Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu 2024. Zúčastnilo se více než 7000 uživatelů. Téměř 93 % z nich například používá uživatelské rozhraní v angličtině.
Lukáš Růžička v článku RamaLama aneb vyháníme lamy na vlastní louku na MojeFedora.cz představuje open source nástroj RamaLama umožňující spouštět jazykové modely v izolovaných OCI kontejnerech, a to bezpečně, bez potřeby mít root přístup k počítači, s podporou GPU či CPU a bez zbytečných obtížností kolem.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4200. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.12.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.5. Přehled novinek v Changelogu.
Po 25 letech s číslem 329 končí linuxový časopis Linux Format (Wikipedie, reddit, 𝕏).
Immich z balíčků open source aplikací FUTO je alternativa k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí. Umožňuje vlastní hosting serveru Immich. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.14 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.15. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Vůbec si totiž nedovedu představit, že bych takovým způsobem zklividoval data, která nepatří mě, ale lidem co pouze využívali k vytvoření obsahu svého webu můj CMS. Že ale takové chování není ojedinělé, o tom mne přesvědčil můj kolega, který mi povyprávěl o dvou případech, kdy nezůstalo pouze u výhrůžek.Likvidace dat už je samozřejmě daleko za hranou a je dokonce i trestným činem (pokud je neoprávněná, tedy nebyla např. tato možnost sjednána ve smlouvě). Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).
Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje. I u nás máme weby, které si svého času někdo nechal za nějaký obolus udělat a pak naivně očekával, že mu budeme zajišťovat další údržbu nejenom na straně serveru, ale i na aplikační úrovni. To už je naštěstí minulostí. Něco jiného ovšem je, pokud někdo pro někoho vytvořil webovou aplikaci a následně - pod nejrůznějšími záminkami - brání v přístupu k jejím zdrojovým kódům a tím defakto znemožňuje, aby ji spravoval také někdo jiný než on sám. Jeden z takových případů byla údajně gentoo wiki. Kdy její autor přestal platit hosting, přístup nikomu jinému nedal a provozovatel serveru ji pak po nějakém čase smazal. Takový postup mi přijde přinejmenším poněkud podivný. Přesto, že někdo takovou věc provozoval na své náklady a pro obecné blaho, měli spolutvůrci jejího obsahu právo přinejmenším na to aby si jej předtím zkopírovali jinam.
Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje.Samozřejmě. To byla jen poznámka související s tím, co je nebo není v pořádku. Někdo má tu hranici poněkud jinde.
Pěkný článek, myslím, že pro spoustu lidí je to naprostá samozřejmost (a ti druzí to dodržovat patrně stejně nebudou).Přesně tak. Ten, kdo si zaslouží důvěru, žádný kodex nepotřebuje (respektive - má ho v sobě a chová se tak bez ohledu na to, zda dělá správce nebo cokoliv jiného), a těm ostatním je stejně jedno, zda na to existuje nějaký papír, či nikoliv - tam by to měl vychytat ten, kdo na danou funkci člověka dosazuje (což se samozřejmě nemusí vždy dobře zadařit).
...dva muži vejdou, jen jeden vyjde...Postavil bych jim za přispění EU Dóm hromu a lid by z nich měl konečně užitek
Tiskni
Sdílej: