Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.
Předpokládám, že každý z vás někdy setkal s jednoduchými obrázky, tabulkami či schématy co byly nakresleny pomoci ASCII znaků. K jejich vytvoření není třeba nic než textový editor s neproporcionálním fontem. Ovšem s utilitou, jako je asciio, lze taková schémata tvořit a upravovat rychleji a snáz.
Své poznámky píšu do plain textu, u kterého používám při formátování wiki syntaxi. Můj oblíbený editor geany totiž umí z nadpisů v postranním panelu generovat stromovou strukturu, která mi výrazně usnadňuje orientaci v obsahu.
Má to tu výhodu, že mohu k editaci použít i libovolný z editorů se kterými se pracuje v terminálu (mcedit, vim, nano, aj.). V takto zpracovaných poznámkách není problém snadno a rychle něco najít. Když si nemohu ihned vzpomenout ve kterém souboru něco mám, stačí na ně vypustit grep s jednoduchým vzorkem, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že se v příslušném kontextu vyskytnul. A pro rychlé pročtení, spojené s vyhledáváním v obsahu pak stačí pouhý less.
Čas od času si v nich pro lepší názornost tvořím i jednoduché tabulky a schémata. A přesně k tomuto účelu se skvěle se hodí asciio. Aplikace je napsaná perlu a využívá GTK2, tudíž vyžaduje okenní prostředí X serveru, což má ale tu výhodu, že vytvořené ASCII obrázky lze kopírovat z a do plain textu přes schránku.
Výhodné je především to, že asciio není normální textový editor, ale kompozitor, kde jednotlivé ASCII prvky představují objekty, které lze libovolně přesouvat a podle potřeby modifikovat.
-.-.-..-.-.-
.-------------. ) (
| Zdravím vás | -| - - |-
| z prostředí | |I|_(_)(_)_|I|
| asciio | -| /\ |-
'-------------\ | ( ) |
\_ | |
|________|
/__/\__/\__\
/ | \| \
Více o tom jak se aplikace používá najdete na stránce o asciio na mé wiki
Mám celou řadu rozepsaných blogpostů a publikuji je obvykle až pokud jsou alespoň částečně ve stavu kdy začnou mít hlavu i patu. I tak to ale znamená, že jejich obsah musel být vždy přizpůsoben omezeným možnostem tohoto portálu. To se pochopitelně netýkálo blogů, které měly za cíl pouze vyvolat diskuzi.
U minulého blogpostu o aplikaci rmlint jsem měl upřímnou snahu, aby byl obsah pokud možno identický s obsahem stránky rmlint na mé wiki, což ale (díky omezeným možnostem abclinuxu) vedlo k tomu, že jsem to ani zdaleka nemohl napsat tak, jak jsem si představoval.
Wiki, na kterou odkazuje link asciio si spravuji sám, tudíž není problém implementovat cokoliv co se mi hodí. Ostatně to uvidíte, až budu hotov s blogpostem o aplikaci asciinema, který mám rozepsaný.
Proto jsem se rozhodl začít psát blogposty tohoto typu jako anotace. S tím, že ten ten kdo bude mít zájem, se dozví víc na odkazované stránce.
Tiskni
Sdílej: