Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Mezi nejpoužívanější terminálové aplikace patří jednoduché utility pro stránkování, které přes proměnnou prostředí PAGER umí v duchu UNIXu využít spousta dalších programů. K programům more, less a most existuje pro milovníky Vimu další alternativa, vimpager.
Volal mi jeden známý, že když jsem něco udělal pro něj, udělá teď on něco pro mne. Ještě se mě stačil zeptat zda mám nějaké úvěry nebo životní pojistku a už jsme měli domluvenou schůzku. Podrobnější informace povědět nechtěl, ale už jsem trochu tušil.
Musím se vám s něčím svěřit. Objevil jsem nedávno věc, která mě hluboce zasáhla. Nikdy jsem moc na seriály nebyl. Viděl jsem je jen jako manufakturu na dojení peněz, obzvláště ty hodně natahované, avšak vyjímka potvrzuje pravidlo. Píšu a ještě chvíli bych chtěl psát o serálu Dexter. Díky s0 mu můžu říkat epesní seriál!
Možná už jste někdy dumali nad tím, jak si na serveru zprovoznit službu, která vytváří náhledy webových stránek. V poradně je několik dotazů na toto téma, ale žádná kloudná odpověď. S radostí vám tedy můžu oznámit, že jsem na to konečně přišel.
Měl bych se sice šrotit na zkoušky a psát zápočtové programy, ale je to taková nuda... A tak bezcílně brouzdám webem a dnes se mi konečně podařilo najít něco zajímavého. Vždycky jsem si lámal hlavu, jaký mají u Googlů systém pojmenování bloků map a světe div se, dneska jsem to našel úplně náhodou v blogu jednoho machra z Francie.
Jak doma tak tady na ABCLinuxu se ozývají hlasy, že GNOME má ve výchozím nastavení moc velké ikony, toolbary, menu atd. Málo místa potom zůstává na hlavní část okna, kde je otevřený nějaký "dokument". Udělal jsem si proto co nejvíce praktické téma. Není to nic pro estéty, ti ať zavřou oči.
Líbí se mi projekty jako je Einstein@Home. Počítače se doma nudí, tak proč ten výkon nevěnovat na nějaké šlechetné účely. Nedávo se mi do rukou dostal počítač s dvoujádrovým Xeonem. Jiný počítač s více jádry némám, tak jsem byl zvědavý, jak mu pujde počítat einsteinovy workunity.
Jsem happy! Napsal jsem svůj první program nad GTK#. Nejde o nic převratného, jde o hru, screen shot tady a Mono Develop projekt i s přeloženou "binárkou" zde.
V .NETu už programuju delší dobu, ale okna jsem dělal pouze s Windows.Forms, které nejsou ještě v Monu doimplementovány.
API GTK# mi připadá elegantnější. Méně kódu více muziky. Vytváření layoutů okna pomocí tabulek, VBoxů, Hboxů je pěkné. Člověk roztáhne okno a prvky na něm se mu přizpůsobí.
Kdo tomu rozumí může omrknout zdroják a zkritizovat co dělám špatně, rád se polepším.