Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Zástupci členských států EU se včera shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé pod zkratkou CSAM a přezdívané chat control mělo množství kritiků a dlouho nebyla pro jeho schválení dostatečná podpora. Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví v Radě EU se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech
… více »Britské herní studio Facepunch stojící za počítačovými hrami Garry's Mod a Rust uvolnilo svůj herní engine s&box (Wikipedie) jako open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT. Herní engine s&box je postavený nad proprietárním herním enginem Source 2 od společnosti Valve.
Vývoj programovacího jazyka Zig byl přesunut z GitHubu na Codeberg. Sponzoring na Every.
Stejně jako GNOME i KDE Plasma končí s X11. KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k výraznému zvýšení ochrany nezletilých na internetu, včetně zákazu vstupu na sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Legislativně nezávazná zpráva, kterou dnes odsouhlasil Evropský parlament poměrem 493 hlasů pro ku 92 proti, kromě zavedení věkové hranice 16 let pro využívání sociálních sítí, platforem pro sdílení videí či společníků s umělou inteligencí (AI) vyzývá také k zákazu … více »
Doom v KiCadu nebo na osciloskopu? Žádný problém: KiDoom: Running DOOM on PCB Traces a ScopeDoom: DOOM on an Oscilloscope via Sound Card.
V závěru minulého blogpostu jsem se zmínil o šabloně, která počítá správné hodnoty aby i při procentuálním nastavení velikosti bylo možné skládat rozdělené obrázky k sobě. Dnes bych se rád zmínil o existenci dalších pomocných šablon, které slouží k různým účelům.
To je fakt který si hodně lidí neuvědomuje.
Skutečností je, že většině lidí vyhovuje pasivní konzumace informací. Čumí na web, stejně jako na televizi a vůbec jim nepřijde na mysl, že by se na tvorbě jeho obsahu mohli také podílet. Jsou zvyklí se dívat na web jako na list papíru, kde někdo něco napsal. A většinou to taky tak funguje. Někdo něco někam napíše a pak to tam visí, a visí… dokud majitel serveru nepřestane financovat provoz a veškerý obsah jeho webu skončí v prdeli.
S MediaWiki se to má podobně, až na jeden dosti podstatný detail – a to že je od samého počátku navžena pro kooperativní práci a proto obsahuje řadu mocných nástrojů, které ji usnadňují. Její možnosti jsou tak obrovské, že si je neuvědomuje ani většina uživatelů i správců.
Pro mne je to především nástroj. Nejsem příliš systematický člověk. Vždycky mne zajímalo hodně věcí ale můj mozek přerušení nezbytné pro multitaskingové operace moc rád nemá. Podobné je to i s mojí RAM. Není tak velká, aby se tam udrželo všechno a i můj HDD už na ten objem informací nestačí. Wiki je tedy pro mne ideální nástroj, který mi pomáhá v situaci, kdy marně lovím v paměti nějaký detail.
Ovšem skutečná síla MediaWiki se projeví teprve tehdy, až na tvorbě obsahu začne participovat víc lidí, protože zprostředkuje informace těch co jsou ochotni je sdílet těm, co by se k nim jinak nikdy neměli možnost dostat.
Považuji za ohromné štěstí, že mohu spolupracovat na tvorbě obsahu s kamarádem, který to pochopil. Přispěla k tomu nečekaná životní situace, která paradoxně s koronavirem nijak nesouvisí, ačkoliv se odehrála zhruba ve stejnou dobu, kdy vypukla i současná koronavirová panika.
Měl problémy s uchem a na CT hlavy se ukázalo, že měl v hlavě nádor. Sice nezhoubný, ale okamžitá operace byla nezbytná. Kuchli ho ven, ale bez následků se to neobešlo. Podle toho co říkal, je to jako by mu v hlavě odstřeďovala prádlo bubnová pračka. Dá se s tím žít, ale ne chodit do práce, takže to skončilo invalidním důchodem. To by mu až tak nevadilo. Horší je, že s takovým handicapem se nedá dělat systematická práce, na jakou byl zvyklý. A to byl přesně ten moment, kdy přišel na chuť wiki.
Jeho koníčkem je badatelská práce. Díky tomu, že byl – na rozdíl ode mne – schopen systematické práce, napsal řadu knih, které jsou dnes cenným zdrojem informací. Jenže kniha už jednou vydaná je mrtvá. Chybu zpětně neopravíte a takové omyly se pak tradují desítky let a jen těžko se vyvrací. Obzvláště, jste-li v daném oboru považován za nejvyšší autoritu. Oproti tomu je tvorba obsahu wiki nikdy nekončící budování katedrály. Vždycky tam najdete něco co se dá vylepšit, upřesnit či opravit. A jak zjistil, v současné situaci mu hodně pomáhá, že se dá cokoliv rychle dohledat. A díky tomu, že do toho paralelně hrabu já, nemusí všechno sám dotahovat. Vzájemně se doplňujeme. A moje změny ho zas upozorňují na to co by se hodilo doplnit. Nesmírně tím stoupla naše produktivita práce. Pokud vás to zajímá, můžete se podívat na WikiApiary, kde si můžete zobrazit graf nově založených stránek a článků. Během pouhého půl roku se počet stránek zvednul o 4 tisíce (z původních 11 tisíc). Naše spolupráce ale toho přinesla víc než prudký nárůst obsahu.
Díky naší spolupráci jsem se mohl více soustředit na psaní technických manuálů, s postupy jak co dělat. A také vznikly i nové šablony, které jsou pro naši wiki specifické, i když je pochopitelně může použít i kdokoliv jiný.
Kromě již v minulém blogpostu zmíněné šablony I-size, jsem vytvořil šablonu ToDo, která nám usnadňuje práci při korektuře knih. O tom, co tato korektura obnáší se rozepisuji v článku Korektury digitalizovaných knih a slovo o logice psaného textu. Podstatné je, že ověření stránky musí udělat jiný uživatel než ten, který udělal základní korekturu. Jenže v seznamu odkazů na stránky elektronické knihy v indexu nepoznáte, kterou stránku jste dělali vy a kterou někdo jiný.
Proto jsem potřeboval vytvořit šablonu, která by mi vracela pouze seznam stránek, které zpracoval někdo jiný než já. A tak vznikla šablona ToDo, která přesně tohle dělá. Přihlášenému živateli zobrazuje jen ty stránky, které nejsou dokončené a čekají na jeho ověření či zpracování. Ovšem to není jediná šablona, která byla vytvořena pouze jako pomocný nástroj.
Tuhle šablonu jsem vytvořil poté, co jsem dopsal manuálovou stránku k rozšíření AccessControl. Zajímalo mne totiž, na kolik by vyšel její překlad do angličtiny, či jiného jazyka. Se čtením anglického textu problém nemám, stylem massa bob se taky jakž takž byť za silného bolení hlavy domluvím, ale na to abych přeložil tak rozsáhlý text nemám. Čas, jazykové znalosti ani morál. Chtěl jsem tedy nabídnout, těm co si nevystačí s automatickým překladem z translatoru, aby si mohli na překlad přispět. Pokud by se s tím nechtěli poprat sami.
Ovšem u multijazyčné wiki jsou i jiné stránky, ať již přeložené, nebo čekající na překlad, u kterých mě zajímala hodnota překladu. Pokud by vás tedy zajímalo, jak vypadá použití šablony transstat, nakoukněte sem.
A taky jsem (konečně) udělal i další sofistikovanou šablonu hop, pro interaktivní linky z obsahu na kapitoly, z textu na poznámky v bibliografii, či z indexu na hesla v textu. Ani nevím, jestli má vůbec smysl něco dál vysvětlovat. Párkrát jsem to zkusil, ovšem bez úspěchu. Ale pokusím se.
Jde o to, že standardní link u MediaWiki vedou vždy na určitou konkrétní stránku – v případě elektronickýc knih je to podstránka, identifikovaná číslem. Ovšem pokud máte z těchto stránek vygenerovánu celou knihu coby singlepage dokument, je to na prd, protože vás to hodí z této stránky na onu podstránku. Na singlepage stránce je pro vás klíčová kotva a její unikátní id (o její vygenerování se stará šablona na). Jenže takový link by zas nefungoval na podstránce. Proto jsem tedy udělal šablonu, která tohle řeší.
Je to stupido. U podstránky se vygeneruje link na podstránku, za který se přilepí skok na id kotvy. A u singlepage stránky se tam vrazí jenom ten skok na id kotvy.
A úplně nakonec se zmíním o šabloně block, kterou používám na sofistikované pozicování bloků textu. Všechno podstatné obsahuje dokumentace k šabloně, takže bych tímto dnešní litanii ukončil.
Tiskni
Sdílej:
16.2.2021 14:25
randy | skóre: 21
| Hviezdoslavov
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz