Čuňačíme v MediaWiki - proč?

3.4.2015 13:34 | Přečteno: 1818× | Za vším hledej Linux | | poslední úprava: 3.4.2015 13:38

I vy jste si možná položili tuto otázku. Odpověď na tuto otázku má kořeny víc jak třicet let staré. Bylo to již za vlády komančů, co jsem si umínil, že chci svobodně sdílet informace, bez toho, abych potřeboval milostivé svolení nějakého ignoranta. Ovšem mé tehdejší technické prostředky byly velice omezené - psací stroj a kopírák. Ale byl to úsvit počítačové éry, takže vše bylo jen otázkou času.

V první polovině devadesátých let byl nahrazen kopírák xeroxem, v polovině psací stroj počítačem a na koncem devadesátých let jsem se dostal k internetu a vytvořil své první webové stránky.

Byl to pokrok, ale vyžadovalo to jistou, netriviální, sumu znalostí. A tak se začaly objevovat první CMS systémy. I já se podílel na vývoji jednoho z nich.

Od r. 2003 jsme s kamarádem vyvíjeli CMS systém pro Úřad Ostrava-Jih. Na svou dobu byl revoluční v tom, že aktivně využíval JavaScript a měl - mimo jiné - integrovaný WYSIWYG editor, který byl primárně navržen pro fungování v Mozille, takže fungoval bez ohledu na platformu. V té době totiž prakticky všechny WYSIWYG editory fungovaly pouze v IE, ale na ÚMOB Ostrava-Jih výrazně převažovaly linuxové desktopy.

I když jsem se jej, jako spoluator, snažil přimět, aby náš kód uvolnil jako opensource, musel jsem respektovat jeho právo na know-how. Neboť pro něj bylo - na rozdíl ode mne - zdrojem obživy. Marně, a tak se zvolna dostaly na výsluní jiné - v té době mnohem primitivnější - systémy, jako např. Drupal, nebo Wordpress.

Wikipedii jsem objevil v r. 2004. Od samého počátku se mi líbil její princip. Byla to ale především encyklopedie, proto mě více zaujal paralelní projekt WikiKnih, který tehdy existoval pouze v angličtině. Stránky pro Linux, byly druhou "knihou", co se tam tehdy objevila. Tou první byl manuál ke Geometrii (v češtině), který jsem přestěhoval z anglické verze Wikibooks.

V r. 2008 jsem změnil zaměstnavatele. První věc, kterou jsem rozjel na novém působišti byla wiki pro dokumentaci IT a studentské projekty. Zmínil jsem se o ní hned v úvodním blogpostu této série. A od r. 2011 píšu svoje manuály pouze tam. Tou dobou totiž Wikibooks objevili lidé, co si ji začali plést s Wikipedií a mne, jako autora, fakt nebavilo hlídat, co se kdo chystá zkurvit.

Moje wiki - moje pravidla

• Anonymní návštěvník smí obsah co se mu nabízí pouze číst a prohledávat.
• O přístupu k obsahu stránky, kterou stvořil si rozhoduje každý uživatel sám.
• Nikdo nemá právo bezdůvodně měnit, nebo mazat stránky, pokud jejich obsah sám nenapsal, nebo se na tom s jejich autorem nedomluvil.
• Každý se může do wiki zaregistrovat a podílet na tvorbě jejího obsahu, aniž by to bylo podmíněno nějakým členstvím, pracovním nebo studijním poměrem.
• Je na každém uživateli, jak s svými daty naloží. Správce wiki je pouze arbitrem, ne samovládcem.

A jak je to s tím čuňačením?

Tak především jde o nadsázku. Běžně hovoříme o prasení kódu, tak proč ne i v této souvislosti? Vylepšování možností wiki, řešení nejrůznějších problémů aj. To vše je i u wiki záležitost spojená s programováním. Rozdíl je pouze v tom, že wiki umožňuje dělat tyhle věci jak přímo na serveru na úrovni kódu - což je ovšem skutečné prasení, pokud takové věci nejsou řešeny formou rozšíření. Tak na uživatelské úrovni přímo ve wiki kódu - a to je to, co jsem nazval čuňačením.

MediaWiki je dnes velmi složitý a komplexní systém. Pochopit základy editace je rychlé a jednoduché. Ale dobrat se k sofistikovanějším věcem už tak snadné není.

Současná MediaWiki prošla velkou metamorfózou a díky ohromnému množství lidí co se podílejí na jejím vývoji - ať již jako programátoři, nebo uživatelé - má do budoucnosti velký potenciál.

Dnes ji lidé mají většinou spojenou s poněkud primitivním designem stránek. Ale to již patří k minulosti. Od verze 1.24 lze MediaWiki ostylovat tak, že by vás ani v nejmenším nenapadlo, že koukáte na wiki. Na rozdíl od jiných CMS systémů MediaWiki programově počítá s multijazyčností stránek. A s využitím dalších rozšíření lze v ní udělat prakticky cokoliv.

MediaWiki versus ...

Facebook, ale i Google a jiné podobné cloudové služby - to vše je pěkná zlatá klec. Je snadné do ní vstoupit, ale sbalit si svá data a jít někam jinam už pak tak snadné není.

U MediaWiki je to jinak. Pokud se rozhodnete, že si své věci přestěhujete do jiné wiki, tak vám nic nebrání. Pokud nechcete svá data s nikým jiným sdílet, nebo si je budete chtít spravovat podle vlastních pravidel, můžete si rozjet vlastní server. MediaWiki je opensource, který si můžete stáhnout, nainstalovat a používat, jak se vám zlíbí.

Mě se na wiki líbí, že mne aktivně neotravuje. Je to podobné jako zde. Čtu co chci, sleduji co chci a publikuji co chci. A pokud k tomu někdo něco má, tak se k tomu může vyjádřit. Rozdíl je pouze v tom, že tady si může v diskuzi otřít hubu každý anonymní obejda. U MediaWiki se můžu rozhodnout, jestli anonymní návštěvníci budou mít rovněž možnost něco někam psát, nebo ne.

Mocným nástrojem MediaWiki je kategorizace. V Polsku a na Slovensku frčí diskuzní fóra. Nikdy jsem nepochopil proč. Kvalitní příspěvky se v nich zvolna potápí do bažiny sraček a za nějaký čas už po nich neštěkne pes. Jejich vyhledání - to je pohádka o pověstné jehle v kupce sena. A komfort pisatele také není bůhví jaký.

U jiných CMS systémů mi pro změnu vadí, že uživatel nemá stejnou tvůrčí svobodu jako ve wiki. Je to pouze krmič obsahu. Pochopitelně jsou lidé, kterým to vyhovuje. Já jsem však v pozici, kdy se správu podobných systémů někdo pokouší hodit na můj krk a tak musím řešit nejrůznější problémy, na které někdo jiný kdosi kdysi zadělal, ale abych je byl schopen řešit, musím se zabořit hluboko do jejich střev na úrovni zdrojového kódu.

Jako správce chci především dělat svou práci, proto mi vyhovuje, že v MediaWiki lze díky rozšíření delegovat rozhodnování o přístupu k obsahu na uživatele. Oni sami nejlépe vědí co chtějí zveřejnit a co ne.

Dříve vyšlo..

• MediaWiki - rozšíření Translate - kromě rozšíření Translate zde padla zmínka také o rozšíření AccessControl.
• Čuňačíme v MediaWiki - příklad využití rozšíření ExternalRedirect.
• Čuňačíme v MediaWiki dál - popisuje, jak v prostředí MediaWiki modifikovat textové zprávy k rozšíření ConfirmAccount.
• Od čuňáren ke korektnímu obsahu MediaWiki - popisuje jak u multijazyčné wiki využívat možnosti rozšíření ParserFunctions
• Čuňačíme v MediaWiki - opět - popisuje jak využít možností rozšíření ParserFunctions MyVariables k modifikaci nabízeného obsahu wiki na základě autentifikace.
• MediaWiki - dynamicky generované stánky - názorná ukázka využití rozšíření DynamicPageList (third-party) pro dynamicky generované stránky v MediaWiki. Kromě toho se zde objevila zmínka or rozšíření Loops a Variables, které umožňují v šablonách využívat smyčky a uživatelsky definované proměnné.

       

Komentáře

[Květináč]

proboha. Ta wiki už mne dobíjí ...

[Aleš Kapica]

Především - nikdo tě to nenutí číst, a pak - tímhle jsem to zakončil.

[Květináč]

haleluja

[balki]

Mam si chut pomixovat oci mixerom.

[Odin1918]

+2 za blogpost -1 za psani v pracovni dobe, coz by si pracovnik instituce financovane z penez danovych poplatniku nemel dovolit

[okbob]

Jedním z účelů vysokých škol je osvěta, dalším pak sdílení znalostí - což je přesně to, o co v tomto blogu jde.

[Odin1918]

Pokud je zminene soucasti prace dotycneho, pak je vse v poradku. Obavam se vsak, ze tomu tak neni.

Chapu, ze akademicka puda a jeji pracovnici si narokuji jista privilegia, ale klicove je to, ze se jedna o instituci financovanou z penez danovych poplatniku. Tim padem je jakekoli plytvani lidskymi a jinymi zdroji nepripustne.

[Aleš Kapica]

Ach jo. Vy jste nepoučitelný. Stále jste nepochopil, že blog je především duševní ventilace. Způsob, jak dostat z hlavy věci, které v ní aktuálně již být nemusí. A pokud to má mít smysl i pro druhé, tak je třeba věci zapsat zčerstva, než se na to zapomene.

[okbob]

Tohle je absolutní nesmysl - spíš dětinskost - nemůžete vše kolem optimalizovat na 100%. Potom věci přestávají fungovat.