Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
No pokud by k nim přibralili i Buřta, a všechno to šoupli do ťurmy někde na Sibiři, jdu do sklepa pro šáňo.
Kdysi jsem učinil zajímavou zkušenost. Kamarádovy WD disky, po zapojení do řadiče na mé desce žhavily jako svině. U něj byly ok. Na druhou stranu moje Seagate disky se chovaly takhle zase u něj. Takže zřejmě na chování firmware HDD mívá vliv i kooperace s řadičem.
Starší rotační disky mám už jen v úložišti doma. 3,5 palcové jsou značky Seagate a 2,5 palcové Toshiba. Dvě Toshiby umřely hned ze startu, ale zbytek drží. Mám dlouhodobě v plánu reorganizaci, tak už to moc neřeším.
Pokud jde o SSD používám všude k naprosté spokojenosti Samsung EVO (850 a 860). Ale někdo prý měl s nimi potíže.
A, u paní veterinářky nebyla ztráta dat způsobena schopností či neschopností admina, ale její vlastní iniciativou.
B, disky žhavili jako svině
– [Oni] žhavili. V originále je ale disky žhavily jako svině
. Tedy [Ony/Ty] disky žhavily, takže měly asi problém. Ne že by je někdo pekl někde na roštum nebo jim přilepšoval autogenem.
Nepatřím k těm, co by moc často marodili. A takhle mě neskrouhlo ještě nikdy nic. Opravdu to není moc příjemné, když se ve tři ráno z ničeho nic vzbudíš tím, že se dusíš a nevíš čím to je. Obzvláště když víš co se může přihodit.
Ja mam experimentalne pul roku na jednom stroji btrfs pres 3 rotacni disky s 3-nasobnyma kopiema a zatim dobry, uvidime az jeden z nich umre, jestli to btrfs ustoji stejne jako by to ustal mdraid 5.
Lépe než mdraid 5 ti to ustojí i Btrfs v raid 1 módu.
U Btrfs bys měl mít multidevice minimálně počet kopií + 1 disk, právě pro případ, že jeden umře. Protože takhle, když ti jeden z těch tří disků umře se ti Btrfs přepne do readonly a nedovolí rw remount, dokud nebude mít k dispozici zas 3 disky.
Pro tři disky bohatě stačí Btrfs v raid1 s jednou kopií, protože když jeden ten disk chcípne, obnoví chybějící bloky na ty dva co zbydou. A když ten chcíplý disk vyměníš, uděláš rebalance a jedeš bez ztráty kytičky furt pryč.
U Btrfs teoreticky platí, že čím více disků máš, tím lépe. Jenže prakticky to přináší nežádoucí komplikace, pokud jich máš víc, než kolik zvládne jeden řadič.
Vím o čem mluvím, protože takové pole mám. 3 řadiče a 12 disků. Pozůstatek z dob, kdy maximální kapacita jednoho HDD byla 2TB. Mám v plánu upgrade a budou to max. 4 velké HDD v řadiči na desce. Otázkou je, zda-li v takovém případě není lepší použít ZFS a menší NVME disky jako keš. I když asi ne, protože na ty soubory stejně lezu náhodně a mockrát se k nim nevracím.
MD raid, LVM a nad tím souborový systém Je zastaralé řešeníA co používáš v případě, kdy je ten disk navíc potřeba i šifrovat?
A nějaký rozumný důvod proč bych ho měl šifrovat bys po ruce neměl?
Je-li takový stroj napadený, je to šifrování na úrovni blokového zařízení k prdu, protože probíhá na nižší vrstvě. Smysl by to mělo možná tak u nějakého notebooku s citlivými daty, ale na domácím úložišti?
A nějaký rozumný důvod proč bych ho měl šifrovat bys po ruce neměl?1) krádež – ta hrozí prakticky všude 2) reklamace disku
Ad 1, A co bys chtěl ukrást? Dej vědět a klidně ti to nasdílím. Sdílení dat je totiž důležitou prevencí před jejich definiticní ztrátou. Já tedy v posmrtný život, či pobyt na nebesích nevěřím, ale kdyby snad náhodou, tak by mě po celou věčnost sralo ať už v pekle nebo na nebi, kdyby mnou pracně shromážděná data přišla vniveč.
Ad 2, Nereklamuji. A když, tak dříve nežli na tom disku nějaká smysluplná data jsou. A pokud mi nějaký disk doslouží, tak většinou projde i mechanickou destrukcí, pokud není recyklovatelný.
Ale abys neřekl.
Šifruji rovnou to blokové zařízení a používám dekapitované hlavičky.
Ehm, nechci to do toho kecat, ale nemáš pravdu.
U Btrfs se šifrují se pouze ukládané bloky dat a to pouze jednou, protože se pak už jenom čtou. Vícekrát se šifrují leda když používáš více šifrovaných blokových zařízení. Ovšem to už je jiná pohádka – pro paranoidní blázny. Já osobně vyhodnotil, že v praxi šifrování žádný smysl nemá, protože slabým článkem je stejně ten, kdo s těmi daty pracuje.
To máš sice pravdu, ale to zpomalení je marginální.
Opravdu si nedokážu představit, že by se někdo chtěl co dostat ke tvým datům zrovna tím, že by ti kradl počítač. To na něm syslíš klíč k tajemství vesmíru? Podle mne jsou prakticky veškerá data bez kontextu bezcenná. A pokud ti někdo štípne notebook, tak ho střelí za pár šupů o dál někomu, kdo veškerá tvá data přemázne ani nemrkneš.
Pak mám různé rozpracované věci, které jednou veřejné být mají, ale zatím nejsou hotové, takže ani veřejné.
To já taky a právě proto silně pochybuji, že by se našel blázen, který by tu práci chtěl udělat za mne.
A rodinné fotky? Tak to mohu jen politovat tvou bezmeznou naivitu. Všude se totiž válí tuny rodinných fotek. Většina je stejně na jedno brdo a pokud nemají popis, kdo je kdo a kde a kdy to je, je to jen nezajímavá datová makulatura. Ty obličeje zůstanou bezejmenné, stejně jako na fotkách starých alb, když zemřeli ti, co by k těm tvářím mohli přidat jména.
No jo. Já zapomněl Žako, že ty seš úplný Fanda Mrázek.
Ale jeden důvod, proč ty data šifrovat bych přeci jen pro tebe našel. A to je virtální disk v rámci AWS, atp.
Tiskni
Sdílej: