Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Vůbec si totiž nedovedu představit, že bych takovým způsobem zklividoval data, která nepatří mě, ale lidem co pouze využívali k vytvoření obsahu svého webu můj CMS. Že ale takové chování není ojedinělé, o tom mne přesvědčil můj kolega, který mi povyprávěl o dvou případech, kdy nezůstalo pouze u výhrůžek.Likvidace dat už je samozřejmě daleko za hranou a je dokonce i trestným činem (pokud je neoprávněná, tedy nebyla např. tato možnost sjednána ve smlouvě). Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).
Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje. I u nás máme weby, které si svého času někdo nechal za nějaký obolus udělat a pak naivně očekával, že mu budeme zajišťovat další údržbu nejenom na straně serveru, ale i na aplikační úrovni. To už je naštěstí minulostí. Něco jiného ovšem je, pokud někdo pro někoho vytvořil webovou aplikaci a následně - pod nejrůznějšími záminkami - brání v přístupu k jejím zdrojovým kódům a tím defakto znemožňuje, aby ji spravoval také někdo jiný než on sám. Jeden z takových případů byla údajně gentoo wiki. Kdy její autor přestal platit hosting, přístup nikomu jinému nedal a provozovatel serveru ji pak po nějakém čase smazal. Takový postup mi přijde přinejmenším poněkud podivný. Přesto, že někdo takovou věc provozoval na své náklady a pro obecné blaho, měli spolutvůrci jejího obsahu právo přinejmenším na to aby si jej předtím zkopírovali jinam.
Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje.Samozřejmě. To byla jen poznámka související s tím, co je nebo není v pořádku. Někdo má tu hranici poněkud jinde.
Pěkný článek, myslím, že pro spoustu lidí je to naprostá samozřejmost (a ti druzí to dodržovat patrně stejně nebudou).Přesně tak. Ten, kdo si zaslouží důvěru, žádný kodex nepotřebuje (respektive - má ho v sobě a chová se tak bez ohledu na to, zda dělá správce nebo cokoliv jiného), a těm ostatním je stejně jedno, zda na to existuje nějaký papír, či nikoliv - tam by to měl vychytat ten, kdo na danou funkci člověka dosazuje (což se samozřejmě nemusí vždy dobře zadařit).
...dva muži vejdou, jen jeden vyjde...Postavil bych jim za přispění EU Dóm hromu a lid by z nich měl konečně užitek
Tiskni
Sdílej: