Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
"Nokii zlikvidoval Apple tím, že do jejího vedení dosadil svou štěnici. "Překlep, nebo na to Stephen Elop z Microsoftu sám nestačil?
Těžko říct. Jisté je pouze to, že pokud by šla Nokia N900 do prodeje, tak by po iPhone brzy neštěkl ani pes. Čekal jsem jen na to, až se objeví.
Stejne tak je dneska problem sehnat maly mobilCo si myslíš o Unihertz Jelly?
Ta to pro změnu nesouhlasím zase já. Pokud jde o Nokii. Tak ta hlavně nedostala ani šanci, aby ji důkladně prověřilo reálné nasazení. Ani jedna z tebou zmíněných technologií pro mě nebyla klíčová. Navíc byly tehdy ještě v plenkách. Ericssona jsem si pořídil v roce 97 kvůli tomu, že měl GSM modul, a NIKDY jsem ho nepoužil. Z jednoho prostého důvodu - protože poskytovavatel tuhle službu tenkrát ještě neposkytoval.
První mobil, se kterým se skutečně dalo brousit po netu byla až Nokia E51
A s BlackBerry jsi zcela vedle jak ta jedle. Jedním z důvodů proč jsem si ho - tehdy za závratných 9300 Kč pořídil, byl ten, že můj bývalý kolega tehdy byl jedním z jeho vývojářů.
Hodnotím tyhle věci jako uživatel. V obchodě jsem se také motal nějaký čas, takže vím, že se ti investované prachy nevrátí, pokud svůj produkt nedostaneš do prodeje. Podle informací na webu se BlackBerry Q10 vyrábělo od ledna 2013 do dubna téhož roku, Žluťák nastoupil v listopadu 2013, takže jeho vývoj byl zpečetěn, už když mi ho T-mobile prodával. Ovšem z praktického hlediska to byl mobil, který mi sloužil nejdéle ze všech – 6 let. Teda pokud nepočítám tu Nokii E61, která je funkční dodnes.
Zaměstnanec nemá reálně přehled, co se děje, v jaké je firma kondici apod.Pokud správně chápete celek nemusíte vědět vše. Jelikož to nakonec skončí u peněz z prodejů(obratu), zisku, ceny akcí, platů(bonusů), investic, režie, rumors(akvizice/fůze/odkup) ...(vývojové cykly) ... atd. si zaměstnanci určitě představu učiní a i když možná ne v krátkodobém, ve střednědobém výhledu určitě. Dlouhodobí zaměstnanci mohou mít díky kontextu lepší představu o stavu společnosti než mnozí z putovních vyšších manažerů co jen sbírají pozice do svého LinkedIn profilu.
std. žabomyší války asi.
Katedry, míněno. A neměl jsem tím na mysli, že by něco dávali zadarmo, ale snahu těm studentům vyjít maximálně vstříc. Takže kdo má tu snahu a zájem, jak píšeš, tak má i možnosti pracovat na zajímavých projektech.
Na humanitních oborech, které jsem studoval předtím, to nebylo o logice a systému, ale hlavně o paměti. A na pajdáku, kde jsem studoval ještě za komárů, rovněž. Dnes je na webu bambilon materiálu k samostudiu. Tenkrát nebylo nic. Nikoho nezajímalo, kde a jak získáš informace. Ve výhodě byli ti na kolejích, protože tam vždy alespoň jedna učebnice kolovala a ještě jsi měl tu výhodu, že pokud ti nebylo něco jasné, byla šance oslovit někoho, kdo tomu porozuměl líp než ty.
Ale svůj přínos to mělo taky. Naučil ses informace hledat a třídit.
Tehdy jsem si říkal, udělám pajdák a půjdu učit do nějakého zapadákova. Ovšem když vidím, jak jsou na tom ti co u toho zůstali, zběhnul bych. Stejně jako zběhla většina mých spolužáků.
Tady jde spíš o to, že dostatečně jednoznačné a kompletní zadání nemá příliš daleko ke zdrojovému kódu. A pokud je daný člověk dostatečně kompetentní a důsledný na to, aby dal takové zadání dohromady, tak už je relativně jedno, jestli píše zdrojový kód přímo nebo si „povídá“ s robotem.A to, co dělá aktuální programátor, je, že se zorientuje v nějakém oboru, zjistí, co vlastně uživatel přesně chce, a napíše to. A to by taky mohla v principu dělat AI - a to bude potřeba pro to případné nahrazení programátorů.
Buďme optimisté, řekněme že polovina.
Je mi líto, ale nemohu za to, že do ní nepatříš.
A fakt by mě zajímalo, kde se bere to naivní přesvědčení, že z toho kvanta blbostí bude schopna vyfiltrovat to podstatné, když toho není schopna drtivá většina poměrně mentálně zdatných obyvatel ČR?Ale někteří to umí, a AI, pokud to bude skutečná superinteligence, bude z definice alespoň tak dobrá jako nejlepší člověk.
Tiskni
Sdílej: