Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
firefox -screenshot http://abclinuxu.cz/ > obrazovka.png
a musí kvůli tomu člověk dělat takové ptákoviny jako spouštět speciální X server. Pro Konqueror něco takového bylo, ale nepodařilo se mi to tehdy zkompilovat.
rootem, tak má jen stejná práva, jako kterýkoli uživatel toho počítače. K čemu bude soubor /etc/passwd někomu dobrý?
/etc/passwd není žádná katastrofa – třeba na různých školních unixových nebo linuxových strojích mohou mít účet stovky nebo tisíce studentů, všichni vidí /etc/passwd, a žádný problém v tom není. Samozřejmě pokud máte server, klientům tam povolíte přístup jenom přes scp a předpokládáte tak, že nikdo kromě vás nemůže lokálně nic spustit, a pak necháte v systému takovouhle díru, je to problém – minimálně proto, že je to zjevně místo, které je zabezpečené viditelně míň, než zbytek systému, pravděpodobně tedy uniklo pozornosti správce a je vhodné pátrat tímto směrem po dalších slabinách.
všichni vidí /etc/passwd, a žádný problém v tom není.V tom máš pravdu, to bychom se museli pohybovat někde na poli špionáže, aby měla nějakou hodnotu informace, že uživatel xabcd123 má účet na daném stroji. Je to taky výhoda unixových systémů, účet může dostat širší okruh lidí, než třeba u Windows. (ale přesto, podle principu minimálních práv, není dobré vystavovat veřejně nějaká data, pokud to není potřeba)
if URL[:5] == "file:" :
print "Ani ..cu!"
return 1
if sys.argv[1][:5] ...
javascript:window.open("file://…")?
http z nějaké jiné domény, stejně to nepůjde číst.
Ale ono je problém i to obyčejné http. Když si tam někdo nechá zobrazit stránku s nějakým Flashem, přesměrováním sem tam nebo dlouhotrvajícím javascriptem, jenom to vytíží počítač a tu službu třeba nebude moci využít někdo jiný. Ale pokud máte nějaké limity na přenesená data a někdo si tam nechá stáhnout pár obrazů DVD, může s tím být už skutečný problém.
Ten výběr data JS je blokován ještě jinak – JS nesmí přistupovat k dokumentu, který je nahrán z jiné domény. Tj. i kdyby v tom framu byl jiná adresa s http z nějaké jiné domény, stejně to nepůjde číst.
To jsem nevěděl. Dobrá informace.
Ale ono je problém i to obyčejné http. Když si tam někdo nechá zobrazit stránku s nějakým Flashem, přesměrováním sem tam nebo dlouhotrvajícím javascriptem, jenom to vytíží počítač a tu službu třeba nebude moci využít někdo jiný. Ale pokud máte nějaké limity na přenesená data a někdo si tam nechá stáhnout pár obrazů DVD, může s tím být už skutečný problém.Je to složitější než jsem si myslel. Pokud si člověk bude dělat obrázky jenom pro sebe, tak to není takový problém, ale jako veřejná služba je to hodně náročné na zabezpečení. Zajímalo by mě, jak jsou chráněny podobné existující služby, třeba český http://www.thumbnails.cz/.
URL[:5] != "http:"
když už teda takhle. Stejně bych ale přidal ještě tu virtualizaci, AppArmor a hodně přísně nastavený firewall (povolit jen 80 a zakázat připojení na všechny vnitrofiremní servery).
Místo Xvfb by se použilo třeba vnc.
Ahoj, zajímavý článek..
Mam však problém, že mi první varianta s firefoxem funguje, ale pythoní skriptík už dělá problémy. Obrázek se udělá, ale ten je zdeformovaný. Pruh vpravu a dole je jakoby posunutý kus odněkud jinud.
Zkouším to v ubuntu s naběhnutým systémem.. ale to by snad vliv mít nemělo ne... ?
Nějaké nápady? změna velikosti nebo rozlišení nepomohla..
A teď mě tak napadlo, na serveru nemusí být grafická karta, že?
Bude to fungovat i bez ní ?
Tiskni
Sdílej: