Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
že MS Windows nepoužívá stejné konce řádků jako Linux.Na Didaktiku jsem měl CR, na *nixech LF, ale maloměk používá oba, protože je to splácanina ukradená všude možně
A narazil dotyčný student třeba na znak konce souboru? ^D a ^Z...
urxvt + tmux = 15 let na UTF-8
Na všech platformách.
Bash je taková wokelgbtq-- úchylka, opravdový unixák s fousama bashismus netoleruje a ví proč.
Bash je taková wokelgbtq-- úchylka, opravdový unixák s fousama bashismus netoleruje a ví proč.
Stejné tlachy jsem slýchával už před 20 lety na adresu PHP. Realita je taková, že skripty napsané pro bash, jsem zatím kvůli změnám v syntaxi přepisovat nemusel a pořád fungují.
Přiznám se, že jsem pak čučel jako puk, když jsem ho viděl, jak se (neúspěšně) pokoušel použít kód co na něj zvracel ChatGPT, místo toho, aby se na chvíli začetl do manuálu.Ano, člověk musí při práci s AI obecně počítat s tím, že poskytnutá odpověď může být špatně. Ne vždy člověk, který daný problém řeší, má přehled že existuje stručná/jasná/výstižná dokumentace obsahující popis řešení, nebo se k ní jednoduše neprokliká z web search. Evidentně pro daného člověka je linux jen prostředek, ne cíl. U sebe poslední dobou sleduji posun, od google + stackoverflow -> k AI. Např. perplexity - kde se můžu zeptat normální řečí/větou a dostanu odpověď plus případně odkazy kde studovat dále. A sleduju u sebe zvýšení produktivity - úkoly co bych dříve řešil několik hodin či dní, mám hotové a otestované za 10 minut (i s opravením případné chyby z výstupu od AI).
Odpovídal jsem už včera, ale zřejmě jsem se trefil do nějakého okna, tak to vkládám až dnes:
A sleduju u sebe zvýšení produktivity - úkoly co bych dříve řešil několik hodin či dní, mám hotové a otestované za 10 minut (i s opravením případné chyby z výstupu od AI).
Práci to usnadní, pokud formulace zadání nebo příprava dat nezabere víc času než samotná realizace. Babrám se už třetí měsíc s jedním skriptem. Nejvíc času totiž nezabírá samotné naprgání skriptu, ale manuál a nápověda, aby i hlupák jako RealJ pochopil jak se s tím dělá a k čemu je to dobré.
Je to editor asciicastu, jaký jsem postrádal a už druhý měsíc si myslím, že jsem s tím už skoro u konce, ale pokaždé se – obyvkle když jsem aktualizoval nápovědu – našlo něco, kvůli čemu stálo za to půlku kódu zase rozdrbat a udělat jinak.
Jak jsem tak koukal do gitu, Marcin Kulik, který je autor asciinemy, je na tom podobně. Ale nedělá na tom tři měsíce jako já, ale už 12 let. Začal to prgat v Pythonu, pak to přepsal do Go, pak se vrátil zase k Pythonu a současnou verzi přepsal do Rustu. Já používám jen blbý Bash. Rozdíl je v tom že pro kompilaci asciinemy je potřeba upgradovat GLIBC, doinstalovat Cargo a výsledná binárka má 13MB, kdežto ten můj skript má 360KB, je v něm komplet dokumentace i nápověda a distribuovat se bude asciicastem, a tomu jsou přizpůsobené i ukázkové příklady použití.
Pokud jde o věci dělané s využitím AI. Musel bych vidět konkrétní ukázku jakým způsobem to děláš. Já dělám věci podle toho, jak si představuji že by měly fungovat a dost dobře si nedokáži představit, jak do toho integrovat kód generovaný přes AI, která mi do hlavy nevidí. Člověka totiž napadají i věci silně nepravděpodobné a právě ty se snažím ošetřit.
Podle stejného mustru jsem udělal v minulosti také AccessControl a nevím o tom, že by se někomu podařilo na chráněnou stránku dostat tím, že by našel skulinu, kterou jsem neošetřil, dříve než já. Ale je pravdou, že mně stačí, když to funguje jak má.
Alesi, cetl jsem tvou dokumentaci
Jo? A kde?
Proč bych se obtěžoval řidičákem, když nemám potřebu a zanedlouho to odřídí krysa, kterou to baví. Ale ty musíš dát bacha aby tě nějaká nesmetla.
Trpíš selektivním čtením, víš o tom? Nedělám zásadně věci které dělat nechci a které vyhodnotím jako zbytečné. Jo kdybych bydlel v prdeli světa jako ty, nic jiného by nezbývalo. Jenže Ostrava a Praha jsou normální evropská města, kde funguje MHD spojená železnicí. A za tu dobu než by ses probil s tou svojí plechovkou z Prahy do OV, si něco přečtu, nebo se vyspím.
Do práce stejně chodím pěšky, tak jako žena, která si vydržuje auto, protože ho sem tam používá. Podle mne by sice bylo výhodnější si ho jen v případě potřeby půjčit, ale ona je konzerva a na to co máme je zvyklá.
Tiskni
Sdílej: