Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Tiskni
Sdílej:
Už jen pomyšlení, že je má přítelkyně jen kus nějaké organické hmoty ve mě vyvolává potřebu věřit.Co víc bys chtěl?
Co mas proti organickym hmotam?:) Puvod otazky Stvoritele tkvi v tom, ze kdybys nebyl(nebo tvoje pritelkyne) na takove urovni organizace hmoty, tak se na to ani neptas. Mas takove vedomi, protoze proste takovy jsi, nebo takovi proste jsme. Kdybychom byli jily nebo bakterie, znamenalo by to snad, ze Stvoritel neexistuje, protoze je bakterie/jil moc jednoduchy a nedovede se zeptat, jako ty?
Podle mne z dokonalosti nejakeho systemu neplyne existence super-vedomi. My to jen dokonale chapeme, resp. nechapeme a proto si utvarime v hlave logiku, ktera tu dokonalost vysvetluje. Nekdo/neco muze povazovat za dokonaly system treba jen vykyvy teploty, nekdo lidsky mozek, vesmir.
To se da prirovnat tomu, kdyz pri loterii litaji micky v bubnu a ten vylosovany micek se pak zepta sam sebe: "proc jsem byl zrovna ja vylosovanej - zna nekdo odpoved?" Jenze problem micku je ze proste na tu otazku "Existence" proste nema. Ale podle mne kdyby mel, tak si to urcite nejak interpretuje.
Kazdopadne clovek vzdycky potreboval rozumet vnejsimu svetu, aby dokazal reagovat a adaptovat se. Proto je jakakoliv interpretace sveta cloveku prospesna, pokud je prospesna - a nemusi odpovidat skutecnosti! Problem organizace viry v dnesni dobe je, ze zacina byt ne tou inspiraci/interpretaci pro cloveka, ktera pomaha, ale naopak nici.
Máš pravdu - taky jeden z pohledů na věc
Ničí co? (proč)Problem organizace viry v dnesni dobe je, ze zacina byt ne tou inspiraci/interpretaci pro cloveka, ktera pomaha, ale naopak nici.
Tim jsem chtel naznacit, ze prevazuje vice a vice negativnich dusledku organizace viry nez tech pozitivnich. Zni to sice pausalne, ale vidim to kolem sebe. Napriklad kdyz slysim nektere verici nebo verici myslitele, tak si z toho neco vezmu i ja, agnostik. Ale kdyz vidim tu (ne)kontrolavnou nenavist a fanatismus ve svete kvuli nabozenskemu presvedceni, tak to povazuju za negativni dopad organizace cirkve na lidskou spolecnost.
Nabozenska interpretace Existence ztraci pudu pod nohama a neni schopna sebereflexe. Kdyz vam nekdo rekne, ze videl vasi pritelkyni, jak vam zahnula, tak taky prestavate verit v jeji vernost - pokud to nevyresite ciste laickym a logickym zpusobem: proste si najdete toho, kdo za tim je nebo se ji zeptate(mozna je to spatnej priklad). Problem fanatiku vsech kategorii je ten, ze ti se proste neumi(vzdelani) nebo nechteji(nenavist) zeptat, pripadne najit odpoved.
Cetl jsem, co si pamatuji, alespon ve dvou zdrojich, ze zivot ve skutecnosti entropii zvetsuje. Ja si dokazu predstavit, ze za predpokladu (a) dostatecne dlouhe doby a (b)dostatecneho velkeho prostoru je mozne, abychom v dusledku fyzikalnich zakonu mohli spolu tady hovorit:)
Protoze na druhou stranu, kdyby ty dva predpoklady nebyly splnene, pak bychom spolu nemluvili. A nikdo by to neresil.
Dalsi zajimavou otazkou je, jestli tak komplikovane bytosti jako jsme my jsou "odsouzene" k temto otazkam od "pritozena". Jestli je mozne, aby existovaly bystosti slozitosti nam podobne, ale ktere se nebudou ptat na vyssi moc, ani nebudou ocekavat nekonecnost byti. Naopak budou smirene s konecnym, studenym vesmirem bez budoucnosti, s zivotem koncicim v prachu, protoze budou rozumet vzniku zivota - z nahody.
Presne tohle jsem mel take na mysli. Vira je v te ci one mire prospesna. Mozna zakladni predpoklad smyslu zivota - proc tady vubec jsem, k cemu je to dobry? Mozna vira(stesti?) je opacnym polem negativni nahody(nestesti), ktera nas ovlivnuje. A mozna je to i dusledek prirodnich zakonu - co je genialni, je i jednoduchy.
Kazdopadne ja osobne odmitam zpusob zivota postaveny na dogmatech, ktera - ac jsou nekdy uzitecna - se mouhou stat bez sebereflexe nebezpecnymi. Pochybovat a neustale upravovat/vylepsovat svuj pohled na svet - to je cesta, kterou uprednostnuju.
Cetl jsem, co si pamatuji, alespon ve dvou zdrojich, ze zivot ve skutecnosti entropii zvetsuje. Ja si dokazu predstavit, ze za predpokladu (a) dostatecne dlouhe doby a (b)dostatecneho velkeho prostoru je mozne, abychom v dusledku fyzikalnich zakonu mohli spolu tady hovorit:)
Ano, tak je to správně. Pokud nám něco nesedí, vymyslíme oslí můstek - to můžou jak věřící, tak evidentně i nevěřící. :) Spíš by to chtělo podívat se na to z větší dálky a chápat jak evoluci, tak inteligentní design _jenom_ jako teorie, které do jisté míry mohou i platit. To je moje filosofie.
PS: Že život entropii zvětšuje by bylo taky špatně, ta by měla zůstávat konstantní.