :)

[ewew]

Môžeš opísať ako by mali deti po škole relaxovať ? čo si pod tým predstavuješ ?