Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Na YouTube proběhl Framework [ Next Gen ] Event 2026. Společnost Framework představila nový Framework Laptop 13 Pro, vylepšení Framework Laptopu 16 a OCuLink Dev Kit pro připojení vysoce výkonných periferií jako jsou eGPU a bezdrátovou klávesnici s integrovaným touchpadem Framework Wireless Touchpad Keyboard.
Byl vydán Mozilla Firefox 150.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 150 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byl představen (reddit, 𝕏) webový prohlížeč Brave Origin. Jedná se webový prohlížeč Brave bez VPN, krypto peněženky a odměn, tj. bez funkcí, ze kterých je vývoj Brave financován. Stojí jednorázově 59,99 dolarů. Verze pro Linux je zdarma.
Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
Evropská aplikace na ověřování věku uživatelů lze hacknout během dvou minut, navzdory tvrzením předsedkyně Evropské komise Uršuly von der Leyenové, že je tato aplikace 'technicky připravená pro ostré nasazení' a 'splňuje nejvyšší standardy ochrany osobních údajů na světě'. Zdrojové kódy aplikace byly Bruselem zveřejněny v repozitářích na GitHubu.
Často, když se někomu pokouším objasnit nuance disklessové infrastruktury narážím na skutečnost, že si protistrana nedokáže dát do souvislosti zdánlivě nesouvisející fakta. Napomohla by vhodná vizualizace. Jenže mě nenapadá, jak by měla vypadat.
Zkoušel jsem najít alespoň něco podobného, čím by se dalo inspirovat na internetu, ale bez použitelného výsledku. Pokusím se to tedy alespoň okecat a třeba se najde někdo, kdo na základě toho něco použitelného najde.
Jde o to, že potřebuji dát do vzájemného vztahu omezení ze strany propustnosti internetové sítě s tím, jak v průběhu času nabobtnal objem používaného software.
Výchozí stav v roce 2008 byl takový, že na jednom laboratorním stroji (všechny byly víceméně identické) se 120GB HDD a 1,5 GB ram vedle sebe paralelně existovaly tři lokální instalace MS Windows, včetně software. Stroje disponovaly 100Mb ethernetovými kartami a po síti zaváděly disklessový debian ze serveru, který komunikoval s laboratorním switchem 1Gb drátem. Obsluhoval dvě laboratoře, které měly celkem 42 strojů a výuka na nich probíhala pouhé 2 dny v týdnu, v době od 8:00 do 18:00.
Do současné doby vše prošlo několika mezistavy. Upgradovala se síť, upgradovaly se stroje, aktualizovaly se distribuce a přibyly hromady dalšího SW.
Už dávno neplatí, že by se ten diskless využíval jen po dva dny v týdnu a o pracovní době. Používá se furt a nejenom při výuce. Studenti k němu mají přístup prakticky kdykoliv. Na fyzických i virtuálních strojích.
Nelze ani přesně říct, kolik obsluhuje lokalit, protože se NFS exportuje také do Dejvic. Ne že by se tam ten diskless používal nějak často, ale během posledních dvou týdnů ho pár lidí použilo.
Instalace tak pokrývá množství strojů, roztodivných HW kombinací, poskládaných v laboratořích jak šel čas, takže u nich velikost RAM kolísá od 16 ke 4 GB, kde to zachraňuje lokální swap. A na DCE je na disku rozlezlá už pouze jediná instance MS Windows 10, ve které je naplácaný veškerý SW protože víc instalací by se na disk stejně nevešlo.
Na DC žádná lokální instalace není. Používá se tam Half-Diskless, protože některé dráty v laborkách co vedou ke strojům už nejsou v kondici. Stroje sice mají stroje k dispozici 1Gb ethernet (až na TurtleBoty, co komunikují jen přes Wi-Fi), ale drát jim stejně víc než 100Mbit nedá.
Ovšem jak vysvětlit nezasvěcenému, že spouštění Half-Disklessu je pomalé kvůli molochodidní základní distribuční vrstvě, do které je naslintaná za posledních 15 let hromada zbytečného software, kterou je potřeba oddělit? Jenže kdo mi řekne co už je zbytečné a co ne? Každého zajímá jen to co v tom systému nemá a když odejde, prd se stará, že to tam zůstane.
Mohl bych tu kontrolu vypnout, ale ty stroje tak staré, že se jim nedá věřit, proto se musí před spuštěním zkontrolovat keš, jestli nebyl nakešovaný soubor poškozen a Btrfs, které je v tomhle případě jen v single-mode nemá implementovaný mechanismus na úrovni FS, který by umožňoval rychlou kontrolu konzistence velkých souborů.*
Je to zkrátka něco za něco. Spolehlivost a robustnost na úkor rychlosti zavádění. Stroje které kontrolují keš nezatěžují síť, o to rychleji se tedy kešují soubory tam, kde je to třeba.
Tam, kde se více strojů pere o jeden drát či AP, nebo kde se dotahuje přes NFS SW do RAM na pozadí, je limitující propustnost sítě na AP resp. na switchi. Pozorovatelné je to na tom, za jak dlouho se stáhnou soubory přes PXE a kdy se objeví přihlašovací obrazovka.
Ty stroje najíždějí různě. Taky je to vidět, že switch neobsluhuje všechny porty stejně rychle, když prostřednictvím disklessu klonujeme lokální OS. Teoreticky by měl obsluhovat všechny stejně, ale není tomu tak. Starší switch, který měl uplink 1Gb to tak dělal – klonovali jsme tehdy multicastem. Ale novější s uplinkem 10Gb rozhazuje data po skupinách a v důsledku toho klient v průběhu klonování multicastem u pomaleji obsluhovaných strojů popadal.
*) Existuje sice pro starší verzi Btrfs patch, který umožňuje udělat dump kontrolních součtů. Ale prakticky je nepoužitelný, protože na různých strojích ten dump vypadá jinak a některé ho nevrací vůbec. Zřejmě tedy záleží i na tom, jaká verze Btrfs je použita, když se ta lokální keš zakládá.
Tohle je například vizualizace, kde je názorně vidět, kolik času zabere příprava laborky.
Před mým nástupem se instaloval lokální operační systém laboratorních strojů s využitím externího boxu.
Od roku 2013 se začal k distribuci využívat diskless a můj skript ntfs-radio.sh.
Takže pro ty, kterým nestačí pouhá čísla je zde pro názornost graf, který demonstruje v čem byl ten pokrok.
Uvedené časové intervaly jednotlivých operací odpovídají reálu. Rozdíl je pouze v tom, že v reálu se nedistribuuje systém na 5 strojů, ale 21. Takže se nejprve připraví klon a rozsypává se až odpoledne.
Příprava operačního systému stroje A na klonování je kritická hlavně když se dělá pouhá aktualizace. Před klonováním se musí vyhodit z domény. A pokud na to zapomenete je o zábavu postaráno. A také musí obsahovat veškerý software, protože dodatečná instalace znamená několikahodinový kolotoč kolem těch strojů, kdy vám jde ze zadávání hesel hlava kolem.
Vizualizaci následujícího kódu si můžete udělat zde. Já mám na to v rámci svojí wiki Widget:Graph.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
gantt
title Kolik času zebere příprava laborky k provozu
dateFormat hh:mm
axisFormat %H:%M
section Čas instalace za použití instalačního média a externího boxu
Příprava instalačního média :a1, 08:30, 1h
Instalace stroje A :a2, after a1 , 30m
Instalace B : a3, after a2 , 30m
Instalace C : a4, after a3 , 30m
Instalace D : a5, after a4 , 30m
Instalace E : a6, after a5 , 30m
section Příprava stroje A na klonování
Příprava stroje A na klonování : crit, b1, after a2 , 10m
section Čas instalace za použití externího boxu
Uložení image stroje A na box :active, b2, after b1 , 30m
Klonování B : b3, after b2 , 30m
Zadoménování stroje A : done, after b2, 2m
Naklonování C : b4, after b3 , 30m
Zadoménování stroje B : done, after b3, 2m
Naklonování D : b5, after b4 , 30m
Zadoménování stroje C : done, after b4, 2m
Naklonování E : b6, after b5 , 30m
Zadoménování stroje D : done, after b5, 2m
Zadoménování stroje E : done, after b6, 2m
section Čas distribuce naklonováním za ideálních podmínek
Uložení image stroje A na server :active, c1, after b1 , 30m
Zadoménování stroje A : done, after c1, 2m
Distribuce na B : c2, after c1, 1h
Zadoménování stroje B : done, c3, after c2, 2m
Distribuce na C : c3, after c1, 1h
Zadoménování stroje C : done, c4, after c3, 2m
Distribuce na D : c4, after c1, 1h
Zadoménování stroje D : done, c5, after c4, 2m
Distribuce na E : c5, after c1, 1h
Zadoménování stroje E : done, after c5, 2m
Tiskni
Sdílej:
? Já neřeším pouze jeden stroj. Tady je lehký nástřel, protředí, kterého se to týká:
mindmap root((Hlavní
switch)) Konektivita ven Rack A Disklessová
infrastruktura ::icon(fa fa-server) WWW servery ::icon(fa fa-server) Rack B Netapp ::icon(fa fa-server) VMware ::icon(fa fa-server) Laboratorní
switch AD Stroj A ::icon(fa fa-computer) Stroj B ::icon(fa fa-computer) Stroj C ::icon(fa fa-computer) Stroj D ::icon(fa fa-computer) Stroj E ::icon(fa fa-computer) Switch Wi-Fi AP Laboratorní
switch FJ Stroj F ::icon(fa fa-computer) Stroj G ::icon(fa fa-computer) Stroj H ::icon(fa fa-computer) Stroj I ::icon(fa fa-computer) Stroj J ::icon(fa fa-computer)
Ovšem to je pouze mapa. A jsou to sakra rozdíly mezi tím, když se zapne pouze jeden stroj o víkendu, nebo se zapnou v pondělí ráno všechny najednou.
Kolega, který loni zajišťoval disklessovou infrastrukturu pro Evropské mistrovství soutěže ICPC, to vyřešil distribuovanými NFS servery, které se spouštějí pouze v RAM. Jenže laboratorní diskless není relativně malý image který by se do ní vešel, ale moloch, co poskytuje několik desítek gigabajt nejrůznějšího software. Pouhá jedna verze MATLABu zabírá 25GB, a to jsou k dispozici verze tři.
Ale ty reaguješ asi na:
hromada zbytečného software, kterou je potřeba oddělit? Jenže kdo mi řekne co už je zbytečné a co ne?
Není-liž pravda?
Z praxe ti mohu říct, že je to zbytečná ztráta času a rok je příliš krátká doba. Učí se různé předměty a některý software se používá častěji, a jiný zase jenom někdy. Pak do toho přistupují osobní preference. Někdo má oblíbený software, proto ho tam chce. I když ho mimo něj nikdo jiný nepoužívá. Analýzou využití sice odhalíš co se používá a jak často. Ale k čemu ti to je, když vyhozením té aplikace ušetříš jen několik bajtů?
To největší zvěrstvo je TEX
Ale k čemu ti to je, když vyhozením té aplikace ušetříš jen několik bajtů?Tak snad odstranis cely balik, ne jen zastupce na plose... omg.
To největší zvěrstvo je TEX
Pouhá jedna verze MATLABu zabírá 25GB, a to jsou k dispozici verze tři.Mate >75G instalaci texovych balicku? A mohla bych ji videt?
(Tex je s námi od pradávna, kdo do teď neví co s ním, to nebude vědět nikdy
Je pouze jeden člověk, na kterého bych mohl ukázat prstem, který zuby nehty trval na smatlání distribuční vrstvy současného stavu, protože u full-disklessu je to fuk. Jenže už nejsme v dobách kdy se programátoři předháněli v psaní efektivního kódu.
V dnešní době se bohužel stalo zvykem, že si kdejaká blbost sebou táhne půl operačního systému, protože je závislá na specifických verzích, modulů narychlo splácaných v Pythonu, Go, Ruby, aj. Případně si sebou tahá zapakované chromium. A podle toho to pak vypadá.