Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Když jsem psal minulý blogpost o kormidelníkovi co najel s lodí Macromedia na útesy Adobe, už jsem měl rozepsaný blogpost jiný. Na jiné téma, ale když už Karkar dal průchod své zvědavosti, pastnu sem jeho úvodní část.
Víte co je na palici? Když se textový obsah terminálové konzole konvertuje do bitmapy a následně publikuje jako animovaný gif, nebo video. Fakt to nechápu, když už víc jak 10 let existuje aplikace, co umí nahrávat a přehrávat události z terminálu do tzv. asciicastu, který lze pauznout, přehrávat tam i zpět, zatím co animované PNG, GIF, ba ani to pitomé animované SVG se během přehrávání nijak ovládat nedají.
Ty bitmapové formáty fungují v podstatě jako klasická plošková animace. Okno terminálu je na pozadí a to v pravidelném intervalu překrývají průhledné vrstvy. Pokud někoho zajímá jak to vypadá, doporučuji otevřít odkazovaný animovaný soubor demo.gif v editoru GIMP. Má 212 vrstev a pozadí se překreslí asi čtyřikrát. Jenže i když je to fakt dobře udělaný animovaný GIF, furt má skoro 15MB! Originální asciicast, který najdete v repozitáři agg má 1,8MB.
Proto mne tak nadchly možnosti aplikace asciinema a dost mne překvapuje, jak málo lidí o ní ví. Dokonce i na tomhle webu pochází většina zmínek ode mne:
A na konkurečním webu root.cz není ani to. Posuďte sami:
O podobných aplikacích, termtosvg a termsvg je na českých portálech, včetně počítačového bulváru zive.cz povědomí čistá nula, proto jsem také váhal má-li vůbec smysl se tady někoho ptát, jestli náhodou neví, jakým způsobem lze z animovaného SVG vyexportovat jeden frame.
Animované SVG, vygenerované přes termsvg má totiž 24MB. A během přehrávání vypadá zrovna tohle upřímně řečeno dost hrozně, ale je to SVG. Jinak je to stejným drátem do oka, jako u těch bitmapový formátů. Animované SVG lze totiž udělat mnoha způsoby a neeexistuje pro to žádný univerzální standard, který by se dal implementovat do Inkscape. Takže když to SVG otevřete v Inkscape, uvidíte jen výchozí frame.
Obě zmíněné aplikace totiž řeší animaci přes jednoduchou transformaci. Jako když si promítáte diáky. Na plátno (terminál) se promítá obsah rámců. Rozdíl je pouze v tom, že termtosvg má zásobník v ose Y, zatím co termsvg v ose X. V atributu animate-duration je celkový čas záznamu a přes keyframes se v pravidelných intervalech volá funkce, která posouvá jednotlivé objekty na „plátno”.
Každý snímek obsahuje plný obsah okna, proto je to SVG tak velké. Jenže jsem nenašel nic přes co by se dalo říct – vyplivni mi snímek, který je vidět v čase T. No tak jsem si holt vyrobil kromě asciiframe (CLI editor asciicastu) také skript svgframe, který to pro mne udělá, ale ještě ani jedno z toho ještě nemá finální podobu. Nicméně, pokud to někoho zajímá více o tom píšu na své wiki.
Tiskni
Sdílej:
už víc jak 10 let existuje aplikace, co umí nahrávat a přehrávat události z termináluCo já vím, tak takové věci uměl linux odjakživa. Na unixech je ta fičura prý už od roku 1979. Kdybych ale potřeboval zachovat vizuální kvalitu nebo bych to chtěl přehrávat někde kde není normální terminál, nahrál bych to okno ffmpegem a hotovo. Minutová náhrávka má tak 5-10MB (záleží na velikosti okna a fps). Vytáhnout jeden konkrétní snímek z videa je brnkačka. Kdyby ten terminál bylo potřeba někomu ukazovat na dálku v reálném čase, takové věci myslím umí tmux. S nějakýma gifama nebo SVG se nemá cenu trápit.
Že v tom nejde krokovat dozadu je škoda.
To právě umí ten javascriptový přehrávač asciicastu. Proto jsem implementoval ten widget. A umí to i značky, takže nemusíš tápat když v tom hledáš nějakou konkrétní operaci.
No stejně si moc neumím představit naco by se to kromě hraní si dalo použít.
Mimo jiné jako doplněk toho textu. Podívej se kupř. na ten můj odkazovaný diskuzní příspěvek ohledně toho záznamu jak komunikuje curl.
Na výuku je nejlepší obyčejný prohledávatelný text s ukázkovýma příkladama a případně doplňkovým komentářem.
Na výuku snad, ale já potřebuji dokumentovat postupy. Tak, aby je byli schopni zopakovat a pochopit i lidé co se primárně nevěnují IT. Výhodou asciicastu je také to, že si mohu nahrávat co dělám a zpětně si to přehrát, když se k tomu po letech potřebuji vrátit, nebo to chci zdokumentovat tou formou, o jaké se zmiňuješ.
Přečti si diskuzi co probíhá na rootu na téma Poměr cena vs. výkon u seniorních vývojářů.
No. Tak já jsem nastoupil v roce 2008 do černé díry. Předávka proběhla tak, že mi předchůdce předal (bez vysvětlení) několik listů potištěného papíru, oznámil že se stroje laboratorní infrastruktury virtualizují přes XEN a zmizel. Nebyl nikdo, kdo by měl komplexní přehled o IT infrastruktuře celé katedry. Každý znal jen ten svůj kousek mozaiky. Takže první rok, jsem chodil jak v pohádce o kohoutkovi a slepičce abych si ji složil sám.
Bohužel je zcela běžné, že se lidé nahrazují bez toho, že by docházelo k nějakému předání know-how. Když jsem odcházel z úřadu, moc se divili, proč je na to místo pouze jeden zájemce – můj kámoš. Vůbec jim nedošlo, jak moc se toho za těch 5 let změnilo. Já nastupoval na místo webmastera. A za mne hledali administrátora virtualizované citrixové farmy. On byl zvýhodněn jenom tím, že měl mimo představy co ta práce obnáší také moje telefonní číslo.
Podle mne dobrému „seniorovi” záleží na tom, aby „juniory” vytáhnul co nejrychleji na svou úroveň. A kvalitní „junior” nepohrdá cizími zkušenostmi.
Uživatel MalyTomi se v té diskuzi také ptá: „Prosim ta, ako sa predpovedat, co bude o 10-15 rokov? hlavne co sa tyka IT oblasti?”.
Tak já následující tři roky hledal optimální řešení. A to co jsem našel, jede od roku 2012. Tj. 12 let s tím, že jsem ho – podle potřeby a aktuálních požadavků dál rozvíjel. Takže jak vidno, předvídat se to dá. Kdybych na samém počátku nemyslel do budoucna, tak by to nešlo. A OpenIntranet na úřadě jede už 20 let, i když se dnes využívá primárně už jen na monitoring aktuální přítomnosti zaměstnanců, protože větší část IT agendy už převzal Magistrát.
Problém je ale jinde. A to mělo být i původní téma tohoto blogpostu.
Jestli potrebujes spustit terminal pak neco delas.Dej mu přečíst tohle: https://jug.cz/1409-3/ https://www.root.cz/clanky/komiks-karluv-guru/
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
