Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Vůbec si totiž nedovedu představit, že bych takovým způsobem zklividoval data, která nepatří mě, ale lidem co pouze využívali k vytvoření obsahu svého webu můj CMS. Že ale takové chování není ojedinělé, o tom mne přesvědčil můj kolega, který mi povyprávěl o dvou případech, kdy nezůstalo pouze u výhrůžek.Likvidace dat už je samozřejmě daleko za hranou a je dokonce i trestným činem (pokud je neoprávněná, tedy nebyla např. tato možnost sjednána ve smlouvě). Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).
Na druhou stranu musím říct, že jsou i tací - a není jich zrovna málo, kteří považují na zcela nepřípustné odstavit systém, ve kterém mají svá data, ale za jehož provoz neplatí (myšleno zastavili platby, ať už úmyslně nebo kvůli platební neschopnosti; přitom nebylo sjednáno, že by systém musel zůstat v provozu i při neplacení, často jde dokonce o provoz zcela bez právního důvodu). Přitom to je často pro provozovatele jediná páka, jak neplatiče přimět k tomu, aby platit začal (nehledě na to, že často i samotný provoz generuje přímé náklady nebo přinejmenším jeho správa stojí nějaký čas).Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje. I u nás máme weby, které si svého času někdo nechal za nějaký obolus udělat a pak naivně očekával, že mu budeme zajišťovat další údržbu nejenom na straně serveru, ale i na aplikační úrovni. To už je naštěstí minulostí. Něco jiného ovšem je, pokud někdo pro někoho vytvořil webovou aplikaci a následně - pod nejrůznějšími záminkami - brání v přístupu k jejím zdrojovým kódům a tím defakto znemožňuje, aby ji spravoval také někdo jiný než on sám. Jeden z takových případů byla údajně gentoo wiki. Kdy její autor přestal platit hosting, přístup nikomu jinému nedal a provozovatel serveru ji pak po nějakém čase smazal. Takový postup mi přijde přinejmenším poněkud podivný. Přesto, že někdo takovou věc provozoval na své náklady a pro obecné blaho, měli spolutvůrci jejího obsahu právo přinejmenším na to aby si jej předtím zkopírovali jinam.
Myslím, že takový případ nijak etický kodex nerozporuje.Samozřejmě. To byla jen poznámka související s tím, co je nebo není v pořádku. Někdo má tu hranici poněkud jinde.
Pěkný článek, myslím, že pro spoustu lidí je to naprostá samozřejmost (a ti druzí to dodržovat patrně stejně nebudou).Přesně tak. Ten, kdo si zaslouží důvěru, žádný kodex nepotřebuje (respektive - má ho v sobě a chová se tak bez ohledu na to, zda dělá správce nebo cokoliv jiného), a těm ostatním je stejně jedno, zda na to existuje nějaký papír, či nikoliv - tam by to měl vychytat ten, kdo na danou funkci člověka dosazuje (což se samozřejmě nemusí vždy dobře zadařit).
...dva muži vejdou, jen jeden vyjde...Postavil bych jim za přispění EU Dóm hromu a lid by z nich měl konečně užitek
Tiskni
Sdílej: