Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Kdybys četl pořádně, tak bys věděl že je to brandovaný stroj od Lenova, který bude mít podobná střeva jako jsem už vyzkoušel. Takže vím do čeho jdu a s instalací linuxu na takovém stroji už mám nějakou zkušenost.
Jinak Pavel Píša, kterému tímto děkuji za sofistikovanější informace z hlediska linuxového jádra, ho měl také v ruce. Takže má – na rozdíl od anonymních pisálků – také možnost srovnání. A samozřejmě, že jsem se také kouknul na to jak si ty procesory stojí v rámci benchmarku.
Mrzí mne, že jsem si loni v létě technické parametry zapůjčeného Thinkpadu x13s neodsypal na jiný komp, ale byl to první stroj s ARM procesorem který mi přišel do ruky a měl jsem ho jen na test, tak jsem na to zapomněl. Proto mi teď chybí srovnání těchto dvou strojů. Ale možnost srovnání s jinými CPU existuje. Benchmark toho 12 jádrového Snapdragonu X1E-78-100 je oproti mému současnému AMD A6-4400M APU se dvěma jádry na jedno jádro více než trojnásobný. A dokonce podle celkových výsledků je tenhle procesor na 85 pozici z testovaných 1436 notebookových CPU, kdežto AMD Ryzen 7 4800HS, zmíněný Pavlem Píšou je až na 160 pozici.
Pro mne už ale dávno není důležitý výkon. Svědčí o tom fakt, že pracuji na 12 let starém notebooku a počítám, že nějaký ten pátek ještě vydrží. A kdyby snad ne (přeci už dostal za ty roky pohulit), tak o vánocích jsem doma našel jeho náhradníka, kterého jsem na jaře nemohl najít. Klávesnici mám už sice opět „proťukanou”, ale ve skříni čeká náhradní.
Ten nový stroj mi dá (jak doufám) svobodu. Proto název blogpostu hovoří o naději. Nechci se pohybovat od zásuvky k zásuvce jako dosud. Doposud pro mne byla baterie jen pojistkou pro případ, že vypadne proud. Ovšem letošní září mnoha lidem zcela jasně ukázalo výhody notebooků s lokálně uloženými daty, které moc nežerou. I to, že jsem si ho koupil za své mi dává svobodu. Nejsem nikomu nic dlužen a nic nemusím vracet, kdyby mi snad jeblo v kouli a šel bych o dům dál.
Ale chápu, že na univerzitě jsou jiné poměry a zaměstnanci si místo práce blbnou s HW.
Ale kdyby se tomu někdo chtěl podívat na zoubek, nemám problém s tím abych mu ten stroj půjčil. Já budu mít čas na hrátky až pojede další semestr. Tj. tak od dubna.
Jinak pokud jde o ten ventoy. Blbé je, že všechny USB klíčenky pro instalaci ARM verzí jsou dělané jako ISO. Tzn. že nelze jednoduše modifikovat jejich obsah. Přitom není nic jednodušší než použít třeba ext2. Mám jednu modifikovanou klíčenku, co místo zavaděče windows spouští GRUB, jenže ta je pouze pro x86_64. Zachránila mi prdel, když se podělal zavaděč u MS Surface.
Omyl
Bez více disků se neobejdeš, pokud nechceš být závislý na síťovém připojení a přijít o data, když ti jeden z těch disků klekne.
Tiskni
Sdílej: