Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.
Předpokládám, že každý z vás někdy setkal s jednoduchými obrázky, tabulkami či schématy co byly nakresleny pomoci ASCII znaků. K jejich vytvoření není třeba nic než textový editor s neproporcionálním fontem. Ovšem s utilitou, jako je asciio, lze taková schémata tvořit a upravovat rychleji a snáz.
Své poznámky píšu do plain textu, u kterého používám při formátování wiki syntaxi. Můj oblíbený editor geany totiž umí z nadpisů v postranním panelu generovat stromovou strukturu, která mi výrazně usnadňuje orientaci v obsahu.
Má to tu výhodu, že mohu k editaci použít i libovolný z editorů se kterými se pracuje v terminálu (mcedit, vim, nano, aj.). V takto zpracovaných poznámkách není problém snadno a rychle něco najít. Když si nemohu ihned vzpomenout ve kterém souboru něco mám, stačí na ně vypustit grep s jednoduchým vzorkem, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že se v příslušném kontextu vyskytnul. A pro rychlé pročtení, spojené s vyhledáváním v obsahu pak stačí pouhý less.
Čas od času si v nich pro lepší názornost tvořím i jednoduché tabulky a schémata. A přesně k tomuto účelu se skvěle se hodí asciio. Aplikace je napsaná perlu a využívá GTK2, tudíž vyžaduje okenní prostředí X serveru, což má ale tu výhodu, že vytvořené ASCII obrázky lze kopírovat z a do plain textu přes schránku.
Výhodné je především to, že asciio není normální textový editor, ale kompozitor, kde jednotlivé ASCII prvky představují objekty, které lze libovolně přesouvat a podle potřeby modifikovat.
-.-.-..-.-.-
.-------------. ) (
| Zdravím vás | -| - - |-
| z prostředí | |I|_(_)(_)_|I|
| asciio | -| /\ |-
'-------------\ | ( ) |
\_ | |
|________|
/__/\__/\__\
/ | \| \
Více o tom jak se aplikace používá najdete na stránce o asciio na mé wiki
Mám celou řadu rozepsaných blogpostů a publikuji je obvykle až pokud jsou alespoň částečně ve stavu kdy začnou mít hlavu i patu. I tak to ale znamená, že jejich obsah musel být vždy přizpůsoben omezeným možnostem tohoto portálu. To se pochopitelně netýkálo blogů, které měly za cíl pouze vyvolat diskuzi.
U minulého blogpostu o aplikaci rmlint jsem měl upřímnou snahu, aby byl obsah pokud možno identický s obsahem stránky rmlint na mé wiki, což ale (díky omezeným možnostem abclinuxu) vedlo k tomu, že jsem to ani zdaleka nemohl napsat tak, jak jsem si představoval.
Wiki, na kterou odkazuje link asciio si spravuji sám, tudíž není problém implementovat cokoliv co se mi hodí. Ostatně to uvidíte, až budu hotov s blogpostem o aplikaci asciinema, který mám rozepsaný.
Proto jsem se rozhodl začít psát blogposty tohoto typu jako anotace. S tím, že ten ten kdo bude mít zájem, se dozví víc na odkazované stránce.
Tiskni
Sdílej: