Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
že MS Windows nepoužívá stejné konce řádků jako Linux.Na Didaktiku jsem měl CR, na *nixech LF, ale maloměk používá oba, protože je to splácanina ukradená všude možně
urxvt + tmux = 15 let na UTF-8
Na všech platformách.
Bash je taková wokelgbtq-- úchylka, opravdový unixák s fousama bashismus netoleruje a ví proč.
Bash je taková wokelgbtq-- úchylka, opravdový unixák s fousama bashismus netoleruje a ví proč.
Stejné tlachy jsem slýchával už před 20 lety na adresu PHP. Realita je taková, že skripty napsané pro bash, jsem zatím kvůli změnám v syntaxi přepisovat nemusel a pořád fungují.
Přiznám se, že jsem pak čučel jako puk, když jsem ho viděl, jak se (neúspěšně) pokoušel použít kód co na něj zvracel ChatGPT, místo toho, aby se na chvíli začetl do manuálu.Ano, člověk musí při práci s AI obecně počítat s tím, že poskytnutá odpověď může být špatně. Ne vždy člověk, který daný problém řeší, má přehled že existuje stručná/jasná/výstižná dokumentace obsahující popis řešení, nebo se k ní jednoduše neprokliká z web search. Evidentně pro daného člověka je linux jen prostředek, ne cíl. U sebe poslední dobou sleduji posun, od google + stackoverflow -> k AI. Např. perplexity - kde se můžu zeptat normální řečí/větou a dostanu odpověď plus případně odkazy kde studovat dále. A sleduju u sebe zvýšení produktivity - úkoly co bych dříve řešil několik hodin či dní, mám hotové a otestované za 10 minut (i s opravením případné chyby z výstupu od AI).
Odpovídal jsem už včera, ale zřejmě jsem se trefil do nějakého okna, tak to vkládám až dnes:
A sleduju u sebe zvýšení produktivity - úkoly co bych dříve řešil několik hodin či dní, mám hotové a otestované za 10 minut (i s opravením případné chyby z výstupu od AI).
Práci to usnadní, pokud formulace zadání nebo příprava dat nezabere víc času než samotná realizace. Babrám se už třetí měsíc s jedním skriptem. Nejvíc času totiž nezabírá samotné naprgání skriptu, ale manuál a nápověda, aby i hlupák jako RealJ pochopil jak se s tím dělá a k čemu je to dobré.
Je to editor asciicastu, jaký jsem postrádal a už druhý měsíc si myslím, že jsem s tím už skoro u konce, ale pokaždé se – obyvkle když jsem aktualizoval nápovědu – našlo něco, kvůli čemu stálo za to půlku kódu zase rozdrbat a udělat jinak.
Jak jsem tak koukal do gitu, Marcin Kulik, který je autor asciinemy, je na tom podobně. Ale nedělá na tom tři měsíce jako já, ale už 12 let. Začal to prgat v Pythonu, pak to přepsal do Go, pak se vrátil zase k Pythonu a současnou verzi přepsal do Rustu. Já používám jen blbý Bash. Rozdíl je v tom že pro kompilaci asciinemy je potřeba upgradovat GLIBC, doinstalovat Cargo a výsledná binárka má 13MB, kdežto ten můj skript má 360KB, je v něm komplet dokumentace i nápověda a distribuovat se bude asciicastem, a tomu jsou přizpůsobené i ukázkové příklady použití.
Pokud jde o věci dělané s využitím AI. Musel bych vidět konkrétní ukázku jakým způsobem to děláš. Já dělám věci podle toho, jak si představuji že by měly fungovat a dost dobře si nedokáži představit, jak do toho integrovat kód generovaný přes AI, která mi do hlavy nevidí. Člověka totiž napadají i věci silně nepravděpodobné a právě ty se snažím ošetřit.
Podle stejného mustru jsem udělal v minulosti také AccessControl a nevím o tom, že by se někomu podařilo na chráněnou stránku dostat tím, že by našel skulinu, kterou jsem neošetřil, dříve než já. Ale je pravdou, že mně stačí, když to funguje jak má.
Alesi, cetl jsem tvou dokumentaci
Jo? A kde?
Proč bych se obtěžoval řidičákem, když nemám potřebu a zanedlouho to odřídí krysa, kterou to baví. Ale ty musíš dát bacha aby tě nějaká nesmetla.
Trpíš selektivním čtením, víš o tom? Nedělám zásadně věci které dělat nechci a které vyhodnotím jako zbytečné. Jo kdybych bydlel v prdeli světa jako ty, nic jiného by nezbývalo. Jenže Ostrava a Praha jsou normální evropská města, kde funguje MHD spojená železnicí. A za tu dobu než by ses probil s tou svojí plechovkou z Prahy do OV, si něco přečtu, nebo se vyspím.
Do práce stejně chodím pěšky, tak jako žena, která si vydržuje auto, protože ho sem tam používá. Podle mne by sice bylo výhodnější si ho jen v případě potřeby půjčit, ale ona je konzerva a na to co máme je zvyklá.
Tiskni
Sdílej: