Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Je tomu 15 let co jsem napsal první stránky nápovědy pro českou mutaci Wikipedie – nejznámějšího projektu, který běží na MediaWiki. Wiki, kterou dodnes používáme k dokumentaci, založenou na MediaWiki, jsem rozjel před víc jak 10 lety. Vytvořil v ní celou řadu šablon a dopsal i vlastní rozšíření. A již 6 let spravuji i svou vlastní wiki. Dá se tedy říct, že mám s MediaWiki určité zkušenosti.
Moje vlastní wiki byla od samého počátku navržená jako multijazyčná. Ta katederní původně využívala starý systém lokalizace. Tu svoji jsem rozjel, abych měl prostor, kde bych mohl nerušeně zkoušet věci, které by šly jen stěží realizovat na produkčním stroji – nemluvě o tom, že na české Wikipedii bych si k nim nemohl ani čuchnout.
Ve svém volném čase, kterého bohužel není nazbyt, jsem začal r. 2015 s překlady na MediaWiki.org, protože MediaWiki není Wikipedia. Brzy na to však bylo nutné řešit jiné věci. Vrátil jsem se k tomu až před týdnem, po aktualizaci naší katederní wiki. Jednak jsem potřeboval vyřešit lokalizaci pro používaná rozšíření a také proto abych měl do budoucna možnost odkazovat případné překladatele i na dokumentaci v českém jazyce. A mezi tím tam přispěli svými překlady i jiní.
Při překladu stránek k rozšíření Page Forms jsem narazil na kus obsahu, který nebyl označen pro překlad. Nikdy jsem se nezajímal o byrokratické procesy, přes které se – u projektů co spravuje Wikimedia – navyšují práva. Takže mi chvíli trvalo, než jsem zjistil jak se to dělá. Proto, abych usnadnil cestu jiným, jsem založil stránku pro překladatele MediaWiki do češtiny, která chyběla.
Tiskni
Sdílej: