Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Často, když se někomu pokouším objasnit nuance disklessové infrastruktury narážím na skutečnost, že si protistrana nedokáže dát do souvislosti zdánlivě nesouvisející fakta. Napomohla by vhodná vizualizace. Jenže mě nenapadá, jak by měla vypadat.
Zkoušel jsem najít alespoň něco podobného, čím by se dalo inspirovat na internetu, ale bez použitelného výsledku. Pokusím se to tedy alespoň okecat a třeba se najde někdo, kdo na základě toho něco použitelného najde.
Jde o to, že potřebuji dát do vzájemného vztahu omezení ze strany propustnosti internetové sítě s tím, jak v průběhu času nabobtnal objem používaného software.
Výchozí stav v roce 2008 byl takový, že na jednom laboratorním stroji (všechny byly víceméně identické) se 120GB HDD a 1,5 GB ram vedle sebe paralelně existovaly tři lokální instalace MS Windows, včetně software. Stroje disponovaly 100Mb ethernetovými kartami a po síti zaváděly disklessový debian ze serveru, který komunikoval s laboratorním switchem 1Gb drátem. Obsluhoval dvě laboratoře, které měly celkem 42 strojů a výuka na nich probíhala pouhé 2 dny v týdnu, v době od 8:00 do 18:00.
Do současné doby vše prošlo několika mezistavy. Upgradovala se síť, upgradovaly se stroje, aktualizovaly se distribuce a přibyly hromady dalšího SW.
Už dávno neplatí, že by se ten diskless využíval jen po dva dny v týdnu a o pracovní době. Používá se furt a nejenom při výuce. Studenti k němu mají přístup prakticky kdykoliv. Na fyzických i virtuálních strojích.
Nelze ani přesně říct, kolik obsluhuje lokalit, protože se NFS exportuje také do Dejvic. Ne že by se tam ten diskless používal nějak často, ale během posledních dvou týdnů ho pár lidí použilo.
Instalace tak pokrývá množství strojů, roztodivných HW kombinací, poskládaných v laboratořích jak šel čas, takže u nich velikost RAM kolísá od 16 ke 4 GB, kde to zachraňuje lokální swap. A na DCE je na disku rozlezlá už pouze jediná instance MS Windows 10, ve které je naplácaný veškerý SW protože víc instalací by se na disk stejně nevešlo.
Na DC žádná lokální instalace není. Používá se tam Half-Diskless, protože některé dráty v laborkách co vedou ke strojům už nejsou v kondici. Stroje sice mají stroje k dispozici 1Gb ethernet (až na TurtleBoty, co komunikují jen přes Wi-Fi), ale drát jim stejně víc než 100Mbit nedá.
Ovšem jak vysvětlit nezasvěcenému, že spouštění Half-Disklessu je pomalé kvůli molochodidní základní distribuční vrstvě, do které je naslintaná za posledních 15 let hromada zbytečného software, kterou je potřeba oddělit? Jenže kdo mi řekne co už je zbytečné a co ne? Každého zajímá jen to co v tom systému nemá a když odejde, prd se stará, že to tam zůstane.
Mohl bych tu kontrolu vypnout, ale ty stroje tak staré, že se jim nedá věřit, proto se musí před spuštěním zkontrolovat keš, jestli nebyl nakešovaný soubor poškozen a Btrfs, které je v tomhle případě jen v single-mode nemá implementovaný mechanismus na úrovni FS, který by umožňoval rychlou kontrolu konzistence velkých souborů.*
Je to zkrátka něco za něco. Spolehlivost a robustnost na úkor rychlosti zavádění. Stroje které kontrolují keš nezatěžují síť, o to rychleji se tedy kešují soubory tam, kde je to třeba.
Tam, kde se více strojů pere o jeden drát či AP, nebo kde se dotahuje přes NFS SW do RAM na pozadí, je limitující propustnost sítě na AP resp. na switchi. Pozorovatelné je to na tom, za jak dlouho se stáhnou soubory přes PXE a kdy se objeví přihlašovací obrazovka.
Ty stroje najíždějí různě. Taky je to vidět, že switch neobsluhuje všechny porty stejně rychle, když prostřednictvím disklessu klonujeme lokální OS. Teoreticky by měl obsluhovat všechny stejně, ale není tomu tak. Starší switch, který měl uplink 1Gb to tak dělal – klonovali jsme tehdy multicastem. Ale novější s uplinkem 10Gb rozhazuje data po skupinách a v důsledku toho klient v průběhu klonování multicastem u pomaleji obsluhovaných strojů popadal.
*) Existuje sice pro starší verzi Btrfs patch, který umožňuje udělat dump kontrolních součtů. Ale prakticky je nepoužitelný, protože na různých strojích ten dump vypadá jinak a některé ho nevrací vůbec. Zřejmě tedy záleží i na tom, jaká verze Btrfs je použita, když se ta lokální keš zakládá.
Tohle je například vizualizace, kde je názorně vidět, kolik času zabere příprava laborky.
Před mým nástupem se instaloval lokální operační systém laboratorních strojů s využitím externího boxu.
Od roku 2013 se začal k distribuci využívat diskless a můj skript ntfs-radio.sh.
Takže pro ty, kterým nestačí pouhá čísla je zde pro názornost graf, který demonstruje v čem byl ten pokrok.
Uvedené časové intervaly jednotlivých operací odpovídají reálu. Rozdíl je pouze v tom, že v reálu se nedistribuuje systém na 5 strojů, ale 21. Takže se nejprve připraví klon a rozsypává se až odpoledne.
Příprava operačního systému stroje A na klonování je kritická hlavně když se dělá pouhá aktualizace. Před klonováním se musí vyhodit z domény. A pokud na to zapomenete je o zábavu postaráno. A také musí obsahovat veškerý software, protože dodatečná instalace znamená několikahodinový kolotoč kolem těch strojů, kdy vám jde ze zadávání hesel hlava kolem.
Vizualizaci následujícího kódu si můžete udělat zde. Já mám na to v rámci svojí wiki Widget:Graph.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
gantt
title Kolik času zebere příprava laborky k provozu
dateFormat hh:mm
axisFormat %H:%M
section Čas instalace za použití instalačního média a externího boxu
Příprava instalačního média :a1, 08:30, 1h
Instalace stroje A :a2, after a1 , 30m
Instalace B : a3, after a2 , 30m
Instalace C : a4, after a3 , 30m
Instalace D : a5, after a4 , 30m
Instalace E : a6, after a5 , 30m
section Příprava stroje A na klonování
Příprava stroje A na klonování : crit, b1, after a2 , 10m
section Čas instalace za použití externího boxu
Uložení image stroje A na box :active, b2, after b1 , 30m
Klonování B : b3, after b2 , 30m
Zadoménování stroje A : done, after b2, 2m
Naklonování C : b4, after b3 , 30m
Zadoménování stroje B : done, after b3, 2m
Naklonování D : b5, after b4 , 30m
Zadoménování stroje C : done, after b4, 2m
Naklonování E : b6, after b5 , 30m
Zadoménování stroje D : done, after b5, 2m
Zadoménování stroje E : done, after b6, 2m
section Čas distribuce naklonováním za ideálních podmínek
Uložení image stroje A na server :active, c1, after b1 , 30m
Zadoménování stroje A : done, after c1, 2m
Distribuce na B : c2, after c1, 1h
Zadoménování stroje B : done, c3, after c2, 2m
Distribuce na C : c3, after c1, 1h
Zadoménování stroje C : done, c4, after c3, 2m
Distribuce na D : c4, after c1, 1h
Zadoménování stroje D : done, c5, after c4, 2m
Distribuce na E : c5, after c1, 1h
Zadoménování stroje E : done, after c5, 2m
Tiskni
Sdílej:
? Já neřeším pouze jeden stroj. Tady je lehký nástřel, protředí, kterého se to týká:
mindmap root((Hlavní
switch)) Konektivita ven Rack A Disklessová
infrastruktura ::icon(fa fa-server) WWW servery ::icon(fa fa-server) Rack B Netapp ::icon(fa fa-server) VMware ::icon(fa fa-server) Laboratorní
switch AD Stroj A ::icon(fa fa-computer) Stroj B ::icon(fa fa-computer) Stroj C ::icon(fa fa-computer) Stroj D ::icon(fa fa-computer) Stroj E ::icon(fa fa-computer) Switch Wi-Fi AP Laboratorní
switch FJ Stroj F ::icon(fa fa-computer) Stroj G ::icon(fa fa-computer) Stroj H ::icon(fa fa-computer) Stroj I ::icon(fa fa-computer) Stroj J ::icon(fa fa-computer)
Ovšem to je pouze mapa. A jsou to sakra rozdíly mezi tím, když se zapne pouze jeden stroj o víkendu, nebo se zapnou v pondělí ráno všechny najednou.
Kolega, který loni zajišťoval disklessovou infrastrukturu pro Evropské mistrovství soutěže ICPC, to vyřešil distribuovanými NFS servery, které se spouštějí pouze v RAM. Jenže laboratorní diskless není relativně malý image který by se do ní vešel, ale moloch, co poskytuje několik desítek gigabajt nejrůznějšího software. Pouhá jedna verze MATLABu zabírá 25GB, a to jsou k dispozici verze tři.
Ale ty reaguješ asi na:
hromada zbytečného software, kterou je potřeba oddělit? Jenže kdo mi řekne co už je zbytečné a co ne?
Není-liž pravda?
Z praxe ti mohu říct, že je to zbytečná ztráta času a rok je příliš krátká doba. Učí se různé předměty a některý software se používá častěji, a jiný zase jenom někdy. Pak do toho přistupují osobní preference. Někdo má oblíbený software, proto ho tam chce. I když ho mimo něj nikdo jiný nepoužívá. Analýzou využití sice odhalíš co se používá a jak často. Ale k čemu ti to je, když vyhozením té aplikace ušetříš jen několik bajtů?
To největší zvěrstvo je TEX
Ale k čemu ti to je, když vyhozením té aplikace ušetříš jen několik bajtů?Tak snad odstranis cely balik, ne jen zastupce na plose... omg.
To největší zvěrstvo je TEX
Pouhá jedna verze MATLABu zabírá 25GB, a to jsou k dispozici verze tři.Mate >75G instalaci texovych balicku? A mohla bych ji videt?
(Tex je s námi od pradávna, kdo do teď neví co s ním, to nebude vědět nikdy
Je pouze jeden člověk, na kterého bych mohl ukázat prstem, který zuby nehty trval na smatlání distribuční vrstvy současného stavu, protože u full-disklessu je to fuk. Jenže už nejsme v dobách kdy se programátoři předháněli v psaní efektivního kódu.
V dnešní době se bohužel stalo zvykem, že si kdejaká blbost sebou táhne půl operačního systému, protože je závislá na specifických verzích, modulů narychlo splácaných v Pythonu, Go, Ruby, aj. Případně si sebou tahá zapakované chromium. A podle toho to pak vypadá.