Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Nástroj k identifikaci občanů v on-line komunikaci s úřady byl dnes dopoledne zhruba dvě hodiny částečně nedostupný. Problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Částečně nedostupná byla služba Národní identitní autority (NIA), problémy podle DIA (Digitální a informační agentura) ovlivňovaly přihlašování například i přes bankovní identitu. „Dostupnost NIA byla plně obnovena, přihlášení k digitálním službám
… více »Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi kvůli růstu cen pamětí a představil Raspberry Pi 4 s 3 GB RAM za 83,75 dolarů.
Anthropic patrně omylem zveřejnil celý zdrojový kód svého CLI nástroje Claude Code prostřednictvím přiloženého sourcemap souboru v npm balíčku. Únik odhalil doposud nijak nezveřejněné funkce jako je například režim v utajení, autonomní agent 'KAIROS', orchestrace multi‑agentů, režim snění nebo dokonce virtuální mazlíček Buddy. Zajímavostí je detekce naštvání uživatele pomocí obyčejného regexpu. Anthropic rychle odstranil sourcemap a vydal opravu, nicméně kopie kódu se již stihly na GitHubu rozšířit mezi prostým lidem.
Copilot automaticky vkládal do pull requestů 'propagační tipy', reklamní text se na GitHubu objevil ve více než jedenácti tisících pull requestech. Po vlně kritiky byla tato funkce zablokována a produktový manažer Tim Rogers připustil, že umožnit Copilotovi upravovat cizí pull requesty bez vědomí autorů byla chyba.
Je 31. března a tedy Světový den zálohování (World Backup Day). Co by se stalo, kdyby Vám právě teď odešel počítač, tablet nebo telefon, který používáte?
Digitální a informační agentura (DIA) přistupuje ke změně formátu důvěryhodného seznamu České republiky z verze TLv5 na verzi TLv6, která nastane 29. dubna 2026 v 00:00 (CET). Ke změně formátu důvěryhodných seznamů členských států (tzv. Trusted Lists) dochází na základě změn příslušné unijní legislativy. Důvěryhodné seznamy se používají v rámci informačních systémů a aplikací zejména pro účely ověřování platnosti elektronických
… více »Naposledy jsem psal o čuňačení v MediaWiki asi před půl rokem, kdy jsem chtěl upozornit na to, že jsem přepracoval svoji původní šablonu Images tak, aby bylo možné používat výřezy z obrázků a stránek generovaných z DjVu a PDF dokumentů. Blogpost nebyl nijak extra hodnocen, takže mě vcelku nepřekvapuje, jak se do hlavní vývojové větve MediaWiki dostávají čím dál větší prasečiny.
Přijde mi to šílené. Stejně jako je šílená současná doba. Bohužel se nemohu ubránit dojmu, že v průběhu loňského roku proběhl globální převrat – v duchu hesla "Buzeranti všech zemí spojte se!", proti němuž byla VŘSR lokální lapálií bez širšího dosahu a i Adolf Hitler zblednul závistí. Jenže před 100 lety ještě bylo možné buzerantům uniknout. Dnes již bohužel není kam. Stávající situace vynesla vzhůru tu nejhorší sortu psychopatů, co své pozice upevňují s využitím těch nejnižších lidských pudů – strachu, závisti a nenávisti.
Ale to vše už tady bylo. Každá revoluce požírá své děti, takže je pouze otázkou času, kdy dojde i na ně. Hodnocení současné situace ale není cílem mého blogpostu. Chci se pochlubit, tím co se dá v MediaWiki realizovat čistě prostřednictvím šablon, i bez pomocných skriptovacích berliček.
Pokud vás tedy zajímá, jak rychle se načítá stránka, která se generuje s využitím několik set šablon a zároveň si chcete něco zajímavého a poučného doma s dětmi přečíst, tak se koukněte na Seifertův překlad Setonovy knihy Z lesní říše. Pro fajnovky je tam k dispozici i anglický originál Woodland Tales, ale na jeho finalizaci teprve dojde.
Je to zvláštní náhoda, že originál vyšel přesně před 100 lety. V časech, kdy po světě řádila tzv. "španělská chřipka". Tenkrát neexistovaly ještě antibiotika, antivirotika, vakcíny proto chřipce, JIPky ani plicní pumpy. Nikdo neopruzoval s rouškama, nebyly žádné celoplošené buzerace. A vidíte. Lidstvo to bez větší újmy přežilo, jen pro to, aby se o necelých 20 let mohlo zřezat ještě s větší intenzitou, než kdy před tím.
Úprava Seifertova překladu té knížky ještě není ukončena. Je tam totiž víc jak stovka ilustrací a řada z nich je složena z několika výřezů, aby mohl být obsah stránky responzivní – mým cílem je udělat to tak, aby se to dalo v pohodě číst i na mobilu.
Doposud jsem řešil skládání několika výřezů do jednoho obrázků víceméně metodou pokus omyl. Vůbec první dokument, kde jsem tohle použil je série Setonových článků z roku 1902. Mimochodem, právě tuhle sérii článků Seton později prohlásil za první vydání The Birch bark roll. Ovšem tentokrát je těch obrázků opravdu hodně a zapojil se i kamarád, který se s jejich vkládáním teprve seznamuje, takže jsem vytvořil pomocnou šablonu I-size, aby nám to šlo rychleji a snáz od ruky.
Tiskni
Sdílej:
šablon, ale pro čtení knížky na počítači bych spíš volil ten zdrojový DjVu/PDF soubor, a pro čtení na mobilu epub. Ne že by nebylo užitečné mít všechno na jedné html stránce, ale pro čtení samotné se to imho zrovna moc nehodí.
Btw je škoda, že na wikipedii nebo wikizdrojích funkci epub exportu nemají. Jednak příslušné MediaWiki rozšíření Extension:EPubExport zdá se umřelo, a druhak se správci zdá se rozhodli preferovat pdf export.
Udělat něco podobného z té singlepage stránky je brnkačka.
Apropos, na to jsi přišel kde, že se to ke čtení na mobilu nehodí? Načteš to jen jednou a pak už skáčeš po libosti v rámci jedné stránky. Epub stejně není ve skutečnosti nic jiného než ořezané html.
Pche! Nic není nemožnéNo právě. Jeden by řekl že díky tomu bude implementace takového exportu ve srovnání s ostatními exporty jednodušší, a tak nebude problém s nasazením na wikipedii.Udělat něco podobného z té singlepage stránky je brnkačka. ... Epub stejně není ve skutečnosti nic jiného než ořezané html.
class="noprint" a při tisku se ignorují.
Importovaný dokument se ale stejně neobejde bez úpravy. Ten Libreoffice totiž nezachová proporce vložených obrázků (deformuje je), takže se to musí ručně změnit. Ovšem pak už to není problém uložit do čeho chceš, případně vyexportovat do toho PDF.
Apropos, na to jsi přišel kde, že se to ke čtení na mobilu nehodí? Načteš to jen jednou a pak už skáčeš po libosti v rámci jedné stránky.Pro běžné lineární čtení mi přijde mnohem lepší nějaký program na čtení knih (např. fbreader), který zobrazuje text postupně po stránkách (místro scrolování), zobrazuje jen text a relevantní obrázky a pamatuje si naposledy otevřenou stránku. Z hlediska uživatelského pohodlí je to imho řádově lepší. Navíc jaksi explicitně funguje offline, protože pracuje s knížkami v epub souborech. Zatímco v prohlížeči na mobilu čtu spíše kratší texty, a pokud bych si chtěl takto nějaký dlouhý text uložit na později, abych se k tomu mohl nějakou dobu pravidelně vracet, nemám přímo jak (resp. řeším to přes pocket).
Pro běžné lineární čtení mi přijde mnohem lepší nějaký program na čtení knih (např. fbreader), který zobrazuje text postupně po stránkách (místro scrolování)Je to věc vkusu. Kupř. mi pro čtení víc vyhovuje klasický papírový list. Ovšem ne formát A4 ale cca A5. Ale tisknul bych to jedině v případě, že bych to pak chtěl někomu poslat dál. Scrollování je pro mne přirozenější, než virtuální "listování". Pokud sis nevšiml, tak na té stránce jsou dva obsahy. Oba skáčou pouze v rámci jedné stránky, takže funguje i back. Alespoň tedy na mém mobilu. Čtu tak, že obrazovku při čtení posouvám palcem. A když se chci na něco kouknout blíž, tak si to zvětším. Virtuální "listování" mne při čtení ruší a vykreslování stránek zdržuje, protože čtu rychleji, než to stíhají ty čtečky vykreslovat.