Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Kdybys četl pořádně, tak bys věděl že je to brandovaný stroj od Lenova, který bude mít podobná střeva jako jsem už vyzkoušel. Takže vím do čeho jdu a s instalací linuxu na takovém stroji už mám nějakou zkušenost.
Jinak Pavel Píša, kterému tímto děkuji za sofistikovanější informace z hlediska linuxového jádra, ho měl také v ruce. Takže má – na rozdíl od anonymních pisálků – také možnost srovnání. A samozřejmě, že jsem se také kouknul na to jak si ty procesory stojí v rámci benchmarku.
Mrzí mne, že jsem si loni v létě technické parametry zapůjčeného Thinkpadu x13s neodsypal na jiný komp, ale byl to první stroj s ARM procesorem který mi přišel do ruky a měl jsem ho jen na test, tak jsem na to zapomněl. Proto mi teď chybí srovnání těchto dvou strojů. Ale možnost srovnání s jinými CPU existuje. Benchmark toho 12 jádrového Snapdragonu X1E-78-100 je oproti mému současnému AMD A6-4400M APU se dvěma jádry na jedno jádro více než trojnásobný. A dokonce podle celkových výsledků je tenhle procesor na 85 pozici z testovaných 1436 notebookových CPU, kdežto AMD Ryzen 7 4800HS, zmíněný Pavlem Píšou je až na 160 pozici.
Pro mne už ale dávno není důležitý výkon. Svědčí o tom fakt, že pracuji na 12 let starém notebooku a počítám, že nějaký ten pátek ještě vydrží. A kdyby snad ne (přeci už dostal za ty roky pohulit), tak o vánocích jsem doma našel jeho náhradníka, kterého jsem na jaře nemohl najít. Klávesnici mám už sice opět „proťukanou”, ale ve skříni čeká náhradní.
Ten nový stroj mi dá (jak doufám) svobodu. Proto název blogpostu hovoří o naději. Nechci se pohybovat od zásuvky k zásuvce jako dosud. Doposud pro mne byla baterie jen pojistkou pro případ, že vypadne proud. Ovšem letošní září mnoha lidem zcela jasně ukázalo výhody notebooků s lokálně uloženými daty, které moc nežerou. I to, že jsem si ho koupil za své mi dává svobodu. Nejsem nikomu nic dlužen a nic nemusím vracet, kdyby mi snad jeblo v kouli a šel bych o dům dál.
Ale chápu, že na univerzitě jsou jiné poměry a zaměstnanci si místo práce blbnou s HW.
Ale kdyby se tomu někdo chtěl podívat na zoubek, nemám problém s tím abych mu ten stroj půjčil. Já budu mít čas na hrátky až pojede další semestr. Tj. tak od dubna.
Jinak pokud jde o ten ventoy. Blbé je, že všechny USB klíčenky pro instalaci ARM verzí jsou dělané jako ISO. Tzn. že nelze jednoduše modifikovat jejich obsah. Přitom není nic jednodušší než použít třeba ext2. Mám jednu modifikovanou klíčenku, co místo zavaděče windows spouští GRUB, jenže ta je pouze pro x86_64. Zachránila mi prdel, když se podělal zavaděč u MS Surface.
Omyl
Bez více disků se neobejdeš, pokud nechceš být závislý na síťovém připojení a přijít o data, když ti jeden z těch disků klekne.
Tiskni
Sdílej: