V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti v knihovně pro Rust async-tar a jejích forcích tokio-tar, krata-tokio-tar a astral-tokio-tar. Jedná se o zranitelnost CVE-2025-62518 s CVSS 8.1. Nálezci je pojmenovali TARmageddon.
AlmaLinux přinese s verzí 10.1 podporu btrfs. XFS bude stále jako výchozí filesystém, ale instalátor nabídne i btrfs. Více informací naleznete v oficiálním oznámení.
V úvodním blogpostu téhle série jsem nastínil řešení situace, kdy chci s rozšířením Translate spravovat odkazy na externí stránky tak, aby uživatelé byli z určité stránky přesměrováváni na cílovou stránku podle svého jazykového nastavení. Toto řešení však mělo jeden drobný nedostatek, na který jsem upozornil v diskuzi. Využívalo se při něm tzv. "kouzelné slovíčko" USERLANGUAGECODE, které je však dostupné pouze tehdy, je-li uživatel přihlášený. U wiki, která je vyhrazena pouze pro přihlášené uživatele s tím není problém. Ale co dělat, chci-li aby to přesměrování fungovalo i pro anonymního uživatele? Řešení mne napadlo v souvislosti s řešením jiného problému.
Všimnul jsem si, že zatím co "kouzelné slovíčko" USERLANGUAGECODE v šabloně u anonymního návštěvníka stránek nefunguje, překlad systémových zpráv vložených přes {{int:}}
je i u anonymního návštěvníka bez problému. Také už vás naťuklo správné řešení?
Vytvořil jsem tedy ve jmenném prostoru MediaWiki zprávu langcode, do jejího obsahu napsal kód výchozího jazyka (cs) a přidal ji na stránku skupiny systémových zpráv překládaných přes Translate (tak jak jsem o tom psal v předchozím blogpostu). No a pak jsem "přeložil" kód výchozího jazyka pro každý jazyk na jeho jazykový kód.
V šabloně jsem pak místo {{USERLANGUAGECODE}}
použil {{int:langcode}}
a voilá! Přesměrování funguje i pro anonymní návštěvníky.
K řešení mne ale přivedl jiný problém. Kategorizace stránek. Zvolit správné schéma a postup kategorizace je totiž u multijazyčné wiki klíčové.
Pokud máte výchozí stránku kategorizovanou v kódu, který nebudete překládat, stane se kategorie součástí přeloženého textu. Všechny překlady stránky tak budou ve stejné kategorii. Dejme tomu, že do ní máte přiřazenou stránku s názvem 'strana', kterou začnete překládat. Výpis kategorie pak bude vypadat takto:
strana strana/en ...
Pokud je stránek jen pár, tak se to snese, ale pro větší množství stránek to není moc přehledné řešení.
Varianta druhá - kategorizační značky můžete umístit do překládané zprávy. Pak lze postupovat opět několika způsoby.
Na stránkách MediaWiki se tento problém řeší různě. Ale nejčastěji se setkáte s řešením č. 2, u ktrerého se ale využívá šablony {{translation}}
, která kombinuje název kategorie ve výchozím jazyce s jazykovým kódem, umístěné v kódu výchozí stránky. Z toho důvodu aby tohle dilema nemusel řešit každý překladatel zvlášť
Takové řešení se ale každému nemusí líbit. Co když chci, aby stránka s překládaným obsahem byla formálně jedna a její obsah se překládal stejně, jako když použiju systémové zprávy vložené přes {{int:}}
?
Jistě, mohl bych to udělat právě přes ty systémové zprávy, jak jsem o tom psal v blogpostu Čuňačíme v MediaWiki. Jenže to má tu nevýhodu, že by všichni překladatelé museli dostat administrátorská práva, aby vůbec mohli něco překládat. Takže tudy ne.
Řešení však existuje. MediaWiki umožňuje vkládat nejenom systémové stránky i obsah obyčejné stránky. Vytvořil jsem šablonu s názvem insert, využívající rozšíření ParserFunctions, s následujícím obsahem:
{{#ifexist: {{{1}}}/{{int:langcode}} | {{:{{{1}}}/{{int:langcode}}}} | {{#ifexist: {{{1}}} | [[{{{1}}}]] | {{{1}}} }} }}
Použití je jednoduché:
{{insert|zdroj}}
Pokud stránka s názvem zdroj neexistuje, vygeneruje se odkaz umožňující její založení. Pokud stránka existuje, ale neexistuje její jazyková verze, objeví se místo obsahu link na stránku, kde pak lze obsah do cílového jazyka přeložit. No a pokud překlad existuje, tak se rovnou vloží.
Stránka zdroj s překládaným obsahem je kategorizovaná do jiné struktury, než stránka do které se její obsah vkládá, proto musí mít své kategorizační značky obalené tagem noinclude
, jinak se ale překládá jako každá jiná stránka.
Tiskni
Sdílej: