Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Často, když se někomu pokouším objasnit nuance disklessové infrastruktury narážím na skutečnost, že si protistrana nedokáže dát do souvislosti zdánlivě nesouvisející fakta. Napomohla by vhodná vizualizace. Jenže mě nenapadá, jak by měla vypadat.
Zkoušel jsem najít alespoň něco podobného, čím by se dalo inspirovat na internetu, ale bez použitelného výsledku. Pokusím se to tedy alespoň okecat a třeba se najde někdo, kdo na základě toho něco použitelného najde.
Jde o to, že potřebuji dát do vzájemného vztahu omezení ze strany propustnosti internetové sítě s tím, jak v průběhu času nabobtnal objem používaného software.
Výchozí stav v roce 2008 byl takový, že na jednom laboratorním stroji (všechny byly víceméně identické) se 120GB HDD a 1,5 GB ram vedle sebe paralelně existovaly tři lokální instalace MS Windows, včetně software. Stroje disponovaly 100Mb ethernetovými kartami a po síti zaváděly disklessový debian ze serveru, který komunikoval s laboratorním switchem 1Gb drátem. Obsluhoval dvě laboratoře, které měly celkem 42 strojů a výuka na nich probíhala pouhé 2 dny v týdnu, v době od 8:00 do 18:00.
Do současné doby vše prošlo několika mezistavy. Upgradovala se síť, upgradovaly se stroje, aktualizovaly se distribuce a přibyly hromady dalšího SW.
Už dávno neplatí, že by se ten diskless využíval jen po dva dny v týdnu a o pracovní době. Používá se furt a nejenom při výuce. Studenti k němu mají přístup prakticky kdykoliv. Na fyzických i virtuálních strojích.
Nelze ani přesně říct, kolik obsluhuje lokalit, protože se NFS exportuje také do Dejvic. Ne že by se tam ten diskless používal nějak často, ale během posledních dvou týdnů ho pár lidí použilo.
Instalace tak pokrývá množství strojů, roztodivných HW kombinací, poskládaných v laboratořích jak šel čas, takže u nich velikost RAM kolísá od 16 ke 4 GB, kde to zachraňuje lokální swap. A na DCE je na disku rozlezlá už pouze jediná instance MS Windows 10, ve které je naplácaný veškerý SW protože víc instalací by se na disk stejně nevešlo.
Na DC žádná lokální instalace není. Používá se tam Half-Diskless, protože některé dráty v laborkách co vedou ke strojům už nejsou v kondici. Stroje sice mají stroje k dispozici 1Gb ethernet (až na TurtleBoty, co komunikují jen přes Wi-Fi), ale drát jim stejně víc než 100Mbit nedá.
Ovšem jak vysvětlit nezasvěcenému, že spouštění Half-Disklessu je pomalé kvůli molochodidní základní distribuční vrstvě, do které je naslintaná za posledních 15 let hromada zbytečného software, kterou je potřeba oddělit? Jenže kdo mi řekne co už je zbytečné a co ne? Každého zajímá jen to co v tom systému nemá a když odejde, prd se stará, že to tam zůstane.
Mohl bych tu kontrolu vypnout, ale ty stroje tak staré, že se jim nedá věřit, proto se musí před spuštěním zkontrolovat keš, jestli nebyl nakešovaný soubor poškozen a Btrfs, které je v tomhle případě jen v single-mode nemá implementovaný mechanismus na úrovni FS, který by umožňoval rychlou kontrolu konzistence velkých souborů.*
Je to zkrátka něco za něco. Spolehlivost a robustnost na úkor rychlosti zavádění. Stroje které kontrolují keš nezatěžují síť, o to rychleji se tedy kešují soubory tam, kde je to třeba.
Tam, kde se více strojů pere o jeden drát či AP, nebo kde se dotahuje přes NFS SW do RAM na pozadí, je limitující propustnost sítě na AP resp. na switchi. Pozorovatelné je to na tom, za jak dlouho se stáhnou soubory přes PXE a kdy se objeví přihlašovací obrazovka.
Ty stroje najíždějí různě. Taky je to vidět, že switch neobsluhuje všechny porty stejně rychle, když prostřednictvím disklessu klonujeme lokální OS. Teoreticky by měl obsluhovat všechny stejně, ale není tomu tak. Starší switch, který měl uplink 1Gb to tak dělal – klonovali jsme tehdy multicastem. Ale novější s uplinkem 10Gb rozhazuje data po skupinách a v důsledku toho klient v průběhu klonování multicastem u pomaleji obsluhovaných strojů popadal.
*) Existuje sice pro starší verzi Btrfs patch, který umožňuje udělat dump kontrolních součtů. Ale prakticky je nepoužitelný, protože na různých strojích ten dump vypadá jinak a některé ho nevrací vůbec. Zřejmě tedy záleží i na tom, jaká verze Btrfs je použita, když se ta lokální keš zakládá.
Tohle je například vizualizace, kde je názorně vidět, kolik času zabere příprava laborky.
Před mým nástupem se instaloval lokální operační systém laboratorních strojů s využitím externího boxu.
Od roku 2013 se začal k distribuci využívat diskless a můj skript ntfs-radio.sh.
Takže pro ty, kterým nestačí pouhá čísla je zde pro názornost graf, který demonstruje v čem byl ten pokrok.
Uvedené časové intervaly jednotlivých operací odpovídají reálu. Rozdíl je pouze v tom, že v reálu se nedistribuuje systém na 5 strojů, ale 21. Takže se nejprve připraví klon a rozsypává se až odpoledne.
Příprava operačního systému stroje A na klonování je kritická hlavně když se dělá pouhá aktualizace. Před klonováním se musí vyhodit z domény. A pokud na to zapomenete je o zábavu postaráno. A také musí obsahovat veškerý software, protože dodatečná instalace znamená několikahodinový kolotoč kolem těch strojů, kdy vám jde ze zadávání hesel hlava kolem.
Vizualizaci následujícího kódu si můžete udělat zde. Já mám na to v rámci svojí wiki Widget:Graph.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
gantt
title Kolik času zebere příprava laborky k provozu
dateFormat hh:mm
axisFormat %H:%M
section Čas instalace za použití instalačního média a externího boxu
Příprava instalačního média :a1, 08:30, 1h
Instalace stroje A :a2, after a1 , 30m
Instalace B : a3, after a2 , 30m
Instalace C : a4, after a3 , 30m
Instalace D : a5, after a4 , 30m
Instalace E : a6, after a5 , 30m
section Příprava stroje A na klonování
Příprava stroje A na klonování : crit, b1, after a2 , 10m
section Čas instalace za použití externího boxu
Uložení image stroje A na box :active, b2, after b1 , 30m
Klonování B : b3, after b2 , 30m
Zadoménování stroje A : done, after b2, 2m
Naklonování C : b4, after b3 , 30m
Zadoménování stroje B : done, after b3, 2m
Naklonování D : b5, after b4 , 30m
Zadoménování stroje C : done, after b4, 2m
Naklonování E : b6, after b5 , 30m
Zadoménování stroje D : done, after b5, 2m
Zadoménování stroje E : done, after b6, 2m
section Čas distribuce naklonováním za ideálních podmínek
Uložení image stroje A na server :active, c1, after b1 , 30m
Zadoménování stroje A : done, after c1, 2m
Distribuce na B : c2, after c1, 1h
Zadoménování stroje B : done, c3, after c2, 2m
Distribuce na C : c3, after c1, 1h
Zadoménování stroje C : done, c4, after c3, 2m
Distribuce na D : c4, after c1, 1h
Zadoménování stroje D : done, c5, after c4, 2m
Distribuce na E : c5, after c1, 1h
Zadoménování stroje E : done, after c5, 2m
Tiskni
Sdílej:
? Já neřeším pouze jeden stroj. Tady je lehký nástřel, protředí, kterého se to týká:
mindmap root((Hlavní
switch)) Konektivita ven Rack A Disklessová
infrastruktura ::icon(fa fa-server) WWW servery ::icon(fa fa-server) Rack B Netapp ::icon(fa fa-server) VMware ::icon(fa fa-server) Laboratorní
switch AD Stroj A ::icon(fa fa-computer) Stroj B ::icon(fa fa-computer) Stroj C ::icon(fa fa-computer) Stroj D ::icon(fa fa-computer) Stroj E ::icon(fa fa-computer) Switch Wi-Fi AP Laboratorní
switch FJ Stroj F ::icon(fa fa-computer) Stroj G ::icon(fa fa-computer) Stroj H ::icon(fa fa-computer) Stroj I ::icon(fa fa-computer) Stroj J ::icon(fa fa-computer)
Ovšem to je pouze mapa. A jsou to sakra rozdíly mezi tím, když se zapne pouze jeden stroj o víkendu, nebo se zapnou v pondělí ráno všechny najednou.
Kolega, který loni zajišťoval disklessovou infrastrukturu pro Evropské mistrovství soutěže ICPC, to vyřešil distribuovanými NFS servery, které se spouštějí pouze v RAM. Jenže laboratorní diskless není relativně malý image který by se do ní vešel, ale moloch, co poskytuje několik desítek gigabajt nejrůznějšího software. Pouhá jedna verze MATLABu zabírá 25GB, a to jsou k dispozici verze tři.
Ale ty reaguješ asi na:
hromada zbytečného software, kterou je potřeba oddělit? Jenže kdo mi řekne co už je zbytečné a co ne?
Není-liž pravda?
Z praxe ti mohu říct, že je to zbytečná ztráta času a rok je příliš krátká doba. Učí se různé předměty a některý software se používá častěji, a jiný zase jenom někdy. Pak do toho přistupují osobní preference. Někdo má oblíbený software, proto ho tam chce. I když ho mimo něj nikdo jiný nepoužívá. Analýzou využití sice odhalíš co se používá a jak často. Ale k čemu ti to je, když vyhozením té aplikace ušetříš jen několik bajtů?
To největší zvěrstvo je TEX
Ale k čemu ti to je, když vyhozením té aplikace ušetříš jen několik bajtů?Tak snad odstranis cely balik, ne jen zastupce na plose... omg.
To největší zvěrstvo je TEX
Pouhá jedna verze MATLABu zabírá 25GB, a to jsou k dispozici verze tři.Mate >75G instalaci texovych balicku? A mohla bych ji videt?
(Tex je s námi od pradávna, kdo do teď neví co s ním, to nebude vědět nikdy
Je pouze jeden člověk, na kterého bych mohl ukázat prstem, který zuby nehty trval na smatlání distribuční vrstvy současného stavu, protože u full-disklessu je to fuk. Jenže už nejsme v dobách kdy se programátoři předháněli v psaní efektivního kódu.
V dnešní době se bohužel stalo zvykem, že si kdejaká blbost sebou táhne půl operačního systému, protože je závislá na specifických verzích, modulů narychlo splácaných v Pythonu, Go, Ruby, aj. Případně si sebou tahá zapakované chromium. A podle toho to pak vypadá.