Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Kdybys četl pořádně, tak bys věděl že je to brandovaný stroj od Lenova, který bude mít podobná střeva jako jsem už vyzkoušel. Takže vím do čeho jdu a s instalací linuxu na takovém stroji už mám nějakou zkušenost.
Jinak Pavel Píša, kterému tímto děkuji za sofistikovanější informace z hlediska linuxového jádra, ho měl také v ruce. Takže má – na rozdíl od anonymních pisálků – také možnost srovnání. A samozřejmě, že jsem se také kouknul na to jak si ty procesory stojí v rámci benchmarku.
Mrzí mne, že jsem si loni v létě technické parametry zapůjčeného Thinkpadu x13s neodsypal na jiný komp, ale byl to první stroj s ARM procesorem který mi přišel do ruky a měl jsem ho jen na test, tak jsem na to zapomněl. Proto mi teď chybí srovnání těchto dvou strojů. Ale možnost srovnání s jinými CPU existuje. Benchmark toho 12 jádrového Snapdragonu X1E-78-100 je oproti mému současnému AMD A6-4400M APU se dvěma jádry na jedno jádro více než trojnásobný. A dokonce podle celkových výsledků je tenhle procesor na 85 pozici z testovaných 1436 notebookových CPU, kdežto AMD Ryzen 7 4800HS, zmíněný Pavlem Píšou je až na 160 pozici.
Pro mne už ale dávno není důležitý výkon. Svědčí o tom fakt, že pracuji na 12 let starém notebooku a počítám, že nějaký ten pátek ještě vydrží. A kdyby snad ne (přeci už dostal za ty roky pohulit), tak o vánocích jsem doma našel jeho náhradníka, kterého jsem na jaře nemohl najít. Klávesnici mám už sice opět „proťukanou”, ale ve skříni čeká náhradní.
Ten nový stroj mi dá (jak doufám) svobodu. Proto název blogpostu hovoří o naději. Nechci se pohybovat od zásuvky k zásuvce jako dosud. Doposud pro mne byla baterie jen pojistkou pro případ, že vypadne proud. Ovšem letošní září mnoha lidem zcela jasně ukázalo výhody notebooků s lokálně uloženými daty, které moc nežerou. I to, že jsem si ho koupil za své mi dává svobodu. Nejsem nikomu nic dlužen a nic nemusím vracet, kdyby mi snad jeblo v kouli a šel bych o dům dál.
Ale chápu, že na univerzitě jsou jiné poměry a zaměstnanci si místo práce blbnou s HW.
Ale kdyby se tomu někdo chtěl podívat na zoubek, nemám problém s tím abych mu ten stroj půjčil. Já budu mít čas na hrátky až pojede další semestr. Tj. tak od dubna.
Jinak pokud jde o ten ventoy. Blbé je, že všechny USB klíčenky pro instalaci ARM verzí jsou dělané jako ISO. Tzn. že nelze jednoduše modifikovat jejich obsah. Přitom není nic jednodušší než použít třeba ext2. Mám jednu modifikovanou klíčenku, co místo zavaděče windows spouští GRUB, jenže ta je pouze pro x86_64. Zachránila mi prdel, když se podělal zavaděč u MS Surface.
Omyl
Bez více disků se neobejdeš, pokud nechceš být závislý na síťovém připojení a přijít o data, když ti jeden z těch disků klekne.
Tiskni
Sdílej: