Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Mezi nejpoužívanější terminálové aplikace patří jednoduché utility pro stránkování, které přes proměnnou prostředí PAGER umí v duchu UNIXu využít spousta dalších programů. K programům more, less a most existuje pro milovníky Vimu další alternativa, vimpager.
Volal mi jeden známý, že když jsem něco udělal pro něj, udělá teď on něco pro mne. Ještě se mě stačil zeptat zda mám nějaké úvěry nebo životní pojistku a už jsme měli domluvenou schůzku. Podrobnější informace povědět nechtěl, ale už jsem trochu tušil.
Musím se vám s něčím svěřit. Objevil jsem nedávno věc, která mě hluboce zasáhla. Nikdy jsem moc na seriály nebyl. Viděl jsem je jen jako manufakturu na dojení peněz, obzvláště ty hodně natahované, avšak vyjímka potvrzuje pravidlo. Píšu a ještě chvíli bych chtěl psát o serálu Dexter. Díky s0 mu můžu říkat epesní seriál!
Možná už jste někdy dumali nad tím, jak si na serveru zprovoznit službu, která vytváří náhledy webových stránek. V poradně je několik dotazů na toto téma, ale žádná kloudná odpověď. S radostí vám tedy můžu oznámit, že jsem na to konečně přišel.
Měl bych se sice šrotit na zkoušky a psát zápočtové programy, ale je to taková nuda... A tak bezcílně brouzdám webem a dnes se mi konečně podařilo najít něco zajímavého. Vždycky jsem si lámal hlavu, jaký mají u Googlů systém pojmenování bloků map a světe div se, dneska jsem to našel úplně náhodou v blogu jednoho machra z Francie.
Jak doma tak tady na ABCLinuxu se ozývají hlasy, že GNOME má ve výchozím nastavení moc velké ikony, toolbary, menu atd. Málo místa potom zůstává na hlavní část okna, kde je otevřený nějaký "dokument". Udělal jsem si proto co nejvíce praktické téma. Není to nic pro estéty, ti ať zavřou oči.
Líbí se mi projekty jako je Einstein@Home. Počítače se doma nudí, tak proč ten výkon nevěnovat na nějaké šlechetné účely. Nedávo se mi do rukou dostal počítač s dvoujádrovým Xeonem. Jiný počítač s více jádry némám, tak jsem byl zvědavý, jak mu pujde počítat einsteinovy workunity.
Jsem happy! Napsal jsem svůj první program nad GTK#. Nejde o nic převratného, jde o hru, screen shot tady a Mono Develop projekt i s přeloženou "binárkou" zde.
V .NETu už programuju delší dobu, ale okna jsem dělal pouze s Windows.Forms, které nejsou ještě v Monu doimplementovány.
API GTK# mi připadá elegantnější. Méně kódu více muziky. Vytváření layoutů okna pomocí tabulek, VBoxů, Hboxů je pěkné. Člověk roztáhne okno a prvky na něm se mu přizpůsobí.
Kdo tomu rozumí může omrknout zdroják a zkritizovat co dělám špatně, rád se polepším.