Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Mezi nejpoužívanější terminálové aplikace patří jednoduché utility pro stránkování, které přes proměnnou prostředí PAGER umí v duchu UNIXu využít spousta dalších programů. K programům more, less a most existuje pro milovníky Vimu další alternativa, vimpager.
Volal mi jeden známý, že když jsem něco udělal pro něj, udělá teď on něco pro mne. Ještě se mě stačil zeptat zda mám nějaké úvěry nebo životní pojistku a už jsme měli domluvenou schůzku. Podrobnější informace povědět nechtěl, ale už jsem trochu tušil.
Musím se vám s něčím svěřit. Objevil jsem nedávno věc, která mě hluboce zasáhla. Nikdy jsem moc na seriály nebyl. Viděl jsem je jen jako manufakturu na dojení peněz, obzvláště ty hodně natahované, avšak vyjímka potvrzuje pravidlo. Píšu a ještě chvíli bych chtěl psát o serálu Dexter. Díky s0 mu můžu říkat epesní seriál!
Možná už jste někdy dumali nad tím, jak si na serveru zprovoznit službu, která vytváří náhledy webových stránek. V poradně je několik dotazů na toto téma, ale žádná kloudná odpověď. S radostí vám tedy můžu oznámit, že jsem na to konečně přišel.
Měl bych se sice šrotit na zkoušky a psát zápočtové programy, ale je to taková nuda... A tak bezcílně brouzdám webem a dnes se mi konečně podařilo najít něco zajímavého. Vždycky jsem si lámal hlavu, jaký mají u Googlů systém pojmenování bloků map a světe div se, dneska jsem to našel úplně náhodou v blogu jednoho machra z Francie.
Jak doma tak tady na ABCLinuxu se ozývají hlasy, že GNOME má ve výchozím nastavení moc velké ikony, toolbary, menu atd. Málo místa potom zůstává na hlavní část okna, kde je otevřený nějaký "dokument". Udělal jsem si proto co nejvíce praktické téma. Není to nic pro estéty, ti ať zavřou oči.
Líbí se mi projekty jako je Einstein@Home. Počítače se doma nudí, tak proč ten výkon nevěnovat na nějaké šlechetné účely. Nedávo se mi do rukou dostal počítač s dvoujádrovým Xeonem. Jiný počítač s více jádry némám, tak jsem byl zvědavý, jak mu pujde počítat einsteinovy workunity.
Jsem happy! Napsal jsem svůj první program nad GTK#. Nejde o nic převratného, jde o hru, screen shot tady a Mono Develop projekt i s přeloženou "binárkou" zde.
V .NETu už programuju delší dobu, ale okna jsem dělal pouze s Windows.Forms, které nejsou ještě v Monu doimplementovány.
API GTK# mi připadá elegantnější. Méně kódu více muziky. Vytváření layoutů okna pomocí tabulek, VBoxů, Hboxů je pěkné. Člověk roztáhne okno a prvky na něm se mu přizpůsobí.
Kdo tomu rozumí může omrknout zdroják a zkritizovat co dělám špatně, rád se polepším.