Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Často, když se někomu pokouším objasnit nuance disklessové infrastruktury narážím na skutečnost, že si protistrana nedokáže dát do souvislosti zdánlivě nesouvisející fakta. Napomohla by vhodná vizualizace. Jenže mě nenapadá, jak by měla vypadat.
Zkoušel jsem najít alespoň něco podobného, čím by se dalo inspirovat na internetu, ale bez použitelného výsledku. Pokusím se to tedy alespoň okecat a třeba se najde někdo, kdo na základě toho něco použitelného najde.
Jde o to, že potřebuji dát do vzájemného vztahu omezení ze strany propustnosti internetové sítě s tím, jak v průběhu času nabobtnal objem používaného software.
Výchozí stav v roce 2008 byl takový, že na jednom laboratorním stroji (všechny byly víceméně identické) se 120GB HDD a 1,5 GB ram vedle sebe paralelně existovaly tři lokální instalace MS Windows, včetně software. Stroje disponovaly 100Mb ethernetovými kartami a po síti zaváděly disklessový debian ze serveru, který komunikoval s laboratorním switchem 1Gb drátem. Obsluhoval dvě laboratoře, které měly celkem 42 strojů a výuka na nich probíhala pouhé 2 dny v týdnu, v době od 8:00 do 18:00.
Do současné doby vše prošlo několika mezistavy. Upgradovala se síť, upgradovaly se stroje, aktualizovaly se distribuce a přibyly hromady dalšího SW.
Už dávno neplatí, že by se ten diskless využíval jen po dva dny v týdnu a o pracovní době. Používá se furt a nejenom při výuce. Studenti k němu mají přístup prakticky kdykoliv. Na fyzických i virtuálních strojích.
Nelze ani přesně říct, kolik obsluhuje lokalit, protože se NFS exportuje také do Dejvic. Ne že by se tam ten diskless používal nějak často, ale během posledních dvou týdnů ho pár lidí použilo.
Instalace tak pokrývá množství strojů, roztodivných HW kombinací, poskládaných v laboratořích jak šel čas, takže u nich velikost RAM kolísá od 16 ke 4 GB, kde to zachraňuje lokální swap. A na DCE je na disku rozlezlá už pouze jediná instance MS Windows 10, ve které je naplácaný veškerý SW protože víc instalací by se na disk stejně nevešlo.
Na DC žádná lokální instalace není. Používá se tam Half-Diskless, protože některé dráty v laborkách co vedou ke strojům už nejsou v kondici. Stroje sice mají stroje k dispozici 1Gb ethernet (až na TurtleBoty, co komunikují jen přes Wi-Fi), ale drát jim stejně víc než 100Mbit nedá.
Ovšem jak vysvětlit nezasvěcenému, že spouštění Half-Disklessu je pomalé kvůli molochodidní základní distribuční vrstvě, do které je naslintaná za posledních 15 let hromada zbytečného software, kterou je potřeba oddělit? Jenže kdo mi řekne co už je zbytečné a co ne? Každého zajímá jen to co v tom systému nemá a když odejde, prd se stará, že to tam zůstane.
Mohl bych tu kontrolu vypnout, ale ty stroje tak staré, že se jim nedá věřit, proto se musí před spuštěním zkontrolovat keš, jestli nebyl nakešovaný soubor poškozen a Btrfs, které je v tomhle případě jen v single-mode nemá implementovaný mechanismus na úrovni FS, který by umožňoval rychlou kontrolu konzistence velkých souborů.*
Je to zkrátka něco za něco. Spolehlivost a robustnost na úkor rychlosti zavádění. Stroje které kontrolují keš nezatěžují síť, o to rychleji se tedy kešují soubory tam, kde je to třeba.
Tam, kde se více strojů pere o jeden drát či AP, nebo kde se dotahuje přes NFS SW do RAM na pozadí, je limitující propustnost sítě na AP resp. na switchi. Pozorovatelné je to na tom, za jak dlouho se stáhnou soubory přes PXE a kdy se objeví přihlašovací obrazovka.
Ty stroje najíždějí různě. Taky je to vidět, že switch neobsluhuje všechny porty stejně rychle, když prostřednictvím disklessu klonujeme lokální OS. Teoreticky by měl obsluhovat všechny stejně, ale není tomu tak. Starší switch, který měl uplink 1Gb to tak dělal – klonovali jsme tehdy multicastem. Ale novější s uplinkem 10Gb rozhazuje data po skupinách a v důsledku toho klient v průběhu klonování multicastem u pomaleji obsluhovaných strojů popadal.
*) Existuje sice pro starší verzi Btrfs patch, který umožňuje udělat dump kontrolních součtů. Ale prakticky je nepoužitelný, protože na různých strojích ten dump vypadá jinak a některé ho nevrací vůbec. Zřejmě tedy záleží i na tom, jaká verze Btrfs je použita, když se ta lokální keš zakládá.
Tohle je například vizualizace, kde je názorně vidět, kolik času zabere příprava laborky.
Před mým nástupem se instaloval lokální operační systém laboratorních strojů s využitím externího boxu.
Od roku 2013 se začal k distribuci využívat diskless a můj skript ntfs-radio.sh.
Takže pro ty, kterým nestačí pouhá čísla je zde pro názornost graf, který demonstruje v čem byl ten pokrok.
Uvedené časové intervaly jednotlivých operací odpovídají reálu. Rozdíl je pouze v tom, že v reálu se nedistribuuje systém na 5 strojů, ale 21. Takže se nejprve připraví klon a rozsypává se až odpoledne.
Příprava operačního systému stroje A na klonování je kritická hlavně když se dělá pouhá aktualizace. Před klonováním se musí vyhodit z domény. A pokud na to zapomenete je o zábavu postaráno. A také musí obsahovat veškerý software, protože dodatečná instalace znamená několikahodinový kolotoč kolem těch strojů, kdy vám jde ze zadávání hesel hlava kolem.
Vizualizaci následujícího kódu si můžete udělat zde. Já mám na to v rámci svojí wiki Widget:Graph.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
gantt
title Kolik času zebere příprava laborky k provozu
dateFormat hh:mm
axisFormat %H:%M
section Čas instalace za použití instalačního média a externího boxu
Příprava instalačního média :a1, 08:30, 1h
Instalace stroje A :a2, after a1 , 30m
Instalace B : a3, after a2 , 30m
Instalace C : a4, after a3 , 30m
Instalace D : a5, after a4 , 30m
Instalace E : a6, after a5 , 30m
section Příprava stroje A na klonování
Příprava stroje A na klonování : crit, b1, after a2 , 10m
section Čas instalace za použití externího boxu
Uložení image stroje A na box :active, b2, after b1 , 30m
Klonování B : b3, after b2 , 30m
Zadoménování stroje A : done, after b2, 2m
Naklonování C : b4, after b3 , 30m
Zadoménování stroje B : done, after b3, 2m
Naklonování D : b5, after b4 , 30m
Zadoménování stroje C : done, after b4, 2m
Naklonování E : b6, after b5 , 30m
Zadoménování stroje D : done, after b5, 2m
Zadoménování stroje E : done, after b6, 2m
section Čas distribuce naklonováním za ideálních podmínek
Uložení image stroje A na server :active, c1, after b1 , 30m
Zadoménování stroje A : done, after c1, 2m
Distribuce na B : c2, after c1, 1h
Zadoménování stroje B : done, c3, after c2, 2m
Distribuce na C : c3, after c1, 1h
Zadoménování stroje C : done, c4, after c3, 2m
Distribuce na D : c4, after c1, 1h
Zadoménování stroje D : done, c5, after c4, 2m
Distribuce na E : c5, after c1, 1h
Zadoménování stroje E : done, after c5, 2m
Tiskni
Sdílej:
? Já neřeším pouze jeden stroj. Tady je lehký nástřel, protředí, kterého se to týká:
mindmap root((Hlavní
switch)) Konektivita ven Rack A Disklessová
infrastruktura ::icon(fa fa-server) WWW servery ::icon(fa fa-server) Rack B Netapp ::icon(fa fa-server) VMware ::icon(fa fa-server) Laboratorní
switch AD Stroj A ::icon(fa fa-computer) Stroj B ::icon(fa fa-computer) Stroj C ::icon(fa fa-computer) Stroj D ::icon(fa fa-computer) Stroj E ::icon(fa fa-computer) Switch Wi-Fi AP Laboratorní
switch FJ Stroj F ::icon(fa fa-computer) Stroj G ::icon(fa fa-computer) Stroj H ::icon(fa fa-computer) Stroj I ::icon(fa fa-computer) Stroj J ::icon(fa fa-computer)
Ovšem to je pouze mapa. A jsou to sakra rozdíly mezi tím, když se zapne pouze jeden stroj o víkendu, nebo se zapnou v pondělí ráno všechny najednou.
Kolega, který loni zajišťoval disklessovou infrastrukturu pro Evropské mistrovství soutěže ICPC, to vyřešil distribuovanými NFS servery, které se spouštějí pouze v RAM. Jenže laboratorní diskless není relativně malý image který by se do ní vešel, ale moloch, co poskytuje několik desítek gigabajt nejrůznějšího software. Pouhá jedna verze MATLABu zabírá 25GB, a to jsou k dispozici verze tři.
Ale ty reaguješ asi na:
hromada zbytečného software, kterou je potřeba oddělit? Jenže kdo mi řekne co už je zbytečné a co ne?
Není-liž pravda?
Z praxe ti mohu říct, že je to zbytečná ztráta času a rok je příliš krátká doba. Učí se různé předměty a některý software se používá častěji, a jiný zase jenom někdy. Pak do toho přistupují osobní preference. Někdo má oblíbený software, proto ho tam chce. I když ho mimo něj nikdo jiný nepoužívá. Analýzou využití sice odhalíš co se používá a jak často. Ale k čemu ti to je, když vyhozením té aplikace ušetříš jen několik bajtů?
To největší zvěrstvo je TEX
Ale k čemu ti to je, když vyhozením té aplikace ušetříš jen několik bajtů?Tak snad odstranis cely balik, ne jen zastupce na plose... omg.
To největší zvěrstvo je TEX
Pouhá jedna verze MATLABu zabírá 25GB, a to jsou k dispozici verze tři.Mate >75G instalaci texovych balicku? A mohla bych ji videt?
(Tex je s námi od pradávna, kdo do teď neví co s ním, to nebude vědět nikdy
Je pouze jeden člověk, na kterého bych mohl ukázat prstem, který zuby nehty trval na smatlání distribuční vrstvy současného stavu, protože u full-disklessu je to fuk. Jenže už nejsme v dobách kdy se programátoři předháněli v psaní efektivního kódu.
V dnešní době se bohužel stalo zvykem, že si kdejaká blbost sebou táhne půl operačního systému, protože je závislá na specifických verzích, modulů narychlo splácaných v Pythonu, Go, Ruby, aj. Případně si sebou tahá zapakované chromium. A podle toho to pak vypadá.