Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Mezi nejpoužívanější terminálové aplikace patří jednoduché utility pro stránkování, které přes proměnnou prostředí PAGER umí v duchu UNIXu využít spousta dalších programů. K programům more, less a most existuje pro milovníky Vimu další alternativa, vimpager.
Volal mi jeden známý, že když jsem něco udělal pro něj, udělá teď on něco pro mne. Ještě se mě stačil zeptat zda mám nějaké úvěry nebo životní pojistku a už jsme měli domluvenou schůzku. Podrobnější informace povědět nechtěl, ale už jsem trochu tušil.
Musím se vám s něčím svěřit. Objevil jsem nedávno věc, která mě hluboce zasáhla. Nikdy jsem moc na seriály nebyl. Viděl jsem je jen jako manufakturu na dojení peněz, obzvláště ty hodně natahované, avšak vyjímka potvrzuje pravidlo. Píšu a ještě chvíli bych chtěl psát o serálu Dexter. Díky s0 mu můžu říkat epesní seriál!
Možná už jste někdy dumali nad tím, jak si na serveru zprovoznit službu, která vytváří náhledy webových stránek. V poradně je několik dotazů na toto téma, ale žádná kloudná odpověď. S radostí vám tedy můžu oznámit, že jsem na to konečně přišel.
Měl bych se sice šrotit na zkoušky a psát zápočtové programy, ale je to taková nuda... A tak bezcílně brouzdám webem a dnes se mi konečně podařilo najít něco zajímavého. Vždycky jsem si lámal hlavu, jaký mají u Googlů systém pojmenování bloků map a světe div se, dneska jsem to našel úplně náhodou v blogu jednoho machra z Francie.
Jak doma tak tady na ABCLinuxu se ozývají hlasy, že GNOME má ve výchozím nastavení moc velké ikony, toolbary, menu atd. Málo místa potom zůstává na hlavní část okna, kde je otevřený nějaký "dokument". Udělal jsem si proto co nejvíce praktické téma. Není to nic pro estéty, ti ať zavřou oči.
Líbí se mi projekty jako je Einstein@Home. Počítače se doma nudí, tak proč ten výkon nevěnovat na nějaké šlechetné účely. Nedávo se mi do rukou dostal počítač s dvoujádrovým Xeonem. Jiný počítač s více jádry némám, tak jsem byl zvědavý, jak mu pujde počítat einsteinovy workunity.
Jsem happy! Napsal jsem svůj první program nad GTK#. Nejde o nic převratného, jde o hru, screen shot tady a Mono Develop projekt i s přeloženou "binárkou" zde.
V .NETu už programuju delší dobu, ale okna jsem dělal pouze s Windows.Forms, které nejsou ještě v Monu doimplementovány.
API GTK# mi připadá elegantnější. Méně kódu více muziky. Vytváření layoutů okna pomocí tabulek, VBoxů, Hboxů je pěkné. Člověk roztáhne okno a prvky na něm se mu přizpůsobí.
Kdo tomu rozumí může omrknout zdroják a zkritizovat co dělám špatně, rád se polepším.