Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.
Předpokládám, že každý z vás někdy setkal s jednoduchými obrázky, tabulkami či schématy co byly nakresleny pomoci ASCII znaků. K jejich vytvoření není třeba nic než textový editor s neproporcionálním fontem. Ovšem s utilitou, jako je asciio, lze taková schémata tvořit a upravovat rychleji a snáz.
Své poznámky píšu do plain textu, u kterého používám při formátování wiki syntaxi. Můj oblíbený editor geany totiž umí z nadpisů v postranním panelu generovat stromovou strukturu, která mi výrazně usnadňuje orientaci v obsahu.
Má to tu výhodu, že mohu k editaci použít i libovolný z editorů se kterými se pracuje v terminálu (mcedit, vim, nano, aj.). V takto zpracovaných poznámkách není problém snadno a rychle něco najít. Když si nemohu ihned vzpomenout ve kterém souboru něco mám, stačí na ně vypustit grep s jednoduchým vzorkem, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že se v příslušném kontextu vyskytnul. A pro rychlé pročtení, spojené s vyhledáváním v obsahu pak stačí pouhý less.
Čas od času si v nich pro lepší názornost tvořím i jednoduché tabulky a schémata. A přesně k tomuto účelu se skvěle se hodí asciio. Aplikace je napsaná perlu a využívá GTK2, tudíž vyžaduje okenní prostředí X serveru, což má ale tu výhodu, že vytvořené ASCII obrázky lze kopírovat z a do plain textu přes schránku.
Výhodné je především to, že asciio není normální textový editor, ale kompozitor, kde jednotlivé ASCII prvky představují objekty, které lze libovolně přesouvat a podle potřeby modifikovat.
-.-.-..-.-.-
.-------------. ) (
| Zdravím vás | -| - - |-
| z prostředí | |I|_(_)(_)_|I|
| asciio | -| /\ |-
'-------------\ | ( ) |
\_ | |
|________|
/__/\__/\__\
/ | \| \
Více o tom jak se aplikace používá najdete na stránce o asciio na mé wiki
Mám celou řadu rozepsaných blogpostů a publikuji je obvykle až pokud jsou alespoň částečně ve stavu kdy začnou mít hlavu i patu. I tak to ale znamená, že jejich obsah musel být vždy přizpůsoben omezeným možnostem tohoto portálu. To se pochopitelně netýkálo blogů, které měly za cíl pouze vyvolat diskuzi.
U minulého blogpostu o aplikaci rmlint jsem měl upřímnou snahu, aby byl obsah pokud možno identický s obsahem stránky rmlint na mé wiki, což ale (díky omezeným možnostem abclinuxu) vedlo k tomu, že jsem to ani zdaleka nemohl napsat tak, jak jsem si představoval.
Wiki, na kterou odkazuje link asciio si spravuji sám, tudíž není problém implementovat cokoliv co se mi hodí. Ostatně to uvidíte, až budu hotov s blogpostem o aplikaci asciinema, který mám rozepsaný.
Proto jsem se rozhodl začít psát blogposty tohoto typu jako anotace. S tím, že ten ten kdo bude mít zájem, se dozví víc na odkazované stránce.
Tiskni
Sdílej: