Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Už mockrát se mi stalo, že jsem měl rozepsaný blogpost na nějaké téma a ve stejný čas vytáhnul podobné téma i někdo jiný – jako by mi čuměl pod ruce.
I teď jsem měl rozepsaný blogpost, když se objevil blogpost jak si obarvit prompt.
Tohle je trochu jiný šálek kávy.
Na téma barviček v terminálu už jsem tady psal před 11 lety ale nastavení barevného promptu mi tenkrát přišlo tak banální, že jsem se o něm ani nezmínil. Využívám ho jen na fyzických strojích k obarvení promptu když jsem připojený přes SSH a hlavně proto, abych se v tom možství otevřených terminálů neztratil proto je mimo názevu stroje uvedena i lokalita:
if [ -n "$SSH_CLIENT" ]; then export PS1='\[\e[0;31m\]\h \[\e[106m\](LOKALITA)\[\e[m\] :\w# \[\]' else export PS1='\h:\w\$ ' fi
Ale uznávám, že pro některé je to nadlidský úkol. Proto hledají pomoc u AI, jako jeden zahraniční postdoc, který už nevěda kudy kam, dorazil do našeho kanclu s žádostí o pomoc. Přiznám se, že jsem pak čučel jako puk, když jsem ho viděl, jak se (neúspěšně) pokoušel použít kód co na něj zvracel ChatGPT, místo toho, aby se na chvíli začetl do manuálu.
Mnohé asi napoví i to, že svůj problém řešil v prostředí WSL a nebyl schopen za živého boha pochopit, že MS Windows nepoužívá stejné konce řádků jako Linux. Já pro změnu nechápal jak se ocitnul na našem ústavu, když všichni jeho kolegové jedou na Ubuntu, protože soft se kterým je pro linux. Ale jinak, přesto že mi se svým problémem sežral více času, než všichni jeho kolegové za celou existenci onoho oddělení, je to hodný kluk. Protože byl s mou pomocí spokojen a poděkoval.
Pro mne je terminál klíčovým nástrojem už přes 20 let. Přesněji řečeno pseudo-terminál, což je pro většinu uživatelů linuxového desktopu „ten černý rámeček”, který si otevřou na můj pokyn, když je potřeba něco zjistit.
Nezáleží na tom jaký terminál si zrovna otevřu a jaký shell v něm aktuálně běží. KLíčovou funkcionalitou, na kterou jsem si zvykl již u DR-DOSu, je pro mne historie příkazové řádky a tu podporují všechny unixové shelly. U té sklerotické parodie na MS Windows mi vždycky vadilo, že jsem musel mít vyhrazený kus RAm jen na to, abych si pamatoval jak se dostat k požadované operaci.
Až teď, když jsem zkoumal, jak vypadají záznamy pořízené v prostředí jiných shellů, abych mohl správně ošetřit příkazy co posílají do okna terminálu, jsem cíleně testoval možnosti jiných terminálů a shellů. Na serveru asciinema.org totiž nejčastěji najdeme asciicasty pořízené v prostředí zsh, který je výchozím shellem na MacOS. A ještě barevnější záznamy produkuje fish, který krom zvýrazněné syntaxe zobrazuje i nápovědy k příkazům i jejich volbám. Oba zmíněné shelly lze používat i v linuxovém prostředí, ale mně vyhovuje bash protože ty omalovánky děsně zabordelí pořízený asciicast. Ale těm, co mají rádi hodně barev a různých kokotin všude kolem, je vřele doporučuji. Budou se jim líbit.
Pseudo-terminály | |
---|---|
xterm | Je dobře čitelný a nesere mě. |
xfce-terminal | Výchozí terminál XFCE, který jsem začal využívat jen kvůli přehrávání asciicastu, protože umožňuje otevřít okno po velikosti COLS & ROWS |
terminator | Podporuje rozdělení okna do panelů (podobně jako tmux) a jejich paralelní obsluhu, podobně jako to dělá cssh, ale mně víc mi vyhovuje, když mám každé okno extra a mohu si je přeskupit na svých třech monitorech podle potřeby. |
rxvt (urxvt) | Mám nainstalovaný spíš už jen z nostalgie. Některé věci jsou jinak než má xterm, proto ho nepoužívám. |
gnome-terminal | U sebe nepoužívám, jen tam kde je Ubuntu |
konsole | Nepoužívám. Je vázaná na knihovny KDE, na které jsem od verze 4 zanevřel, protože to bylo furt rozbité a sebemenší změna vyžadovala aktualizaci všech těch molochoidních balíků. |
Shelly | |
bash | Je všude a co si pro něj naprgám, mi funguje všude. |
dash | Je na můj vkus až příliš minimalistický. |
zsh | Je barevný jak papoušek a vysoce přizpůsobitelný pomocí různých témat a pluginů. Opravdu skvělá volba pro ty, co chtějí být za každou cenu originální. Ale pro toho, kdo se pohybuje v prostředí mnoha strojů kde jsou různé verze OS je to na nic. |
fish | Je navržen tak, aby byl uživatelsky přívětivý hned po vybalení s funkcemi. Podporuje zvýraznění syntaxe, automatické našeptávání a snadno čitelnou syntaxi, podobně jako zsh ale není zcela POSIX kompatibilní a čeho je moc, toho je příliš. |
Terminálové multiplexery | |
screen | Neotravuje |
tmux | 3x3 možností |
Tiskni
Sdílej:
že MS Windows nepoužívá stejné konce řádků jako Linux.Na Didaktiku jsem měl CR, na *nixech LF, ale maloměk používá oba, protože je to splácanina ukradená všude možně
urxvt + tmux = 15 let na UTF-8
Na všech platformách.
Bash je taková wokelgbtq-- úchylka, opravdový unixák s fousama bashismus netoleruje a ví proč.
Bash je taková wokelgbtq-- úchylka, opravdový unixák s fousama bashismus netoleruje a ví proč.
Stejné tlachy jsem slýchával už před 20 lety na adresu PHP. Realita je taková, že skripty napsané pro bash, jsem zatím kvůli změnám v syntaxi přepisovat nemusel a pořád fungují.
Přiznám se, že jsem pak čučel jako puk, když jsem ho viděl, jak se (neúspěšně) pokoušel použít kód co na něj zvracel ChatGPT, místo toho, aby se na chvíli začetl do manuálu.Ano, člověk musí při práci s AI obecně počítat s tím, že poskytnutá odpověď může být špatně. Ne vždy člověk, který daný problém řeší, má přehled že existuje stručná/jasná/výstižná dokumentace obsahující popis řešení, nebo se k ní jednoduše neprokliká z web search. Evidentně pro daného člověka je linux jen prostředek, ne cíl. U sebe poslední dobou sleduji posun, od google + stackoverflow -> k AI. Např. perplexity - kde se můžu zeptat normální řečí/větou a dostanu odpověď plus případně odkazy kde studovat dále. A sleduju u sebe zvýšení produktivity - úkoly co bych dříve řešil několik hodin či dní, mám hotové a otestované za 10 minut (i s opravením případné chyby z výstupu od AI).
Odpovídal jsem už včera, ale zřejmě jsem se trefil do nějakého okna, tak to vkládám až dnes:
A sleduju u sebe zvýšení produktivity - úkoly co bych dříve řešil několik hodin či dní, mám hotové a otestované za 10 minut (i s opravením případné chyby z výstupu od AI).
Práci to usnadní, pokud formulace zadání nebo příprava dat nezabere víc času než samotná realizace. Babrám se už třetí měsíc s jedním skriptem. Nejvíc času totiž nezabírá samotné naprgání skriptu, ale manuál a nápověda, aby i hlupák jako RealJ pochopil jak se s tím dělá a k čemu je to dobré.
Je to editor asciicastu, jaký jsem postrádal a už druhý měsíc si myslím, že jsem s tím už skoro u konce, ale pokaždé se – obyvkle když jsem aktualizoval nápovědu – našlo něco, kvůli čemu stálo za to půlku kódu zase rozdrbat a udělat jinak.
Jak jsem tak koukal do gitu, Marcin Kulik, který je autor asciinemy, je na tom podobně. Ale nedělá na tom tři měsíce jako já, ale už 12 let. Začal to prgat v Pythonu, pak to přepsal do Go, pak se vrátil zase k Pythonu a současnou verzi přepsal do Rustu. Já používám jen blbý Bash. Rozdíl je v tom že pro kompilaci asciinemy je potřeba upgradovat GLIBC, doinstalovat Cargo a výsledná binárka má 13MB, kdežto ten můj skript má 360KB, je v něm komplet dokumentace i nápověda a distribuovat se bude asciicastem, a tomu jsou přizpůsobené i ukázkové příklady použití.
Pokud jde o věci dělané s využitím AI. Musel bych vidět konkrétní ukázku jakým způsobem to děláš. Já dělám věci podle toho, jak si představuji že by měly fungovat a dost dobře si nedokáži představit, jak do toho integrovat kód generovaný přes AI, která mi do hlavy nevidí. Člověka totiž napadají i věci silně nepravděpodobné a právě ty se snažím ošetřit.
Podle stejného mustru jsem udělal v minulosti také AccessControl a nevím o tom, že by se někomu podařilo na chráněnou stránku dostat tím, že by našel skulinu, kterou jsem neošetřil, dříve než já. Ale je pravdou, že mně stačí, když to funguje jak má.
Alesi, cetl jsem tvou dokumentaci
Jo? A kde?
Proč bych se obtěžoval řidičákem, když nemám potřebu a zanedlouho to odřídí krysa, kterou to baví. Ale ty musíš dát bacha aby tě nějaká nesmetla.
Trpíš selektivním čtením, víš o tom? Nedělám zásadně věci které dělat nechci a které vyhodnotím jako zbytečné. Jo kdybych bydlel v prdeli světa jako ty, nic jiného by nezbývalo. Jenže Ostrava a Praha jsou normální evropská města, kde funguje MHD spojená železnicí. A za tu dobu než by ses probil s tou svojí plechovkou z Prahy do OV, si něco přečtu, nebo se vyspím.
Do práce stejně chodím pěšky, tak jako žena, která si vydržuje auto, protože ho sem tam používá. Podle mne by sice bylo výhodnější si ho jen v případě potřeby půjčit, ale ona je konzerva a na to co máme je zvyklá.