MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
V minulém blogpostu na téma Čuňačíme v MediaWiki jsem zmínil, že údržba multijazyčné wiki není žádný med. Významným pomocníkem je v takovém případě rozšíření Translate o kterém jsem psal v blogpostu předminulém. Jeho aplikace na překlad běžných stránek je v celku bezproblémová, jenže víte, jak ho použít na překlad systémových zpráv?
No a o tomhle je blogpost dnešní. Většinu podstatných věcí se můžete dozvědět přímo na manuálové stránce v Mediawiki. Tady bych chtěl zmínit pouze pár drobností.
Systémové zprávy MediaWiki, které se vyskytují ve jmenném prostoru MediaWiki může editovat pouze uživatel s právy administrátora. A to i když použijete Translate! To je důležitý detail, který si zapamatujte.
Systémové zprávy, jsou zprávy, které se vkládají do nejrůznějších menu, formulářů, atp. Proto není od věci vědět, pokud je potřebujete upravit, kam hrábnout. A když už je upravujete, tak rovněž není od věci mít možnost tyhle zprávy kdykoliv změnit. Jenže kdo si má lámat hlavu s tím, pod jakým řetězcem se zrovna ona zpráva skrývá? S těmito zprávami se to má totiž tak..
Jako konkrétní příklad vezmu sdělení, která jsou ve formuláři z rozšíření ConfirmAccount s informacemi pro zájemce o založení účtu. Některé texty přeložené jsou, některé ne a některé byste kupř. rádi modifikovali.
Jedna možnost je, babrat se s tím ručně. U normální stránky lze překládané řetězce vytáhnout pomocí rozšíření URL stránky o řetězec ?uselang=qqx. Jenže u zpráv, které se nikde nezobrazují pro zjištění odpovídajících řetězců k rozšíření nezbývá, než nakouknout do souborů v podadresáři i18n, případně do těch co mají příponu .i18n.php a zde odpovídající řetězec najít.
Dejme tomu tedy, že chcete upravit zprávy, ze kterých se u zmíněného rozšíření sestaví e-mail odesílaný žadateli o nový účet. Jsou to tyhle:
confirmaccount-email-body confirmaccount-email-body2 confirmaccount-email-body3 confirmaccount-email-body4 confirmaccount-email-body5
Ve výchozím českém překladu je aktuálně budete hledat marně. Nejsou ještě přeloženy. Ale to nevadí. Kdyby přeloženy byly, můžete jejich obsah upravit stejným způsobem. Při řešení bez pomoci rozšíření Translate byste museli postupně všechny zprávy upravit tak, že..
MediaWiki:Confirmaccount-email-bodyMediaWiki:Confirmaccount-email-body/csOtrava, co? A to si představte, že byste chtěli časem někde něco změnit. Takže se raději podíváme na to, jak se to dá řešit přes Translate
Nejdřív musíte mít založenou nějakou skupinu zpráv, do které budete řetězce zastupující překládané zprávy ze jmenného prostoru MediaWiki strkat. Ta se musí nadefinovat v souboru LocalSettings.php Postup jak na to, zde nebudu rozebírat protože je na stránce s nápovědou k rozšíření Translate.
Takových skupin může mít klidně i několik. Do stránky, která tuto skupinu zastupuje ve jmenném prostoru MediaWiki potom nakopírujte řetězce zpráv, které budete chtít překládat. Zprávy se vám pak objeví v rámci této skupiny i v překladatelském rozhraní.
Tak pro dnešek vše. Těm co si to se zájmem dočetli až sem děkuji, a choromyslným blbounům typu Miriam přeji vřele - ať jdou do prdele.
Tiskni
Sdílej:
Mě pracovní doba nezajímá. Pokud si potřebuji něco zapsat, tak píšu.Pokud o tom vi vas nadrizeny nebo zamestnavatel, pak je vse v poradku.
To jsou ovšem stránky, na které se vy pravděpodobně nikdy nedostanete, protože k nim blokuje nepovolaným přístup AccessControl.Nac ty utoky? Mne se naopak myslenka wiki pro pro interni dokumentaci a treba i knowledge base docela libi.
Nac ty utoky? Mne se naopak myslenka wiki pro pro interni dokumentaci a treba i knowledge base docela libi.To není útok, ale pouhé konstatování faktu. Dokumentaci píšeme tak, že věci obecně platné, které nepředstavují potencionální bezpečnostní riziko, jsou volně přístupné i pro anonymní návštěvníky naší wiki - to jsou kupř. nejrůznější manuály, aj. Ale hodně věcí se vyskytuje na stránkách neveřejných. Hesla a podobné věci pochopitelně z principu do wiki nepíšeme, ale proč umetat cestu případnému vtipálkovi, který by tím snadno přišel k informaci, na který uzel v naší infrastruktuře je nejsnazší podniknout účinný útok. A na některých stránkách jsou zase věci, které jejich autoři považují za svoje budoucí know-how, o které by neradi přišli. Nebudu zastírat, že jsem hrdý na to, že naše wiki funguje a těší mě že rozšíření, které jsem napsal pro její potřeby použili kupř. na wiki Digitální knihovny Maxe Plancka. Komické na tom je, že náš ústav, na vyšší úrovni než je katedra, svá řešení stále hledá. Mistři slepých uliček.