Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
No pokud by k nim přibralili i Buřta, a všechno to šoupli do ťurmy někde na Sibiři, jdu do sklepa pro šáňo.
Kdysi jsem učinil zajímavou zkušenost. Kamarádovy WD disky, po zapojení do řadiče na mé desce žhavily jako svině. U něj byly ok. Na druhou stranu moje Seagate disky se chovaly takhle zase u něj. Takže zřejmě na chování firmware HDD mívá vliv i kooperace s řadičem.
Starší rotační disky mám už jen v úložišti doma. 3,5 palcové jsou značky Seagate a 2,5 palcové Toshiba. Dvě Toshiby umřely hned ze startu, ale zbytek drží. Mám dlouhodobě v plánu reorganizaci, tak už to moc neřeším.
Pokud jde o SSD používám všude k naprosté spokojenosti Samsung EVO (850 a 860). Ale někdo prý měl s nimi potíže.
Tak snad z toho zase nebyla ztráta dat jako u paní veterinářky.
A, u paní veterinářky nebyla ztráta dat způsobena schopností či neschopností admina, ale její vlastní iniciativou.
B, disky žhavili jako svině – [Oni] žhavili. V originále je ale disky žhavily jako svině. Tedy [Ony/Ty] disky žhavily, takže měly asi problém. Ne že by je někdo pekl někde na roštum nebo jim přilepšoval autogenem.
Nepatřím k těm, co by moc často marodili. A takhle mě neskrouhlo ještě nikdy nic. Opravdu to není moc příjemné, když se ve tři ráno z ničeho nic vzbudíš tím, že se dusíš a nevíš čím to je. Obzvláště když víš co se může přihodit.
Ja mam experimentalne pul roku na jednom stroji btrfs pres 3 rotacni disky s 3-nasobnyma kopiema a zatim dobry, uvidime az jeden z nich umre, jestli to btrfs ustoji stejne jako by to ustal mdraid 5.
Lépe než mdraid 5 ti to ustojí i Btrfs v raid 1 módu.
U Btrfs bys měl mít multidevice minimálně počet kopií + 1 disk, právě pro případ, že jeden umře. Protože takhle, když ti jeden z těch tří disků umře se ti Btrfs přepne do readonly a nedovolí rw remount, dokud nebude mít k dispozici zas 3 disky.
Pro tři disky bohatě stačí Btrfs v raid1 s jednou kopií, protože když jeden ten disk chcípne, obnoví chybějící bloky na ty dva co zbydou. A když ten chcíplý disk vyměníš, uděláš rebalance a jedeš bez ztráty kytičky furt pryč.
U Btrfs teoreticky platí, že čím více disků máš, tím lépe. Jenže prakticky to přináší nežádoucí komplikace, pokud jich máš víc, než kolik zvládne jeden řadič.
Vím o čem mluvím, protože takové pole mám. 3 řadiče a 12 disků. Pozůstatek z dob, kdy maximální kapacita jednoho HDD byla 2TB. Mám v plánu upgrade a budou to max. 4 velké HDD v řadiči na desce. Otázkou je, zda-li v takovém případě není lepší použít ZFS a menší NVME disky jako keš. I když asi ne, protože na ty soubory stejně lezu náhodně a mockrát se k nim nevracím.
MD raid, LVM a nad tím souborový systém Je zastaralé řešeníA co používáš v případě, kdy je ten disk navíc potřeba i šifrovat?
A nějaký rozumný důvod proč bych ho měl šifrovat bys po ruce neměl?
Je-li takový stroj napadený, je to šifrování na úrovni blokového zařízení k prdu, protože probíhá na nižší vrstvě. Smysl by to mělo možná tak u nějakého notebooku s citlivými daty, ale na domácím úložišti?
A nějaký rozumný důvod proč bych ho měl šifrovat bys po ruce neměl?1) krádež – ta hrozí prakticky všude 2) reklamace disku
Ad 1, A co bys chtěl ukrást? Dej vědět a klidně ti to nasdílím. Sdílení dat je totiž důležitou prevencí před jejich definiticní ztrátou. Já tedy v posmrtný život, či pobyt na nebesích nevěřím, ale kdyby snad náhodou, tak by mě po celou věčnost sralo ať už v pekle nebo na nebi, kdyby mnou pracně shromážděná data přišla vniveč.
Ad 2, Nereklamuji. A když, tak dříve nežli na tom disku nějaká smysluplná data jsou. A pokud mi nějaký disk doslouží, tak většinou projde i mechanickou destrukcí, pokud není recyklovatelný.
Ale abys neřekl.
Šifruji rovnou to blokové zařízení a používám dekapitované hlavičky.
Ehm, nechci to do toho kecat, ale nemáš pravdu.
U Btrfs se šifrují se pouze ukládané bloky dat a to pouze jednou, protože se pak už jenom čtou. Vícekrát se šifrují leda když používáš více šifrovaných blokových zařízení. Ovšem to už je jiná pohádka – pro paranoidní blázny. Já osobně vyhodnotil, že v praxi šifrování žádný smysl nemá, protože slabým článkem je stejně ten, kdo s těmi daty pracuje.
To máš sice pravdu, ale to zpomalení je marginální.
Opravdu si nedokážu představit, že by se někdo chtěl co dostat ke tvým datům zrovna tím, že by ti kradl počítač. To na něm syslíš klíč k tajemství vesmíru? Podle mne jsou prakticky veškerá data bez kontextu bezcenná. A pokud ti někdo štípne notebook, tak ho střelí za pár šupů o dál někomu, kdo veškerá tvá data přemázne ani nemrkneš.
Pak mám různé rozpracované věci, které jednou veřejné být mají, ale zatím nejsou hotové, takže ani veřejné.
To já taky a právě proto silně pochybuji, že by se našel blázen, který by tu práci chtěl udělat za mne.
A rodinné fotky? Tak to mohu jen politovat tvou bezmeznou naivitu. Všude se totiž válí tuny rodinných fotek. Většina je stejně na jedno brdo a pokud nemají popis, kdo je kdo a kde a kdy to je, je to jen nezajímavá datová makulatura. Ty obličeje zůstanou bezejmenné, stejně jako na fotkách starých alb, když zemřeli ti, co by k těm tvářím mohli přidat jména.
No jo. Já zapomněl Žako, že ty seš úplný Fanda Mrázek.
Ale jeden důvod, proč ty data šifrovat bych přeci jen pro tebe našel. A to je virtální disk v rámci AWS, atp.
Tiskni
Sdílej: