Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na sérii bezpečnostních záplat (CVSS 9.9) v produktech Cisco řešících kritické zranitelnosti umožňující obejití autentizace, eskalaci oprávnění, vzdálené spuštění kódu a odepření služby. Úspěšné zneužití může útočníkům umožnit získat neoprávněný přístup k dotčeným systémům, kompromitovat zařízení Cisco Catalyst SD-WAN a Cisco IOS XE, spustit libovolný kód, zpřístupnit citlivé informace nebo narušit dostupnost postižených systémů.
Soud v americkém státě Nové Mexiko ve čtvrtek nařídil internetové společnosti Meta Platforms zaplatit 567 milionů dolarů (téměř 12 miliard Kč) za újmy, které její platformy působí mladým lidem. S přihlédnutím k dřívějšímu verdiktu tak má společnost celkem zaplatit 942 milionů dolarů, což je malý zlomek jejího ročního výnosu, který loni činil 60 miliard dolarů. Čtvrteční verdikt firmě také nařizuje, aby změnila způsob, jakým její
… více »Mark Russinovich (CTO v Microsoft Azure) se na LinkedIn pochlubil svým projektem MS Paint Doom napsaným pomocí Claude. Hru Doom umožňuje hrát v programu Malování (Microsoft Paint). Malování funguje jako monitor. Herní engine (ViZDoom) běží na pozadí a každý vykreslený snímek hry vkládá automaticky přes schránku (clipboard) do Malování.
Platformy ChatGPT i Roblox by mohly být zařazeny na seznam mimořádně velkých on-line platforem nebo internetových vyhledávačů, na něž se vztahují zvláštní podmínky podle nařízení o digitálních službách (DSA). Vzhledem k tomu, že ChatGPT i Roblox oznámily počet uživatelů nad prahovou hodnotou DSA, je toto označení „rozhodně možné“ a mohlo by „přijít dříve či později“. On-line platformy a vyhledávače zařazené na seznamy DSA musejí
… více »
3.4.2015 13:34
| Přečteno: 1992×
| Za vším hledej Linux
| 
| poslední úprava: 3.4.2015 13:38
I vy jste si možná položili tuto otázku. Odpověď na tuto otázku má kořeny víc jak třicet let staré. Bylo to již za vlády komančů, co jsem si umínil, že chci svobodně sdílet informace, bez toho, abych potřeboval milostivé svolení nějakého ignoranta. Ovšem mé tehdejší technické prostředky byly velice omezené - psací stroj a kopírák. Ale byl to úsvit počítačové éry, takže vše bylo jen otázkou času.
V první polovině devadesátých let byl nahrazen kopírák xeroxem, v polovině psací stroj počítačem a na koncem devadesátých let jsem se dostal k internetu a vytvořil své první webové stránky.
Byl to pokrok, ale vyžadovalo to jistou, netriviální, sumu znalostí. A tak se začaly objevovat první CMS systémy. I já se podílel na vývoji jednoho z nich.
Od r. 2003 jsme s kamarádem vyvíjeli CMS systém pro Úřad Ostrava-Jih. Na svou dobu byl revoluční v tom, že aktivně využíval JavaScript a měl - mimo jiné - integrovaný WYSIWYG editor, který byl primárně navržen pro fungování v Mozille, takže fungoval bez ohledu na platformu. V té době totiž prakticky všechny WYSIWYG editory fungovaly pouze v IE, ale na ÚMOB Ostrava-Jih výrazně převažovaly linuxové desktopy.
I když jsem se jej, jako spoluator, snažil přimět, aby náš kód uvolnil jako opensource, musel jsem respektovat jeho právo na know-how. Neboť pro něj bylo - na rozdíl ode mne - zdrojem obživy. Marně, a tak se zvolna dostaly na výsluní jiné - v té době mnohem primitivnější - systémy, jako např. Drupal, nebo Wordpress.
Wikipedii jsem objevil v r. 2004. Od samého počátku se mi líbil její princip. Byla to ale především encyklopedie, proto mě více zaujal paralelní projekt WikiKnih, který tehdy existoval pouze v angličtině. Stránky pro Linux, byly druhou "knihou", co se tam tehdy objevila. Tou první byl manuál ke Geometrii (v češtině), který jsem přestěhoval z anglické verze Wikibooks.
V r. 2008 jsem změnil zaměstnavatele. První věc, kterou jsem rozjel na novém působišti byla wiki pro dokumentaci IT a studentské projekty. Zmínil jsem se o ní hned v úvodním blogpostu této série. A od r. 2011 píšu svoje manuály pouze tam. Tou dobou totiž Wikibooks objevili lidé, co si ji začali plést s Wikipedií a mne, jako autora, fakt nebavilo hlídat, co se kdo chystá zkurvit.
Tak především jde o nadsázku. Běžně hovoříme o prasení kódu, tak proč ne i v této souvislosti? Vylepšování možností wiki, řešení nejrůznějších problémů aj. To vše je i u wiki záležitost spojená s programováním. Rozdíl je pouze v tom, že wiki umožňuje dělat tyhle věci jak přímo na serveru na úrovni kódu - což je ovšem skutečné prasení, pokud takové věci nejsou řešeny formou rozšíření. Tak na uživatelské úrovni přímo ve wiki kódu - a to je to, co jsem nazval čuňačením.
MediaWiki je dnes velmi složitý a komplexní systém. Pochopit základy editace je rychlé a jednoduché. Ale dobrat se k sofistikovanějším věcem už tak snadné není.
Současná MediaWiki prošla velkou metamorfózou a díky ohromnému množství lidí co se podílejí na jejím vývoji - ať již jako programátoři, nebo uživatelé - má do budoucnosti velký potenciál.
Dnes ji lidé mají většinou spojenou s poněkud primitivním designem stránek. Ale to již patří k minulosti. Od verze 1.24 lze MediaWiki ostylovat tak, že by vás ani v nejmenším nenapadlo, že koukáte na wiki. Na rozdíl od jiných CMS systémů MediaWiki programově počítá s multijazyčností stránek. A s využitím dalších rozšíření lze v ní udělat prakticky cokoliv.
Facebook, ale i Google a jiné podobné cloudové služby - to vše je pěkná zlatá klec. Je snadné do ní vstoupit, ale sbalit si svá data a jít někam jinam už pak tak snadné není.
U MediaWiki je to jinak. Pokud se rozhodnete, že si své věci přestěhujete do jiné wiki, tak vám nic nebrání. Pokud nechcete svá data s nikým jiným sdílet, nebo si je budete chtít spravovat podle vlastních pravidel, můžete si rozjet vlastní server. MediaWiki je opensource, který si můžete stáhnout, nainstalovat a používat, jak se vám zlíbí.
Mě se na wiki líbí, že mne aktivně neotravuje. Je to podobné jako zde. Čtu co chci, sleduji co chci a publikuji co chci. A pokud k tomu někdo něco má, tak se k tomu může vyjádřit. Rozdíl je pouze v tom, že tady si může v diskuzi otřít hubu každý anonymní obejda. U MediaWiki se můžu rozhodnout, jestli anonymní návštěvníci budou mít rovněž možnost něco někam psát, nebo ne.
Mocným nástrojem MediaWiki je kategorizace. V Polsku a na Slovensku frčí diskuzní fóra. Nikdy jsem nepochopil proč. Kvalitní příspěvky se v nich zvolna potápí do bažiny sraček a za nějaký čas už po nich neštěkne pes. Jejich vyhledání - to je pohádka o pověstné jehle v kupce sena. A komfort pisatele také není bůhví jaký.
U jiných CMS systémů mi pro změnu vadí, že uživatel nemá stejnou tvůrčí svobodu jako ve wiki. Je to pouze krmič obsahu. Pochopitelně jsou lidé, kterým to vyhovuje. Já jsem však v pozici, kdy se správu podobných systémů někdo pokouší hodit na můj krk a tak musím řešit nejrůznější problémy, na které někdo jiný kdosi kdysi zadělal, ale abych je byl schopen řešit, musím se zabořit hluboko do jejich střev na úrovni zdrojového kódu.
Jako správce chci především dělat svou práci, proto mi vyhovuje, že v MediaWiki lze díky rozšíření delegovat rozhodnování o přístupu k obsahu na uživatele. Oni sami nejlépe vědí co chtějí zveřejnit a co ne.
Tiskni
Sdílej:
4.4.2015 07:22
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
4.4.2015 10:40
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz