Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
No pokud by k nim přibralili i Buřta, a všechno to šoupli do ťurmy někde na Sibiři, jdu do sklepa pro šáňo.
Kdysi jsem učinil zajímavou zkušenost. Kamarádovy WD disky, po zapojení do řadiče na mé desce žhavily jako svině. U něj byly ok. Na druhou stranu moje Seagate disky se chovaly takhle zase u něj. Takže zřejmě na chování firmware HDD mívá vliv i kooperace s řadičem.
Starší rotační disky mám už jen v úložišti doma. 3,5 palcové jsou značky Seagate a 2,5 palcové Toshiba. Dvě Toshiby umřely hned ze startu, ale zbytek drží. Mám dlouhodobě v plánu reorganizaci, tak už to moc neřeším.
Pokud jde o SSD používám všude k naprosté spokojenosti Samsung EVO (850 a 860). Ale někdo prý měl s nimi potíže.
A, u paní veterinářky nebyla ztráta dat způsobena schopností či neschopností admina, ale její vlastní iniciativou.
B, disky žhavili jako svině
– [Oni] žhavili. V originále je ale disky žhavily jako svině
. Tedy [Ony/Ty] disky žhavily, takže měly asi problém. Ne že by je někdo pekl někde na roštum nebo jim přilepšoval autogenem.
Nepatřím k těm, co by moc často marodili. A takhle mě neskrouhlo ještě nikdy nic. Opravdu to není moc příjemné, když se ve tři ráno z ničeho nic vzbudíš tím, že se dusíš a nevíš čím to je. Obzvláště když víš co se může přihodit.
Ja mam experimentalne pul roku na jednom stroji btrfs pres 3 rotacni disky s 3-nasobnyma kopiema a zatim dobry, uvidime az jeden z nich umre, jestli to btrfs ustoji stejne jako by to ustal mdraid 5.
Lépe než mdraid 5 ti to ustojí i Btrfs v raid 1 módu.
U Btrfs bys měl mít multidevice minimálně počet kopií + 1 disk, právě pro případ, že jeden umře. Protože takhle, když ti jeden z těch tří disků umře se ti Btrfs přepne do readonly a nedovolí rw remount, dokud nebude mít k dispozici zas 3 disky.
Pro tři disky bohatě stačí Btrfs v raid1 s jednou kopií, protože když jeden ten disk chcípne, obnoví chybějící bloky na ty dva co zbydou. A když ten chcíplý disk vyměníš, uděláš rebalance a jedeš bez ztráty kytičky furt pryč.
U Btrfs teoreticky platí, že čím více disků máš, tím lépe. Jenže prakticky to přináší nežádoucí komplikace, pokud jich máš víc, než kolik zvládne jeden řadič.
Vím o čem mluvím, protože takové pole mám. 3 řadiče a 12 disků. Pozůstatek z dob, kdy maximální kapacita jednoho HDD byla 2TB. Mám v plánu upgrade a budou to max. 4 velké HDD v řadiči na desce. Otázkou je, zda-li v takovém případě není lepší použít ZFS a menší NVME disky jako keš. I když asi ne, protože na ty soubory stejně lezu náhodně a mockrát se k nim nevracím.
MD raid, LVM a nad tím souborový systém Je zastaralé řešeníA co používáš v případě, kdy je ten disk navíc potřeba i šifrovat?
A nějaký rozumný důvod proč bych ho měl šifrovat bys po ruce neměl?
Je-li takový stroj napadený, je to šifrování na úrovni blokového zařízení k prdu, protože probíhá na nižší vrstvě. Smysl by to mělo možná tak u nějakého notebooku s citlivými daty, ale na domácím úložišti?
A nějaký rozumný důvod proč bych ho měl šifrovat bys po ruce neměl?1) krádež – ta hrozí prakticky všude 2) reklamace disku
Ad 1, A co bys chtěl ukrást? Dej vědět a klidně ti to nasdílím. Sdílení dat je totiž důležitou prevencí před jejich definiticní ztrátou. Já tedy v posmrtný život, či pobyt na nebesích nevěřím, ale kdyby snad náhodou, tak by mě po celou věčnost sralo ať už v pekle nebo na nebi, kdyby mnou pracně shromážděná data přišla vniveč.
Ad 2, Nereklamuji. A když, tak dříve nežli na tom disku nějaká smysluplná data jsou. A pokud mi nějaký disk doslouží, tak většinou projde i mechanickou destrukcí, pokud není recyklovatelný.
Ale abys neřekl.
Šifruji rovnou to blokové zařízení a používám dekapitované hlavičky.
Ehm, nechci to do toho kecat, ale nemáš pravdu.
U Btrfs se šifrují se pouze ukládané bloky dat a to pouze jednou, protože se pak už jenom čtou. Vícekrát se šifrují leda když používáš více šifrovaných blokových zařízení. Ovšem to už je jiná pohádka – pro paranoidní blázny. Já osobně vyhodnotil, že v praxi šifrování žádný smysl nemá, protože slabým článkem je stejně ten, kdo s těmi daty pracuje.
To máš sice pravdu, ale to zpomalení je marginální.
Opravdu si nedokážu představit, že by se někdo chtěl co dostat ke tvým datům zrovna tím, že by ti kradl počítač. To na něm syslíš klíč k tajemství vesmíru? Podle mne jsou prakticky veškerá data bez kontextu bezcenná. A pokud ti někdo štípne notebook, tak ho střelí za pár šupů o dál někomu, kdo veškerá tvá data přemázne ani nemrkneš.
Pak mám různé rozpracované věci, které jednou veřejné být mají, ale zatím nejsou hotové, takže ani veřejné.
To já taky a právě proto silně pochybuji, že by se našel blázen, který by tu práci chtěl udělat za mne.
A rodinné fotky? Tak to mohu jen politovat tvou bezmeznou naivitu. Všude se totiž válí tuny rodinných fotek. Většina je stejně na jedno brdo a pokud nemají popis, kdo je kdo a kde a kdy to je, je to jen nezajímavá datová makulatura. Ty obličeje zůstanou bezejmenné, stejně jako na fotkách starých alb, když zemřeli ti, co by k těm tvářím mohli přidat jména.
No jo. Já zapomněl Žako, že ty seš úplný Fanda Mrázek.
Ale jeden důvod, proč ty data šifrovat bych přeci jen pro tebe našel. A to je virtální disk v rámci AWS, atp.
Tiskni
Sdílej: