Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
Volí se dvě místa v Radě openSUSE. Seznamte se se čtyřmi kandidáty. Členové projektu openSUSE mohou hlasovat od 1. do 8. března. Výsledky budou oznámeny 9. března.
Společnost OpenAI uzavřela dohodu s americkým ministerstvem obrany o poskytování technologií umělé inteligence (AI) pro utajované sítě americké armády. Firma to oznámila několik hodin poté, co prezident Donald Trump nařídil vládě, aby přestala využívat služby společnosti Anthropic.
Technologická společnost Anthropic v noci na dnešek oznámila, že se obrátí na soud kvůli rozhodnutí ministerstva obrany označit ji za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce poté, co nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií. Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a
… více »Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
I vy jste si možná položili tuto otázku. Odpověď na tuto otázku má kořeny víc jak třicet let staré. Bylo to již za vlády komančů, co jsem si umínil, že chci svobodně sdílet informace, bez toho, abych potřeboval milostivé svolení nějakého ignoranta. Ovšem mé tehdejší technické prostředky byly velice omezené - psací stroj a kopírák. Ale byl to úsvit počítačové éry, takže vše bylo jen otázkou času.
V první polovině devadesátých let byl nahrazen kopírák xeroxem, v polovině psací stroj počítačem a na koncem devadesátých let jsem se dostal k internetu a vytvořil své první webové stránky.
Byl to pokrok, ale vyžadovalo to jistou, netriviální, sumu znalostí. A tak se začaly objevovat první CMS systémy. I já se podílel na vývoji jednoho z nich.
Od r. 2003 jsme s kamarádem vyvíjeli CMS systém pro Úřad Ostrava-Jih. Na svou dobu byl revoluční v tom, že aktivně využíval JavaScript a měl - mimo jiné - integrovaný WYSIWYG editor, který byl primárně navržen pro fungování v Mozille, takže fungoval bez ohledu na platformu. V té době totiž prakticky všechny WYSIWYG editory fungovaly pouze v IE, ale na ÚMOB Ostrava-Jih výrazně převažovaly linuxové desktopy.
I když jsem se jej, jako spoluator, snažil přimět, aby náš kód uvolnil jako opensource, musel jsem respektovat jeho právo na know-how. Neboť pro něj bylo - na rozdíl ode mne - zdrojem obživy. Marně, a tak se zvolna dostaly na výsluní jiné - v té době mnohem primitivnější - systémy, jako např. Drupal, nebo Wordpress.
Wikipedii jsem objevil v r. 2004. Od samého počátku se mi líbil její princip. Byla to ale především encyklopedie, proto mě více zaujal paralelní projekt WikiKnih, který tehdy existoval pouze v angličtině. Stránky pro Linux, byly druhou "knihou", co se tam tehdy objevila. Tou první byl manuál ke Geometrii (v češtině), který jsem přestěhoval z anglické verze Wikibooks.
V r. 2008 jsem změnil zaměstnavatele. První věc, kterou jsem rozjel na novém působišti byla wiki pro dokumentaci IT a studentské projekty. Zmínil jsem se o ní hned v úvodním blogpostu této série. A od r. 2011 píšu svoje manuály pouze tam. Tou dobou totiž Wikibooks objevili lidé, co si ji začali plést s Wikipedií a mne, jako autora, fakt nebavilo hlídat, co se kdo chystá zkurvit.
Tak především jde o nadsázku. Běžně hovoříme o prasení kódu, tak proč ne i v této souvislosti? Vylepšování možností wiki, řešení nejrůznějších problémů aj. To vše je i u wiki záležitost spojená s programováním. Rozdíl je pouze v tom, že wiki umožňuje dělat tyhle věci jak přímo na serveru na úrovni kódu - což je ovšem skutečné prasení, pokud takové věci nejsou řešeny formou rozšíření. Tak na uživatelské úrovni přímo ve wiki kódu - a to je to, co jsem nazval čuňačením.
MediaWiki je dnes velmi složitý a komplexní systém. Pochopit základy editace je rychlé a jednoduché. Ale dobrat se k sofistikovanějším věcem už tak snadné není.
Současná MediaWiki prošla velkou metamorfózou a díky ohromnému množství lidí co se podílejí na jejím vývoji - ať již jako programátoři, nebo uživatelé - má do budoucnosti velký potenciál.
Dnes ji lidé mají většinou spojenou s poněkud primitivním designem stránek. Ale to již patří k minulosti. Od verze 1.24 lze MediaWiki ostylovat tak, že by vás ani v nejmenším nenapadlo, že koukáte na wiki. Na rozdíl od jiných CMS systémů MediaWiki programově počítá s multijazyčností stránek. A s využitím dalších rozšíření lze v ní udělat prakticky cokoliv.
Facebook, ale i Google a jiné podobné cloudové služby - to vše je pěkná zlatá klec. Je snadné do ní vstoupit, ale sbalit si svá data a jít někam jinam už pak tak snadné není.
U MediaWiki je to jinak. Pokud se rozhodnete, že si své věci přestěhujete do jiné wiki, tak vám nic nebrání. Pokud nechcete svá data s nikým jiným sdílet, nebo si je budete chtít spravovat podle vlastních pravidel, můžete si rozjet vlastní server. MediaWiki je opensource, který si můžete stáhnout, nainstalovat a používat, jak se vám zlíbí.
Mě se na wiki líbí, že mne aktivně neotravuje. Je to podobné jako zde. Čtu co chci, sleduji co chci a publikuji co chci. A pokud k tomu někdo něco má, tak se k tomu může vyjádřit. Rozdíl je pouze v tom, že tady si může v diskuzi otřít hubu každý anonymní obejda. U MediaWiki se můžu rozhodnout, jestli anonymní návštěvníci budou mít rovněž možnost něco někam psát, nebo ne.
Mocným nástrojem MediaWiki je kategorizace. V Polsku a na Slovensku frčí diskuzní fóra. Nikdy jsem nepochopil proč. Kvalitní příspěvky se v nich zvolna potápí do bažiny sraček a za nějaký čas už po nich neštěkne pes. Jejich vyhledání - to je pohádka o pověstné jehle v kupce sena. A komfort pisatele také není bůhví jaký.
U jiných CMS systémů mi pro změnu vadí, že uživatel nemá stejnou tvůrčí svobodu jako ve wiki. Je to pouze krmič obsahu. Pochopitelně jsou lidé, kterým to vyhovuje. Já jsem však v pozici, kdy se správu podobných systémů někdo pokouší hodit na můj krk a tak musím řešit nejrůznější problémy, na které někdo jiný kdosi kdysi zadělal, ale abych je byl schopen řešit, musím se zabořit hluboko do jejich střev na úrovni zdrojového kódu.
Jako správce chci především dělat svou práci, proto mi vyhovuje, že v MediaWiki lze díky rozšíření delegovat rozhodnování o přístupu k obsahu na uživatele. Oni sami nejlépe vědí co chtějí zveřejnit a co ne.
Tiskni
Sdílej: